Zákon o mĂrovĂ©m vyuĹľĂvánĂ jadernĂ© energie a ionizujĂcĂho zářenĂ, tedy tzv. atomovĂ˝ zákon je v našà zemi ĂşplnÄ› novou legislativnĂ normou.
Sjednocuje mnoĹľstvĂ dosavadnĂch vyhlášek a pĹ™inášà i mnohĂ© novĂ© prvky, jako je zĹ™ĂzenĂ Správy ĂşloĹľišť radioaktivnĂch odpadĹŻ, povinnĂ© odvody do státnĂho jadernĂ©ho účtu urÄŤenĂ© na ukládánĂ jadernĂ˝ch odpadĹŻ, ruÄŤenĂ za jadernou škodu a dalšĂ. PĹ™ipravilo jej ministerstvo prĹŻmyslu a obchodu v ÄŤele s VladimĂrem DlouhĂ˝m po nÄ›kolikaletĂ©m slibovánĂ brzkĂ©ho dokonÄŤenĂ. EkologickĂ© organizace, ale i nÄ›kterĂ© obce se snaĹľily vstoupit do procesu formulovánĂ zákona jiĹľ v tĂ© dobÄ›, leÄŤ jejich pĹ™ipomĂnky byly oslyšeny. Naopak k tvorbÄ› paragrafĹŻ byla pĹ™izvána firma ÄŚEZ. Provozovatel jadernĂ˝ch elektráren si tak vlastnÄ› sám pĹ™ipravil regule, dle kterĂ˝ch bude dále podnikat. VĂ˝sledkem je zákon, kterĂ˝ jednostrannÄ› zvĂ˝hodĹuje jadernĂ˝ prĹŻmysl na Ăşkor obÄŤanĹŻ tĂ©to zemÄ›.
Projevuje se to napĹ™Ăklad omezenĂm odpovÄ›dnosti provozovatele jadernĂ©ho zaĹ™ĂzenĂ za veškerĂ© škody zpĹŻsobenĂ© jadernou haváriĂ do výše pouhĂ˝ch 6 miliard korun. TotoĹľnÄ› se ze zodpovÄ›dnosti vyvlĂ©ká i stát, kterĂ˝ zaĹ™ĂzenĂ povolil. V jinĂ˝ch oblastech lidskĂ© ÄŤinnosti pĹ™itom nenĂ odpovÄ›dnost za škodu logicky omezována. Dle názoru nÄ›kterĂ˝ch právnĂkĹŻ takovĂ©to zvĂ˝hodnÄ›nĂ odporuje zásadÄ› rovnosti deklarovanĂ© v ListinÄ› základnĂch práv a svobod.
VelkĂ˝m nedostatkem napadanĂ˝m jak obcemi, tak i nevládnĂmi organizacemi je, Ĺľe ve správnĂch Ĺ™ĂzenĂch dle atomovĂ©ho zákona majĂ bĂ˝t jedinĂ˝mi účastnĂky pouze ĹľadatelĂ© o to kterĂ© povolenĂ (napĹ™Ăklad o umĂstÄ›nĂ jadernĂ©ho zaĹ™ĂzenĂ - elektrárny, meziskladu ÄŤi ĂşloĹľištÄ›). BohuĹľel moĹľnost účasti veĹ™ejnosti a dotÄŤenĂ˝ch obcĂ v procesu EIA pĹ™ĂpadnÄ› v ĂşzemnĂm a stavebnĂm Ĺ™ĂzenĂ je v tÄ›chto pĹ™Ăpadech nedostateÄŤná. VĹŻbec se v nich totiĹľ neĹ™ešà otázky jadernĂ© bezpeÄŤnosti a vĂ˝sledky EIA jsou navĂc nezávaznĂ©. RozhodnutĂ StátnĂho úřadu pro jadernou bezpeÄŤnost je uĹľ dnes rozhodujĂcĂm podkladem pro vydánĂ povolenĂ podle stavebnĂho zákona. Fakticky tak souÄŤasná formulace zákona znemoĹľĹuje účast veĹ™ejnosti na rozhodovacĂm procesu.
ProblĂ©mem, kterĂ˝ vycházĂ z absence obecnĂ© právnĂ normy upravujĂcĂ právo na informace je pak omezovánĂ povinnosti informovat veĹ™ejnost neurÄŤitou formulacĂ pĹ™iměřenÄ›, ÄŤi moĹľnost skrĂ˝t žádanou dokumentaci pod kategorii obchodnĂho tajemstvĂ. OstatnÄ› je to jiĹľ dnešnĂ běžnou praxĂ firmy ÄŚEZ, která tak kupĹ™Ăkladu utajuje i studii o vlivech jadernĂ© elektrárny TemelĂn na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ.
