Vyšlo, vychází, vyjde



Škola Malého stromu

„Křepelka se vzpamatovala, rozběhla se k lesu - ale pozdě. Jestřáb zaútočil. Peří se rozletělo vzduchem, ptáci se chvíli váleli po zemi, jestřábova hlava se zvedala a klesala ve smrtících úderech. Za mžik vzlétl, mrtvou křepelku sevřenou v pařátech, vzhůru podle svahu, až zmizel za hřebenem.

Neplakal jsem, ale asi jsem vypadal smutně, protože dědeček řekl: »Nebuď smutnej, Malej strome. Tak už to chodí, to je Cesta. Tal-kon chytil pomalou, aby pomalá neměla děti, kerý by byly taky pomalý. Tal-kon sežere tisíce krys, co požíraj vejce křepelek stejně pomalejch jako rychlejch. Tal-kon žije Cestou. Pomáhá křepelkám.« (...)

»To je Cesta,« řekl tiše, »ber jen to, co potřebuješ. Dyž lovíš jelena, neber nejlepšího. Vem menšího a pomalejšího, a jeleni porostou silnější, a dycky ti dají maso. Pa-ko, panter, to ví, a tak bys to měl vědět i ty.«”

Škola Malého stromu amerického autora Forresta Cartera je kniha, která potěší snad všechny z nás, kteří poznáváme přírodu přímými prožitky, trávíce nejednu hvězdnou noc v jejím lůně. Spisovatel vypráví příběh malého indiánského chlapce, který je po smrti svých rodičů vychováván babičkou a dědečkem uprostřed hor. Malý strom dostává opravdovou školu lesní moudrosti, učí se porozumět okolní přírodě, rozeznávat dobro od zla a pálit whisky. Příběh se totiž odehrává ve dvacátých letech tohoto století, kdy ve Spojených státech byla stále utlačována práva jejich původních obyvatel. A tak chudým horalům nezbývalo jiné živobytí než v horách tajně pálit kořalku.

Kdo chce, může se od Čerokíjů přiučit něco z jejich hluboké životní moudrosti, vycházející z intuitivního poznávání světa, kteroužto schopnost jsme my, Evropané, téměř ztratili, a kterou, chceme-li najít rovnováhu mezi svými životy a okolím, bychom v sobě zase měli objevit.

Škola Malého stromu se v překladu Lubomíra Miřejovského svou prostou mluvou jistě zalíbí všem, bez rozdílu věku.

Carter, Forrest: Škola Malého stromu. Praha: Kalich, 1993. Cena 66 Kč.
Jakub Vávra

O občanské neposlušnosti

„Nezvolil si žádnou profesi, nikdy se neoženil, žil sám, nikdy nechodil do kostela, nikdy nehlasoval ve volbách, nikdy neplatil daně, nejedl maso, nepil víno, neokusil tabák a na toulkách přírodou mu nikdy nebyla společníkem zbraň nebo past.”

Řeč není o nějakém starozákonním prorokovi, ale o všem woodcrafterům, trampům a ochranářům jistě dobře známém americkém mysliteli Henry Davidu Thoreauovi (1817-1862), autoru knihy Walden, aneb Život v lesích.

Po Waldenu, který už u nás vyšel ve dvou vydáních, se dočkáváme po sedmdesáti letech českého překladu dalších Thoreauových esejí. V nakladatelství Christiania vyšla v tomto roce Občanská neposlušnost a jiné eseje (79 Kč). Dnes tolik populární pojem „občanská neposlušnost” zformuloval Thoreau, který neplatil daně, protože nesouhlasil s válkou USA v Mexiku a s otrokářstvím, poté co byl za tento přestupek zatčen a strávil noc ve vězení. (Thoreau si podle legendy za to mohl tak trochu sám, protože na vyhrožování výběrčího, že ho stejně jednou zavřou, prý odpověděl slovy: „Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek!”) Esej, ve které Thoreau demonstruje nadřazenost svědomí právnímu řádu, ovlivnila později Gándího, Martina Luthera Kinga a další osobnosti.

Z Thoreauových dalších esejí je ve sborníku obsažena ještě Obhajoba Johna Browna a Život bez principů.

Občanská neposlušnost vyšla i v brněnském nakladatelství Zvláštní vydání (29 Kč). I když vám doporučuji sáhnout spíše po brožurce z Christianie, rád bych vás upozornil na další stěžejní Thoreauovu esej, která má ve Zvláštním vydání vyjít. Tou je Chůze, esej o potřebě chození do přírody jako smyslu lidské existence a vášnivá obhajoba všeho, co je přírodní, divoké a necivilizované.

Thoreau, H. D.: Občanská neposlušnost a jiné eseje. Praha: Christiania, 1994. 85 stran. Cena 79 Kč.
Jan Činčera