Podle JeĹľka je hlavnĂ náplnĂ práce ajznboĹákĹŻ odhánÄ›t slepice z kolejĂ, popisuje debatu Pavel Verner z Ăšstavu pro ekopolitiku v Práci ze 17. dubna. Podle Klause se na to lidi vykašlou, aby chodili nÄ›kam na nádraĹľĂ, kdyĹľ do auta nasednou hned pĹ™ed barákem. NÄ›jakĂ© ty tratÄ› u Lomnice nad Popelkou, po kterĂ˝ch nejede vlak, kdyĹľ tudy zrovna projĂĹľdĂ premiĂ©r, patřà ke zrušenĂ. Chce to jen postavit vĂc silnic.
Ĺ˝eleznice je technická špiÄŤka 19. stoletĂ, prohlásil Tomáš JeĹľek - to uĹľ citujeme z ÄŤlánku Petra Uhla v Právu z 15. dubna. Do dnešnĂho svÄ›ta se ale podle JeĹľka Ĺľeleznice uĹľ moc nehodĂ, moc se totiĹľ nevyplácĂ a mÄ›la by se proto stát jen doplĹkovĂ˝m druhem dopravy. A takĂ© Ĺľelezničáři moc vyskakujĂ, jak se JeĹľek vyjádĹ™il. PĹ™ednost má podle JeĹľka mĂt silniÄŤnĂ doprava, urÄŤitÄ› aĹľ do doby, Ĺ™Ăkám já, neĹľ budou stávkovat Ĺ™idiÄŤi kamiĂłnĹŻ, jako nedávno ve Francii. Za rušenĂ tratĂ se pĹ™imlouval i Václav Klaus. KonkrĂ©tnÄ› se mu nelĂbĂ dráha z Lomnice nad Popelkou, leĹľĂcĂ hned vedle silnice, po nĂĹľ jel autem do Prahy. Lekl jsem se, Ĺľe dráhy tu traĹĄ hned zĂtra zrušĂ, ale pak jsem si uvÄ›domil, Ĺľe uĹľ neĹľijeme v dobÄ› Chruščova, kdy se všichni Ĺ™Ădili vkusem pĹ™edsedy vlády (…). V dobÄ›, kdy pánovĂ© z ODS pĹ™esvÄ›dÄŤovali diváky, Ĺľe jeĹľdÄ›nĂ autem je ekonomiÄŤtÄ›jšà neĹľ vlakem, konala se v LondĂ˝nÄ› manifestace iniciativy VraĹĄte nám ulice. BritovĂ© protestujĂ proti nadmÄ›rnĂ©mu automobilovĂ©mu provozu ve mÄ›stech, ulicemi se uĹľ nedá ani chodit, nedá se na nich dĂ˝chat. Jdu-li z praĹľskĂ©ho Karlova námÄ›stĂ nahoru Ĺ˝itnou, takĂ© se mi chce volat, aby mi tu ulici vrátili, ale myšlenku rychle zapudĂm, abych se zase neocitl spolu s ekology na seznamu extremistĹŻ. (…) Nevolám po rušenĂ silnic a aut, pokud budou mĂt katalyzátory. PĹ™imlouvám se jen za reformu daĹovĂ©ho systĂ©mu, aby si podnikatelĂ© nezahrnovali účty za projetĂ˝ benzĂn do nákladĹŻ, takĹľe pojĂĹľdÄ›nĂ po mÄ›stÄ› jim pĹ™ijde levnÄ›ji neĹľ hromadná doprava. O tĂ©to absurdnosti (…) museli rozhodnout lidĂ© jako JeĹľek a Klaus. Z nelásky k Ĺľelezničářům, nebo k vláčkĹŻm, kvĹŻli kterĂ˝m musejĂ na pĹ™ejezdu ÄŤekat. Ze snu o krajinÄ›, rozjeĹľdÄ›nĂ© tiráky z celĂ© Evropy. TechnokratĂ© bez Ăşcty k Ĺľivotu a tradicĂm. (…)
U Ĺľeleznic ještÄ› zĹŻstaneme, ale pĹ™esuneme se do sousednĂho NÄ›mecka. MF Dnes informovala 3. dubna o plánech na rušenĂ nÄ›meckĂ˝ch tratĂ. PĹ™ĂsnÄ› utajovanĂ˝ plán na zrušenĂ jednotlivĂ˝ch ĹľelezniÄŤnĂch spojĹŻ unikl v tÄ›chto dnech na veĹ™ejnost. (…) ÄŚtvrtina všech ĹľelezniÄŤnĂch tratĂ v Bavorsku má bĂ˝t zrušena, prohlásil poslanec Strany zelenĂ˝ch ve SpolkovĂ©m snÄ›mu Albert Schmidt a dodal, Ĺľe se redukce dotknou i spojenĂ mezi tak velkĂ˝mi mÄ›sty, jako jsou Ĺezno a Ingolstadt. Minulosti má vbrzku patĹ™it i traĹĄ do bavorskĂ© Ĺ˝eleznĂ© Rudy, nacházejĂcĂ se pĹ™Ămo na hranici s ÄŚeskou republikou. ,To, co chystá nÄ›mecká dráha, je dopravnĂ a ekologická katastrofa, Ĺ™ekl Schmidt.
PĹ™enesme pozornost od Ĺľeleznic k TemelĂnu. Na zpoĹľdÄ›nĂ a zdraĹľenĂ jeho vĂ˝stavby reagoval v komentáři na Medea serveru (http://www.medea.cz) Jiřà FranÄ›k. Ministr prĹŻmyslu a obchodu VladimĂr DlouhĂ˝ pro nás vÄŤera mÄ›l dvÄ› zprávy. (…) Jednu dobrou a jednu špatnou. A jak uĹľ je zvykem, zaÄŤneme tou špatnou: vĂ˝stavba TemelĂna se opÄ›t prodloužà (o rok) a opÄ›t prodražà (o 7 miliard). Pan ministr to zbyteÄŤnÄ› nerozebĂral, ostatnÄ› nenĂ ani proÄŤ. UĹľ jsme si zvykli, Ĺľe se to s TemelĂnem má jako s hyperbolou, která se stále a pořád a furt blĂžà k ose, ale mĹŻĹľete ji natahovat donekoneÄŤna, nikdy se jĂ nedotkne, věčnÄ› kousilĂnek chybĂ. Pokud snad jednou TemelĂn opravdu zaÄŤne pracovat, budeme to asi vnĂmat jako neblahĂ˝ konec jednĂ© hezkĂ© tradice. BuÄŹme však optimisty, ÄŚEZ do tĂ© doby vymyslĂ jistÄ› nÄ›jakou novou fintu, jak donekoneÄŤna dojit státnĂ rozpoÄŤet a tahat za fusekli nesvĂ©právnou vládu.
PojÄŹme na Slovensko, a to ke sporu o vodnĂ dĂlo GabÄŤĂkovo. DenĂk Sme se 17. dubna zabĂ˝val otázkou, jakĂ˝ vliv má tato pĹ™ehrada na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ.
Zástancovia vodnĂ©ho diela za kaĹľdĂş cenu oznaÄŤujĂş pĂ´vodnĂ˝ projekt GabÄŤĂkova i jeho variantne dokonÄŤenie za ekologickĂş stavbu. PodÄľa vĂ˝sledkov odbornĂkov z komisie PredsednĂctva Slovenskej akadĂ©mie vied pre ĹľivotnĂ© prostredie to však nie je jednoznaÄŤnĂ©. Je zrejmĂ© a dokázanĂ©, Ĺľe naprĂklad trojuholnĂk medzi ÄŚunovom, Dobrohošťou a starĂ˝m korytom Dunaja postupne vyschne, rovnako sa oÄŤakáva vysychanie pomerne širokĂ©ho pasu stromov pri Äľavom brehu starĂ©ho Dunaja. PodÄľa nich je však diskutabilne, ÄŤi je to škoda z hÄľadiska ĹľivotnĂ©ho prostredia, alebo nie - zaklesnutie dna Dunaja totiĹľ pĂ´sobilo na zmenu fauny i flĂłry v oblasti tridsaĹĄ rokov, novy vodnĂ˝ reĹľim v niektorĂ˝ch ÄŤastiach navracia pĂ´vodnĂ˝ stav, v inĂ˝ch konzervuje vĂ˝voj poslednĂ˝ch desaĹĄroÄŤĂ a niekde vytvára celkom novu situáciu. Stanovisko citovanej komisie k hodnoteniu vplyvu na ĹľivotnĂ© prostredie je rezervovane - pokladá pat rokov za relatĂvne dlhy ÄŤas, no zároveĹ za termĂn, v ktorom nemoĹľno vylúčiĹĄ neÄŤakanĂ© prekvapenia. Kritici stavby naopak tvrdia, Ĺľe znaÄŤná ÄŤasĹĄ záverov sa robĂ na základe nepresnĂ˝ch Ăşdajov - podÄľa ochranárov sa jednoducho na verejnosĹĄ nedostanĂş vĂ˝sledky z tĂ˝ch monitorovacĂch miest, ktorĂ© by o stavbe mohli vypovedaĹĄ negatĂvne. (dek)
Na snĂmku je zachyceno obsazovánĂ plošiny pro těžbu ropy ze dna moĹ™e aktivisty Greenpeace. TakovĂ©to akce však moĹľná budou patĹ™it minulosti - Greenpeace si prostÄ› koupĂ celĂ© moĹ™e. Tak by se dal velmi zjednodušenÄ› interpretovat ÄŤlánek z britskĂ˝ch The Times z 26. bĹ™ezna. Ten informuje o pĹ™ekvapivĂ©m rozhodnutĂ organizace Greenpeace pĹ™ihlásit se do konkursu britskĂ© vlády na vyuĹľitĂ 22 000 ÄŤtvereÄŤnĂch mil ropnĂ˝ch polĂ severnÄ› od ShetlandskĂ˝ch ostrovĹŻ. Greenpeace zde nechce na rozdĂl od ostatnĂch zájemcĹŻ těžit ropu, ale poÄŤĂtat velryby a delfĂny. Organizace chce tĂmto zpĹŻsobem omezit vyuĹľĂvánĂ fosilnĂch paliv, kterĂ© narušujĂ rovnováhu zemskĂ©ho klimatu. RopnĂ˝ prĹŻmysl podle TimesĹŻ nebyl touto akcĂ Greenpeace pobaven. Foto: Greenpeace