PRAHA - PoĹľadavek, aby ÄŚEZ neuvádÄ›l do provozu jiĹľ odstavenĂ˝ neodsĂĹ™enĂ˝ blok elektrárny v TušimicĂch, byl hlavnĂm cĂlem pĹ™edvánoÄŤnĂ protestnĂ akce Greenpeace v Praze (viz foto nahoĹ™e). Greenpeace podle svĂ˝ch slov nežádá nic jinĂ©ho, neĹľ aby nejvÄ›tšà česká elektrárenská spoleÄŤnost dodrĹľela svĂ© vlastnĂ sliby deklarovanĂ© v tzv. ekologickĂ©m programu. Podle tohoto programu mÄ›ly bĂ˝t neodsĂĹ™enĂ© uhelnĂ© elektrárny odstaveny ještÄ› dĹ™Ăve, neĹľ to poĹľaduje platnĂ˝ zákon o ovzdušĂ. NynĂ však vedenĂ spoleÄŤnosti ÄŚEZ oznámilo, Ĺľe provoz neodsĂĹ™enĂ˝ch blokĹŻ prodloužà do konce roku 1998, tedy do krajnĂho termĂnu, kterĂ˝ zákon umoĹľĹuje. KrátkodobĂ˝ nedostatek elektĹ™iny je podle názoru Greenpeace moĹľno Ĺ™ešit jejĂm dovozem.
Podle mluvÄŤĂho ÄŚEZu M. KaÄŤeny budou emise oxidu siĹ™iÄŤitĂ©ho ze severoÄŤeskĂ˝ch elektráren ÄŚEZ v letošnĂm roce o dvÄ› tĹ™etiny nižšà neĹľ v roce 1992. Do konce roku 1998 klesnou o dalšà tĹ™i ÄŤtvrtiny, tj. na 7,4 procenta hodnoty z roku 1992. Jak uvedl, bude do tĂ© doby odstaveno celkem 1640 MW a odsĂĹ™eno 3610 MW hnÄ›douhelnĂ˝ch elektráren v severnĂch ÄŚechách. M. KaÄŤena zároveĹ pĹ™ipustil, Ĺľe navzdory pĹŻvodnĂm dohodám bude i v letošnĂ zimÄ› pokraÄŤovat provoz v nÄ›kterĂ˝ch neodsĂĹ™enĂ˝ch elektrárnách o celkovĂ©m vĂ˝konu pĹ™es 500 MW.(ÄŤti a dek)
AktivistĂ© Greenpeace pĹ™evleÄŤenĂ za Santa Clause nadÄ›lovali 17. prosince v Praze uschlĂ© smrky z KrušnĂ˝ch hor. PrvnĂ zastávka ĹľebĹ™iĹáku taĹľenĂ©ho koĹskĂ˝m spĹ™eĹľenĂm se konala pĹ™ed Ĺ™editelstvĂm ÄŚEZu v JungmannovÄ› ulici. ÄŚEZ jsou totiĹľ podle Greenpeace odpovÄ›dni za hromadnĂ© Ăşhyny stromĹŻ v KrušnĂ˝ch horách bÄ›hem loĹskĂ© zimy.
Foto: Radek SvĂtil /Ekolist
TĹEBOŇ - PĹ™i pĹ™ĂleĹľitosti 25. vĂ˝roÄŤĂ podepsánĂ RamsarskĂ© konvence se v TĹ™eboni uskuteÄŤnila mezinárodnĂ konference MokĹ™ady ÄŚeskĂ© republiky. Zúčastnilo se jĂ nÄ›kolik set odbornĂkĹŻ z oblasti vĂ˝zkumu, státnĂ správy, ochrany pĹ™Ărody, dále studenti vysokĂ˝ch škol a Ĺ™ada dalšĂch zájemcĹŻ o tuto problematiku. ÚčastnĂci na závÄ›r schválili TĹ™eboĹskou vĂ˝zvu, která konstatuje, Ĺľe nejvÄ›tšĂm problĂ©mem v oblasti ochrany mokĹ™adĹŻ je nedostateÄŤnĂ© uplatĹovánĂ moĹľnostĂ poskytovanĂ˝ch stávajĂcĂ legislativou.
