Zprávy

• MikulášovĂ© proti ÄŚEZu
• MokĹ™ady zasluhujĂ­ ochranu
• Hodláme bĂ˝t velice tvrdĂ­
• ZĹŻstaneme tranzitnĂ­ zemĂ­ ?
• ZelenĂ˝ kruh se má zmÄ›nit
• Spor o geneticky upravenou kukuĹ™ici
• Ăšzkokolejka v ohroĹľenĂ­
• KrátkĂ© zprávy

Mikulášové proti ČEZu

PRAHA - Požadavek, aby ČEZ neuváděl do provozu již odstavený neodsířený blok elektrárny v Tušimicích, byl hlavním cílem předvánoční protestní akce Greenpeace v Praze (viz foto nahoře). Greenpeace podle svých slov nežádá nic jiného, než aby největší česká elektrárenská společnost dodržela své vlastní sliby deklarované v tzv. ekologickém programu. Podle tohoto programu měly být neodsířené uhelné elektrárny odstaveny ještě dříve, než to požaduje platný zákon o ovzduší. Nyní však vedení společnosti ČEZ oznámilo, že provoz neodsířených bloků prodlouží do konce roku 1998, tedy do krajního termínu, který zákon umožňuje. Krátkodobý nedostatek elektřiny je podle názoru Greenpeace možno řešit jejím dovozem.
Podle mluvÄŤĂ­ho ÄŚEZu M. KaÄŤeny budou emise oxidu siĹ™iÄŤitĂ©ho ze severoÄŤeskĂ˝ch elektráren ÄŚEZ v letošnĂ­m roce o dvÄ› tĹ™etiny nižší neĹľ v roce 1992. Do konce roku 1998 klesnou o další tĹ™i ÄŤtvrtiny, tj. na 7,4 procenta hodnoty z roku 1992. Jak uvedl, bude do tĂ© doby odstaveno celkem 1640 MW a odsĂ­Ĺ™eno 3610 MW hnÄ›douhelnĂ˝ch elektráren v severnĂ­ch ÄŚechách. M. KaÄŤena zároveň pĹ™ipustil, Ĺľe navzdory pĹŻvodnĂ­m dohodám bude i v letošnĂ­ zimÄ› pokraÄŤovat provoz v nÄ›kterĂ˝ch neodsĂ­Ĺ™enĂ˝ch elektrárnách o celkovĂ©m vĂ˝konu pĹ™es 500 MW.(ÄŤti a dek)

AktivistĂ© Greenpeace pĹ™evleÄŤenĂ­ za Santa Clause nadÄ›lovali 17. prosince v Praze uschlĂ© smrky z KrušnĂ˝ch hor. PrvnĂ­ zastávka ĹľebĹ™iňáku taĹľenĂ©ho koňskĂ˝m spĹ™eĹľenĂ­m se konala pĹ™ed Ĺ™editelstvĂ­m ÄŚEZu v JungmannovÄ› ulici. ÄŚEZ jsou totiĹľ podle Greenpeace odpovÄ›dni za hromadnĂ© Ăşhyny stromĹŻ v KrušnĂ˝ch horách bÄ›hem loňskĂ© zimy.
Foto: Radek SvĂ­til /Ekolist

TŘEBOŇ - Při příležitosti 25. výročí podepsání Ramsarské konvence se v Třeboni uskutečnila mezinárodní konference Mokřady České republiky. Zúčastnilo se jí několik set odborníků z oblasti výzkumu, státní správy, ochrany přírody, dále studenti vysokých škol a řada dalších zájemců o tuto problematiku. Účastníci na závěr schválili Třeboňskou výzvu, která konstatuje, že největším problémem v oblasti ochrany mokřadů je nedostatečné uplatňování možností poskytovaných stávající legislativou.
Ramsarská konvence neboli Ăšmluva o mokĹ™adech majĂ­cĂ­ch mezinárodnĂ­ vĂ˝znam pĹ™edevším jako biotopy vodnĂ­ho ptactva byla podepsána osmnácti státy v roce 1971 v severoĂ­ránskĂ©m Ramsaru. Záhy se však pĹ™edmÄ›t zájmu rozšířil na problematiku mokĹ™adĹŻ obecnÄ›. Smyslem konvence je pĹ™edevším definovat základnĂ­ problĂ©my, vytvoĹ™it sĂ­ĹĄ mezinárodnÄ› vĂ˝znamnĂ˝ch mokĹ™adĹŻ (zatĂ­m pĹ™es 850 mĂ­st) a prosadit podmĂ­nky pro jejich zachovánĂ­ a moudrĂ© využívánĂ­. K dnešnĂ­mu datu k tĂ©to ĂşmluvÄ› pĹ™istoupilo 98 státĹŻ z celĂ©ho svÄ›ta.
ÄŚeskoslovensko se k RamsarskĂ© konvenci pĹ™ipojilo aĹľ v roce 1990, kdy byla zveĹ™ejnÄ›na ve SbĂ­rce zákonĹŻ (ÄŤ. 396/1990). JejĂ­ dodrĹľovánĂ­ je zajištÄ›no zákonem ÄŤ. 114/1992 Sb. Do kategorie mezinárodnÄ› vĂ˝znamnĂ˝ch mokĹ™adĹŻ u nás zatĂ­m spadá 9 oblastĂ­ (Ĺ umavská rašeliništÄ›, TĹ™eboňskĂ© rybnĂ­ky, NovozámeckĂ˝ a BĹ™ehyňskĂ˝ rybnĂ­k, LednickĂ© rybnĂ­ky, LitovelskĂ© PomoravĂ­, Poodří, Krkonošská rašeliništÄ›, TĹ™eboňskĂ© rašeliništÄ›, dolnĂ­ tok Dyje). UvaĹľuje se o rozšířenĂ­ tohoto seznamu o unikátnĂ­ slatiny u JestĹ™ebĂ­, mokĹ™ady u Máchova Jezera a HradÄŤanskĂ© rybnĂ­ky.

• Petr KarlĂ­k

Ministr Skalický slibuje, že bude důsledný. V interview pro EkoList říká:

Hodláme být velice tvrdí

Ministr životního prostředí Ing. Jiří Skalický poskytl EkoListu obsáhlý rozhovor.

