Názory

Kvalita pitné vody klesá

Získat reprezentativní představu o kvalitě pitné vody z veřejného zásobování v ČR umožňuje „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí” a to jeho projekt II: Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody. Monitorování zahrnuje Prahu, bývalá krajská města, 29 okresních měst a některé menší vodovody, což úhrnem představuje téměř 4 miliony zásobovaných obyvatel. Výsledky za rok 1994 ukazují, že jakost pitné vody veřejného zásobování v ČR odpovídá vyspělým evropským státům. Přesto téměř 60% distribuované vody nevyhovuje v některém z ukazatelů požadavkům normy.

Závažnou skutečností je překračování limitní koncentrace pro obsah aktivního chloru (50% případů), což spolu s nedodržováním teplotního limitu (58% vzorků) má za následek časté stížnosti spotřebitelů. Přechlorování pitné vody není v souladu s pozitivním nálezem koliformních bakterií (9% případů). V 27% případů bylo zjištěno překračování limitů pro objemovou aktivitu alfa a obsah radonu, v 51% případů překročení limitů pro fenoly. Z hlediska možného negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva je dále závažný nadlimitní obsah dusičnanů (6,6%) a rtuti (6,5% - ostatní těžké kovy v 1 až 2%), z organických látek pak obsah chloroformu (12,4% - na výstupu z vodárny však až 25%!), 1-2 dichlorethan (9,4%), dichlorbenzenů (9%) atd. Na uvedených nepříznivých výsledcích se významně podílí asi především 1/4 sledovaných vodáren, nejsou tedy ukazatelem plošné kvality. Z průzkumu (1994) kvality vody v malých vodovodech zásobujících do 2000 obyvatel vyplývá, že situace je v průměru ještě horší než u zmíněných velkých distribučních systémů. Jiné průzkumové šetření kvality vody z individuálních zdrojů (125 studní) v jednom z   okresů Západočeského kraje v roce 1994 prokázalo, že voda ve 100% případů nevyhovuje aspoň v některém z ukazatelů normě, hygienicky nejzávažnějším kritériím nevyhovělo 97,6% vzorků. Tyto výsledky lze vztáhnout na podstatnou část území ČR.

Sledujeme-li tendenci v kvalitě vody nejvýznamnějších veřejných vodovodů v ČR, pak musíme konstatovat, že kvalita v posledních letech klesá. Příčinou je jednak zhoršující se kvalita vody surové, jednak zastaralá technologie většiny vodáren a kritický stav rozvodné sítě a konečně (paradoxně) i šetření vodou, které má za následek větší stagnaci vody v potrubí dimenzovaném na nadměrnou spotřebu.

Co z uvedených údajů vyplývá:

1. Vypovídají o stavu obecně, nikoliv o konkrétních zdrojích, jejichž kvalita v rámci naší země je zcela odlišná. Někde vhodná pro kojence, jinde skrývající riziko i pro zdravé spotřebitele. Dříve než propadnete pesimismu, informujte se o kvalitě vašeho zdroje.
2. Při interpretaci jistě varujících údajů o kvalitě pitné vody je nutné si uvědomit, že limitní koncentrace škodlivin v ČSN 75 7111 „pitná voda” jsou podle doporučení WHO formulovány s bezpečnostním koeficientem tak, že ani při krátkodobém překročení limitní hodnoty 10-100x nedojde obvykle k přímému a zjistitelnému zdravotnímu poškození konzumenta. V roce 1994 nebyl hlášen žádný případ přímého zdravotního poškození či úmrtí z pitné vody veřejného zásobování, ať už původu infekčního nebo toxického. Byly však registrovány případy střevních onemocnění, kdy zdrojem mohla být kontaminovaná soukromá studna. (Také si však uvědomme, že limitní hodnoty jsou počítány vzhledem k průměrnému dospělému, zdravému spotřebiteli, nikoliv vzhledem k dětem, nemocným a jiným ohroženým skupinám obyvatel).
3. I když riziko přímého zdravotního poškození z pitné vody (mimo studny) je v ČR minimální, v mnoha případech dochází k zbytečné zátěži lidského organismu, což se může projevit až za delší dobu po expozici a ve vztahu k pitné vodě kauzálně nespecifickým způsobem. Píše-li tedy dr. Vilímovská, že „škodlivé látky v pitné vodě jsou jen další položkou do součtu toxických látek přijímaných v ostatní potravě”, má pravdu. Je jen otázkou, zda slůvko „jen” má být upokojující či burcující.
4. Dožadovat a shánět se po kvalitní pitné vodě a nedělat nic na poli své výživy a celkového životního stylu, je z hlediska podpory zdraví nejen neúčinné, ale i pokrytecké. Na druhou stranu, vezme-li někdo svůj zdravý způsob života vážně a celostně, kvalitní (zdravá) pitná voda nesmí být opomenuta.