Ramsarská konvence neboli Ăšmluva o mokĹ™adech majĂcĂch mezinárodnĂ vĂ˝znam pĹ™edevšĂm jako biotopy vodnĂho ptactva byla podepsána osmnácti státy v roce 1971 v severoĂránskĂ©m Ramsaru. Záhy se však pĹ™edmÄ›t zájmu rozšĂĹ™il na problematiku mokĹ™adĹŻ obecnÄ›. Smyslem konvence je pĹ™edevšĂm definovat základnĂ problĂ©my, vytvoĹ™it sĂĹĄ mezinárodnÄ› vĂ˝znamnĂ˝ch mokĹ™adĹŻ (zatĂm pĹ™es 850 mĂst) a prosadit podmĂnky pro jejich zachovánĂ a moudrĂ© vyuĹľĂvánĂ. K dnešnĂmu datu k tĂ©to ĂşmluvÄ› pĹ™istoupilo 98 státĹŻ z celĂ©ho svÄ›ta.
ÄŚeskoslovensko se k RamsarskĂ© konvenci pĹ™ipojilo aĹľ v roce 1990, kdy byla zveĹ™ejnÄ›na ve SbĂrce zákonĹŻ (ÄŤ. 396/1990). JejĂ dodrĹľovánĂ je zajištÄ›no zákonem ÄŤ. 114/1992 Sb. Do kategorie mezinárodnÄ› vĂ˝znamnĂ˝ch mokĹ™adĹŻ u nás zatĂm spadá 9 oblastĂ (Ĺ umavská rašeliništÄ›, TĹ™eboĹskĂ© rybnĂky, NovozámeckĂ˝ a BĹ™ehyĹskĂ˝ rybnĂk, LednickĂ© rybnĂky, LitovelskĂ© PomoravĂ, PoodĹ™Ă, Krkonošská rašeliništÄ›, TĹ™eboĹskĂ© rašeliništÄ›, dolnĂ tok Dyje). UvaĹľuje se o rozšĂĹ™enĂ tohoto seznamu o unikátnĂ slatiny u JestĹ™ebĂ, mokĹ™ady u Máchova Jezera a HradÄŤanskĂ© rybnĂky.
Ministr SkalickĂ˝ slibuje, Ĺľe bude dĹŻslednĂ˝. V interview pro EkoList Ĺ™Ăká:
Ministr ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ Ing. Jiřà SkalickĂ˝ poskytl EkoListu obsáhlĂ˝ rozhovor.Nejprve jsme se ho zeptali, zda se bude snaĹľit zĂskat pro Ministerstvo ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ (MĹ˝P) zpÄ›t kompetence, jejichĹľ ztráta byla velmi vyÄŤĂtána jeho pĹ™edchĹŻdci Ing. Františku Bendovi.