Nejprve jsme se ho zeptali, zda se bude snažit získat pro Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zpět kompetence, jejichž ztráta byla velmi vyčítána jeho předchůdci Ing. Františku Bendovi.
Já jsem si vÄ›dom toho, jakĂ© negativnĂ­ dĹŻsledky pĹ™inesl fakt, Ĺľe celá problematika ĂşzemnĂ­ho plánovánĂ­ je oddÄ›lena od agendy ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­. NepovaĹľuji však za aktuálnÄ› moĹľnĂ©, a to spíše z dĹŻvodĹŻ politickĂ˝ch neĹľ vÄ›cnĂ˝ch, přímoÄŤaĹ™e usilovat o pĹ™evedenĂ­ tĂ©to kompetence zpÄ›t na MĹ˝P. Já spíše doufám, Ĺľe po transformaci Ministerstva hospodářstvĂ­ na Ministerstvo pro mĂ­stnĂ­ rozvoj, v jehoĹľ náplni práce ĂşzemnĂ­ plánovánĂ­ nabude mnohem vÄ›tšího vĂ˝znamu, bude moĹľná mnohem kvalitnÄ›jší spolupráce mezi naším resortem a Ministerstvem pro mĂ­stnĂ­ rozvoj ve všech otázkách, kterĂ© se ĂşzemnĂ­ho plánovánĂ­ a jeho dopadĹŻ na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­ tĂ˝kajĂ­. Nepodaří-li se to, budeme muset diskutovat o tom, jak toho docĂ­lit. MomentálnÄ› jsem po ĂşvodnĂ­ch rozhovorech s ministrem Schneiderem pln nadÄ›je, Ĺľe se nám podaří zavĂ©st takovĂ˝ styl spolupráce našich resortĹŻ, Ĺľe to bude fungovat dobĹ™e. Pokud se týče ostatnĂ­ch kompetenÄŤnĂ­ch zmÄ›n, jsem pĹ™edevším rád, Ĺľe se nám podaĹ™ilo vyladit kompetence, souvisejĂ­cĂ­ s problematikou prĹŻzkumu loĹľisek a obecnÄ› geologickĂ˝ch pracĂ­ v naší republice. PodaĹ™ilo se tak vyjasnit kompetence v tÄ›ch rozhodovacĂ­ch procesech, kterĂ© ovlivňujĂ­ těžbu neobnovitelnĂ˝ch nerostnĂ˝ch surovin v naší zemi. SpolĂ©hám na to, Ĺľe jednoznaÄŤnĂ© posĂ­lenĂ­ pravomocĂ­ MĹ˝P pĹ™ispÄ›je k tomu, aby pĹ™i rozhodovánĂ­ o tÄ›chto vÄ›cech nevĂ­tÄ›zily jen hospodářskĂ© zájmy těžařů. TĹ™etĂ­ kompetenÄŤnĂ­ zmÄ›na, která souvisĂ­ s vodnĂ­m hospodářstvĂ­m, je podle mĂ©ho názoru ÄŤasto špatnÄ› chápána. NejvĂ˝raznÄ›jší nedorozumÄ›nĂ­ jsem zaregistroval ve spoleÄŤnĂ©m stanovisku nÄ›kolika ekologickĂ˝ch organizacĂ­, kterĂ© litujĂ­ něčeho, k ÄŤemu vlastnÄ› nedošlo. Dikce tĂ© kompetenÄŤnĂ­ zmÄ›ny vĹŻbec neznamená, Ĺľe by na ministerstvo zemÄ›dÄ›lstvĂ­ byla pĹ™enesena státnĂ­ správa ve vodnĂ­m hospodářstvĂ­ a kompetence, kterĂ© souvisĂ­ s ochranou kvality vod. Všechny tyto kompetence zĹŻstávajĂ­ na MĹ˝P a trvám na tom, Ĺľe tomu tak bude, dokud já budu v tomto úřadÄ›. Jediná zmÄ›na, kterĂ© bychom rádi dosáhli, se tĂ˝ká hospodářskĂ˝ch ÄŤinnostĂ­ na vodohospodářsky vĂ˝znamnĂ˝ch tocĂ­ch. V mĂ©m pojetĂ­ fungovánĂ­ tohoto resortu by se MĹ˝P nemÄ›lo vÄ›novat ryze hospodářskĂ˝m ÄŤinnostem, jako je napĹ™. starost o splavnost vodnĂ­ch cest nebo o regulaÄŤnĂ­ práce a investice do vodohospodářsky vĂ˝znamnĂ˝ch tokĹŻ.
PRÁVO NA INFORMACE
Legislativa EU obsahuje směrnici, která zakotvuje právo na informace o životním prostředí. Volební program ODA obsahuje i větu o tom, že neutěšený stav v oblasti práva na informace o životním prostředí je třeba změnit. Co v této souvislosti Vaše ministerstvo chystá?
My pĹ™edevším velice intenzivnÄ› komunikujeme s orgány EU. V návaznosti na to, Ĺľe se chystá novĂ© usnesenĂ­ EvropskĂ© hospodářskĂ© komise OSN, kterĂ© by mÄ›lo bĂ˝t projednáváno na ministerskĂ© konferenci v roce 1998, pĹ™ipravujeme uĹľ teÄŹ vÄ›cnĂ˝ zámÄ›r zákona, kterĂ˝ by mÄ›l právo na informace o ĹľivotnĂ­m prostĹ™edĂ­ legislativnÄ› zakotvit. To je však pouze ta snazší část problĂ©mu. Jedna vÄ›c je napsat kompatibilnĂ­ zákon, já mám však daleko vÄ›tší starost o to, zda takovĂ˝ zákon dokážeme plnit v praxi, zda dokážeme pĹ™ipravit takovĂ˝ informaÄŤnĂ­ systĂ©m, kterĂ˝ opravdu všechny relevantnĂ­ informace o ĹľivotnĂ­m prostĹ™edĂ­ veĹ™ejnosti zpřístupnĂ­. To je Ăşkol nesrovnatelnÄ› sloĹľitÄ›jší.
Domníváte se, že do konce volebního období, tj. do roku 2000, je možné tohoto cíle dosáhnout? Je to naší ambicí. Deklarovat, že to dokážeme během roku 1997, je nereálné vzhledem k tomu, co to všechno znamená v praxi udělat. Horizont volebního období však vidím jako realistický.
Myslíte si, že má smysl přijímat zákon dříve než bude připraven informační systém?
Má to smysl. Obojí musí probíhat paralelně. V okamžiku, kdy ten zákon budeme přijímat, budeme už snad také výrazně dále v přípravě systému. Potom je možné například do zákona zakotvit, že resort má už třeba jenom jeden rok na to, aby uvedl do chodu nějakou databázi.
EKONOMICKÉ NÁSTROJE
