Monitor

Reaktory rezivějí na dně moře

BlĂ­zko nejzneÄŤištÄ›nÄ›jšího ruskĂ©ho mÄ›sta Murmansk leží jedno z nejnestabilnÄ›jších jadernĂ˝ch zařízenĂ­ na svÄ›tÄ›. Následkem novĂ©ho svÄ›tovĂ©ho pořádku i vzrĹŻstajĂ­cĂ­ch nákladĹŻ na ĂşdrĹľbu zde v pobĹ™eĹľnĂ­ch vodách chátrá okolo 120 ponorek na jadernĂ˝ pohon.
Likvidace reaktorů uvnitř ponorek se stala choulostivým mezinárodním problémem. Stejný problém mají pacifické námořní základny u Vladivostoku.
Nyní, podle březnového vydání časopisu Scientific American, zkoumají vědci možnost pohřbení těchto reaktorů a jejich obsahu do hlubin oceánu.
Tato myšlenka se příčí stávajĂ­cĂ­m názorĹŻm, ale vĂ˝zkumnĂ­ci majĂ­ dĹŻkazy, kterĂ© tuto myšlenku podporujĂ­. VycházejĂ­ z nÄ›kolika případĹŻ. Za prvĂ© je to bĂ˝valá praxe sovÄ›tskĂ©ho námoĹ™nictva, kterĂ© běžnÄ› vypouštÄ›lo radioaktivnĂ­ tekutĂ˝ odpad do TichĂ©ho oceánu. Experti našli jen malĂ© následky zneÄŤištÄ›nĂ­ a uĹľasli, jak účinnĂ˝ je oceán coby houba na radioaktivitu.
JinĂ˝ případ ukázal, Ĺľe oceán je dokonce ještÄ› pĹ™izpĹŻsobivÄ›jší. V roce 1968 se zřítil nad GrĂłnskem bombardovacĂ­ letoun B-52, následkem ÄŤehoĹľ se do pobĹ™eĹľnĂ­ch vod dostalo mnoĹľstvĂ­ plutonia. Dlouhodobá studie mezinárodnĂ­ agentury pro atomovou energii dospÄ›la k závÄ›ru, Ĺľe sediment z moĹ™skĂ©ho dna obalĂ­ radioaktivnĂ­ částice a izoluje tak plutonium od prostĹ™edĂ­. Podle studie žádnĂ˝ znatelnĂ˝ vzestup koncentrace plutonia nebyl naměřen v okolnĂ­ vodÄ›, zooplanktonu, pelagickĂ˝ch rybách, moĹ™skĂ˝ch savcĂ­ch, ptácĂ­ch nebo domorodĂ© populaci.
Tyto nálezy, říká článek, byly hudbou pro uši nadšenců jako je Charles Hollister z Woods Hole Oceanografic Institution. Ti obhajují další studium možnosti ukládání jaderného odpadu v bahně hlubokých moří.
Dr. Hollister navrhuje průzkum míst dalších námořních katastrof, abychom zjistili, jak se moře dokáže vypořádat se znečištěním. Jde například o sovětskou ponorku s balistickými střelami, která se v roce 1986 potopila v Atlantiku. Na palubě byly dva reaktory a 34 jaderných hlavic.
Myšlenku ukládat jaderný odpad do hlubokého moře nedávno zavrhly USA, když se rozhodly skladovat svůj odpad na pevnině.
VÄ›dci se mezitĂ­m musĂ­ vypořádat s nĂ­zkoradioaktivnĂ­m tekutĂ˝m odpadem, kterĂ˝ uniká z vyĹ™azenĂ˝ch ponorek. NenĂ­ pĹ™itom žádná záruka, Ĺľe se v moĹ™i toto zneÄŤištÄ›nĂ­ bezpeÄŤnÄ› rozĹ™edĂ­. BritskĂ© a francouzskĂ© závody na pĹ™epracovanĂ­ jadernĂ©ho paliva vypouštÄ›ly radioaktivnĂ­ látky do pobĹ™eĹľnĂ­ch vod. Tyto chemikálie vytvoĹ™ily radioaktivnĂ­ stopu táhnoucĂ­ se aĹľ do severnĂ­ho Atlantiku. (The Times 26. Ăşnora 1997)