PĹ™ipomĂnek k atomovĂ©mu zákonu je ještÄ› celá Ĺ™ada. EkologickĂ© organizace jako SdruĹľenĂ Calla, HnutĂ DUHA, Program energetickĂ˝ch Ăşspor, JihoÄŤeskĂ© matky, Greenpeace a dalšà spojily sĂly, aby pĹ™i projednávánĂ zákona v poslaneckĂ© snÄ›movnÄ› dosáhly potĹ™ebnĂ˝ch zmÄ›n. NÄ›kterĂ© drobnÄ›jšà vÄ›ci se nám pĹ™i tom opravdu zmÄ›nit podaĹ™ilo, o mnoha se vedly diskuse, ale výše zmĂnÄ›nĂ© nedostatky zásadnĂho charakteru v nÄ›m zĹŻstaly.
Zákon byl poslaneckou snÄ›movnou schválen tÄ›snÄ› pĹ™ed koncem roku 1996 a byl postoupen Senátu. CĂlem našà práce je nynĂ dosáhnout vrácenĂ zákona Senátem i s pozmÄ›ĹovacĂmi návrhy. PrvnĂ zkušenosti nám však Ĺ™ĂkajĂ, Ĺľe mnozĂ ze senátorek a senátorĹŻ slyšà vĂce na argument urgentnosti zákona pro dokonÄŤenĂ TemelĂna neĹľ na racionálnĂ zdĹŻvodnÄ›nĂ, která jim pĹ™edkládáme. Ĺ koda, v tom pĹ™ĂpadÄ› budeme nuceni zamÄ›stnat soudce ĂšstavnĂho soudu.
O vodnĂm dĂle MalĂ© BĹ™ezno (VD MB) se vedou diskuse jiĹľ Ĺ™adu let. Koncem roku 1995 byla veĹ™ejnosti pĹ™edloĹľena dokumentace EIA. Investorem je HYDROÄŚEZ Praha, posuzovatelem dokumentace je RNDr. Josef Kupec z INVESTprojektu Brno (navrhuje souhlasnĂ© stanovisko). Prvnà část veĹ™ejnĂ©ho projednánĂ posudku k dokumentaci probÄ›hlo 16. 1. 1997. K dokumentaci bylo vzneseno na 90 nesouhlasnĂ˝ch stanovisek a pĹ™ipomĂnek ze strany veĹ™ejnosti i odbornĂkĹŻ a naše organizace zĂskala jiĹľ 6 tisĂc podpisĹŻ pod petici za zachovánĂ luĹľnĂch porostĹŻ na Labi.
Názory na vĂ˝stavbu VD MB se lišà podle hledisek, ze kterĂ˝ch jsou posuzovány. Ministerstvo dopravy je pro rozvĂjenĂ lodnĂ dopravy, v tomto pĹ™ĂpadÄ› dlouhodobĂ© splavnÄ›nĂ Labe (tj. 345 dnĂ v roce) pomocĂ plavebnĂho stupnÄ› (jezu) v MalĂ©m BĹ™eznÄ›. ZámÄ›r vĂ˝stavby VD na Labi se odvĂjĂ od potĹ™eby dosáhnout ponoru lodĂ 1,4 metru, kterĂ© Labe v souÄŤasnosti splĹuje pouze po dobu 240 aĹľ 290 dnĂ v roce. Je tu však jeden opomĂjenĂ˝ háček. Pro dosaĹľenĂ zmĂnÄ›nĂ© splavnosti od ĂšstĂ po státnĂ hranici s NÄ›meckem bude zapotĹ™ebĂ vĂ˝stavby dalšĂho VD v ProstĹ™ednĂm Ĺ˝lebu. NavĂc se uvaĹľuje o ponoru lodĂ 2,8 metru. Zásah do krajiny by byl tedy mnohem vÄ›tšĂ. PĹ™itom obÄ› plánovaná VD se nacházejĂ v CHKO, kde zákon ÄŤ. 114/92 Sb. takovouto vĂ˝stavbu zakazuje. V dotÄŤenĂ© lokalitÄ› se vyskytujĂ ohroĹľenĂ© (i kriticky) druhy rostlin a ĹľivoÄŤichĹŻ (poslednĂ lokalita v ÄŚR kriticky ohroĹľenĂ©ho drobnokvÄ›tu pobĹ™eĹľnĂho a vĂ˝skyt kriticky ohroĹľenĂ©ho bobra evropskĂ©ho). Pokud ĂšzemnĂ odbor MĹ˝P vydá souhlasnĂ© stanovisko, ztratĂ naše republika jedny z poslednĂch zachovanĂ˝ch Ĺ™ĂÄŤnĂch ekosystĂ©mĹŻ na Labi jako cenu za 50 aĹľ 120 dnĂ v roce, o kterĂ© se zvýšà splavnost Labe.
VeĹ™ejnĂ© projednánĂ bylo pĹ™erušeno a mÄ›lo by pokraÄŤovat cca do třà tĂ˝dnĹŻ. Aktivita veĹ™ejnosti bÄ›hem tĂ©to doby se mĹŻĹľe stát klĂÄŤovou pro dalšà osud zmĂnÄ›nĂ˝ch Ĺ™ĂÄŤnĂch ekosystĂ©mĹŻ.