Monitor


Americký týdeník Newsweek otiskl rozhovor s autorem teorie Gaia Jamesem Lovelockem

Budeme jednou termiti ?

James Lovelock se narodil v Hertfordishiru v Anglii v roce l9l9. Je jedním z nejdůležitějších a nejpůvodnějších myslitelů našeho věku. Vytvořil obor geofysiologie a je z velké části původcem našeho ekologického vědomí. Lovelock je známý především pro svou kontroversní teorii Gaia, která zkoumá zemi nikoliv jako neživé, kamenité sídliště života nýbrž jako žijící organismus. Následují výňatky z jeho rozhovoru s reportérem časopisu Newsweek Kenem Schulmanem.

Ekology jste nejednou označil za „dobře mínící leč neznalé”.

Neměl jsem na mysli vědecké ekology, kteří jsou odborníci a rozumějí svému řemeslu. Mluvím o lidové verzi ekologie, o tom druhu politických ekologů, kteří jsou v Evropě známí jako Zelení. Co proti nim mám, je to, že si obvykle vědu zoufale popletou. Myslí si, že všechny chemikálie jsou zlovolné, a nejsou schopni pochopit, že věci jako obyčejná sůl, cukr, proteiny v potravě a i látky z jejich vlastních těl jsou chemikálie. To je velmi naivní a zjednodušující.

A jejich obsese s jadernou energii?

I ta je politická, přežitek z dob studené války, kdy sovětská propaganda ovlivnila levici v mnoha zemích. Umanuli si, že všechna jaderná energie je svou podstatou zlovolná. Přitom jaderná energie není o nic nepřirozenější než fosilní paliva. V Africe dokonce po miliardu let fungovaly jaderné reaktory vytvořené bakteriemi. Tyto organismy velmi výkonně shromažďovaly uran a podařilo se jim shromáždit kritickou hmotu. Jedno je jasné. Jestliže to dovede pár hloupých breberek, pak ke stavbě jaderného reaktoru nepotřebujete doktorát z fyziky.

Je lidstvo odpovědné za současné dramatické změny makroklimatu naší planety?

Klimatologové, kterých si vážím, říkají, že pravděpodobnost je 20 ku jedné, že za globální oteplování jsou odpovědní lidé. Myslím, že každý myslící člověk dojde k závěru, že měníme makroklima.

Jaká je pravděpodobnost, že lidstvo může tyto škody napravit?

Skoro žádná. Dovedete si představit, co by se stalo s kteroukoliv západní vládou, kdyby zakázala soukromý automobilismus? Nepřežila by do dalšího dne. Ani Číňané by něco takového neriskovali. A i kdyby to bylo možné, účinný život oxidu uhličitého je asi sto let. Kdybychom zítra přestali pálit fosilní paliva, teplota Země by stoupala dál.

Teorie Gaia popisuje Zemi jako superorganismus, podobný termitišti, v němž je individuální přežití zcela podřízeno přežití komunity. Mohou lidé vůbec dosáhnout takový stav nezištnosti?

Nemyslím si, že jsme tak dalece vyvinutí. Jsme jen jacísi kmenoví masožravci. Něco jako inteligentní vlci. Vyžadovalo by to mnoho umírání, než by se naše schopnost budování domova přiblížila schopnosti termitů.

Naznačujete tím že termit nebo včela jsou vyvinutější než lidé?

V jistém smyslu ano. Zjevně ne v inteligenci. Termitiště by se dalo považovat za počítačový model. Žádný z těch bitů (slovní hříčka - anglicky je bit jak jednotka informace, tak kousek něčeho - pozn. red.) nemá ponětí, co dělá. Jen to dělají.

Co je největším nebezpečím, jímž lidstvo ohrožuje planetu?

Myslím, že dosud nikdo neví. Avšak vyjasněme si to. Pro planetu zrovna velkou hrozbou nejsme. Jediné, co ohrožujeme, je naše vlastní civilizace a potom druhy jako chovná zvířata a užitkové plodiny, které s ní souvisí. Kdybychom vzali v potaz velké planetární události, zjistili bychom, že to, co Zemi způsobujeme, je dosti triviální.

Pohybuje se lidstvo nevyhnutelně ke katastrofě?

Mám za to, že procházíme obtížným údobím. Mám stejný pocit jako v Británii před druhou světovou válkou. Všichni jsme věděli, že bude válka. Ale kvůli tomu jsme nepřestali žít a užívat si. A když k tomu došlo, dali jsme se dohromady a potýkali jsme se s tím, jak se dalo.

Druhá světová válka způsobila miliony mrtvých.

Jistě. A možná tím budeme muset projít znovu.

Jakou formou dojde tentokrát ke kataklysmatu?

Myslím, že to bude méně otázka naší činnosti a více prostě naší početnosti. Každé dvě až tři století dojde k sopečnému výbuchu takové velikosti, že to poničí atmosféru na dva tři roky. Prostě není úroda. Podle posledních odhadů světové zásoby obilnin stačí jen na 45 dní. A z globálního hlediska jsou to dosti normální události, jako rýma u lidí. Přitom jsou nejpádnějším důvodem proti přelidňování, jaký vůbec mohu uvést.

Bylo by vyhynutí lidstva ztrátou pro naši planetu?

Určitě. Neměla by pak nikoho, kdo by o ní mluvil. Avšak nemyslím, že vyhyneme. Vlastně si myslím, že pro mnohé z nás je velmi příjemná představa světa, ze kterého by zmizela podstatná část lidstva. Třeba by ti, kdo by přežili, měli pocit, že dostali darem ještě jednu šanci. A že by se jí snažili co nejlépe využít.
(Newsweek 15. dubna 1996, přeložil Erazim Kohák)

James Lovelock