D5 je dálnice ve smÄ›ru Praha - PlzeĹ - Norimberg. Dálnice majĂ rádi naši ministĹ™i, neboĹĄ nás "spojujĂ s Evropou". Dálnice majĂ rády stavebnĂ firmy, majĂ je rádi i motoristi. Dálnice zpravidla nemajĂ rády ekologickĂ© iniciativy, kterĂ© upozorĹujĂ na zásahy dálnic do vzácnĂ˝ch pĹ™ĂrodnĂch partiĂ. Dálnice vzbuzujĂ odpor tĂ© části veĹ™ejnosti, kterĂ© vede kolem chalupy.
OblĂbená ekologická hra zaznamenává prĹŻbÄ›h veĹ™ejnĂ©ho projednávánĂ variant Ăşseku dálnice XY. Varianta A je drahá, varianta B procházĂ mÄ›stem, varianta C procházĂ chránÄ›nĂ˝m ĂşzemĂm. Hráči diskutujĂ jmĂ©nem pĹ™idÄ›lenĂ© role a uÄŤĂ se sloĹľitostem Ĺľivota.
Jedna taková hra se jmenuje Ĺ™ešenĂ dálniÄŤnĂho obchvatu PlznÄ› a v centru pozornosti je spornĂ˝ Ăşsek zmĂnÄ›nĂ© dálnice D5.
Projednáváné varianty:
varianta KUO varianta SUK 2
náklady 2.5 mld Kč 4.2 mld Kč
délka tras 7.2 km 8.4 km
výškovĂ˝ rozdĂl 70 m 160 m
Varianta KUO má spornĂ© mĂsto v Ăşseku mezi obcemi ÄŚernice a BruÄŤná (má zde vĂ©st krytĂ˝m zásekem). Varianta SUK2 se širokĂ˝m obchvatem tÄ›mto obcĂm vyhĂ˝bá (procházĂ ovšem zase v blĂzkosti obce Ĺ tÄ›novice) a pĹ™eĹ™ezává sedlo mezi zalesnÄ›nĂ˝mi vrchy Val a ValĂk. PĹŻvodnĂ verzi varianty KUO schválila na sklonku roku 1991 Pithartova vláda. Proti se kromÄ› postiĹľenĂ˝ch obcĂ postavil krajskĂ˝ hygienik. V prĹŻbÄ›hu roku 1992 se proti KUO postavila i plzeĹská radnice, pĹ™estoĹľe tuto varianty pĹŻvodnÄ› podporovala.
Aby se vyhovÄ›lo námitkám hygienika, byla mezitĂm pĹŻvodnĂ varianta KU vylepšena na KUO, varianta SUK se zase promÄ›nila na SUK2.
VznikajĂ rĹŻznĂ© mĂstnĂ obÄŤanskĂ© iniciativy, kterĂ© podporujĂ buÄŹ jednu, ÄŤi druhou variantu.
Na stranu varianty SUK se pĹ™iklánĂ ĹeditelstvĂ dálnic Praha (investor) a odbor silniÄŤnĂ a mÄ›stskĂ© dopravy a pozemnĂch komunikacĂ ministerstva dopravy ÄŚR. ProbĂhá nÄ›kolik multikriteriálnĂch analĂ˝z a veĹ™ejnĂ© projednávánĂ. PĹ™estoĹľe vÄ›tšina odbornĂkĹŻ se vyslovuje pro variantu KUO, je nakonec doporuÄŤena varianta SUK.
V dubnu 1994 pĹ™ijĂmá Klausova vláda rozhodnutĂ, Ĺľe obchvat PlznÄ› povede podle varianty SUK2. Protestuje postiĹľená obec Ĺ tÄ›novice, podle kterĂ© je takovĂ© rozhodnutĂ v rozporu se zákonnĂ˝m právem na samosprávu a odvolává se k ĂšstavnĂmu soudu. Ten ovšem jejich stĂĹľnost odmĂtá. O variantÄ› SUK2 neprobÄ›hlo veĹ™ejnĂ© projednávánĂ (to probÄ›hlo jen o staršà verzi - variantÄ› SUK), coĹľ nenĂ v souladu se zákonem ÄŤ.244/1992 Sb. DÄ›ti ZemÄ› zahajujĂ kampaĹ proti variantÄ› SUK2. ArgumentujĂ zniÄŤenĂm ValĂku, narušenĂm jedinĂ©ho zdroje pitnĂ© vody pro PlzeĹ. V bĹ™eznu 1995 regionálnĂ odbor ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ Ăşsty svĂ©ho Ĺ™editele RNDr. JelĂnka uznal argumenty ekologickĂ˝ch iniciativ a navrhl posunout trasu SUK2 na jiĹľnĂ ĂşpatĂ ValĂku. "Toto odvážnĂ© stanovisko vydrĹľelo RNDr. JelĂnkovi zhruba tĹ™i mÄ›sĂce," Ĺ™Ăká J.RovenskĂ˝, pĹ™edseda DÄ›tĂ ZemÄ› PlzeĹ, "Na rozdĂl od Ivana Dejmala, kterĂ˝ byl za podobnĂ˝ch okolnostĂ letos odvolán, neodolal silnĂ©mu tlaku ze strany svĂ˝ch nadĹ™ĂzenĂ˝ch. 25.6.1995 svĂ© rozhodnutĂ zmÄ›nil." TĂm, Ĺľe se plzeĹskĂ˝ odbor ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ vyslovil pro SUK2, porušil podle JUDr. P.KuĹľvarta zákon o správnĂm Ĺ™ĂzenĂ. 16.6. 1995 podalo 29 poslancĹŻ Parlamentu v ÄŤele s JUDr. Vyvadilem návrh k ĂšstavnĂmu soudu o zrušenĂ vládnĂho naĹ™ĂzenĂ pro SUK2 (DĹŻvodem byly právÄ› právnĂ nesrovnalosti kolem celĂ© vÄ›ci.)
Jak Ĺ™Ăká docent RNDr. S. Mirvald, expert na vliv dopravy na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ, "je paradoxem, Ĺľe si nÄ›kdo vybere trasu nejdelšĂ, nejdražšĂ, pĹ™es nejvÄ›tšà dopravnĂ pĹ™ekážku, která zde je." Konstatuje, Ĺľe ValĂk je tvoĹ™en mimořádnÄ› tvrdou horninou, spility, takĹľe proraĹľenĂ dálnice pĹ™es nÄ›j by bylo nesmĂrnÄ› nároÄŤnĂ©. PĹ™etÄ›tĂ ValĂku narušà podle S.Mirvalda hladinu spodnĂch vod a odstranĂ lesnĂ pokryv kopce. To povede k erozi, coĹľ hrozĂ kvalitu vody v ĂšhlavÄ› - jedinĂ©m zdroji pitnĂ© vody pro PlzeĹ. NavĂc podle nÄ›j budou Ĺ™idiÄŤi dál jezdit radÄ›ji pĹ™es PlzeĹ, protoĹľe obchvat by pro nÄ› byl velikou (a nároÄŤnou) zajĂžďkou.
Jak konstatoval JUDr. Vyvadil, nenĂ sporu o tom, Ĺľe rozhodnutĂ vlády bylo politickĂ˝m rozhodnutĂm. Na moji otázku, kdo vlastnÄ› na takovĂ© variantÄ› má zájem, odpovÄ›dÄ›l: "SamozĹ™ejmÄ› ten, kdo na tom vydÄ›lá. Investor, politickĂ© kruhy. Mluvil jsem s panem ministrem Bendou a ten Ĺ™ekl "ano, to bylo politickĂ© rozhodnutĂ". Tedy jinak Ĺ™eÄŤeno - je zde zĹ™ejmÄ› silná politická zangaĹľovanost nÄ›kterĂ˝ch politickĂ˝ch pĹ™edstavitelĹŻ."
ZatĂmco kolem obou variant se kalĂ voda a kujĂ podivnĂ© intriky, mohl uĹľ dálniÄŤnĂ obchvat dva roky stát. NynĂ se zdá, Ĺľe bude hotovĂ˝ z celĂ© D5 jako poslednĂ a šĹĹŻry aut a kamiĂłnĹŻ budou ještÄ› nÄ›kolik let proudit centrem PlznÄ›. MyslĂm, Ĺľe PlzeĹštĂ z toho mĂt radost nebudou.
Jan ÄŚinÄŤera