Názory

Zrušit dotace nestačí

Oznámení o částečném odbourání dotací na teplo bylo přijato většinou ekologů i energetiků jako pozitivní krok. Průměrná cena jednoho gigajoule (GJ) tepla pro domácnost je 250 korun, přičemž někteří z výrobců ji dodávají až za 600 Kč, Regulovaná cena, kterou zaplatí spotřebitel, je však 180 Kč/GJ - zbytek musí být dorovnán dotací ze státních prostředků.
Vláda se ke zdražení neodhodlala z energetických nebo ekologických důvodů, vedla ji k tomu chvályhodná snaha snížit výdaje státního rozpočtu. Bohužel metoda lepení děr a dlouhodobá absence energetické politiky se nám může vymstít. Jednostranné zdražení tepla opět zvýší tlak na spotřebitele, aby uvažovali o použití elektřiny nebo plynu. A právě cenové zvýhodnění elektrických přímotopů vedlo k instalaci 2200 MW spotřebičů v letech 1992-1994, které dnes způsobují naší energetice obrovské problémy.
Je samozřejmě dobře, že se vláda rozhodla odstranit dotace na vytápění, zároveň ale měla rozhodnout o odbourávání křížových dotací u elektřiny a plynu. Křížové dotace ji ale příliš nevzrušují, protože nemají bezprostřední dopad na státní rozpočet.
Pokud by se vláda rozhodla uvaĹľovat i v delším ÄŤasovĂ©m horizontu neĹľ jeden rok nebo příštĂ­ volby, pak by musela ponechat vÄ›tší část prostĹ™edkĹŻ na zateplovánĂ­ budov.
V souÄŤasnosti je k centrálnĂ­mu zásobovánĂ­ teplem pĹ™ipojeno zhruba 1 550 000 domácnostĂ­, kterĂ© jsou prostĹ™ednictvĂ­m teplárenskĂ˝ch spoleÄŤnostĂ­ příjemci dotacĂ­ na teplo. Náklady na zateplenĂ­, regulaci otopnĂ© soustavy a další opatĹ™enĂ­ ke snĂ­ĹľenĂ­ spotĹ™eby se u jednĂ© bytovĂ© jednotky pohybujĂ­ v rozsahu 40-50 000 KÄŤ.
Pokud by stát převedl všechny dotace do tepla - 7 miliard korun ročně - na podporu zateplování budov, pak při 40% dotaci lze provést opatření ke snížení spotřeby tepla u celého bytového fondu, který je připojen na centrální vytápění, za 5 let. Spotřeba těchto domácností by se mohla snížit až o 30%. Domácnosti by tak prakticky ušetřily částku, kterou budou muset vynakládat na zvýšené ceny za vytápění.

Spolek přátel asfaltu

Naše základnĂ­ dálniÄŤnĂ­ sĂ­ĹĄ by podle naší vlády mÄ›la bĂ˝t zase o dalších 300 kilometrĹŻ delší. Ne snad, Ĺľe by to bylo nÄ›jakĂ© pĹ™ekvapenĂ­. VĹľdyĹĄ premiĂ©r Klaus povaĹľuje rozvoj automobilismu za jeden z nejvÄ›tších ĂşspÄ›chĹŻ naší ĂşspěšnĂ© transformace. NejnovÄ›ji si v jednĂ© z poslednĂ­ch nedÄ›lnĂ­ch Debat na ÄŚT1 pochvaloval, jak pĹ™i svĂ˝ch cestách po naší zemi vidĂ­ další a další novĂ© kilometry pÄ›knĂ˝ch širokĂ˝ch dálnic. O nÄ›m to ale uĹľ pĹ™ece dávno vĂ­me. Nad ÄŤĂ­m je ale tĹ™eba vyslovit urÄŤitĂ© podivenĂ­ je fakt, Ĺľe mlÄŤenlivĂ˝m ÄŤlenem vládnĂ­ho Spolku přátel asfaltu a rychlĂ˝ch aut je i ministr ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­.
MĹ˝P v novĂ© ZprávÄ› o stavu ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ v ÄŚR konstatuje, Ĺľe nárĹŻst automobilismu je jednĂ­m z nejvážnÄ›jších problĂ©mĹŻ našeho ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­. Na druhou stranu ministr SkalickĂ˝ tvrdĂ­, Ĺľe vĂ˝stavba dálnic je nutná i z ekologickĂ˝ch dĹŻvodĹŻ, protoĹľe auta, která jezdĂ­ po širokĂ˝ch dálnicĂ­ch okolo mÄ›st, nešpinĂ­ prostĹ™edĂ­ bezprostĹ™ednÄ› u lidskĂ˝ch obydlĂ­.
PenĂ­ze investovanĂ© do vĂ˝stavby dálnic však pĹŻsobĂ­ pozitivnÄ› na mnoĹľstvĂ­ osob i nákladĹŻ, kterĂ© se pĹ™epravujĂ­ po silnicĂ­ch. DĂ­ky tomu klesá objem pĹ™epravy po Ĺľeleznici a zpÄ›tnÄ› vzrĹŻstá tlak na vĂ˝stavbu novĂ˝ch pokud moĹľno širších dálnic. NenĂ­ tĹ™eba dodávat, Ĺľe tato zpÄ›tnovazebnĂ­ smyÄŤka jde na účet přírody a ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­. O niÄŤem takovĂ©m ale ing. SkalickĂ˝ nemluvĂ­.