Já jsem si vÄ›dom toho, jakĂ© negativnĂ dĹŻsledky pĹ™inesl fakt, Ĺľe celá problematika ĂşzemnĂho plánovánĂ je oddÄ›lena od agendy ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ. NepovaĹľuji však za aktuálnÄ› moĹľnĂ©, a to spĂše z dĹŻvodĹŻ politickĂ˝ch neĹľ vÄ›cnĂ˝ch, pĹ™ĂmoÄŤaĹ™e usilovat o pĹ™evedenĂ tĂ©to kompetence zpÄ›t na MĹ˝P. Já spĂše doufám, Ĺľe po transformaci Ministerstva hospodářstvĂ na Ministerstvo pro mĂstnĂ rozvoj, v jehoĹľ náplni práce ĂşzemnĂ plánovánĂ nabude mnohem vÄ›tšĂho vĂ˝znamu, bude moĹľná mnohem kvalitnÄ›jšà spolupráce mezi našĂm resortem a Ministerstvem pro mĂstnĂ rozvoj ve všech otázkách, kterĂ© se ĂşzemnĂho plánovánĂ a jeho dopadĹŻ na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ tĂ˝kajĂ. NepodaĹ™Ă-li se to, budeme muset diskutovat o tom, jak toho docĂlit. MomentálnÄ› jsem po ĂşvodnĂch rozhovorech s ministrem Schneiderem pln nadÄ›je, Ĺľe se nám podařà zavĂ©st takovĂ˝ styl spolupráce našich resortĹŻ, Ĺľe to bude fungovat dobĹ™e. Pokud se týče ostatnĂch kompetenÄŤnĂch zmÄ›n, jsem pĹ™edevšĂm rád, Ĺľe se nám podaĹ™ilo vyladit kompetence, souvisejĂcĂ s problematikou prĹŻzkumu loĹľisek a obecnÄ› geologickĂ˝ch pracĂ v našà republice. PodaĹ™ilo se tak vyjasnit kompetence v tÄ›ch rozhodovacĂch procesech, kterĂ© ovlivĹujĂ těžbu neobnovitelnĂ˝ch nerostnĂ˝ch surovin v našà zemi. SpolĂ©hám na to, Ĺľe jednoznaÄŤnĂ© posĂlenĂ pravomocĂ MĹ˝P pĹ™ispÄ›je k tomu, aby pĹ™i rozhodovánĂ o tÄ›chto vÄ›cech nevĂtÄ›zily jen hospodářskĂ© zájmy těžařů. TĹ™etĂ kompetenÄŤnĂ zmÄ›na, která souvisĂ s vodnĂm hospodářstvĂm, je podle mĂ©ho názoru ÄŤasto špatnÄ› chápána. NejvĂ˝raznÄ›jšà nedorozumÄ›nĂ jsem zaregistroval ve spoleÄŤnĂ©m stanovisku nÄ›kolika ekologickĂ˝ch organizacĂ, kterĂ© litujĂ něčeho, k ÄŤemu vlastnÄ› nedošlo. Dikce tĂ© kompetenÄŤnĂ zmÄ›ny vĹŻbec neznamená, Ĺľe by na ministerstvo zemÄ›dÄ›lstvĂ byla pĹ™enesena státnĂ správa ve vodnĂm hospodářstvĂ a kompetence, kterĂ© souvisĂ s ochranou kvality vod. Všechny tyto kompetence zĹŻstávajĂ na MĹ˝P a trvám na tom, Ĺľe tomu tak bude, dokud já budu v tomto úřadÄ›. Jediná zmÄ›na, kterĂ© bychom rádi dosáhli, se tĂ˝ká hospodářskĂ˝ch ÄŤinnostĂ na vodohospodářsky vĂ˝znamnĂ˝ch tocĂch. V mĂ©m pojetĂ fungovánĂ tohoto resortu by se MĹ˝P nemÄ›lo vÄ›novat ryze hospodářskĂ˝m ÄŤinnostem, jako je napĹ™. starost o splavnost vodnĂch cest nebo o regulaÄŤnĂ práce a investice do vodohospodářsky vĂ˝znamnĂ˝ch tokĹŻ.
PRĂVO NA INFORMACE
Legislativa EU obsahuje smÄ›rnici, která zakotvuje právo na informace o ĹľivotnĂm prostĹ™edĂ. VolebnĂ program ODA obsahuje i vÄ›tu o tom, Ĺľe neutěšenĂ˝ stav v oblasti práva na informace o ĹľivotnĂm prostĹ™edĂ je tĹ™eba zmÄ›nit. Co v tĂ©to souvislosti Vaše ministerstvo chystá?
