Monitor

Kočárník připravuje portmonku

Uchopit podstatu toho, oč ve stávce železničářů šlo, není snadné. Dovolil bych si proto využít citátu z Pavla Šafra (MFD 10. 2.), kterému se to podařilo nejlépe, byť asi bezděky. Vláda sice může v  rámci jakéhosi prapodivného chlácholení odborářům slíbit prověrku hospodaření a vypracování stohů koncepčních materiálů o dopravní politice, aby získala čas a prostor pro další uskutečňování transformace. (…) Šafrova (a bohužel i naše) vláda totiž již několik let transformuje železnici bez jakékoliv solidní koncepce a dlouhodobého výhledu. Z uvedeného citátu by bylo možno dokonce odvodit, že tento přístup je záměrný. Že vláda chce co největší díl železniční sítě roztransformovat, aby nakonec nezbylo nic, co by vyžadovalo koncepci.
Pokud někomu stačí pouhý komentátor, lze ocitovat i samého premiéra. V televizi Nova varoval, že kdyby se stávky opakovaly, mohlo by se třeba ukázat, že vlastně železnici nepotřebujeme, byť by to bylo ekologicky nedobré. Něco takového mohl ovšem říci jen v případě, že závaznou koncepci stále ještě nemá. Pokud ji vůbec chce. Neřekli nám snad někteří představitelé již mnohokrát, že veškeré plánování od socialistického ďábla jest? Vzhledem k tomu, že koncepce dopravy je také svého druhu plánování, je nutno počítat i s variantou, že vláda žádnou nechce a jen tuto skutečnost neobratně zatlouká. Argument, že takové koncepce jsou přirozené v té Evropě, do které prý chceme, neplatí. Však naši nejvyšší již nejednou Evropě její socialistické tendence pořádně vytmavili.
Pro účel tohoto textu však připusťme, že vláda skutečně chce koncepci dopravy vytvořit a železnici podle ní transformovat. V tom případě mají železničáři hned nadvakrát právo tuto koncepci znát: jednou jako občané - demokratická vláda má přece být transparentní. Podruhé jako zaměstnanci, jejichž život může transformace notně ovlivnit. Jejich právem by bylo vědět i to, že vláda žádnou koncepci nemá. To by byl významný signál, jak se zařídit do budoucna. (…)
Když to všechno sečteme, lze dojít k jedinému závěru: první velká stávka, kterou Česká republika zažila, nebyla v podstatě odborářská akce, ale spíš občanská. Taková, kterou by mělo jakékoliv prozíravé vedení země jen uvítat. Neuvítalo, naopak, sankcemi vyhrožovalo a jednání zdržovalo. Závěr je tedy jednoznačný: většina času, po který vlaky stály, jde na vrub vládní neschopnosti chovat se jako demokratická vláda. Opravdu trvá ministr Kočárník na tom, že se nemají škody hradit z rozpočtu? Musí to být hodný pán, když se tak hrne k placení.

O čem psal český a slovenský tisk

Na český tisk tentokrát místo prakticky nezbylo, proto začněme alespoň českým námětem ve slovenském tisku. Ke stávce českých železničářů přinesla obsáhlý komentář Národna obroda 10. února. Branislav Janík se mj. táže, co dělalo celkem pět ministrů dopravy z řad ODS a management drah. A odpovídá si: Transformaci železnic bez koncepce. Koncepce, kterou prosazovalo vedení drah, spočívala jen v uvažované likvidaci tratí, propouštění zaměstnanců (…) a v privatizaci kolejí jako všemocného léku. Zato generální ředitelství ČD se utěšeně množilo - federální ministerstvo dopravy mělo kdysi 1300 zaměstnanců, dnes má ředitelství ČD téměř 3000 pracovníků! Je ale také pravda, že bezhlavé rozprodávání a privatizace majetku za téměř 7 miliard Kč (celkový majetek ČD je 77 miliard Kč) ani nepotřebovalo skutečnou koncepci. (…) Kdoví, s čím se chtěl ministr dopravy prezentovat v červnu na mezinárodní konferenci v Helsinkách, kde budou asociované státy předkládat koncepce národní dopravní politiky.
O návštěvách členů Společnosti přátel Země v košických obchodech informuje deník Sme z 15. února. Mladí aktivisté nabádali k používání vlastních tašek, přednostnímu nákupu nebaleného zboží nebo nákupu takových výrobků, jejichž obal je možné vrátit a vícekrát použít, nebo recyklovat. Ve všech navštívených obchodech se přitom setkali pochopením majitelů i kupujících. Prvních 50 košických obchodů, které se zapojily do programu minimalizace odpadů Za zdravější a krásnější Košice, je už označeno emblémem Zelené vrány. Ty, které budou v minimalizování odpadů nejúspěšnější, získají možnost bezplatné reklamy v novinách, na plakátech, v rozhlase a v místní televizi.
Na závěr jedna perlička, o které psala Pravda 19. února. Životní prostředí by mohlo získat jednoslovný slovenský název - např. živokolie či živokruh. S návrhem přišla organizace Ekotrend z Banské Bystrice. (dek)

Hlavní nádraží v Praze

Největším hitem českého tisku byla v únoru železniční doprava. Na snímku prázdná hala pražského Hlavního nádraží během stávky.
Foto:Tomáš Kalvoda