Monitor

Životní prostředí přijde Polsku draho

Zajímavý je však vztah polské veřejnosti a tisku k této skutečnosti. Prohlížíme-li si světové časopisy, ochrana životního prostředí nebo informace o ekologických aktivitách mají na stránkách časopisů jako jsou Time, Newsweek či Der Spiegel vždy dost prostoru. Tento trend je v zásadě dodržován u prestižnějších periodik i u nás. Najít však podobné články v polském Wprostu (který i vzhledem připomíná Time) nebo v Polityce dá pěknou práci. A když už takový článek najdete, většinou vás zarazí poněkud odlišný postoj k problému. Všude se volá po větší ochraně přírody. Zatímco však ve světě či u nás voláme po ochraně přírody, protože jednoduše nemáme morální právo ji ničit, polský tisk hlásá: chraňme životní prostředí, neboť je to ekonomicky výhodné. Nechci podporovat nepravdivý český stereotyp v nazírání Poláků jako pochybných obchodníčků. Ale ať mi kamarádi z Polska prominou, ani v Čechách by nebyla vítána největší středoevropská továrna na hliníkové plechovky pro Coca-colu s takovou nekritickou radostí, jak to asi před rokem dělala např. Gazeta Wyborcza (největší polský deník).

Článek v týdeníku Wprost z 10. března letošního roku má jako hlavní tezi fakt, že katastrofální stav životního prostředí v Polsku stojí daňové poplatníky několik desítek biliónů starých zlotých. Ztráty způsobené znečištěním pohltí kolem 10-20% hrubého národního produktu, zatímco v rozvinutých zemích pouze kolem 1,5%. Z toho plných 32% je způsobeno předčasnou korozí a výdaje státu na jejich pokrytí jsou větší než na osvětu, zdravotnictví a obranu dohromady! 92% polských řek je tak znečištěno, že se voda nehodí ani pro průmyslové využití. V téměř 60 procentech vesnických studní nesplňuje voda předepsané limity znečištění, jenom 6% vesnic má dokončenou kanalizaci (v Polsku je mezi venkovem a městy propastný rozdíl). 95% lesů je poškozených, a to v zemi, kde jsou poslední zbytky původních evropských pralesů. A ty jsou, jako například Bělověžský prales, ohroženy těžbou. Průměrná délka života je na průmyslovém jihu o osm let kratší oproti celopolskému průměru.

Legislativa ani ekonomický tlak v životním prostředí nefungují, současná vláda nevyvíjí žádné větší úsilí věci změnit. Avšak i z ekonomických ukazatelů je jasné, že by se postoj k životnímu prostředí možná změnit měl.
(sti)