ZĹŻstaňme u volebnĂ­ho programu ODA. Ten zdĹŻrazňuje zejmĂ©na roli ekonomickĂ˝ch nástrojĹŻ v ochranÄ› ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­. Kdy mĹŻĹľeme poÄŤĂ­tat s prvnĂ­mi vlaštovkami v tomto smÄ›ru?
JiĹľ jsme provedli revizi toho, do jakĂ© mĂ­ry jsou ekonomickĂ© nástroje skuteÄŤnÄ› motivujĂ­cĂ­ v oblasti zneÄŤišťovánĂ­ vod. Na základÄ› vĂ˝sledkĹŻ jsme pĹ™edloĹľili zámÄ›r novĂ©ho zákona o poplatcĂ­ch za vypouštÄ›nĂ­ odpadnĂ­ch vod, jehoĹľ vÄ›cnĂ˝ zámÄ›r byl schválen ve vládÄ›. Doufám, Ĺľe v prĹŻbÄ›hu prvnĂ­ poloviny příštĂ­ho roku se nám jej podaří protlaÄŤit SnÄ›movnou i Senátem. V oblasti ovzduší analyzujeme fungovánĂ­ zákona o ovzduší, pĹ™edevším zda se opravdu podaří všem zneÄŤišťovatelĹŻm do konce roku 1998 splnit všechny zákonnĂ© limity. Já jsem jasnÄ› Ĺ™ekl, Ĺľe hodláme bĂ˝t velice tvrdĂ­. ZneÄŤišťovatelĹŻm, kteří si nevytvářejĂ­ pĹ™edpoklady, ke splnÄ›nĂ­ podmĂ­nek zákona prostÄ› žádnĂ© další Ăşlevy nebo odklady nehodláme povolovat. StavĂ­me na  principu obecnĂ© spravedlnosti. Bylo by velice nespravedlivĂ© poškozovat ty, kdo vÄ›novali obrovskĂ© prostĹ™edky na ekologickĂ© investice, tĂ­m, Ĺľe bychom teÄŹ Ĺ™ekli tÄ›m, kdo takto zodpovÄ›dnÄ› nepostupovali, Ĺľe se jim dostane nÄ›jakĂ˝ch dalších Ăşlev. Rovnou říkám, Ĺľe to samozĹ™ejmÄ› bude velmi citlivĂ˝ problĂ©m tam, kde nepĹŻjde o podniky. K tÄ›m mĹŻĹľeme bĂ˝t nesmiĹ™itelnÄ› tvrdĂ­. Je to jejich problĂ©m. NeplnĂ­-li limity, bude omezen nebo zakázán jejich provoz.
ProblematickĂ© ale mohou bĂ˝t nemocnice, teplárny, apod. Zde nelze říci teplárna neplnĂ­ limity a bude zavĹ™ena, kdyĹľ vytápĂ­ tĹ™eba celĂ© mÄ›sto. V návaznosti na vĂ˝sledky analĂ˝zy fungovánĂ­ zákona o ovzduší pĹ™ipravĂ­me novĂ˝ pĹ™edpis, kterĂ˝ by mÄ›l od 1. 1. 1999 formulovat novĂ©, pĹ™edevším ekonomickĂ©, nástroje v tĂ©to oblasti. JakĂ© budou, to dnes ještÄ› neumĂ­m říct. My bychom tĹ™eba velmi rádi prosadili princip tzv. obchodovatelnĂ˝ch emisnĂ­ch povolenĂ­. IntenzivnÄ› podporujeme tĂ­mto smÄ›rem zaměřenĂ˝ pilotnĂ­ projekt, kterĂ˝ probĂ­há na Sokolovsku, jehoĹľ vĂ˝sledky bychom mÄ›li znát na konci tohoto roku. Na základÄ› analĂ˝zy tÄ›chto vĂ˝sledkĹŻ teprve budeme moci posoudit realistiÄŤnost zavedenĂ­ tohoto principu v ochranÄ› ovzduší. Je to samozĹ™ejmÄ› naší ambicĂ­, snažíme se k tomuto cĂ­li postupovat, ale nenĂ­ to banálnĂ­ záleĹľitost.
V prĹŻbÄ›hu prvnĂ­ poloviny příštĂ­ho roku bychom tedy mÄ›li bĂ˝t schopni říci jasnĂ© slovo alespoň v tom smÄ›ru, je-li zavedenĂ­ takovĂ˝ch povolenĂ­ cestou do slepĂ© uliÄŤky a nejde to, anebo zda budou pokraÄŤovat práce na jejich zavádÄ›nĂ­. V případÄ› ekologickĂ© danÄ› musĂ­me dbát pĹ™edevším na to, abychom postupovali ruku v ruce s EU. Jde nejen o harmonizaci zákonĹŻ, ale podmĂ­nek podnikánĂ­ obecnÄ›. MusĂ­m říci, Ĺľe v zemĂ­ch EU práce na zavedenĂ­ ekologickĂ© danÄ› nepokraÄŤujĂ­ nÄ›jak viditelnĂ˝m tempem. Ve všech národnĂ­ch programech se na tĂ©to myšlence pracuje, ocitá se i v agendÄ› vrcholnĂ˝ch orgánĹŻ unie, ale zatĂ­m bez viditelnĂ©ho pokroku. U nás vidĂ­m ještÄ› aktuálnÄ›jší problĂ©m v energetice. Tam myslĂ­m, Ĺľe bychom mÄ›li zaÄŤĂ­t a napřít tlak na to, aby součástĂ­ nynĂ­ tolik diskutovanĂ©ho narovnánĂ­ cen energiĂ­ byly i ony externality, kterĂ© souvisĂ­ se ĹľivotnĂ­m prostĹ™edĂ­m. Jestli to bude formou uhlĂ­kovĂ© danÄ›, ÄŤi kombinace mnoĹľstvĂ­ spálenĂ©ho uhlĂ­ku a energetickĂ©ho potenciálu, coĹľ je kompromis, ke kterĂ©mu se diskuse momentálnÄ› zaÄŤĂ­ná pĹ™iklánÄ›t v západnĂ­ EvropÄ›, a jakĂ˝m tempem dokážeme tyto náklady do cen energiĂ­ zahrnovat, to je otázkou pĹ™edevším politickĂ© diskuse. Na jednĂ© stranÄ› 80% lidĂ­ v tĂ©to zemi pĹ™itaká na to, Ĺľe v tĂ©to oblasti ochrany ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ je tĹ™eba nÄ›co udÄ›lat. Zeptáte-li se na druhou stranu tĂ©Ĺľe populace, je-li ochotna pĹ™ijmout podstatnÄ› vyšší ceny energiĂ­, pomÄ›r odpovÄ›dĂ­ je přímo opaÄŤnĂ˝. Je to vÄ›c hodnocenĂ­ sociálnĂ­ch aspektĹŻ, toho, jakĂ© tempo si mĹŻĹľeme dovolit.
SociálnĂ­ dopady narovnánĂ­ cen energiĂ­ je moĹľnĂ© kompenzovat státnĂ­mi impulsy, například dotacĂ­ na zateplenĂ­ domĹŻ a izolace. Budete se o nÄ›co takovĂ©ho v horizontu tohoto volebnĂ­ho obdobĂ­ pokoušet?