My pĹ™edevšĂm velice intenzivnÄ› komunikujeme s orgány EU. V návaznosti na to, Ĺľe se chystá novĂ© usnesenĂ EvropskĂ© hospodářskĂ© komise OSN, kterĂ© by mÄ›lo bĂ˝t projednáváno na ministerskĂ© konferenci v roce 1998, pĹ™ipravujeme uĹľ teÄŹ vÄ›cnĂ˝ zámÄ›r zákona, kterĂ˝ by mÄ›l právo na informace o ĹľivotnĂm prostĹ™edĂ legislativnÄ› zakotvit. To je však pouze ta snazšà část problĂ©mu. Jedna vÄ›c je napsat kompatibilnĂ zákon, já mám však daleko vÄ›tšà starost o to, zda takovĂ˝ zákon dokážeme plnit v praxi, zda dokážeme pĹ™ipravit takovĂ˝ informaÄŤnĂ systĂ©m, kterĂ˝ opravdu všechny relevantnĂ informace o ĹľivotnĂm prostĹ™edĂ veĹ™ejnosti zpĹ™ĂstupnĂ. To je Ăşkol nesrovnatelnÄ› sloĹľitÄ›jšĂ.
DomnĂváte se, Ĺľe do konce volebnĂho obdobĂ, tj. do roku 2000, je moĹľnĂ© tohoto cĂle dosáhnout? Je to našà ambicĂ. Deklarovat, Ĺľe to dokážeme bÄ›hem roku 1997, je nereálnĂ© vzhledem k tomu, co to všechno znamená v praxi udÄ›lat. Horizont volebnĂho obdobĂ však vidĂm jako realistickĂ˝.
MyslĂte si, Ĺľe má smysl pĹ™ijĂmat zákon dĹ™Ăve neĹľ bude pĹ™ipraven informaÄŤnĂ systĂ©m?
Má to smysl. ObojĂ musĂ probĂhat paralelnÄ›. V okamĹľiku, kdy ten zákon budeme pĹ™ijĂmat, budeme uĹľ snad takĂ© vĂ˝raznÄ› dále v pĹ™ĂpravÄ› systĂ©mu. Potom je moĹľnĂ© napĹ™Ăklad do zákona zakotvit, Ĺľe resort má uĹľ tĹ™eba jenom jeden rok na to, aby uvedl do chodu nÄ›jakou databázi.
EKONOMICKÉ NĂSTROJE
ZĹŻstaĹme u volebnĂho programu ODA. Ten zdĹŻrazĹuje zejmĂ©na roli ekonomickĂ˝ch nástrojĹŻ v ochranÄ› ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ. Kdy mĹŻĹľeme poÄŤĂtat s prvnĂmi vlaštovkami v tomto smÄ›ru?
