Monitor
Britští odpůrci spaloven jásají
Britští ekologičtí
aktivisté oslavovali poté, co firma PowerGen oznámila, že ustupuje
od plánu vybudovat v Británii největší spalovnu odpadu v
Evropě.
PowerGen
potvrdila, že již nepodporuje záměr na výstavbu spalovny s kapacitou
1,2 miliónu tun. Cory Environmental, druhá společnost, která se
na projektu podílela, se nyní pokusí najít jiného partnera. Aktivisté
bojující proti spalovně tvrdí, že rozhodnutí firmy PowerGen bylo
vyvoláno velkým odporem veřejnosti. Více než 5000 lidí poslalo
protestní dopisy Ministerstvu průmyslu a obchodu (DTI - Department
of Trade and Industry).
Společnost Cory se snažila
šest let získat povolení k výstavbě závodu na výrobu elektřiny
spalováním odpadu v Belevederu poblíž města Bexley a utratila
milióny liber při nákupu pozemků pro jeho výstavbu. Její první
žádost o povolení výstavby spalovny zamítlo DTI v roce 1993. O
její nové žádosti dosud není rozhodnuto a vedení firmy mezitím
hledá nového partnera.
John Mankerty, mluvčí organizace
Bexley and Districts Against Incineration Risks, která sdružuje
odpůrce spalovny, řekl: Je to začátek konce snah vybudovat zde
tuto obří spalovnu. Firma Cory nyní stojí před téměř nemožným
úkolem najít jinou firmu místo PowerGen.
(The Times,2. ledna, kráceno)
O čem psal český a slovenský tisk
Z problémů
životního prostředí se české noviny v prvních dvou dekádách
ledna věnovaly hlavně smogu.
V politickém hrobě se musí
obracet bývalý ministr životního prostředí Benda, který (…) minulý
rok vyřkl v Karviné pověstný výrok, že sníh na severu Moravy
je opět bílý, psala Mladá fronta Dnes 13. ledna. Ostravané
kroutí hlavou nad tím, že magistrát dovolí vjezd do centra za
smogové situace takovým nákladním autům, která by v civilizovaném
světě nemohla na silnici ani za nejkrásnějšího počasí.
Ani pražský primátor neušel
kritice. Jan Koukal nabádá řidiče, aby nejezdili po městě auty,
sám však výhod MHD nevyužívá a do úřadu se nechává vozit automobilem.
Primátor sice rád zesměšňuje bývalé komunistické politiky, ale
chová se obdobně jako jeho předrevoluční předchůdci, soudí Jana
Šprunková v Mladé Frontě Dnes z 18. ledna.
O tom, že se smogem to
není tak zlé, přesvědčoval čtenáře Práva Jiří Hanzlíček,
expert pro posuzování vlivů na životní prostředí. Opravdová smogová
situace, která představuje ekologickou a zdravotní katastrofu,
je charakterizována mnohonásobným překračováním hygienických limitů.
V Evropě jde o hodnoty 1400-1700 g/m3 pro oxid
siřičitý a 1000-1400 g/m3 pro oxidy dusíku v tříhodinovém
měření. Ty se však v Evropě prakticky již nevyskytují. V ČR
je však vyhláškou stanovena limitní hodnota pro tzv. český smog
na pouhých 400 g/m3 pro oxid siřičitý a 350 g/m3
pro oxidy dusíku v tříhodinovém měření. Tím, že novináři
píší o smogu místo o, jak to Hanzlíček nazývá, určitém časovém
překračování hygienických limitů, způsobují podle něj veřejnosti
psychické stresy.
O tom, jak
jdou na již téměř se nevyskytující smog v Itálii, jsme se dočetli
17. ledna v Lidových novinách. V italské Florencii radnice
na základě zvýšeného množství škodlivin v ovzduší rozhodla, že
vjezd do centra bude povolen pouze osobním automobilům vybaveným
katalyzátorem. Po dobu smogového poplachu však budou městské autobusy
přepravovat cestující zdarma.
Časopis
Týden ve svém 4. letošním čísle v článku Ekologie a móda píše
mj. o tom, že na pole s bavlnou směřuje čtvrtina světové spotřeby
pesticidů. Z bavlny se nepříliš ekologickými postupy vyrábí mj.
džínsové oblečení. Někteří výrobci proto přicházejí s ekologickými
programy výroby džínsů pesticidy neošetřované bavlny.
Z ostatních
témat upozorněme alespoň na reakce na vývoj kolem plánů na těžbu
zlata v Kašperských Horách. Miloš Kužvart, odborný mluvčí ČSSD
pro životní prostředí, varuje v Právu ze 17. ledna před
plány MŽP na financování geologického průzkumu. Naopak ředitel
firmy TVX Bohemia důlní, a. s., prosí v Magazínu LN
z 10. ledna svatou Barboru, aby za zlatokopy orodovala.
Na slovenský
tisk příliš místa nezbylo, proto jen jednu zprávu. Deník Pravda
referoval 3. ledna o plánech Ministerstva životního prostředí
SR. Podle ministra Jozefa Zlochy dokončí letos jeho úřad návrhy
zákonů o vodách, územním plánování, stavebním řádu a ozonový
zákon. Novelizovat by se měl i zákon o odpadech, do něhož by měla
být zahrnuta i problematika obalů.
Dědictví Ken Saro-Wiwy
Společnost Shell přislíbila obyvatelům delty Nigeru pro tento
rok 30 miliónů USD. Mezinárodní skandál, který propukl po popravě
předáka kmenů Ogoniů
Ken Saro Wiwy tak donutil konečně i ropného giganta ke změnám
v přístupu k původním obyvatelům. Těm se tak v podobě škol, nemocnic
a dalších zařízení vrátí alespoň část peněz získaná těžbou
ropy na jejich území. Do pokladny Shellu Shellu každoročně plyne
220 miliónů USD a nigerijské vojenské vládě až 7 miliard
dolarů. Neustálé nepokoje a sabotáže velmi narušovaly těžební
činnost a Shell si chce nyní zajistit na ropných klid spíše
pomocí peněz než násilím.(Time,25. listopadu 1996)