O ÄŤem psal ÄŤeskĂ˝ a slovenskĂ˝ tisk

„Úderem desátĂ© hodiny zřízenec ve fraku se zlatĂ˝m Ĺ™etÄ›zem slavnostnÄ› ohlásil: Soud pĹ™icházĂ­. Do tichĂ© neorenesanÄŤnĂ­ sĂ­nÄ› haagskĂ©ho mĂ­rovĂ©ho paláce, osvÄ›tlenĂ© šesti kĹ™išťálovĂ˝mi lustry, dĹŻstojnÄ› vstoupilo 15 postarších panĹŻ v ÄŤernĂ˝ch talárech s bĂ­lĂ˝mi lĂ­mci - ÄŤlenĹŻ mezinárodnĂ­ho soudnĂ­ho dvora, kapacit mezinárodnĂ­ho práva.. Slovensko-maÄŹarskĂ˝ proces pĹ™ed MezinárodnĂ­m soudnĂ­m dvorem v Haagu mohl zaÄŤĂ­t“. Takto poeticky lĂ­ÄŤĂ­ denĂ­k Sme z 4. bĹ™ezna začátek projednávánĂ­ sporu o Soustavu vodnĂ­ch dÄ›l GabÄŤĂ­kovo-Nagymaros (SVD G-N).
Šéf maďarské delegace poukazoval na jednostranné odvedení vody Dunaje na slovenské území a na negativní vliv přehrady na životní prostředí. Podle slovenského vládního zplnomocněnce jsou však výsledky monitorování stavu životního prostředí „krásné“, píše Sme.
ZatĂ­mco soud bude o sporu rozhodovat nÄ›kolik mÄ›sĂ­cĹŻ, probĂ­hajĂ­ kolem vodnĂ­ho dĂ­la i spíše komickĂ© ÄŤi tragikomickĂ© rozepĹ™e. „Otec GabÄŤĂ­kova“, nynĂ­ Ĺ™editel VodohospodářskĂ© vĂ˝stavby Bratislava JĂşlius Binder, obvinil podle ÄŤasopisu NovĂ˝ ÄŤas z 15. bĹ™ezna stávkujĂ­cĂ­ slovenskĂ© herce ze snahy oslabit pozici Slovenska pĹ™ed mezinárodnĂ­m soudem. „Spojovat vystoupenĂ­ kulturnĂ­ch pracovnĂ­kĹŻ, opoziÄŤnĂ­ch poslancĹŻ a nejnovÄ›ji i studentĹŻ proti politice ministra kultury Hudce a proti policejnĂ­mu zásahu se snahou zdiskreditovat Slovensko v Haagu je - jemnÄ› Ĺ™eÄŤeno - nemĂ­stnĂ© a zavádÄ›jĂ­cí“, soudĂ­ NovĂ˝ ÄŤas.
DenĂ­k Pravda 19. bĹ™ezna informoval, Ĺľe vodnĂ­ dĂ­lo v tÄ›chto dnech navštĂ­vili i ÄŤlenovĂ© Konference evropskĂ˝ch rabĂ­nĹŻ. „MyslĂ­m si, Ĺľe je to velmi uĹľiteÄŤná stavba, neboĹĄ voda neprotĂ©ká krajinou bez vÄ›tšího uĹľitku, ale umožňuje rozvoj krajiny“, mĂ­nĂ­ hlavnĂ­ rabĂ­n Bruselu Avraham Guigui. (…) „JeštÄ› bych si sice musel poslechnout MaÄŹary, ale pĹ™edpokládám, Ĺľe u našeho soudu byste spor o GabÄŤĂ­kovo vyhráli“, po prohlĂ­dce Ĺľertem poznamenává Pinchas Toledano, pĹ™edseda rabĂ­nskĂ©ho soudu v LondĂ˝nÄ›. Pro Ăşplnost dodejme, Ĺľe i mezi kĹ™esĹĄanskĂ˝mi cĂ­rkvemi je GabÄŤĂ­kovo populárnĂ­. Loni v srpnu dokonce vypukl spor mezi slovenskĂ˝mi katolĂ­ky a evangelĂ­ky, ve kterĂ©m byli katolĂ­ci obviňováni, Ĺľe si GabÄŤĂ­kovo pĹ™isvojujĂ­, aÄŤkoli je stavbou celonárodnĂ­, a tedy i evangelĂ­kĹŻ. (dek)