Stará televize, rádio i walkman jsou pro přírodu velice rizikovým odpadem
Když doslouží starý televizní nebo rozhlasový přijímač, nevíme většinou, co s ním. Přitom se takový přístroj může stát nebezpečným odpadem. Nadějný projekt vznikl v Uherském Hradišti.
Ve středu 29. ledna na půdě Parlamentu proběhla tisková beseda na téma Likvidace elektronického odpadu s J. Brabcem, F. Ryšavým a J. Nesvadbou, autory projektu Kam s ním, oceněného Nadací Partnerství jako nejlepší ekologický projekt roku 1995 v ČR. Besedy se zúčastnil i předseda a členové parlamentního Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Václav Grulich, Jan Bláha a Ondřej Huml.
Problém elektronického odpadu se objevil v roce 1992 a roku 1993 se už tato otázka dostala na program Světového zasedání International Solid Waste Association (ISWA). Od té doby je problém elektronického šrotu probírán na konferencích ISWA každý rok. U nás se v roce 1995 konal 3. Mezinárodní kongres o odpadech v Luhačovicích. Zde získal tento problém výraznější publicitu. Zpracovatelé projektu se obrátili na Ministerstvo životního prostředí. Odtud získali kontakt na právě připravovanou „Chráněnou dílnu“ v Uherském Hradišti. Tím byl učiněn první krok k těsnější spolupráci a další kroky už byly podnikány společně.
V čem je ale skutečný problém elektronického šrotu? Současná definice zní: „Elektrickými a elektronickými přístroji - tyto se totiž po použití stávají elektronickým šrotem - se rozumí přístroje obsahující elektrické nebo elektronické stavební díly, které jsou napájeny elektrickým napětím do 380 V“. Látkové složení tvoří především železné a neželezné kovy ( Al, Fe, Cu, Zn, Ni, Cr) v podobě krytů, kabelů atd. Při výrobě se použije až 60 různých druhů plastů. Ve šrotu se pak nachází mnoho látek a sloučenin, které mohou špatným zacházením nebo skladováním vážně poškodit životní prostředí. Toxické látky (např. rtuť nebo PCB) a těžké kovy mohou proniknout do podzemních vod, při tepelné likvidaci naopak způsobit nežádoucí emise. Docent Nesvadba na besedě uvedl, že elektronický šrot je jednou z největších ekologických hrozeb vůbec.
V České republice téměř nikdo není schopný zbavit se elektronického šrotu ekologicky šetrným způsobem, respektive ho efektivně znovu využít s ohledem na životní prostředí. Právě to si ale klade za cíl „Chráněná dílna“ při škole MESIT v Uherském Hradišti, která kromě toho, že zajišťuje ekologicky šetrné důmyslné demontáže televizorů, dává práci také zdravotně postiženým lidem, tedy lidem se sníženou pracovní schopností. Proto je její efekt jak ekologický, tak i sociální. „Ekologický význam naší dílny je zcela srovnatelný se sociálním“ , říká Jindřich Nesvadba. Zneškodnění jednoho kilogramu materiálu tu stojí 5 Kč, peníze na demontáž ovšem nejdou z kapes zákazníků. Poplatek hradí většinou referát životního prostředí příslušného okresního úřadu nebo obec.
I když už v České republice máme takovouto dílnu, otázka Kam s ním? nepřestává být aktuální. Nedořešen totiž zůstává problém sběrných středisek v jednotlivých městech a obcích. Málokdo je přeci ochoten vézt svůj starý televizor do Uherského Hradiště, který navíc musí být dovezen ve speciální přepravce. Bylo by proto dobré, aby nový odpadový zákon zavedl účinný systém sběru, využití a zneškodnění tohoto odpadu.
Pokud se chcete dovědět více podrobností o způsobu ekologické demontáže nebo se potřebujete zbavit přístroje, který vám vypověděl službu, můžete se obrátit na Ekodemont (obecně prospěšná společnost), Družstevní 818, 686 01 Uherské Hradiště, tel.: 0632/555 257.
Vypalování trávy je přestupkem proti zákonu. Jak nám řekl major Pokorný ze sekce prevence Hasičského záchranného sboru pro Prahu 7, váže se na tento čin Zákon o požární ochraně (č. 91/1995 Sb.).odle paragrafu 78 tohoto zákona, odstavce 1, písmene r) se přestupku dopouští ten, kdo "vypaluje plošně porosty. V případě, že se oheň vymkne kontrole, může dojít i k naplnění písmene p) tohoto odstavce. V něm se hovoří o tom, že přestupku se dopustí ten, kdo „způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin“. Podle zákona lze za každý tento přestupek uložit pokutu do 15 000 korun. Tuto pokutu ukládá ze zákona obecní nebo okresní úřad.
Nejde ovšem zdaleka jen o problém právní. Vypalování mezí ohrožuje všechny organismy, tvořící ekosystém, který je obývá. V případě, že už začnou hnízdit ptáci, ohrožuje vypalování travních porostů dokonce i jejich hnízda. Dochází k narušení potravního řetězce a tím k ohrožení stability místního ekologického systému. Oheň zničí celé populace mnoha druhů hmyzu či jiných bezobratlých, nemluvě o pestrých rostlinných společenstvech.
Loňské jaro navíc ukázalo, že jde o jev vrcholně nebezpečný i pro člověka. Jenom v týdnu od 15. do 22. dubna loňského roku uhořelo při vypalování trávy šest lidí a téměř čtyři desítky musely vyhledat lékařské ošetření.
Nadace Rosa spolu s ekologickou poradnou Veronica poskytly EkoListu výsledky svého testu mycích prostředků pro myčky nádobí.
Před několika lety o myčkách nádobí věděl jen málokdo a když, tak jen od svých známých či příbuzných ze zahraničí. Za posledních několik let se však technologické vybavení našich domácností velice změnilo. Procento domácností, ve kterých je televize, pračka, mraznička a další spotřebiče, se blíží jistě stovce. Vzrůstá utěšeně i podíl domácností, vybavených osobním počítačem.
Mezi relativně nové přírůstky v mnoha českých kuchyních patří jistě i myčka nádobí. Hospodyňce, která má doma myčku nádobí, ubude práce. Nádobí zkrátka narovná dovnitř a zmáčkne tlačítko. Ale potřeba mycího prostředku v myčce na nádobí je mnohem vyšší, než pro ruční mytí a do vody se tak dostává více chemikálií.
Mechanická práce vašich rukou je nahrazována chemickým účinkem, říká materiál nadace Rosa. Jejich test se zaměřil zejména na obsah fosforu v dostupných přípravcích a na jejich koncentrovanost (čím je vyšší, tím více „šetříme svoji kapsu, energii, převoz balastní vody i množství použitých obalů“). Dále se hledělo na biologickou rozložitelnost obsahových látek výrobku, zvláště tenzidů.
Jak ale upozorňuje Vlaďka Hejzlarová z Rosy, o žádném výrobku nelze říct, že je životnímu prostředí neškodný. O těch přírodě nejpřátelštějších lze říci, že riziko, které představují, je relativně malé.
Název Výrobce Dávka v g
na 1 cyklusCena v Kč
na 1 cyklusFosfor Rozložitelnost
tenzidůCelkové hodnocení Frosch Frosch 20 3,7 0 ? 0 Somat Henkel 40 4,5 ! 0 ! Kronstar Kronstar 25 3,0 ! ? ! Calgonit Benckiser 40 5,0 ! ? ! Vysvětlivky k tabulce:
Fosfor: 0 neobsahuje fosfor, ! obsahuje fosfor.
Tenzidy: 0 použitá směs je rozložitelná podle norem OECD, ? údaje nejsou k dispozici.
Hodnocení: 0 výrobek představuje průměrné riziko pro životní prostředí, ! výrobek je značně rizikový pro ŽP.
Než začne jaro a práce na zahradě, budou vás možná zajímat některé zajímavé rady odborníků - zahradníků. Arnošt Tabach z Nadace rytíře Františka Horského, která se specializuje na ekologické obdělávání země, například upozorňuje, že zemi jenom uškodíme, obděláme-li ji rýčem. „Rýč nebo pluh necháme rezivět, protože převrstvování ničí půdní organismy“, říká A. Tabach. Mikroorganismy, pro úrodnost půdy velice důležité, jsou buď aerobní (dýchající vzduch) či anaerobní (žijící pod zemí bez přístupu vzduchu). Obrátíme-li drn rýčem, zničíme oba typy těchto drobných pomocníků. Takže zpátky k motykám.
Nevyplácí se ani bezhlavě bojovat s plevelem. Podle A. Tabacha mohou být užitečné i ty rostliny, od kterých bychom to nečekali. „Na zahrádce neničíme zejména plané okoličnaté (mrkvovité) rostliny, protože podporují užitečný hmyz“, upozorňuje Arnošt Tabach na možné neuvážené zásahy.
Při setbě nezapomínejme na to, že nejodolnější proti škůdcům jsou smíšené kultury. Plodiny střídáme a pěstujeme třeba i více druhů na jednom záhonu.
Proti škůdcům pomáhají hmyzožraví ptáci. Na okolní stromy tedy rozvěšujeme ptačí budky (viz např. EkoList 2/97). Hmyzožraví ptáci rádi sídlí i v remízkách, živých plotech a keřích. Chemická hnojiva lze podle Nadace naprosto vyloučit. Rostliny si ve vhodných kombinacích leckdy dokáží pomoci samy. „Cibuloviny například omezují bakteriální choroby, aksamitník a měsíček svými kořenovými výměšky ničí půdní háďátka“. Jako lapač mšic slouží lichořeřišnice, mandelinka neodolá lilku. Mnozí už vyzkoušeli, že třeba proti háďátkům pomáhá, když ve vodě na zalévání necháme přes noc macerovat kopřivovou nať, ale možná není tak známou skutečností, že odvar z vratiče zabrání řádění obalečů na jabloních. „Nesmíme zapomenout na to nejdůležitější“, říká Arnošt Tabach, „být citliví vůči přírodě“. Kdo bere, musí umět také dávat.