Podle Ježka je hlavní náplní práce ajznboňáků odhánět slepice z kolejí, popisuje debatu Pavel Verner z Ústavu pro ekopolitiku v Práci ze 17. dubna. Podle Klause se na to lidi vykašlou, aby chodili někam na nádraží, když do auta nasednou hned před barákem. Nějaké ty tratě u Lomnice nad Popelkou, po kterých nejede vlak, když tudy zrovna projíždí premiér, patří ke zrušení. Chce to jen postavit víc silnic.
Železnice je technická špička 19. století, prohlásil Tomáš Ježek - to už citujeme z článku Petra Uhla v Právu z 15. dubna. Do dnešního světa se ale podle Ježka železnice už moc nehodí, moc se totiž nevyplácí a měla by se proto stát jen doplňkovým druhem dopravy. A také železničáři moc vyskakují, jak se Ježek vyjádřil. Přednost má podle Ježka mít silniční doprava, určitě až do doby, říkám já, než budou stávkovat řidiči kamiónů, jako nedávno ve Francii. Za rušení tratí se přimlouval i Václav Klaus. Konkrétně se mu nelíbí dráha z Lomnice nad Popelkou, ležící hned vedle silnice, po níž jel autem do Prahy. Lekl jsem se, že dráhy tu trať hned zítra zruší, ale pak jsem si uvědomil, že už nežijeme v době Chruščova, kdy se všichni řídili vkusem předsedy vlády (…). V době, kdy pánové z ODS přesvědčovali diváky, že ježdění autem je ekonomičtější než vlakem, konala se v Londýně manifestace iniciativy Vraťte nám ulice. Britové protestují proti nadměrnému automobilovému provozu ve městech, ulicemi se už nedá ani chodit, nedá se na nich dýchat. Jdu-li z pražského Karlova náměstí nahoru Žitnou, také se mi chce volat, aby mi tu ulici vrátili, ale myšlenku rychle zapudím, abych se zase neocitl spolu s ekology na seznamu extremistů. (…) Nevolám po rušení silnic a aut, pokud budou mít katalyzátory. Přimlouvám se jen za reformu daňového systému, aby si podnikatelé nezahrnovali účty za projetý benzín do nákladů, takže pojíždění po městě jim přijde levněji než hromadná doprava. O této absurdnosti (…) museli rozhodnout lidé jako Ježek a Klaus. Z nelásky k železničářům, nebo k vláčkům, kvůli kterým musejí na přejezdu čekat. Ze snu o krajině, rozježděné tiráky z celé Evropy. Technokraté bez úcty k životu a tradicím. (…)
U železnic ještě zůstaneme, ale přesuneme se do sousedního Německa. MF Dnes informovala 3. dubna o plánech na rušení německých tratí. Přísně utajovaný plán na zrušení jednotlivých železničních spojů unikl v těchto dnech na veřejnost. (…) Čtvrtina všech železničních tratí v Bavorsku má být zrušena, prohlásil poslanec Strany zelených ve Spolkovém sněmu Albert Schmidt a dodal, že se redukce dotknou i spojení mezi tak velkými městy, jako jsou Řezno a Ingolstadt. Minulosti má vbrzku patřit i trať do bavorské Železné Rudy, nacházející se přímo na hranici s Českou republikou. ,To, co chystá německá dráha, je dopravní a ekologická katastrofa, řekl Schmidt.
Přenesme pozornost od železnic k Temelínu. Na zpoždění a zdražení jeho výstavby reagoval v komentáři na Medea serveru (http://www.medea.cz) Jiří Franěk. Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý pro nás včera měl dvě zprávy. (…) Jednu dobrou a jednu špatnou. A jak už je zvykem, začneme tou špatnou: výstavba Temelína se opět prodlouží (o rok) a opět prodraží (o 7 miliard). Pan ministr to zbytečně nerozebíral, ostatně není ani proč. Už jsme si zvykli, že se to s Temelínem má jako s hyperbolou, která se stále a pořád a furt blíží k ose, ale můžete ji natahovat donekonečna, nikdy se jí nedotkne, věčně kousilínek chybí. Pokud snad jednou Temelín opravdu začne pracovat, budeme to asi vnímat jako neblahý konec jedné hezké tradice. Buďme však optimisty, ČEZ do té doby vymyslí jistě nějakou novou fintu, jak donekonečna dojit státní rozpočet a tahat za fusekli nesvéprávnou vládu.
Pojďme na Slovensko, a to ke sporu o vodní dílo Gabčíkovo. Deník Sme se 17. dubna zabýval otázkou, jaký vliv má tato přehrada na životní prostředí.
Zástancovia vodného diela za každú cenu označujú pôvodný projekt Gabčíkova i jeho variantne dokončenie za ekologickú stavbu. Podľa výsledkov odborníkov z komisie Predsedníctva Slovenskej akadémie vied pre životné prostredie to však nie je jednoznačné. Je zrejmé a dokázané, že napríklad trojuholník medzi Čunovom, Dobrohošťou a starým korytom Dunaja postupne vyschne, rovnako sa očakáva vysychanie pomerne širokého pasu stromov pri ľavom brehu starého Dunaja. Podľa nich je však diskutabilne, či je to škoda z hľadiska životného prostredia, alebo nie - zaklesnutie dna Dunaja totiž pôsobilo na zmenu fauny i flóry v oblasti tridsať rokov, novy vodný režim v niektorých častiach navracia pôvodný stav, v iných konzervuje vývoj posledných desaťročí a niekde vytvára celkom novu situáciu. Stanovisko citovanej komisie k hodnoteniu vplyvu na životné prostredie je rezervovane - pokladá pat rokov za relatívne dlhy čas, no zároveň za termín, v ktorom nemožno vylúčiť nečakané prekvapenia. Kritici stavby naopak tvrdia, že značná časť záverov sa robí na základe nepresných údajov - podľa ochranárov sa jednoducho na verejnosť nedostanú výsledky z tých monitorovacích miest, ktoré by o stavbe mohli vypovedať negatívne. (dek)
Na snímku je zachyceno obsazování plošiny pro těžbu ropy ze dna moře aktivisty Greenpeace. Takovéto akce však možná budou patřit minulosti - Greenpeace si prostě koupí celé moře. Tak by se dal velmi zjednodušeně interpretovat článek z britských The Times z 26. března. Ten informuje o překvapivém rozhodnutí organizace Greenpeace přihlásit se do konkursu britské vlády na využití 22 000 čtverečních mil ropných polí severně od Shetlandských ostrovů. Greenpeace zde nechce na rozdíl od ostatních zájemců těžit ropu, ale počítat velryby a delfíny. Organizace chce tímto způsobem omezit využívání fosilních paliv, které narušují rovnováhu zemského klimatu. Ropný průmysl podle Timesů nebyl touto akcí Greenpeace pobaven. Foto: Greenpeace