Vyšlo, vychází, vyjde

McDonaldizace společnosti

se jmenuje kniha sociologa George Ritzera z univerzity v Marylandu. Autor tu ve čtyřech základních kapitolách popisuje čtyři základní dimenze procesu mcdonaldizace. Právě díky těmto čtyřem vlastnostem má být model McDonald pro dnešního člověka tak přitažlivý.
Prvním rysem mcdonaldizace je snaha o dosažení maximální účinnosti systému. Jídlo, které lze držet v ruce (hamburgery, párky v rohlíku) lze konzumovat daleko efektivněji než jídlo, k němuž je třeba příbor. Tomu ale vadí například chrupavky a kosti z kuřete. Proto byl vyroben Chicken McNugget: „Zákazník dostane několik soust pečeného kuřete, která se dají snadno vložit do úst jednou rukou, zatímco druhou může použít k řízení svého vozu…“. Jiným příkladem může být rozmach videopůjčoven a postupný zánik kin. Zajímavé jsou také McNuggets noviny, pro které je typické hlavně bezohledné krácení redakčních textů, tak aby v nich zbyla pouze holá fakta a články mohly začínat i končit na stejné stránce.
Druhým rysem mcdonaldizace je vypočítatelnost. Zákazník musí být přesvědčen, že dostává za své peníze dostatek jídla. Proto si kupuje Big Mac, hamburger s názvem Whopper (obrovská věc) či nápoj Big Gulp (velký lok). Pěkně dotaženým mcdonaldizovaným jevem s důrazem na kvantitu zážitků jsou turistické poznávací zájezdy, např. Paříž za dva dny. Kritériem kvantity se řídí též komerční televize při tvorbě programu (počet diváků, příjmy z reklamy). Autor cituje viceprezidenta TV společnosti ABC: „Programy mají přilákat diváky k reklamám, které obklopují program“.
Velmi důležitým znakem mcdonaldizace je předvídatelnost. Jídelny McDonald na celém světě vypadají naprosto stejně a jídlo v nich stejně chutná, aby zákazníka nečekalo žádné překvapení.
Čtvrtým rysem mcdonaldizace je pak možnost důsledné kontroly procesu, která často znamená nahrazení lidí technikou. Příkladem je mechanizovaný chov slepic v drůbežárnách, kde je výroba vajec strojově kontrolována, takže jsou odstraněny lidské i zvířecí faktory. Podobně byl u McDonalda vymyšlen stroj, který se sám vypne po napuštění přesného množství tekutiny do kelímku.
Klíčovou je kapitola nazvaná Iracionalita racionality, kde Ritzer ukazuje, že do důsledků dovedená mcdonaldizace může vést k paradoxním výsledkům. Například pokud se pro McDonalda rozhodne příliš mnoho lidí, je třeba stát dlouho ve frontě a celý systém ztratí svoji efektivitu. Mcdonaldizace vzdělávání (počítačové hodnocení testů, paralelně konané přednášky) může vést až k snížení efektivity celého procesu, totiž ke snížení úrovně vzdělání.
V závěru knihy pak radí americkému čtenáři, kterým konkrétním mcdonaldizovaným strukturám se vyhýbat. Vzhledem k tomu, že s většinou z toho, před čím varuje, jsem se ještě u nás nesetkal, mám pocit, že máme stále kam klesat (pokud ovšem sdílíme pohled pana Ritzera a nespěcháme každý večer od McDonalda k Dallasu).
Ekologicky (v nejširším slova smyslu) orientované čtenáře kniha jistě potěší a dodá jim řadu argumentů. Její hlavní hodnotu ale vidím v tom, že by mohla zaujmout i ty, kdo se podobnými problémy příliš nevzrušují. Je psána velmi srozumitelně a velkými písmeny, takže k tomu má nejlepší předpoklady. Být manažerem u McDonalda nebo třeba v TV Nova, radost bych z ní neměl.

Evropa na Internetu

European Environmental Agency(http://www.eea.dk)
Velice zajímavý server má Evropský úřad pro ochranu přírody, vzniklý v roce 1990. Kromě informací o projektech, na kterých EEA pracuje (jako je CORINE, podrobně mapující stav životního prostředí Evropy) a sítě EIONET, spojující národní střediska, spolupracující s EEA, nabízí řadu zajímavých publikací plných čísel, grafů a tabulek o stavu životního prostředí v zemích EU. Tyto publikace si lze stáhnout na disk, nebo číst přímo na Internetu. Mezi nejzajímavější patří publikace o zavádění ekologických daní, o dobříšské konferenci, tabulky emisí SO2, NOX, N2O, CO2 a dalších plynů v Evropě, ročenka o stavu životního prostředí v zemích EU v roce 1995 nebo aktuální kalendář akcí týkajících se životního prostředí v rámci EU.

Právě vyšlo

A. Amundsen: Omezování vzniku odpadů - čistší produkce; Praha, ENZO 1996; 189,- Kč. Objednávky na adrese Rezlerova 310, 109 00 Praha 10.

M. Didušáková, M. Votápek: Jak investovat do úspor a šetřit vlastní kapitál; Praha, SEVEn 1996.

Jan Keller, Fedor Gál, Pavol Frič: Hodnoty pro budoucnost; Praha, G+G 1996; 71,- Kč.

Jan Keller: Šok z ekologie; Praha, Český spisovatel 1996; 39,- Kč.Možno objednat na adrese Poslední generace, Jakubské nám. 7; 602 00 Brno.

Jitka Ortová: Kulturní a sociální ekologie I.(skriptum FF UK Praha); Praha, Karolinum 1996; 52,- Kč.

Jiří Plamínek a spol.: První český rádce pro pracovníky neziskových organizací; Praha, Nadace Lotos 1996; 95,- Kč. Lze objednat na adrese Nadace Lotos, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1.

E. U. von Weizsäcker,A.B. Lovins, L. H. Lovinsová: Faktor čtyři; Praha - Ostrava; MŽP ČR a VŠB - TU Ostrava 1996. Vážní zájemci mohou knihu získat na Centru pro otázky životního prostředí UK, Petrská 3, Praha 1.

Vybrali jsme ze sbírky

Sdělení č. 271/96 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem životního prostředí ČR, Ministrem ochrany životního prostředí, přírodních zdrojů a lesnictví Polské republiky a Spolkovým ministerstvem životního prostředí, ochrany přírody a bezpečnosti reaktorů Spolkové republiky Německo o výměně imisních dat v Černém trojúhelníku.
Sdělení č. 274/96 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o přístupu ČR k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) a Protokolu o změnách Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě.