ZĂskat reprezentativnĂ pĹ™edstavu o kvalitÄ› pitnĂ© vody z veĹ™ejnĂ©ho zásobovánĂ v ÄŚR umoĹľĹuje „SystĂ©m monitorovánĂ zdravotnĂho stavu obyvatelstva ve vztahu k ĹľivotnĂmu prostĹ™edĂ” a to jeho projekt II: ZdravotnĂ dĹŻsledky a rizika zneÄŤištÄ›nĂ pitnĂ© vody. MonitorovánĂ zahrnuje Prahu, bĂ˝valá krajská mÄ›sta, 29 okresnĂch mÄ›st a nÄ›kterĂ© menšà vodovody, coĹľ Ăşhrnem pĹ™edstavuje tĂ©měř 4 miliony zásobovanĂ˝ch obyvatel. VĂ˝sledky za rok 1994 ukazujĂ, Ĺľe jakost pitnĂ© vody veĹ™ejnĂ©ho zásobovánĂ v ÄŚR odpovĂdá vyspÄ›lĂ˝m evropskĂ˝m státĹŻm. PĹ™esto tĂ©měř 60% distribuovanĂ© vody nevyhovuje v nÄ›kterĂ©m z ukazatelĹŻ poĹľadavkĹŻm normy.
ZávaĹľnou skuteÄŤnostĂ je pĹ™ekraÄŤovánĂ limitnĂ koncentrace pro obsah aktivnĂho chloru (50% pĹ™ĂpadĹŻ), coĹľ spolu s nedodrĹľovánĂm teplotnĂho limitu (58% vzorkĹŻ) má za následek ÄŤastĂ© stĂĹľnosti spotĹ™ebitelĹŻ. PĹ™echlorovánĂ pitnĂ© vody nenĂ v souladu s pozitivnĂm nálezem koliformnĂch bakteriĂ (9% pĹ™ĂpadĹŻ). V 27% pĹ™ĂpadĹŻ bylo zjištÄ›no pĹ™ekraÄŤovánĂ limitĹŻ pro objemovou aktivitu alfa a obsah radonu, v 51% pĹ™ĂpadĹŻ pĹ™ekroÄŤenĂ limitĹŻ pro fenoly. Z hlediska moĹľnĂ©ho negativnĂho ovlivnÄ›nĂ zdravotnĂho stavu obyvatelstva je dále závaĹľnĂ˝ nadlimitnĂ obsah dusiÄŤnanĹŻ (6,6%) a rtuti (6,5% - ostatnĂ těžkĂ© kovy v 1 aĹľ 2%), z organickĂ˝ch látek pak obsah chloroformu (12,4% - na vĂ˝stupu z vodárny však aĹľ 25%!), 1-2 dichlorethan (9,4%), dichlorbenzenĹŻ (9%) atd. Na uvedenĂ˝ch nepĹ™ĂznivĂ˝ch vĂ˝sledcĂch se vĂ˝znamnÄ› podĂlĂ asi pĹ™edevšĂm 1/4 sledovanĂ˝ch vodáren, nejsou tedy ukazatelem plošnĂ© kvality. Z prĹŻzkumu (1994) kvality vody v malĂ˝ch vodovodech zásobujĂcĂch do 2000 obyvatel vyplĂ˝vá, Ĺľe situace je v prĹŻmÄ›ru ještÄ› horšà neĹľ u zmĂnÄ›nĂ˝ch velkĂ˝ch distribuÄŤnĂch systĂ©mĹŻ. JinĂ© prĹŻzkumovĂ© šetĹ™enĂ kvality vody z individuálnĂch zdrojĹŻ (125 studnĂ) v jednom z   okresĹŻ ZápadoÄŤeskĂ©ho kraje v roce 1994 prokázalo, Ĺľe voda ve 100% pĹ™ĂpadĹŻ nevyhovuje aspoĹ v nÄ›kterĂ©m z ukazatelĹŻ normÄ›, hygienicky nejzávaĹľnÄ›jšĂm kritĂ©riĂm nevyhovÄ›lo 97,6% vzorkĹŻ. Tyto vĂ˝sledky lze vztáhnout na podstatnou část ĂşzemĂ ÄŚR.
Sledujeme-li tendenci v kvalitÄ› vody nejvĂ˝znamnÄ›jšĂch veĹ™ejnĂ˝ch vodovodĹŻ v ÄŚR, pak musĂme konstatovat, Ĺľe kvalita v poslednĂch letech klesá. PĹ™ĂÄŤinou je jednak zhoršujĂcĂ se kvalita vody surovĂ©, jednak zastaralá technologie vÄ›tšiny vodáren a kritickĂ˝ stav rozvodnĂ© sĂtÄ› a koneÄŤnÄ› (paradoxnÄ›) i šetĹ™enĂ vodou, kterĂ© má za následek vÄ›tšà stagnaci vody v potrubĂ dimenzovanĂ©m na nadmÄ›rnou spotĹ™ebu.
Co z uvedených údajů vyplývá: