Zelená domácnost

• Chraňte se UV zářenĂ­
• Diverzitou proti škĹŻdcĹŻm
• ÄŚĂ­m si vyprat svetr?
• Jak spláchnout a neplĂ˝tvat
• Nová škola z hlĂ­ny

Chraňte se UV záření

LetošnĂ­ jaro bylo kromÄ› chladnĂ©ho poÄŤasĂ­ provázeno takĂ© dosud nevĂ­danĂ˝m Ăşbytkem ozĂłnu v atmosfĂ©Ĺ™e nejen nad Antarktidou, ale i nad Sibiří a dokonce nad Evropou. Ăšbytky v bĹ™eznu, dubnu a kvÄ›tnu ÄŤinily aĹľ 40 procent pod dlouhodobĂ˝m normálem. O tom, Ĺľe Ăşbytek ozĂłnu znamená přítomnost paprskĹŻ ultrafialovĂ©ho (UV) zářenĂ­ v atmosfĂ©Ĺ™e, se napsalo jiĹľ mnoho. I o tom, jakĂ© negativnĂ­ dopady má UV zářenĂ­ na ĹľivĂ© organismy vÄŤetnÄ› ÄŤlovÄ›ka. Proto se chceme pĹ™ed začátkem lĂ©ta vrátit k informacĂ­m jak se pĹ™ed účinky UV zářenĂ­ chránit.

Pokud se pohybujete venku, choďte co nejvíce zahalení (volné, ale co nejdelší rukávy, čepice s kšiltem nebo klobouk).

Místa, která nejsou chráněná oděvem, chraňte opalovacím krémem nebo mlékem. Minimální hodnoty ochranného faktoru krému jsou uvedeny v tabulce (podle typologie firmy Laboratoires Garnier). Vyšší číslo v závorce udává hodnotu faktoru pro první opalování, číslo před závorkou platí pro všechna další. Vyšším ochranným faktorem nic nezkazíte.

Pokud moĹľno, nevycházejte na přímĂ© slunce na delší dobu mezi 11 a 14 hodinou. V tu dobu je sluneÄŤnĂ­ zářenĂ­ nejintenzĂ­vnÄ›jší.

Používejte sluneÄŤnĂ­ brĂ˝le s ochrannĂ˝m filtrem. Podle vĂ˝sledkĹŻ testovánĂ­ ochrannĂ˝ filtr obvykle skuteÄŤnÄ› chránĂ­ i u levnĂ˝ch brĂ˝lĂ­, kterĂ© se za cenu kolem sta korun prodávajĂ­ na trĹľištĂ­ch.

Na rty používejte rtěnku či balzám (jelení lůj) s ochranným faktorem.

Při prvním podezření na kožní nádor navštivte odborného lékaře. Čekání se nevyplácí.

A nakonec: Vždy dávejte při nákupech přednost výrobkům, které nepoškozují ozónovou vrstvu Země.

Fototyp	Přirozená ochrana	Ochranný faktor
Rusý - rusý Vlasy: rusé Pleť: bílá	Žádná	15 (30)
Rusý -světlý V: blond zlatá P: světlá	Slabá	15 (20)
Rusý -hnědý V: kaštanové P: světlá	Střední	10 (15)
Světlý -světlý V: světlé P: světlá	Dobrá	7 (15)
Světlý-hnědý V: sv.hnědé P: snědá	Velmi dobrá	7 (10)
Hnědý-hnědý V: hnědé P: snědá	Vynikající	3 (7)

Zdroj: Laboratoires Garnier

• Jakub Kašpar

Diverzitou proti škůdcům

Jak tvrdĂ­ ing. Kliková - autorka knihy Biozahrada - „Biozahradu poznáte na prvnĂ­ pohled. TypickĂ© jsou zdravĂ©, silnĂ© a odolnĂ© rostliny, nastĂ˝lka pĹŻdy…“ PĂ©ÄŤe o biozahradu vycházĂ­ ze stejnĂ˝ch principĹŻ jako ekologickĂ© zemÄ›dÄ›lstvĂ­. Využívá pĹ™irozenĂ˝ch vztahĹŻ mezi rostlinami a prostĹ™edĂ­m, všechny zásahy volĂ­ s ohledem na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­. Zaměřuje se primárnÄ› na pĹŻdu. HnojĂ­ se pĹŻda, nikoliv rostliny, a to samozĹ™ejmÄ› organickĂ˝mi hnojivy. NastĂ˝lka z trávy a drcenĂ˝ch vÄ›tviÄŤek pĹŻdu chránĂ­, vhodnĂ˝m osevnĂ­m postupem i volbou druhĹŻ a odrĹŻd se snaží udrĹľet ji v „plnĂ© sĂ­le“. TĂ©měř veškerĂ˝ odpad, aĹľ na nemocnĂ© rostliny a plevele, znovu využívá jako cennou surovinu.
Zahrádkáři majĂ­ oproti zemÄ›dÄ›lcĹŻm vĂ˝hodu v pomÄ›rnÄ› snadnĂ©m zavádÄ›nĂ­ smíšenĂ˝ch kultur. Monokultury se sice lĂ©pe obhospodaĹ™ujĂ­, ale ve smíšenĂ˝ch kulturách si rostliny nejen nekonkurujĂ­, ba se dokonce ÄŤasto navzájem podporujĂ­ v rĹŻstu a odpuzujĂ­ škĹŻdce. Vhodná je například kombinace cibule s mrkvĂ­. KaĹľdá využívá jinou vrstvu pĹŻdy, cibule navĂ­c odpuzuje pochmurnatku mrkvovou a mrkev kvÄ›tilku cibulovou. Naopak nevhodnĂ© je pÄ›stovat cibuli s fazolem nebo hrachem. Řada obdobnĂ˝ch preventivnĂ­ch opatĹ™enĂ­ omezuje vĂ˝skyt škĹŻdcĹŻ a chorob.
NepotĹ™ebujeme tedy dĂ­ky biologickĂ© prevenci k ochranÄ› rostlin chemickĂ© prostĹ™edky? Jistěže i biozahradu mĹŻĹľe postihnou kalamita. „V kulturnĂ­ krajinÄ› se bez ochrany rostlin neobejdeme,“ říká ing. Veverka z firmy AgroBio Rokycany (337 01 Rokycany 630/III, tel./fax: 0181/ 724086), která se orientuje na vĂ˝voj netoxickĂ˝ch přípravkĹŻ proti chorobám a ĹˇkĹŻdcĹŻm. Přípravky majĂ­ bĂ˝t neškodnĂ© nejen pro ÄŤlovÄ›ka ale i pro drobnĂ© ĹľivoÄŤichy. Z nabĂ­dek zahraniÄŤnĂ­ch firem jsou v obchodnĂ­ sĂ­ti k dostánĂ­ biopreparáty a hnojiva organickĂ©ho pĹŻvodu od firmy Neudorff.

• Edita Lehká

ÄŚĂ­m si vyprat svetr?

V minulĂ©m ÄŤĂ­sle EkoListu jsme pĹ™inesli pĹ™ehled univerzálnĂ­ch pracĂ­ch práškĹŻ. Dnes jsme pĹ™ipravili tabulku pracĂ­ch prostĹ™edkĹŻ na jemnĂ© prádlo a  vlnu. Z hlediska ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ majĂ­ pĹ™ednost prášky, kterĂ© neobsahujĂ­ fosfor (v tabulce oznaÄŤeny N) pĹ™ed takzvanĂ˝mi fosfátovĂ˝mi pracĂ­mi prostĹ™edky, tedy tÄ›mi, kterĂ© fosfor obsahujĂ­ (A v tabulce). Fosfor, kterĂ˝ se dostane z odpadnĂ­ vody z pranĂ­ do prostĹ™edĂ­ mĹŻĹľe pĹŻsobit velkĂ© problĂ©my - pĹ™ispĂ­vá například k tvorbÄ› tzv. vodnĂ­ho kvÄ›tu, kterĂ˝ mĹŻĹľe pĹŻsobit problĂ©my vodnĂ­m ĹľivoÄŤichĹŻm, ale takĂ© znesnadňuje Ăşpravu pitnĂ© vody a mĹŻĹľe bĂ˝t příčinou vzniku nÄ›kterĂ˝ch alergiĂ­.
Test provedla JihoÄŤeská nadace pro ochranu přírody Rosa ve spolupráci s brnÄ›nskou ekologickou poradnou Veronica.

