Vyšlo, vychází, vyjde



Morální zvíře

Velmi zajímavá kniha od Roberta Wrighta s podtitulem „Proč jsme to, co jsme”, zabývající se člověkem z pohledu neodarwinismu, vyšla v Nakladatelství Lidových novin. Autor se zabývá morálkou člověka utvářenou přírodním výběrem, především pak partnerskými vztahy a vztahy člověka ke společnosti vůbec. Ve čtivé, ale obsáhlé formě se můžeme dozvědět, proč jsou ženy spíše pasivní a vybíravé a muži spíše aktivní a nevybíraví, proč je monogamie výhodnější paradoxně pro muže a ne pro ženy, jak jsou obě pohlaví vyzbrojena evolucí v boji o přežití vlastních genů, proč má viktoriánská morálka své přednosti, zda má láska vrozený základ, jak se rodí různé sexuální strategie, zda je lepší věrnost či nevěrnost, jak je výhodné být spíše slušnější než podvodník a mnoho dalšího. Vše je dokumentováno zajímavými etnografickými příklady, nejzajímavější jsou však aplikace neodarwinistických schémat na otce teorie přírodního výběru samého - na Charlese Darvina, mimochodem velmi úspěšného samce. Autor tématu výborně rozumí, dokáže vtipně argumentovat, nenechává se ale unést vírou ve všespasitelnost vědy a neodarwinismu zvlášť. Varuje zejména před odvozováním morálních hodnot z hodnot přírodního výběru: „...jestliže parazitická vosa nebo kočka, která si hraje s myší, ztělesňuje hodnoty přírody - pak přírodní hodnoty opravdu za moc nestojí.” Případní zájemci ať se tedy nenechají odradit opravdu pochybným výběrem citátů z knihy na zadní straně obálky a pustí se do čtení.
Karel Stibral
Robert Wright: Morální zvíře. Praha 1995. 480 s., 139,-Kč.

Může věda pomoci?

Dnešní ekologická krize nachází u různých lidí různá vysvětlení. Obyčejně se ale kritizuje zejména technika a spolu s ní - věda. Jak může věda pomoci životnímu prostředí v naší krizové době? Má vůbec věda zájem mu pomáhat? Má k tomu nějaké prostředky a možnosti? Anebo bude sloužit jenom „pokroku”, jak jsme se učili ve školách?

Tyto a podobné otázky byly hlavním tématem a také podnětem konference, kterou organizovali v březnu loňského roku v Dobromysli studenti Masarykovy univerzity v Brně. Nadace „Mozaika budoucnosti” vydala sborník textů z této akce - tedy jejich výběr. Studenti (nejenom brněnští) i jejich starší kolegové, univerzitní profesoři a vědci, se zde zamýšlejí nad tím, jaké kořeny má dnešní lhostejnost vědy k ekologické krizi a jak by bylo možno vědu této netečnosti zbavit. Nešlo pouze o vědy přírodní jako fyzika či biologie, ale také a zejména, o vědy humanitní. V kapitole Sociologie naleznete např. příspěvky Hany Librové či Jana Kellera. Jsou zde ale i příspěvky studentské (např. Lukáš Havlín). Velký ohlas měl v Dobromysli teologický blok, zejména přednáška Milana Balabána, ve sborníku najdete také ovšem např. Tomáše Halíka či studentku Lucii Kolářovou. Filosofický blok zase obsahuje např. referát Josefa Šmajse a interdisciplinární kapitola skrývá článek Ivana M. Havla. Je tu i článek o právu, či příspěvek studenta Petra Lebedy o globální zodpovědnosti, kterou v dnešním světě každý z nás, ať si to připouští či nikoli, ať chce nebo nechce, má.

Vědě dnes mnohý z rodiny „ekologů” rád občas zaspílá, bylo by ovšem velice jednoduché a velice nebezpečné, vědu bez výjimky odsoudit. Konference Mozaika budoucnosti ukázala možnou cestu, na níž by se vědci a aktivisté mohli setkat a nalézt společnou řeč. Vědomí souvislostí, to je to, co nám podle mnohých schází, tedy i společná řeč. Každé, byť sebedrobnější, vzájemné porozumění může napomoci k pochopení a snad i ke změně našeho dnešního postoje ke světu, zejména ke světu přirozenému. Za necelých třicet korun (například v Praze 1 v Opatovické ul. v knihkupectví Volvox Globator) až neuvěřitelné množství nejen informací, ale zejména námětů, které nutí k reakci a k zamyšlení.
Jakub Kašpar
Mozaika budoucnosti - Sborník studentské konference. České Budějovice, Nadace „Mozaika budoucnosti” a Dobromysl 1995; 170 s., 29 Kč.