Jsem skeptickĂ˝ k názoru, Ĺľe nÄ›jakĂ˝ systĂ©m státnĂ­ch dotacĂ­ zajistĂ­ skuteÄŤnÄ› efektivnĂ­ vyuĹľitĂ­ prostĹ™edkĹŻ. TakovĂ˝ program vypadá na prvnĂ­ pohled velice pÄ›knÄ›, ale jako státnĂ­ úřednĂ­k si vzápÄ›tĂ­ položíte desĂ­tky otázek po jeho efektivitÄ›. Vzpomeňme na Program ozdravÄ›nĂ­ ovzduší, na nÄ›jĹľ se vÄ›novalo 6 miliard. Ten program bezesporu pĹ™ispÄ›l v mnoha lokalitách ke zlepšenĂ­ situace. Budeme-li jej ale hodnotit s odstupem, je patrnĂ©, Ĺľe zdaleka ne ve všech případech byly vynaloĹľenĂ© prostĹ™edky smÄ›rovány do nejpotĹ™ebnÄ›jších oblastĂ­. VĹľdy se dostanete k fatálnĂ­mu problĂ©mu transparentnĂ­ distribuce prostĹ™edkĹŻ. Já věřím na opaÄŤnĂ˝ systĂ©movĂ˝ nástroj. Nejdříve je tĹ™eba vytvoĹ™it skuteÄŤnĂ˝ tlak na to, aby kaĹľdĂ˝ spotĹ™ebitel musel pĹ™emýšlet, jak Ăşspor dosáhnout, protoĹľe toto medium je drahĂ©. Pak teprve mohu formulovat program, kterĂ˝ bude reflektovat sociálnĂ­ situaci obyvatel, a pomoci jim tou nejúčinnÄ›jší moĹľnou metodou. SpolĂ©hal bych na spolupráci obcĂ­, kterĂ© konkrĂ©tnĂ­ situaci znajĂ­ mnohem lĂ©pe, neĹľ centrálnĂ­ orgány. Na nÄ›jakĂ˝ státnĂ­ dotaÄŤnĂ­ program já osobnÄ› nevěřím a proto by se mi ani tento nástroj nechtÄ›lo prosazovat.
To jsou přímĂ© dotace. ExistujĂ­ ale i podpory nepřímĂ©, například daňovĂ© Ăşlevy přírodÄ› příznivÄ›jším technologiĂ­m…
Já vidĂ­m jako velice efektivnĂ­ jeden nástroj, o kterĂ˝ hodláme usilovat jiĹľ nynĂ­ pĹ™i diskusi o novelizaci zákona o dani z příjmu. V Parlamentu jsme jiĹľ navrhli radikálnĂ­ zmÄ›nu odpisovĂ˝ch sazeb u nÄ›kterĂ˝ch, pĹ™edevším energetickĂ˝ch, zařízenĂ­. HlavnĂ­ problĂ©m spoÄŤĂ­vá v tom, Ĺľe modernizace technologiĂ­ nenaráží ani tak na skuteÄŤnost, Ĺľe by šlo o investice obtĂ­ĹľnÄ› návratnĂ©, kterĂ© by potĹ™ebovaly nÄ›jakou přímou státnĂ­ podporu, ale spíše na fakt, Ĺľe taková energetická investice má stanovenou odpisovou dobu 45 let a tudĂ­Ĺľ, podaří-li se vĂ˝raznÄ› zkrátit tuto dobu, urychlĂ­ to podstatnÄ› celĂ˝ proces modernizace. Je to nepřímĂ˝ nástroj, kterĂ˝ platĂ­ pro všechny stejnÄ› a nevybĂ­rá si mezi tĂ­m a tamtĂ­m, komu pĹ™ispÄ›t pÄ›t ÄŤi deset milionĹŻ. Je takĂ© moĹľnĂ© použít nepřímĂ˝ nástroj typu daňovĂ˝ch odpisĹŻ pĹ™i aplikaci novĂ˝ch, ekologicky příznivÄ›jších technologiĂ­. TakovĂ©to nástroje pĹ™ipravujeme, ale musĂ­ se postupovat provázanÄ› s tĂ­m, k ÄŤemu vláda dospÄ›je v oblasti narovnánĂ­ cen energiĂ­.
ZÁKONY O ODPADECH
Projednávaná novela zákona o odpadech vyvolává řadu námitek ze strany průmyslu i nevládních organizací. Jedním z problémů je i otázka obalů. Podrobnosti by mělo specifikovat vládní nařízení. Kdy bude připraveno a co konkrétně přinese?
MusĂ­m pĹ™edevším říci, Ĺľe diskuse o zákonu, vedená v parlamentnĂ­m vĂ˝boru, je velice obtĂ­Ĺľná. PĹ™ipomĂ­nek jsou stovky a já doufám, Ĺľe jen proto bylo projednánĂ­ tohoto zákona odloĹľeno z prosincovĂ© schĹŻze na leden. DĹŻleĹľitou otázkou je, v jakĂ©m koneÄŤnĂ©m znÄ›nĂ­ bude zákon SnÄ›movnou schválen. Co se týče seznamu vĂ˝robkĹŻ a obalĹŻ, u kterĂ˝ch je urÄŤen povinnĂ˝ zpÄ›tnĂ˝ odbÄ›r, ten bude skuteÄŤnÄ› Ĺ™ešen nařízenĂ­m vlády. Pokud se podaří dosáhnout toho, aby zákon nabyl účinnosti od 1. ÄŤervence, mÄ›lo by bĂ˝t toto nařízenĂ­ pĹ™ipraveno a schváleno do konce roku 1997. S rozbÄ›hem celĂ©ho programu poÄŤĂ­táme od začátku roku 1998.
DOPRAVNĂŤ POLITIKA
Jak se MŽP staví k tomu, že podle posledního vládního usnesení o výstavbě sítě dálnic a rychlostních silnic jich má být u nás vybudováno celkem přes 1500 km. Zároveň se zhoršuje stav hromadné dopravy…
Já jsem se vládě přimlouval za pomalejší tempo výstavby dálniční sítě. Většina vlády se však přiklonila ke zrychlenému postupu. Dosáhli jsme toho, že ministerstvo dopravy musí ještě přehodnotit účelnost výstavby silnice s dálničními parametry směrem na jih. Vy naznačujete, že vláda rozvojem dálniční sítě podporuje individuální dopravu namísto toho, aby větší množství finančních prostředků věnovala na rozvoj hromadné dopravy. My však programem rozvoje dálniční sítě jen zpětně reagujeme na volbu občanů. Rozvoj automobilismu dosáhl už takových rozměrů, že bez zlepšení infrastrukturní sítě by důsledky pro životní prostředí byly daleko horší. Zvláštní problém je to u velkých městských aglomerací. Nevytvoříte-li dálniční obchvat, je zátěž obrovská. Vůbec nezávidím dnešní situaci občanům Plzně, kde je výstavba zdržována problémy s výkupem pozemků.
Častým argumentem nevládních organizací je to, že výstavba dálniční sítě je signálem pro další zvýšení individuální automobilové dopravy.
ProblĂ©m je v tom, Ĺľe my si mĹŻĹľeme přát, aby obÄŤanĂ© používali spíše hromadnou dopravu, ale obÄŤanĂ© ji jsou schopni akceptovat pouze v nÄ›kterĂ˝ch případech. Rozvoj automobilismu s sebou pĹ™ineslo zvýšenĂ­ ĹľivotnĂ­ ĂşrovnÄ›. Obávám se, Ĺľe sebevÄ›tší podpora veĹ™ejnĂ© dopravy neodradĂ­ obÄŤany od toho, aby si pořídili automobil. DĹŻleĹľitĂ© je, aby obÄŤan mÄ›l pĹ™i dopravÄ› do zamÄ›stnánĂ­, na úřad a podobnÄ›, k dispozici i veĹ™ejnou dopravu. MusĂ­me takĂ© nalĂ©zt ekonomickĂ© nástroje motivujĂ­cĂ­ zvláštÄ› podnikatelskou sfĂ©ru k tomu, aby se co nejvÄ›tší objem dopravy pĹ™enesl na Ĺľeleznici a na vodu. Jsem skeptickĂ˝ k tomu, abychom obÄŤany odrazovali od používánĂ­ vlastnĂ­ch vozĹŻ. Spolu s rĹŻstem ĹľivotnĂ­ ĂşrovnĂ­ bude u nás hustota automobilovĂ© dopravy dosahovat tÄ›ch hodnot, kterĂ© jsou obvyklĂ© pro západnĂ­ Evropu. Nevěřím argumentu, Ĺľe opravovánĂ­m silnic nebo snahou o vĂ˝stavbu rychlejších dopravnĂ­ch tahĹŻ mĹŻĹľete podporovat rozvoj individuálnĂ­ho automobilismu. Vzájemná závislost je tu opravdu nesmĂ­rnÄ› nĂ­zká.
Jak se díváte na možnost využití ekonomických nástrojů v oblasti dopravy? Na auto je možné se dívat jako na zdroj emisí. Majitelé aut by se mohli finančně podílet například na škodách, které způsobí oxidy dusíku přírodě nebo lidskému zdraví. Stejně tak by bylo možné výrazně zvýšit finanční podíl automobilistů na výstavbě a udržování dálniční sítě. Zejména poplatky, které u nás platí tranzitní kamionová doprava, jsou v porovnání například s Rakouskem zanedbatelné.
Když se dnes podíváte na to, kde jsou dnes největší rizika a negativní trendy, vyjde jednoznačně doprava jako problém číslo jedna pro budoucnost. Rozhodli jsme se přehodnotit i fungování ekonomických nástrojů v oblasti dopravy. Zvláště u nákladní dopravy nám jde o to, jak ekonomicky motivovat všechny transportéry, aby alespoň zčásti ze silnic mizeli. Dá se spočítat, že do jisté vzdálenosti je doprava nákladu po silnici prostě ekonomicky výhodnější. U nás však dnes bohužel platí to, že se náklady přepravují po silnici i na mnohem delší trasy. Myslím, že postupnou modifikací ekonomických tlaků je možné přispět k tomu, aby se doprava po železnici vyplatila.
V posledním dálničním usnesení vlády je výstavba dálnice D3 zakotvena s podmínkou, že do konce ledna musí ministerstvo dopravy předložit analýzu vedení dopravní cesty z Prahy do Českých Budějovic a Rakouska. Jaký je Váš pohled na tento problém?
My si klademe otázku, zda má smysl stavět dálnici na rakouské hranice, trvá-li odpor rakouských orgánů vůči tomu, aby se propojil dálniční tah od Berlína přes Prahu do Itálie. Pokud tomu tak je, pak nemá smysl rozhodovat se o tom, že my dálnici protáhneme až k Českým Velenicím. Další problém je napojení dálnice u Prahy. Zda stavět speciální napojení na pražský expresní okruh nebo zda využít úsek dálnice D1 z Prahy k odbočce stávající silnice do Benešova a Českých Budějovic. Ministerstvo dopravy má vypracovat analýzu, já nebudu předjímat její výsledky, ani naše následné rozhodnutí.
TĚŽBA ZLATA
Dovedete si představit situaci, kdy by se ještě ve vašem volebním období začalo v České republice těžit zlato?
Já si pĹ™edevším myslĂ­m, Ĺľe eventuálnĂ­ využívánĂ­ zásob zlata vĹŻbec nenĂ­ otázkou, která by mÄ›la takovĂ˝ vĂ˝znam, aby se jĂ­ musela zabĂ˝vat vláda a aby vláda prosazovala nÄ›jakĂ© kroky, kterĂ© umoĹľnĂ­ případnou těžbu zlata. Z tohoto hlediska povaĹľuji za velmi nešťastnĂ©, Ĺľe moji pĹ™edchĹŻdci, myslĂ­m ministry Dybu a Bendu, vnesli tuto otázku na Ăşroveň vlády. Co se týče probĂ­hajĂ­cĂ­ch prĹŻzkumĹŻ, tam my nemáme v rukou jinĂ˝ nástroj neĹľ jasnÄ› formulovat, za jakĂ˝ch podmĂ­nek těžba nÄ›jakĂ©ho konkrĂ©tnĂ­ho nerostu pĹ™icházĂ­ v Ăşvahu. HypotetickĂ© povolenĂ­ těžby by pak samozĹ™ejmÄ› muselo bĂ˝t podmĂ­nÄ›no povinnostĂ­ odstranit všechny následky hornickĂ© ÄŤinnosti na stav krajiny a ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­. Všechno ostatnĂ­ je pak vÄ›cĂ­ konkrĂ©tnĂ­ch dotÄŤenĂ˝ch orgánĹŻ kterĂ© komunikujĂ­ s firmou provádÄ›jĂ­cĂ­ prĹŻzkum. Uvedu-li ten nešťastnĂ˝ případ KašperskĂ˝ch Hor - já pĹ™ece nemám vĹŻbec žádnĂ˝ zájem na tom, abych z ĂşrovnÄ› centrálnĂ­ch orgánĹŻ prosazoval pokraÄŤovánĂ­ prĹŻzkumnĂ˝ch pracĂ­. Pokud se firma nedokáže domluvit s dotÄŤenou obcĂ­, pak je to jenom jejĂ­ problĂ©m.
Děkujeme za rozhovor

• Jakub Kašpar a Jiří Neustupa

Jiří Skalický se narodil se 26. dubna 1956 v Kolíně. V letech 1975 až 1981 absolvoval obor organické technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Od roku 1981 do roku 1990 pracoval jako samostatný výzkumný a vývojový pracovník s. p. Astrid v Praze. Je signatářem prohlášení Hnutí za občanskou svobodu v roce 1988. Do roku 1989 nebyl členem žádné politické strany. Později se stal zakládajícím členem Občanské demokratické aliance, jejímž je nyní místopředsedou.
V letech 1990 aĹľ 1992 byl poslancem SnÄ›movny národĹŻ FederálnĂ­ho shromáždÄ›nĂ­ ÄŚSFR, ÄŤlenem vĂ˝boru pro plán a rozpoÄŤet SN FS ÄŚSFR. Od 2. ÄŤervence 1992 pĹŻsobil v ÄŤele ministerstva pro správu národnĂ­ho majetku a jeho privatizaci ÄŚR. Zároveň byl pĹ™edsedou prezĂ­dia Fondu národnĂ­ho majetku ÄŚR. Od 1. ÄŤervna 1996 je poslancem PoslaneckĂ© snÄ›movny Parlamentu ÄŚR. Od roku 1977 je ĹľenatĂ˝ (manĹľelka Alice), má tĹ™i syny - Jakuba, MatÄ›je a Jana a dceru MagdalĂ©nu. (ÄŤti)

PRAHA - V pátek 20. prosince schválila Poslanecká snÄ›movna Parlamentu ÄŚR zákon o podmĂ­nkách dovozu a vĂ˝vozu ohroĹľenĂ˝ch druhĹŻ volnÄ› ĹľijĂ­cĂ­ch ĹľivoÄŤichĹŻ a planÄ› rostoucĂ­ch rostlin a dalších opatĹ™enĂ­ch k ochranÄ› tÄ›chto druhĹŻ. Tento zákon, stejnÄ› jako ostatnĂ­ zákony schválenĂ© na tĂ©to schĹŻzi snÄ›movny, bude ještÄ› projednávat Senát.
Vedoucí oddělení ochrany přírody České inspekce životního prostředí a spolupracovník skupiny Interpolu zabývající se ilegálním obchodem s ohroženými druhy RNDr. Ladislav Miko na tiskové konferenci ČSOP, konané ještě před schválením zákona, sdělil, že současná právní úprava v ČR neumožňuje jeho úřadu účinné zásahy. Schválení tohoto zákona má pomoci dosáhnout úrovně obvyklé ve většině ze 130 členských zemí Washingtonské úmluvy a přiblížit se požadavkům Evropské unie, kde jsou parametry mnohem přísnější.
Česká republika je zatím hlavní tranzitní zemí obchodu s ohroženými druhy. Na mnoha místech naší republiky (Praha, Ostrava, Uherské Hradiště atd.) probíhají pravidelné burzy, kde si dnes můžete obstarat za několik málo tisíc korun kobru, opičku, želvu, chřestýše či vzácné papoušky.
BĂ˝valá ÄŚSFR se v roce 1992 pĹ™ipojila k ĂşmluvÄ› CITES (Ăšmluva o mezinárodnĂ­m obchodu s ohroĹľenĂ˝mi druhy volnÄ› ĹľijĂ­cĂ­ch ĹľivoÄŤichĹŻ a rostlin). V tomtĂ©Ĺľ roce byl schválen i zákon ÄŚNR ÄŤ. 114/92 Sb., kterĂ˝ obsahuje dva paragrafy odkazujĂ­cĂ­ na tuto Ăşmluvu. ÄŚeská republika je ÄŤlenskou zemĂ­ Ăšmluvy od 1. ledna 1993.
Podle ČSOP docházelo během projednávání zákona k nátlaku na zjemnění formulací ze strany obchodníků s ohroženými druhy. ČSOP naopak prosazoval, aby porušení tohoto zákona bylo považováno za trestný čin, nikoli za přestupek.
Zákon však počítá pro porušitele až s milionovými pokutami. Dovoz ohrožených druhů spadajících do prvních dvou kategorií bude muset povolovat MŽP. Zákon se zabývá mj. odpovídajícím vybavením dovozce a zajištěním maximální možné ochrany exempláře.

• Zuzana TerÄŤová

Po dobu hnízdění orla skalního musí ochranáři jejich hnízda bránit proti pašerákům se zbraní v ruce. Samice orla skalního snáší 2-3 šedobílá vejce s hnědými skvrnami a sedí na vejcích 44-45 dní.
Foto: archĂ­v

Zelený kruh se má změnit

Letošní valná hromada Zeleného kruhu se konala 30. listopadu na Toulcově dvoře a měla něco kolem třiceti účastníků. Jelikož ze dvanácti zástupců členských organizací ZK bylo devět přítomno, sešla se valná hromada v usnášeníschopné podobě.
Jednání bylo oficiálně zahájeno v 9 hodin úvodním slovem ředitelky kanceláře ZK Marie Haisové a minutou ticha za ty ekology, kteří už se letošní valné hromady zúčastnit nemohli.
Ze zprávy Rady ZK vyplynulo, že rada by měla mít 5 profesionálních členů z velkých ekologických organizací, kteří budou mít zadání od valné hromady. Protože toto zadání bylo doposud velmi mlhavé, šly aktivity ZK mimo zájem jeho členů. Proto by se měl ZK orientovat na zájmy členů, které jsou užitečné pro všechny a tyto aktivity by měli zajišťovat dva profesionálové.
Následovala diskuse, ve kterĂ© se stĹ™etávaly dva hlavnĂ­ názorovĂ© proudy ekologickĂ˝ch aktivistĹŻ..Na jednĂ© stranÄ› názor, Ĺľe ZK je tĹ™eba pověřit ÄŤistÄ› jako informaÄŤnĂ­ servis, fungujĂ­cĂ­ na základÄ› jakĂ˝chsi objednávek od ekologickĂ˝ch organizacĂ­. K tomu se pĹ™iklánÄ›li spíše zástupci HnutĂ­ Duha Pavel PĹ™ibyl a Dan Vondrouš, spoleÄŤnĂ˝ zástupce Agentury Koniklec a ÄŚSOP ing. Michal KulĂ­k a ÄŤĂˇsteÄŤnÄ› takĂ© Monika Ĺ atavová z Econnectu, která nevidÄ›la jako reálnou moĹľnost vytvoĹ™it ze ZelenĂ©ho kruhu tzv. zastĹ™ešujĂ­cĂ­ organizaci.
Druhý „tábor“ ekologů se snažil držet více původní vize Zeleného kruhu. To znamená, že by neměl fungovat pouze jako informační servis, ale také jako reprezentant zeleného hnutí, pořádat jeho společné akce, zaměstnávat profesionálního lobbystu pro služby NGOs atd. Tento názor zastávali např. Petr Štěpánek z Ekologické společnosti, Eva Vavroušková ze STUŽe nebo Rút Kolínská z Pražských matek, která kladla největší důraz na konstruktivní spolupráci mezi NGOs.
Přestože diskuse neskončila nijak jasným závěrem, téměř všichni se shodli na tom, že ZK by měl plnit funkci servisní a informační, měl by koordinovat zahraniční spolupráci v rámci hnutí a měl by být místem setkání ekologů.
Po následující diskusi se valná hromada usnesla celkem na osmi bodech. Nejvýznamnější jsou následující:
Oddělení činnosti Zeleného kruhu jako informačního a legislativního centra a Zeleného domu, pod který by měly spadnout ostatní současné projekty Zeleného kruhu. Valná hromada tedy pověřila radu Zeleného kruhu po právní, věcné a personální stránce oddělit projekty Zeleného kruhu a Zeleného domu s přihlédnutím k nájemní smlouvě.
Dalším předmětem diskuse byla práce Zeleného kruhu na lobbyingu, který úzce souvisí s prací legislativního centra. Nakonec valná hromada požádala Petra Štěpánka z Ekologické společnosti o vypracování návrhu strategie lobbyingu, jeho financování, popisu práce lobbysty jako zaměstnance Zeleného kruhu a návrhu jeho personálního obsazení. Návrh Petra Štěpánka pak bude podle usnesení valné hromady podán k projednání radě Zeleného kruhu a předložen valné hromadě.
Následující dva body se týkaly samotné činnosti Zeleného kruhu jako informačního centra. V první řadě valná hromada pověřila Zelený kruh aktivně shromažďovat a šířit informace o členských i nečlenských ekologických organizacích, ministerstvu, legislativě, informace z pracovních skupin ekologických organizací. Dále pak bylo radě/kanceláři Zeleného kruhu uloženo vypracovat strategii informačního střediska a předložit ji radě/valné hromadě ke schválení.
V oblasti financování Zeleného kruhu se členský příspěvek změnil z dosavadní pevné částky 500 Kč ročně na částku pohyblivou (podle velikosti organizace) 0,3% z rozpočtu organizace, což činí minimálně 1000 Kč ročně.
Nakonec valná hromada zvolila pÄ›t organizacĂ­, jejichĹľ zástupci se stanou ÄŤleny Rady ZelenĂ©ho kruhu. Jsou to: HnutĂ­ DUHA, SEVER, ÄŚSOP, STUĹ˝ a PraĹľskĂ© matky. Jako náhradnĂ­k byla zvolena Ekologická spoleÄŤnost.
Revizní komise se ze tří členů ztenčila na jednoho revizora, jímž by měl být zástupce Agentury Koniklec.
Na základě těchto bodů, na kterých se přítomné organizace usnesly, byly stanovy Zeleného kruhu pozměněny a značně zjednodušeny.

• AdĂ©la Purschová (redakÄŤnÄ› kráceno)

Spor o geneticky upravenou kukuřici

PRAHA - Dopoledne 12. prosince zablokovali v hamburgském přístavu němečtí a čeští členové Greenpeace vlak, který obsahoval náklad geneticky modifikované kukuřice určený pro dovoz do České republiky. Následující den Ministerstvo zemědělství (MZe) druhý den dovoz sporné kukuřice pozastavilo.
O týden později, 18. prosince, vyslovila Evropská komise souhlas s používáním geneticky modifikované kukuřice firmy Ciba-Geigy v zemích EU. Dva dny poté Státní veterinární správa povolila uvedení geneticky modifikované kukuřice firmy Ciba-Geigy dovezené firmou Agropol na český trh. MZe zároveň požádalo Ministerstvo životního prostředí, aby do naší legislativy urychleně zapracovalo ustanovení, která by vymezovala podmínky nakládání s geneticky modifikovanými organismy v takové podobě, jak je tomu v zemích EU.
Do kukuĹ™ice BT, která byla vyvinuta v laboratořích firmy Ciba-Geigy, byl zaveden gen bakterie Bacillus thurigensis, kterĂ˝ produkuje insekticidnĂ­ toxin a tak rostlinu chránĂ­ pĹ™ed hmyzĂ­mi predátory. BT-kukuĹ™ice dále obsahuje geny, kterĂ© ji ÄŤinĂ­ rezistentnĂ­ proti antibiotiku Ampicilin a proti herbicidu Basta. Greenpeace varujĂ­ zejmĂ©na pĹ™edtĂ­m, Ĺľe gen, kterĂ˝ zpĹŻsobuje rezistenci proti Ampicilinu by mohly ve volnĂ© přírodÄ› zĂ­skat mj. i baktĂ©rie, kterĂ© jsou patogennĂ­ pro ÄŤlovÄ›ka. PĹ™enos genu z rostliny na baktĂ©rii nebyl zatĂ­m v přírodÄ› pozorován. VylouÄŤit ho však nelze tĂ­m spíše, Ĺľe pĹ™enosy genetickĂ© informace mezi baktĂ©riemi jsou pomÄ›rnÄ› hojnĂ©. Gen by mohl bĂ˝t z rostliny na baktĂ©rii pĹ™enesen napĹ™. prostĹ™ednictvĂ­m virovĂ© částice.

Aktivisté Greenpeace demonstrují před budovou českého ministerstva zemědělství převlečení za pokusné králíky proti dovozu geneticky upravené kukuřice.
Foto: Václav Vašků/Greenpeace

• Jiří Neustupa

Ăšzkokolejka v ohroĹľenĂ­

JINDŘICHŮV HRADEC - Petici proti pravděpodobnému zastavení provozu na úzkokolejné trati mezi Jindřichovým Hradcem a Novou Bystřicí (na snímku) z důvodu nevyhovujícího stavu traťového svršku adresovali příznivci této kulturní a technické památky ředitelství Českých drah a Ministerstvu dopravy České republiky. Petice konstatuje oprávněnou obavu z definitivního ukončení provozu na trati, protože není znám konkrétní plán opravy ani termín jejího dokončení. Podle autorů petice nelze na tuto trať pohlížet pouze z ekonomického hlediska, ale jako na významnou část národního kulturního a technického dě-dictví. Petiční archy pro podpisy občanů jsou k dispozici na Městském úřadě v Jindřichově Hradci. Na privatizaci 79 kilometrů dlouhé tratě z Obrataně přes Jindřichův Hradec do Nové Bystřice je podán jediný privatizační projekt a to akciovou společností Jindřichohradecké místní dráhy, která zde zatím zajišťo-vala turistické jízdy. Vedení Českých drah od privatizačních záměrů již jednou ustoupilo. Petra Hörterové z uvedené společnosti uvedla pro ČTI 4. prosince, že o privatizaci byla zahájena nová jednání. Činnost společnosti a její snaha o privatizaci však není s petiční aktivitou nijak propojena. (čti)

Foto: Radek SvĂ­til/EkoList

Krátké zprávy

Zajistit účinnější, ale zároveň levnější péči o vodní zdroje si klade za cíl vládní návrh novely zákona o vodách, který 20. prosince ve třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna. Pro novou právní úpravu se vyslovili 143 a proti bylo 17 poslanců. Novela předpokládá, že ochranná pásma vodních zdrojů již nebudou povinně zahrnovat celé povodí, ale jen jeho vybrané zóny. Ochranná pásma schválená předloha definuje jako území stanovená k ochraně kvality a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů určených pro zásobování pitnou vodou. (čti)
Na kompromisnĂ­m irskĂ©m návrhu pro stanovenĂ­ kvĂłt pro vĂ˝lov ryb v příštĂ­m roce se 20. prosince dohodli ministĹ™i rybolovu ÄŤlenskĂ˝ch zemĂ­ EvropskĂ© unie (EU). KompromisnĂ­ dohoda má bĂ˝t uspokojivá jak pro rybolovnĂ˝ prĹŻmysl v EU, tak pro odbornĂ© a vÄ›deckĂ© kruhy, poĹľadujĂ­cĂ­ snĂ­ĹľenĂ­ kvĂłt vĂ˝lovu u nÄ›kterĂ˝ch ohroĹľenĂ˝ch druhĹŻ ryb. SnĂ­Ĺľeny byly kvĂłty pro vĂ˝lov sardinek u španÄ›lskĂ©ho a portugalskĂ©ho pobĹ™eží, naopak Itálii a Ĺ panÄ›lsku se podaĹ™ilo zabránit zavedenĂ­ kvĂłt pro vĂ˝lov tuňákĹŻ ve vodách StĹ™edozemnĂ­ho moĹ™e. Evropská komise (EK) pĹŻvodnÄ› poĹľadovala snĂ­ĹľenĂ­ kvĂłt pro vĂ˝lov vážnÄ› ohroĹľenĂ˝ch druhĹŻ ryb v SevernĂ­m moĹ™i o 50%, a to na 12 tisĂ­c tun roÄŤnÄ›. Kompromis nakonec umožňuje vylovit 18 tisĂ­c tun vyjmenovanĂ˝ch ohroĹľenĂ˝ch druhĹŻ, například Belgie však prosazovala kvĂłtu ve výši aĹľ 23 tisĂ­c tun. (ÄŤti, reuter)
Poslanecká snÄ›movna schválila 20. prosince ve tĹ™etĂ­m ÄŤtenĂ­ vládnĂ­ návrh atomovĂ©ho zákona. Ten pĹ™edpokládá pĹ™esnĂ© vymezenĂ­ právnĂ­ho rámce všech ÄŤinnostĂ­ spojenĂ˝ch s využívánĂ­m jadernĂ© energie a ionizujĂ­cĂ­ho zářenĂ­ tak, aby byla zachována bezpeÄŤnost. Po pĹ™ijetĂ­ nÄ›kterĂ˝ch pozměňovacĂ­ch návrhĹŻ se pro tuto právnĂ­ normu v závÄ›reÄŤnĂ©m hlasovánĂ­ vyslovilo 136 poslancĹŻ, proti bylo 21. Zákonodárci se nakonec rozhodli z atomovĂ©ho zákona zcela vypustit nejspornÄ›jší bod, kterĂ˝ umožňoval rozmĂ­stÄ›nĂ­ jadernĂ˝ch zbranĂ­ na ĂşzemĂ­ ÄŚeskĂ© republiky. PĹ™ijatĂ˝ zákon pĹ™edpokládá mj. vznik Správy ĂşloĹľišť radioaktivnĂ­ch odpadĹŻ (SĂšRO), jejĂ­mĹľ prostĹ™ednictvĂ­m bude stát uskutečňovat svoji garanci bezpeÄŤnĂ©ho uloĹľenĂ­ radioaktivnĂ­ho odpadu. Náklady na zřízenĂ­ SĂšRO by mÄ›ly bĂ˝t financovány ze státnĂ­ho rozpoÄŤtu formou pĹŻjÄŤky, která by byla splatná po zĂ­skánĂ­ prostĹ™edkĹŻ z odvodĹŻ pĹŻvodcĹŻ radioaktivnĂ­ch odpadĹŻ. (ÄŤti)
Lednicko-Valtický areál se stává šestou památkou v České republice, která se ocitla na Seznamu světového dědictví UNESCO. Dvacáté zasedání Mezivládního výboru pro světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO, které proběhlo ve dnech 2. až 6. prosince, tak přijalo návrh předložený Ministerstvem kultury ČR. Mezivládní výbor při svém rozhodování o areálu vyzdvihl zejména mimořádné sepjetí tvůrčího záměru s přirozeným rámcem krajiny. (čti)
Evropská komise, vláda Evropské unie, schválila 29. listopadu kritéria pro udělování ekoznaček ledničkám a mrazákům. 12. prosince pak Evropská komise navrhla významnou revizi celého systému udělování ekoznaček Evropské unie. Mezi navrhovanými změnami je mj. zavedení odstupňovaného ocenění pro výrobky. (dek)