• Jakub Kašpar

Název	Výrobce	Fosfor
Lip	Benckiser	A
Moher	P&G*	N
Norit	Marca	A
Perwoll	Henkel	A

* Procter & Gamble

Jak spláchnout a neplýtvat

Se záchodovou nádrĹľkou pĹ™ijde ÄŤasem do bližšího styku kaĹľdĂ˝ muĹľ, neboĹĄ opravy a Ăşpravy patří k muĹľskĂ© roli. StojĂ­te pĹ™ed ÄŤi pod vzpurnĂ˝m zařízenĂ­m a co teÄŹ? Dovolte, abych vám pĹ™edal nÄ›co lĂ©ty nabytĂ˝ch znalostĂ­ a zkušenostĂ­.
Monopolním výrobcem splachovadel a podobných zařízení byla Slovenská armatúrka Myjava. Té se postupem času povedlo přejít od jednoduchých a spolehlivých mechanizmů k stále složitějším, dražším a poruchovějším konstrukcím. Vrchol vývoje je poslední „úsporná“ nádržka přezdívaná „dvoušplouch“. Zatáhnete-li málo, vyteče menší díl vody, zatáhnete-li více, vyteče vše. Toto zařízení je natolik poruchové (buď neustále teče nebo občas pro změnu nenatéká), že se promrhá podstatně více vody než u starších „neekologických“ typů. A údržbář či vy máte stále co dělat. Ale vezměme to postupně od nejstarších typů.
V nádrĹľce se skrĂ˝vajĂ­ dva mechanizmy, jeden pro napouštÄ›nĂ­, druhĂ˝ pro vypouštÄ›nĂ­. Je to vĹľdy navrĹľeno tak, Ĺľe pokud selĹľe napouštÄ›cĂ­ mechanizmus a voda stále pĹ™itĂ©ká do nádrĹľky, tak po dosaĹľenĂ­ kritickĂ© výšky hladiny zaÄŤne voda pĹ™es pĹ™epad ÄŤi sifonem vytĂ©kat do mĂ­sy. Pokud vám tedy do záchodu stále teÄŤe voda (vÄ›tšinou tenkĂ˝m ÄŤĹŻrkem), buÄŹ správnÄ› nezavĂ­rá vypouštÄ›cĂ­ mechanizmus, nebo je nádrĹľka jiĹľ plná vody a zaÄŤal fungovat pĹ™epad.
U nejstarších typĹŻ, kterĂ© pamatuji, byly velmi robustnĂ­ vypouštÄ›cĂ­ mechanizmy. JednĂ­m byla ohebná hadice z umÄ›lĂ© hmoty, která se pĹ™i spláchnutĂ­ zasunula pod hladinu a vodu vysála. DruhĂ˝ typ pracuje na principu sifonu. PĹ™i spláchnutĂ­ zatáhnete za pĂ­st s gumovou membránou, pĂ­st naplnĂ­ vodou sifon, kterĂ˝ opÄ›t vysaje všechnu vodu z nádrĹľky. Tento typ poznáte podle toho, Ĺľe uprostĹ™ed nádrĹľky je vÄ›tší umÄ›lohmotná vÄ›c oblĂ˝ch tvarĹŻ. Membrána ÄŤasem zpuchří a musĂ­ se vymÄ›nit.
NapouštÄ›cĂ­ zařízenĂ­ se skládalo z plováku, kterĂ˝ pĹ™es páku uzavĂ­rá přítok vody. Jak prostĂ©. Po nÄ›kolika letech zaÄŤala bez ustánĂ­ kapat voda a museli jste vymÄ›nit gumovou zátku, kterou páka uzavĂ­rá přítok vody. Stávalo se i to, Ĺľe tĹ™eba kamĂ­nek omezil ÄŤi ucpal přívod vody.
U novÄ›jších typĹŻ je vypouštÄ›cĂ­ zařízenĂ­ tvoĹ™eno pĂ­stem, kterĂ˝ uzavĂ­rá otvor ve dnu nádrĹľky. Tlak vody drží pĂ­st v dolnĂ­ poloze a voda nemĹŻĹľe vytĂ©kat. ZatáhnutĂ­m za splachovadlo vytáhnete pĹ™es páku pĂ­st nahoru a vĂ˝tokovĂ˝ otvor se otevĹ™e. V hornĂ­ poloze je pĂ­st drĹľen plovákem aĹľ do vyprázdnÄ›nĂ­ nádrĹľky. Pak klesne na dno a ucpe vĂ˝tokovĂ˝ otvor.
Pokud nenĂ­ nádrĹľka pĹ™ipevnÄ›na rovnÄ›, tak pĂ­st špatnÄ› dosedá a podtĂ©ká. NádrĹľka je z umÄ›lĂ© hmoty a ÄŤasem trochu mÄ›nĂ­ tvar. To zpĹŻsobĂ­, Ĺľe konec páky, která zvedá pĂ­st, je mimo osu pĂ­stu. PĂ­st pak špatnÄ› dosedá a nádrĹľka podtĂ©ká. Páka je takĂ© plastová a lze ji pĹ™i nahřátĂ­ ohnout tak, aby byl jejĂ­ konec opÄ›t v ose pĂ­stu. Pokud chcete šetĹ™it vodou, je podle mĂ©ho názoru nejlepší koupit zařízenĂ­ zvanĂ© „SkrblĂ­k“ (asi za 100 KÄŤ). Je to závaží, kterĂ© jednoduše pĹ™ipevnĂ­te na pĂ­st. TĂ­m vyĹ™adĂ­te plovák a voda teÄŤe jen tehdy, pokud táhnete za splachovadlo.
Dalším vĂ˝vojovĂ˝m krokem byla inovace napouštÄ›cĂ­ho zařízenĂ­. Dlouhou páku s velkĂ˝m plovákem nahradila malá páka s malĂ˝m plovákem, kterĂ˝ pĹ™es membránu ovládá přítok vody. Funguje to pÄ›knÄ›, voda natĂ©ká rychle a je to tišší neĹľ starší mechanizmus. Ve vodÄ› však nesmĂ­ bĂ˝t žádnĂ© neÄŤistoty. Jinak co chvĂ­li musĂ­te zavřít přívod vody, vyÄŤistit membránu a prostor, ve kterĂ©m je uloĹľena. TakĹľe si radÄ›ji kupte filtr a namontujte ho do přívodu vody do nádrĹľky (za kohout). StojĂ­ do sta korun. VyrábĂ­ se dokonce kombinace kohout s filtrem. JeštÄ› lepší Ĺ™ešenĂ­ je namontovat velkĂ˝ filtr na přívodnĂ­ potrubĂ­ vody do bytu ÄŤi domku. Filtr se ÄŤistĂ­ zhruba jednou za rok.
Pokud máte nádržku za mísou, prodává se velmi jednoduchý a levný šetřič vody (cca 45 Kč). Nelekněte se názvu, výrobce tomu říká „Klozetové tyčinky“. Spořič nahradí původní knoflík s tyčkou. Zatažením vzhůru splachujete, zatlačení dolů můžete splachování zastavit.
Záchodem proteče asi 30 % z vody, kterou spotřebujete v domácnosti. Proto se vyplatí šetření vodou při splachování. Nejjednodušší metoda je zmenšit objem nádržky tím, že do ní vložíme umělohmotnou láhev naplněnou vodou.
Na našem trhu se prodává více typů různých spořičů. Jsou mi sympatické jednoduché mechanizmy typu „voda teče, když táhnu“. Podotýkám, že výrobky Slovenské armatúrky Myjava jsou již stejně drahé jako srovnatelné západní výrobky