JiĹľ jsme provedli revizi toho, do jakĂ© mĂry jsou ekonomickĂ© nástroje skuteÄŤnÄ› motivujĂcĂ v oblasti zneÄŤišťovánĂ vod. Na základÄ› vĂ˝sledkĹŻ jsme pĹ™edloĹľili zámÄ›r novĂ©ho zákona o poplatcĂch za vypouštÄ›nĂ odpadnĂch vod, jehoĹľ vÄ›cnĂ˝ zámÄ›r byl schválen ve vládÄ›. Doufám, Ĺľe v prĹŻbÄ›hu prvnĂ poloviny přÚtĂho roku se nám jej podařà protlaÄŤit SnÄ›movnou i Senátem. V oblasti ovzdušà analyzujeme fungovánĂ zákona o ovzdušĂ, pĹ™edevšĂm zda se opravdu podařà všem zneÄŤišťovatelĹŻm do konce roku 1998 splnit všechny zákonnĂ© limity. Já jsem jasnÄ› Ĺ™ekl, Ĺľe hodláme bĂ˝t velice tvrdĂ. ZneÄŤišťovatelĹŻm, kteřà si nevytvářejĂ pĹ™edpoklady, ke splnÄ›nĂ podmĂnek zákona prostÄ› žádnĂ© dalšà úlevy nebo odklady nehodláme povolovat. StavĂme na principu obecnĂ© spravedlnosti. Bylo by velice nespravedlivĂ© poškozovat ty, kdo vÄ›novali obrovskĂ© prostĹ™edky na ekologickĂ© investice, tĂm, Ĺľe bychom teÄŹ Ĺ™ekli tÄ›m, kdo takto zodpovÄ›dnÄ› nepostupovali, Ĺľe se jim dostane nÄ›jakĂ˝ch dalšĂch Ăşlev. Rovnou Ĺ™Ăkám, Ĺľe to samozĹ™ejmÄ› bude velmi citlivĂ˝ problĂ©m tam, kde nepĹŻjde o podniky. K tÄ›m mĹŻĹľeme bĂ˝t nesmiĹ™itelnÄ› tvrdĂ. Je to jejich problĂ©m. NeplnĂ-li limity, bude omezen nebo zakázán jejich provoz.
ProblematickĂ© ale mohou bĂ˝t nemocnice, teplárny, apod. Zde nelze Ĺ™Ăci teplárna neplnĂ limity a bude zavĹ™ena, kdyĹľ vytápĂ tĹ™eba celĂ© mÄ›sto. V návaznosti na vĂ˝sledky analĂ˝zy fungovánĂ zákona o ovzdušà pĹ™ipravĂme novĂ˝ pĹ™edpis, kterĂ˝ by mÄ›l od 1. 1. 1999 formulovat novĂ©, pĹ™edevšĂm ekonomickĂ©, nástroje v tĂ©to oblasti. JakĂ© budou, to dnes ještÄ› neumĂm Ĺ™Ăct. My bychom tĹ™eba velmi rádi prosadili princip tzv. obchodovatelnĂ˝ch emisnĂch povolenĂ. IntenzivnÄ› podporujeme tĂmto smÄ›rem zaměřenĂ˝ pilotnĂ projekt, kterĂ˝ probĂhá na Sokolovsku, jehoĹľ vĂ˝sledky bychom mÄ›li znát na konci tohoto roku. Na základÄ› analĂ˝zy tÄ›chto vĂ˝sledkĹŻ teprve budeme moci posoudit realistiÄŤnost zavedenĂ tohoto principu v ochranÄ› ovzdušĂ. Je to samozĹ™ejmÄ› našà ambicĂ, snaĹľĂme se k tomuto cĂli postupovat, ale nenĂ to banálnĂ záleĹľitost.
V prĹŻbÄ›hu prvnĂ poloviny přÚtĂho roku bychom tedy mÄ›li bĂ˝t schopni Ĺ™Ăci jasnĂ© slovo alespoĹ v tom smÄ›ru, je-li zavedenĂ takovĂ˝ch povolenĂ cestou do slepĂ© uliÄŤky a nejde to, anebo zda budou pokraÄŤovat práce na jejich zavádÄ›nĂ. V pĹ™ĂpadÄ› ekologickĂ© danÄ› musĂme dbát pĹ™edevšĂm na to, abychom postupovali ruku v ruce s EU. Jde nejen o harmonizaci zákonĹŻ, ale podmĂnek podnikánĂ obecnÄ›. MusĂm Ĺ™Ăci, Ĺľe v zemĂch EU práce na zavedenĂ ekologickĂ© danÄ› nepokraÄŤujĂ nÄ›jak viditelnĂ˝m tempem. Ve všech národnĂch programech se na tĂ©to myšlence pracuje, ocitá se i v agendÄ› vrcholnĂ˝ch orgánĹŻ unie, ale zatĂm bez viditelnĂ©ho pokroku. U nás vidĂm ještÄ› aktuálnÄ›jšà problĂ©m v energetice. Tam myslĂm, Ĺľe bychom mÄ›li zaÄŤĂt a napĹ™Ăt tlak na to, aby součástĂ nynĂ tolik diskutovanĂ©ho narovnánĂ cen energiĂ byly i ony externality, kterĂ© souvisĂ se ĹľivotnĂm prostĹ™edĂm. Jestli to bude formou uhlĂkovĂ© danÄ›, ÄŤi kombinace mnoĹľstvĂ spálenĂ©ho uhlĂku a energetickĂ©ho potenciálu, coĹľ je kompromis, ke kterĂ©mu se diskuse momentálnÄ› zaÄŤĂná pĹ™iklánÄ›t v západnĂ EvropÄ›, a jakĂ˝m tempem dokážeme tyto náklady do cen energiĂ zahrnovat, to je otázkou pĹ™edevšĂm politickĂ© diskuse. Na jednĂ© stranÄ› 80% lidĂ v tĂ©to zemi pĹ™itaká na to, Ĺľe v tĂ©to oblasti ochrany ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ je tĹ™eba nÄ›co udÄ›lat. Zeptáte-li se na druhou stranu téže populace, je-li ochotna pĹ™ijmout podstatnÄ› vyššà ceny energiĂ, pomÄ›r odpovÄ›dĂ je pĹ™Ămo opaÄŤnĂ˝. Je to vÄ›c hodnocenĂ sociálnĂch aspektĹŻ, toho, jakĂ© tempo si mĹŻĹľeme dovolit.
SociálnĂ dopady narovnánĂ cen energiĂ je moĹľnĂ© kompenzovat státnĂmi impulsy, napĹ™Ăklad dotacĂ na zateplenĂ domĹŻ a izolace. Budete se o nÄ›co takovĂ©ho v horizontu tohoto volebnĂho obdobĂ pokoušet?
Jsem skeptickĂ˝ k názoru, Ĺľe nÄ›jakĂ˝ systĂ©m státnĂch dotacĂ zajistĂ skuteÄŤnÄ› efektivnĂ vyuĹľitĂ prostĹ™edkĹŻ. TakovĂ˝ program vypadá na prvnĂ pohled velice pÄ›knÄ›, ale jako státnà úřednĂk si vzápÄ›tĂ poloĹľĂte desĂtky otázek po jeho efektivitÄ›. VzpomeĹme na Program ozdravÄ›nĂ ovzdušĂ, na nÄ›jĹľ se vÄ›novalo 6 miliard. Ten program bezesporu pĹ™ispÄ›l v mnoha lokalitách ke zlepšenĂ situace. Budeme-li jej ale hodnotit s odstupem, je patrnĂ©, Ĺľe zdaleka ne ve všech pĹ™Ăpadech byly vynaloĹľenĂ© prostĹ™edky smÄ›rovány do nejpotĹ™ebnÄ›jšĂch oblastĂ. VĹľdy se dostanete k fatálnĂmu problĂ©mu transparentnĂ distribuce prostĹ™edkĹŻ. Já věřĂm na opaÄŤnĂ˝ systĂ©movĂ˝ nástroj. NejdĹ™Ăve je tĹ™eba vytvoĹ™it skuteÄŤnĂ˝ tlak na to, aby kaĹľdĂ˝ spotĹ™ebitel musel pĹ™emýšlet, jak Ăşspor dosáhnout, protoĹľe toto medium je drahĂ©. Pak teprve mohu formulovat program, kterĂ˝ bude reflektovat sociálnĂ situaci obyvatel, a pomoci jim tou nejúčinnÄ›jšà moĹľnou metodou. SpolĂ©hal bych na spolupráci obcĂ, kterĂ© konkrĂ©tnĂ situaci znajĂ mnohem lĂ©pe, neĹľ centrálnĂ orgány. Na nÄ›jakĂ˝ státnĂ dotaÄŤnĂ program já osobnÄ› nevěřĂm a proto by se mi ani tento nástroj nechtÄ›lo prosazovat.
To jsou pĹ™ĂmĂ© dotace. ExistujĂ ale i podpory nepĹ™ĂmĂ©, napĹ™Ăklad daĹovĂ© Ăşlevy pĹ™ĂrodÄ› pĹ™ĂznivÄ›jšĂm technologiĂm…
Já vidĂm jako velice efektivnĂ jeden nástroj, o kterĂ˝ hodláme usilovat jiĹľ nynĂ pĹ™i diskusi o novelizaci zákona o dani z pĹ™Ăjmu. V Parlamentu jsme jiĹľ navrhli radikálnĂ zmÄ›nu odpisovĂ˝ch sazeb u nÄ›kterĂ˝ch, pĹ™edevšĂm energetickĂ˝ch, zaĹ™ĂzenĂ. HlavnĂ problĂ©m spoÄŤĂvá v tom, Ĺľe modernizace technologiĂ nenarážà ani tak na skuteÄŤnost, Ĺľe by šlo o investice obtĂĹľnÄ› návratnĂ©, kterĂ© by potĹ™ebovaly nÄ›jakou pĹ™Ămou státnĂ podporu, ale spĂše na fakt, Ĺľe taková energetická investice má stanovenou odpisovou dobu 45 let a tudĂĹľ, podaĹ™Ă-li se vĂ˝raznÄ› zkrátit tuto dobu, urychlĂ to podstatnÄ› celĂ˝ proces modernizace. Je to nepĹ™ĂmĂ˝ nástroj, kterĂ˝ platĂ pro všechny stejnÄ› a nevybĂrá si mezi tĂm a tamtĂm, komu pĹ™ispÄ›t pÄ›t ÄŤi deset milionĹŻ. Je takĂ© moĹľnĂ© pouĹľĂt nepĹ™ĂmĂ˝ nástroj typu daĹovĂ˝ch odpisĹŻ pĹ™i aplikaci novĂ˝ch, ekologicky pĹ™ĂznivÄ›jšĂch technologiĂ. TakovĂ©to nástroje pĹ™ipravujeme, ale musĂ se postupovat provázanÄ› s tĂm, k ÄŤemu vláda dospÄ›je v oblasti narovnánĂ cen energiĂ.
ZĂKONY O ODPADECH
Projednávaná novela zákona o odpadech vyvolává Ĺ™adu námitek ze strany prĹŻmyslu i nevládnĂch organizacĂ. JednĂm z problĂ©mĹŻ je i otázka obalĹŻ. Podrobnosti by mÄ›lo specifikovat vládnĂ naĹ™ĂzenĂ. Kdy bude pĹ™ipraveno a co konkrĂ©tnÄ› pĹ™inese?
MusĂm pĹ™edevšĂm Ĺ™Ăci, Ĺľe diskuse o zákonu, vedená v parlamentnĂm vĂ˝boru, je velice obtĂĹľná. PĹ™ipomĂnek jsou stovky a já doufám, Ĺľe jen proto bylo projednánĂ tohoto zákona odloĹľeno z prosincovĂ© schĹŻze na leden. DĹŻleĹľitou otázkou je, v jakĂ©m koneÄŤnĂ©m znÄ›nĂ bude zákon SnÄ›movnou schválen. Co se týče seznamu vĂ˝robkĹŻ a obalĹŻ, u kterĂ˝ch je urÄŤen povinnĂ˝ zpÄ›tnĂ˝ odbÄ›r, ten bude skuteÄŤnÄ› Ĺ™ešen naĹ™ĂzenĂm vlády. Pokud se podařà dosáhnout toho, aby zákon nabyl účinnosti od 1. ÄŤervence, mÄ›lo by bĂ˝t toto naĹ™ĂzenĂ pĹ™ipraveno a schváleno do konce roku 1997. S rozbÄ›hem celĂ©ho programu poÄŤĂtáme od začátku roku 1998.
DOPRAVNĂŤ POLITIKA
Jak se MĹ˝P stavĂ k tomu, Ĺľe podle poslednĂho vládnĂho usnesenĂ o vĂ˝stavbÄ› sĂtÄ› dálnic a rychlostnĂch silnic jich má bĂ˝t u nás vybudováno celkem pĹ™es 1500 km. ZároveĹ se zhoršuje stav hromadnĂ© dopravy…
Já jsem se vládÄ› pĹ™imlouval za pomalejšà tempo vĂ˝stavby dálniÄŤnĂ sĂtÄ›. VÄ›tšina vlády se však pĹ™iklonila ke zrychlenĂ©mu postupu. Dosáhli jsme toho, Ĺľe ministerstvo dopravy musĂ ještÄ› pĹ™ehodnotit účelnost vĂ˝stavby silnice s dálniÄŤnĂmi parametry smÄ›rem na jih. Vy naznaÄŤujete, Ĺľe vláda rozvojem dálniÄŤnĂ sĂtÄ› podporuje individuálnĂ dopravu namĂsto toho, aby vÄ›tšà mnoĹľstvĂ finanÄŤnĂch prostĹ™edkĹŻ vÄ›novala na rozvoj hromadnĂ© dopravy. My však programem rozvoje dálniÄŤnĂ sĂtÄ› jen zpÄ›tnÄ› reagujeme na volbu obÄŤanĹŻ. Rozvoj automobilismu dosáhl uĹľ takovĂ˝ch rozmÄ›rĹŻ, Ĺľe bez zlepšenĂ infrastrukturnĂ sĂtÄ› by dĹŻsledky pro ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ byly daleko horšĂ. ZvláštnĂ problĂ©m je to u velkĂ˝ch mÄ›stskĂ˝ch aglomeracĂ. NevytvoĹ™Ăte-li dálniÄŤnĂ obchvat, je zátěž obrovská. VĹŻbec nezávidĂm dnešnĂ situaci obÄŤanĹŻm PlznÄ›, kde je vĂ˝stavba zdrĹľována problĂ©my s vĂ˝kupem pozemkĹŻ.
ÄŚastĂ˝m argumentem nevládnĂch organizacĂ je to, Ĺľe vĂ˝stavba dálniÄŤnĂ sĂtÄ› je signálem pro dalšà zvýšenĂ individuálnĂ automobilovĂ© dopravy.
ProblĂ©m je v tom, Ĺľe my si mĹŻĹľeme přát, aby obÄŤanĂ© pouĹľĂvali spĂše hromadnou dopravu, ale obÄŤanĂ© ji jsou schopni akceptovat pouze v nÄ›kterĂ˝ch pĹ™Ăpadech. Rozvoj automobilismu s sebou pĹ™ineslo zvýšenĂ ĹľivotnĂ ĂşrovnÄ›. Obávám se, Ĺľe sebevÄ›tšà podpora veĹ™ejnĂ© dopravy neodradĂ obÄŤany od toho, aby si poĹ™Ădili automobil. DĹŻleĹľitĂ© je, aby obÄŤan mÄ›l pĹ™i dopravÄ› do zamÄ›stnánĂ, na úřad a podobnÄ›, k dispozici i veĹ™ejnou dopravu. MusĂme takĂ© nalĂ©zt ekonomickĂ© nástroje motivujĂcĂ zvláštÄ› podnikatelskou sfĂ©ru k tomu, aby se co nejvÄ›tšà objem dopravy pĹ™enesl na Ĺľeleznici a na vodu. Jsem skeptickĂ˝ k tomu, abychom obÄŤany odrazovali od pouĹľĂvánĂ vlastnĂch vozĹŻ. Spolu s rĹŻstem ĹľivotnