Vyšlo, vychází, vyjde



Šok z prosperity

Čtenáři, kteří nemají čas a chuť probírat se nejzajímavějšími eko-filosofickými publikacemi našeho století, nebo se k nim prostě ještě nedostali, mohou sáhnout po trojdílné čítance Šok z prosperity. Tu sestavili Pavel Nováček a Mikuláš Huba a její první dva díly jsou již u knihkupců k dostání.

Slovy autorů: „V prvním svazku uvádíme hlavní díla, která v minulých třech desetiletích upozornila na výskyt a povahu globálních problémů a představují filozofické východisko pro změnu světa.” Zde se setkáváme s úryvky z prací L. von Bertalanffyho, E. Fromma, A. Naesse, K. Lorenze, F. Capry, F. E. Schumachera, J. Lovelocka a J. Dorsta. „Ve druhém díle jsme se zaměřili na prognózy vývoje světa v příštích letech a desetiletích.” V této části narazí zvídavý čtenář na úryvky z Mezí růstu, Megatrendů 2000, práce A. Tofflera a na další zajímavosti. „A konečně díl třetí bude obsahovat výtahy z publikací, které soustředí svou pozornost na jedno z možných pozitivních řešení globálních problémů, na ideu trvale udržitelného života.” A tento díl dosud nevyšel.

Přestože čítanka originály nenahradí, jde jistě o dobrý počin a jako takový vám jej doporučuji.

Huba, M., Nováček, P.: Šok z prosperity: čítanka z globálnej problematiky I. Bratislava 1995. Huba, M., Nováček, P.: Šok z prosperity: čítanka z globálnej problematiky II. Olomouc 1995.
Jan Činčera

Prohrajeme nebo zvítězíme ?

„K překonání odcizení je potřeba faktického odvratu od světa artefaktů a abstrakcí ke světu bezprostřední přírody. Je třeba jít zas po zemi, ne po asfaltu, a vzhlédnout ke hvězdám, ne k neonu. Je třeba odložit počítač, namočit pero v inkoustu - či třeba přiostřit brk - a láskyplně formovat písmena dopisu. Technika 18. století sice není »ekologičtější«, je však méně anonymní. Přivádí člověka zpět k rytmu živé přírody, rytmu života. Proto je krásné jít hebkou polní cestou, vzhlédnout k hvězdám na tmavém nebi, cítit teplo kamen a naslouchat praskotu dříví, sedět nad knížkou v nenásilném světle petrolejky - a s láskou pečovat o svět přírody, s nímž se setkáváme,” říká Erazim Kohák v předmluvě k právě vydané knížce Závod s časem; Texty z morální ekologie.

Myslím, že něco podobného nám tu všem právě chybělo. Závod s časem je totiž antologie prací autorů, kteří nejvíce formovali současné ekologické hnutí ve světě a potažmo tedy i u nás. Najdete zde takové klasiky, jako Aldo Leopolda, Rachel Carsonovou, radikálního profesora Arne Naesse i umírněnějšího Michaela Pollana. To vše doplňuje beatnický básník Gary Snyder, velký přítel Jacka Kerouaca (Japhy Ryder z Dharmových tuláků). Arne Naess říká, že základem všeho je intuice a intuitivní vnímání. Není proč s ním nesouhlasit, ale v dnešním světě není možná od věci znát teoretické základy toho, k čemu se hlásíme. Závod s časem je takovým úvodem k teoretickým základům »nevědecké« ekologie, či, chcete-li, ekologického hnutí. Pravda, jako u každé antologie, i zde je zřejmý nedostatek v tom, že texty jsou neúplné, pouze vybrané. Někde možná i překlad trochu zaškobrtne, je příliš šroubovaný, ale žádný z textů si dosud v úplnosti česky přečíst nemůžete, tato kniha je tedy doslova a do písmene nefalšovaným pionýrským, průkopnickým dílem.

Jen mě tak napadá (když tu tak sedím před počítačem), zda máme alespoň nějakou šanci ten svůj Závod s časem (a se sebou samými) vyhrát?
Jakub Kašpar
Závod s časem, Texty z morální ekologie; uspořádali Erazim Kohák, Igor Míchal a Rudolf Kolářský. Praha 1996. Vydalo: Ministerstvo životního prostředí a Torst. 228 s. 115 Kč.

Srážka s lidstvem

Nová kniha známého antropologa Richarda Leakeyho, vycházející v současnosti, byla provázena neobvyklým čtenářským očekáváním i zájmem médií. Toto jeho nové dílo se již netýká pouze antropologických problémů, ale zajímá se o postoj současných lidí k jejich životnímu prostředí. Kniha Sixth Extinction: Biodiversity and Its Survival (Šesté vymíráni: Biodiverzita a její přežití) obsahuje varování lidstvu: „...jsme jako asteroid, nebo kometa mířící na Zemi...” a můžeme způsobit totální zničení všeho živého na naší planetě. Leakey vychází totiž z rozšířené teorie o vymírání života způsobeného pravděpodobně dopady velkých kosmických těles. První z pětice největších takových srážek je datována do doby asi před 450 miliony lety, nejmladší do doby 65 milionů let, kdy způsobila vymření dinosaurů. Po takových nárazech byla vždy fauna i flóra planety nadlouho zcela zdecimována, zmizelo až 95% všech druhů. (Velmi dobrá kniha na toto téma vyšla u nás v roce 1995 - Raup, D. M.: O zániku druhů.) Richard Leakey varuje, aby naše lidské počínání nebylo katastrofou stejného řádu. Otázkou je, zda tato publikace bude nejen silným varováním, ale pokusí se nabídnout i možné řešení. Sám autor jako velký problém vidí v rozhovoru pro londýnské Timesy obrovskou chudobu lidí třetího světa, kterým je třeba nejdříve zajistit základní životní podmínky, aby tlak na přírodu byl menší. To se mi, upřímně řečeno, zdá poněkud podobné pohybu v kruhu. Co říká ve své knize, zatím bohužel nevím, takže nezbývá, než se nechat překvapit.
Karel Stibral
V češtině vyšlo: Leakey, R., Lewin, R.: Lidé od jezera. Praha 1984. Leakey, R.: Darwinův původ druhů v ilustracích. Praha 1989.