Vyšlo, vychází, vyjde


Co dýchá Praha?

Institut městské informatiky hlavního města Prahy vydal nedávno brožuru s názvem "„Zdroje znečišťování ovzduší“ v Praze". Publikace je rozdělená na kapitoly podle typologie zdrojů znečištění REZZO 1 - 4 (Registr emisí zdrojů znečišťování ovzduší).
Do kategorie velkých zdrojů znečišťování (REZZO 1) patří zařízení o vyšším tepelném výkonu než 5 MW. Jejich počet od roku 1985 stoupal až do roku 1992. Od té doby mírně poklesl. Radikálně se ovšem změnila struktura používaných paliv. Oproti 30% v roce 1985 byl podíl plynu jako paliva v těchto zařízeních v roce 1992 již více než dvojnásobný (61,1%), což se odráží i na celkovém poklesu emisí. Zvlášť výrazně poklesly emise oxidů síry a dusíku (téměř třikrát) a ještě výrazněji se snížilo množství prachu (ze 15,9 tis. t na 1,9 tis. t za rok). Nejvíce zdrojů kategorie REZZO 1 je rozmístěno v městských částech Praha 4, 9, 10 a 11.
Do kategorie REZZO 2 (střední zdroje znečišťování) se započítávají zařízení (především kotelny) o výkonu 0,2 - 5 MW. Jejich počet se od roku 1995 prakticky nemění, ovšem relativně vysoké procento z nich není v současné době v provozu (opravy, rekonstrukce, apod.). I zde se významným způsobem změnila struktura používaných paliv. Podíl koksu poklesl z 53% (1985) na 35% (1994) a podíl plynu naopak vzrostl ze 14% až na 49,1%. Emise oxidu uhelnatého klesly o tři čtvrtiny (z 19,5 tis. t na 5,6 tis. t za rok), emise oxidu siřičitého a prachu na jednu třetinu (z 8,1 tis. t na 2,8 tis. t, respektive z 5,8 na 2,1 tis. t ročně). Nejvíce zdrojů REZZO 2 je v Praze 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 10.
Do kategorie REZZO 3 náleží tzv. malé zdroje znečištění, tj. kotle do výkonu 0,2 MW. Jejich počet klesá jen mírně. Podíl plynu jako použitého paliva vzrostl z 15,6% (1985) na 36,7% (1994). Stále ještě více než polovina (58,7%) lokálních topenišť a malých kotelen používá jako palivo koks. Výrazně poklesly emise oxidu siřičitého (z 0,9 tis. t na 0,3 tis. t ročně), emise oxidu uhelnatého poklesly o polovinu. Nejvíce těchto zdrojů je v Praze 2, 3, 4, 6 a 10.
Méně optimistické jsou již informace o mobilních zdrojích znečištění (REZZO 4), tedy o dopravě. Počet vozidel i intenzita dopravy velkým tempem roste a výrazně zatěžuje zejména střed města. Doprava je významným producentem zejména oxidů dusíku a jejich emise mají stále rostoucí tendenci.

Zdroje znečišťování ovzduší v Praze; Praha, Institut městské informatiky hl. m. Prahy 1997.

Právě vyšlo

Vladislav Bízek a kol.: Druhé sdělení České republiky o plnění závazků vyplývajících z přistoupení k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu ; Praha, MŽP ČR a Meziresortní komise k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu 1997.

Dopravní infrastruktura a životní prostředí; Praha, Nadatur 1997.

Břetislav Koč: Šance pro vítr; Brno, EkoCentrum 1996. Cena 70,- Kč. Vítr je obnovitelný zdroj energie. V mnoha místech by se mohl stát významnou alternativou. O tom, co dobrého vítr dokáže, je tato knížka ing. Koče. Objednávky: EkoCentrum Brno, Jakubské nám. 7, 602 00 Brno.

Arne Naess: Ekologie, pospolitost a životní styl; Tulčík, Abies 1997. Cena 89,- Kč. Arne Naess je norský filosof, jeden z nejznámějších hlubinných ekologů a tvůrce směru, zvaného Ekosofie. Tato kniha je překladem jedné z jeho stěžejních prací.

Ochrana přírody jako prvek hodnocení dopravních investic v EU; Praha, Nadatur 1997.

Statistická ročenka životního prostředí České republiky 1996; Praha, Český statistický úřad a MŽP ČR 1997.


Udržitelný rozvoj v Bílém domě

V roce 1993 založil prezident USA Bill Clinton Prezidentskou radu pro udržitelný rozvoj (The President's Council on Sustainable Develoment). Úkolem Rady je nastínit národní strategii směřování k trvale udržitelnému rozvoji (TUR), vytvořit a uvést v život státní program, který by oceňoval a podporoval objevy přispívající k TUR, a přispívat k informovanosti obyvatel o tom, co je TUR a proč by k němu USA měly směřovat.
Rada vytvořila množství zajímavých a informativních dokumentů, studií a zpráv, které na tyto úkoly odpovídají (např. studii „Udržitelná Amerika: Nová shoda o budoucí prosperitě, možnostech a zdravém životním prostředí“).
Od roku 1996 Rada spektrum své činnosti ještě rozšířila. Snaží se například stát se jakýmsi centrem setkávání pro komunity žijící trvale udržitelným způsobem života a připravuje lokální plány TUR.
S činností Rady i všemi jejími dokumenty a materiály se můžete seznámit i prostřednictvím Internetu na adrese: http://www.whitehouse.gov/PCSD.


Vybrali jsme ze Sbírky

Zákon č. 125/1997 Sb. o odpadech.