Zelená domácnost

Stará televize, rádio i walkman jsou pro přírodu velice rizikovým odpadem

Našlo se řešení na Moravě ?

KdyĹľ doslouží starĂ˝ televiznĂ­ nebo rozhlasovĂ˝ pĹ™ijĂ­maÄŤ, nevĂ­me vÄ›tšinou, co s nĂ­m. PĹ™itom se takovĂ˝ přístroj mĹŻĹľe stát nebezpeÄŤnĂ˝m odpadem. NadÄ›jnĂ˝ projekt vznikl v UherskĂ©m Hradišti.
Ve stĹ™edu 29. ledna na pĹŻdÄ› Parlamentu probÄ›hla tisková beseda na tĂ©ma Likvidace elektronickĂ©ho odpadu s J. Brabcem, F. RyšavĂ˝m a J. Nesvadbou, autory projektu Kam s nĂ­m, ocenÄ›nĂ©ho NadacĂ­ PartnerstvĂ­ jako nejlepší ekologickĂ˝ projekt roku 1995 v ÄŚR. Besedy se zúčastnil i pĹ™edseda a ÄŤlenovĂ© parlamentnĂ­ho VĂ˝boru pro veĹ™ejnou správu, regionálnĂ­ rozvoj a ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­ Václav Grulich, Jan Bláha a OndĹ™ej Huml.
ProblĂ©m elektronickĂ©ho odpadu se objevil v roce 1992 a roku 1993 se uĹľ tato otázka dostala na program SvÄ›tovĂ©ho zasedánĂ­ International Solid Waste Association (ISWA). Od tĂ© doby je problĂ©m elektronickĂ©ho šrotu probĂ­rán na konferencĂ­ch ISWA kaĹľdĂ˝ rok. U nás se v roce 1995 konal 3. MezinárodnĂ­ kongres o odpadech v LuhaÄŤovicĂ­ch. Zde zĂ­skal tento problĂ©m vĂ˝raznÄ›jší publicitu. ZpracovatelĂ© projektu se obrátili na Ministerstvo ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­. Odtud zĂ­skali kontakt na právÄ› pĹ™ipravovanou „ChránÄ›nou dĂ­lnu“ v UherskĂ©m Hradišti. TĂ­m byl uÄŤinÄ›n prvnĂ­ krok k tÄ›snÄ›jší spolupráci a další kroky uĹľ byly podnikány spoleÄŤnÄ›.
V ÄŤem je ale skuteÄŤnĂ˝ problĂ©m elektronickĂ©ho šrotu? SouÄŤasná definice znĂ­: „ElektrickĂ˝mi a elektronickĂ˝mi přístroji - tyto se totiĹľ po pouĹľitĂ­ stávajĂ­ elektronickĂ˝m šrotem - se rozumĂ­ přístroje obsahujĂ­cĂ­ elektrickĂ© nebo elektronickĂ© stavebnĂ­ dĂ­ly, kterĂ© jsou napájeny elektrickĂ˝m napÄ›tĂ­m do 380 V“. LátkovĂ© sloĹľenĂ­ tvoří pĹ™edevším ĹľeleznĂ© a neĹľeleznĂ© kovy ( Al, Fe, Cu, Zn, Ni, Cr) v podobÄ› krytĹŻ, kabelĹŻ atd. PĹ™i vĂ˝robÄ› se pouĹľije aĹľ 60 rĹŻznĂ˝ch druhĹŻ plastĹŻ. Ve šrotu se pak nacházĂ­ mnoho látek a slouÄŤenin, kterĂ© mohou špatnĂ˝m zacházenĂ­m nebo skladovánĂ­m vážnÄ› poškodit ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­. ToxickĂ© látky (napĹ™. rtuĹĄ nebo PCB) a těžkĂ© kovy mohou proniknout do podzemnĂ­ch vod, pĹ™i tepelnĂ© likvidaci naopak zpĹŻsobit nežádoucĂ­ emise. Docent Nesvadba na besedÄ› uvedl, Ĺľe elektronickĂ˝ šrot je jednou z nejvÄ›tších ekologickĂ˝ch hrozeb vĹŻbec.
V České republice téměř nikdo není schopný zbavit se elektronického šrotu ekologicky šetrným způsobem, respektive ho efektivně znovu využít s ohledem na životní prostředí. Právě to si ale klade za cíl „Chráněná dílna“ při škole MESIT v Uherském Hradišti, která kromě toho, že zajišťuje ekologicky šetrné důmyslné demontáže televizorů, dává práci také zdravotně postiženým lidem, tedy lidem se sníženou pracovní schopností. Proto je její efekt jak ekologický, tak i sociální. „Ekologický význam naší dílny je zcela srovnatelný se sociálním“ , říká Jindřich Nesvadba. Zneškodnění jednoho kilogramu materiálu tu stojí 5 Kč, peníze na demontáž ovšem nejdou z kapes zákazníků. Poplatek hradí většinou referát životního prostředí příslušného okresního úřadu nebo obec.
I když už v České republice máme takovouto dílnu, otázka Kam s ním? nepřestává být aktuální. Nedořešen totiž zůstává problém sběrných středisek v jednotlivých městech a obcích. Málokdo je přeci ochoten vézt svůj starý televizor do Uherského Hradiště, který navíc musí být dovezen ve speciální přepravce. Bylo by proto dobré, aby nový odpadový zákon zavedl účinný systém sběru, využití a zneškodnění tohoto odpadu.
Pokud se chcete dovědět více podrobností o způsobu ekologické demontáže nebo se potřebujete zbavit přístroje, který vám vypověděl službu, můžete se obrátit na Ekodemont (obecně prospěšná společnost), Družstevní 818, 686 01 Uherské Hradiště, tel.: 0632/555 257.

Za pálení trávy se platí

VypalovánĂ­ trávy je pĹ™estupkem proti zákonu. Jak nám Ĺ™ekl major PokornĂ˝ ze sekce prevence HasiÄŤskĂ©ho záchrannĂ©ho sboru pro Prahu 7, váže se na tento ÄŤin Zákon o požárnĂ­ ochranÄ› (ÄŤ. 91/1995 Sb.).odle paragrafu 78 tohoto zákona, odstavce 1, pĂ­smene r) se pĹ™estupku dopouštĂ­ ten, kdo "vypaluje plošnÄ› porosty. V případÄ›, Ĺľe se oheň vymkne kontrole, mĹŻĹľe dojĂ­t i k naplnÄ›nĂ­ pĂ­smene p) tohoto odstavce. V nÄ›m se hovoří o tom, Ĺľe pĹ™estupku se dopustĂ­ ten, kdo „zpĹŻsobĂ­ svĂ˝m jednánĂ­m požár, nejde-li o trestnĂ˝ ÄŤin“. Podle zákona lze za kaĹľdĂ˝ tento pĹ™estupek uloĹľit pokutu do 15 000 korun. Tuto pokutu ukládá ze zákona obecnĂ­ nebo okresnĂ­ úřad.
Nejde ovšem zdaleka jen o problém právní. Vypalování mezí ohrožuje všechny organismy, tvořící ekosystém, který je obývá. V případě, že už začnou hnízdit ptáci, ohrožuje vypalování travních porostů dokonce i jejich hnízda. Dochází k narušení potravního řetězce a tím k ohrožení stability místního ekologického systému. Oheň zničí celé populace mnoha druhů hmyzu či jiných bezobratlých, nemluvě o pestrých rostlinných společenstvech.
LoňskĂ© jaro navĂ­c ukázalo, Ĺľe jde o jev vrcholnÄ› nebezpeÄŤnĂ˝ i pro ÄŤlovÄ›ka. Jenom v tĂ˝dnu od 15. do 22. dubna loňskĂ©ho roku uhoĹ™elo pĹ™i vypalovánĂ­ trávy šest lidĂ­ a tĂ©měř ÄŤtyĹ™i desĂ­tky musely vyhledat lĂ©kaĹ™skĂ© ošetĹ™enĂ­.

Když myje nádobí automatická myčka

Nadace Rosa spolu s ekologickou poradnou Veronica poskytly EkoListu vĂ˝sledky svĂ©ho testu mycĂ­ch prostĹ™edkĹŻ pro myÄŤky nádobĂ­.
Před několika lety o myčkách nádobí věděl jen málokdo a když, tak jen od svých známých či příbuzných ze zahraničí. Za posledních několik let se však technologické vybavení našich domácností velice změnilo. Procento domácností, ve kterých je televize, pračka, mraznička a další spotřebiče, se blíží jistě stovce. Vzrůstá utěšeně i podíl domácností, vybavených osobním počítačem.
Mezi relativnÄ› novĂ© přírĹŻstky v mnoha ÄŤeskĂ˝ch kuchynĂ­ch patří jistÄ› i myÄŤka nádobĂ­. Hospodyňce, která má doma myÄŤku nádobĂ­, ubude práce. NádobĂ­ zkrátka narovná dovnitĹ™ a zmáčkne tlaÄŤĂ­tko. Ale potĹ™eba mycĂ­ho prostĹ™edku v myÄŤce na nádobĂ­ je mnohem vyšší, neĹľ pro ruÄŤnĂ­ mytĂ­ a do vody se tak dostává vĂ­ce chemikáliĂ­.
Mechanická práce vašich rukou je nahrazována chemickĂ˝m účinkem, říká materiál nadace Rosa. Jejich test se zaměřil zejmĂ©na na obsah fosforu v dostupnĂ˝ch přípravcĂ­ch a na jejich koncentrovanost (ÄŤĂ­m je vyšší, tĂ­m vĂ­ce „šetříme svoji kapsu, energii, pĹ™evoz balastnĂ­ vody i mnoĹľstvĂ­ pouĹľitĂ˝ch obalů“). Dále se hledÄ›lo na biologickou rozloĹľitelnost obsahovĂ˝ch látek vĂ˝robku, zvláštÄ› tenzidĹŻ.
Jak ale upozorňuje Vlaďka Hejzlarová z Rosy, o žádném výrobku nelze říct, že je životnímu prostředí neškodný. O těch přírodě nejpřátelštějších lze říci, že riziko, které představují, je relativně malé.

Název Výrobce Dávka v g
na 1 cyklus 		Cena v KÄŤ
na 1 cyklus 		Fosfor RozloĹľitelnost
tenzidů 		Celkové hodnocení
Frosch Frosch 20 3,70 ? 0
Somat Henkel 40 4,5! 0 !
Kronstar Kronstar 25 3,0! ? !
Calgonit Benckiser 40 5,0! ? !

Vysvětlivky k tabulce:
Fosfor: 0 neobsahuje fosfor, ! obsahuje fosfor.
Tenzidy: 0 použitá směs je rozložitelná podle norem OECD, ? údaje nejsou k dispozici.
Hodnocení: 0 výrobek představuje průměrné riziko pro životní prostředí, ! výrobek je značně rizikový pro ŽP.

Konec rýčů v zahradách

NeĹľ zaÄŤne jaro a práce na zahradÄ›, budou vás moĹľná zajĂ­mat nÄ›kterĂ© zajĂ­mavĂ© rady odbornĂ­kĹŻ - zahradnĂ­kĹŻ. Arnošt Tabach z Nadace rytĂ­Ĺ™e Františka HorskĂ©ho, která se specializuje na ekologickĂ© obdÄ›lávánĂ­ zemÄ›, například upozorňuje, Ĺľe zemi jenom uškodĂ­me, obdÄ›láme-li ji rýčem. „Rýč nebo pluh necháme rezivÄ›t, protoĹľe pĹ™evrstvovánĂ­ niÄŤĂ­ pĹŻdnĂ­ organismy“, říká A. Tabach. Mikroorganismy, pro Ăşrodnost pĹŻdy velice dĹŻleĹľitĂ©, jsou buÄŹ aerobnĂ­ (dĂ˝chajĂ­cĂ­ vzduch) ÄŤi anaerobnĂ­ (ĹľijĂ­cĂ­ pod zemĂ­ bez přístupu vzduchu). ObrátĂ­me-li drn rýčem, zniÄŤĂ­me oba typy tÄ›chto drobnĂ˝ch pomocnĂ­kĹŻ. TakĹľe zpátky k motykám.
NevyplácĂ­ se ani bezhlavÄ› bojovat s plevelem. Podle A. Tabacha mohou bĂ˝t uĹľiteÄŤnĂ© i ty rostliny, od kterĂ˝ch bychom to neÄŤekali. „Na zahrádce neniÄŤĂ­me zejmĂ©na planĂ© okoliÄŤnatĂ© (mrkvovitĂ©) rostliny, protoĹľe podporujĂ­ uĹľiteÄŤnĂ˝ hmyz“, upozorňuje Arnošt Tabach na moĹľnĂ© neuváženĂ© zásahy.
Při setbě nezapomínejme na to, že nejodolnější proti škůdcům jsou smíšené kultury. Plodiny střídáme a pěstujeme třeba i více druhů na jednom záhonu.
Proti škĹŻdcĹŻm pomáhajĂ­ hmyzoĹľravĂ­ ptáci. Na okolnĂ­ stromy tedy rozvěšujeme ptaÄŤĂ­ budky (viz napĹ™. EkoList 2/97). HmyzoĹľravĂ­ ptáci rádi sĂ­dlĂ­ i v remĂ­zkách, ĹľivĂ˝ch plotech a keřích. Chemická hnojiva lze podle Nadace naprosto vylouÄŤit. Rostliny si ve vhodnĂ˝ch kombinacĂ­ch leckdy dokáží pomoci samy. „Cibuloviny například omezujĂ­ bakteriálnĂ­ choroby, aksamitnĂ­k a mÄ›sĂ­ÄŤek svĂ˝mi koĹ™enovĂ˝mi vĂ˝měšky niÄŤĂ­ pĹŻdnĂ­ háďátka“. Jako lapaÄŤ mšic slouží lichoĹ™eĹ™išnice, mandelinka neodolá lilku. MnozĂ­ uĹľ vyzkoušeli, Ĺľe tĹ™eba proti háďátkĹŻm pomáhá, kdyĹľ ve vodÄ› na zalĂ©vánĂ­ necháme pĹ™es noc macerovat kopĹ™ivovou naĹĄ, ale moĹľná nenĂ­ tak známou skuteÄŤnostĂ­, Ĺľe odvar z vratiÄŤe zabránĂ­ řádÄ›nĂ­ obaleÄŤĹŻ na jablonĂ­ch. „NesmĂ­me zapomenout na to nejdĹŻleĹľitÄ›jší“, říká Arnošt Tabach, „bĂ˝t citlivĂ­ vĹŻÄŤi přírodě“. Kdo bere, musĂ­ umÄ›t takĂ© dávat.