• Libor Kotoun

Ilustrace: Karel Stibral

Nová škola z hlíny

Jak informoval slovenskĂ˝ denĂ­k SME, vyroste v obci Zavar v okrese Trnava v nejbližší dobÄ› unikátnĂ­ stavba. Bude jĂ­ nová budova mĂ­stnĂ­ školy. VnitĹ™nĂ­ příčky jejĂ­ch deseti tříd budou totiĹľ vybudovány podle technologie firmy EkoTWI ÄŚastkovice ze zdejší ĹľlutĂ© hlĂ­ny. Celá stavba by mÄ›la stát 27 miliĂłnĹŻ slovenskĂ˝ch korun. PĹ™ibliĹľnÄ› pÄ›tinu z tĂ©to částky by mÄ›lo poskytnout slovenskĂ© Ministerstvo školstvĂ­. ÄŚastkovická firma EkoTWI nenĂ­ v tomto oboru žádnĂ˝m nováčkem. PodobnĂ˝m zpĹŻsobem postavila uĹľ i novou faru a část kostela v PodolĂ­ v okrese NovĂ© Mesto nad Váhom.
Poněkud znepokojivé může být, že majitel firmy EkoTWI, kněz Štefan Opálek, je zároveň autorem „prototypu obydlí pro nepřizpůsobivé rómské rodiny“. Podle deníku SME je pravděpodobné, že tento model domu „využijí při řešení otázky rómského obyvatelstva v regionech východního Slovenska“. Jak si na Slovensku toto „řešení“ představují, o tom už SME nepíše. (kaš)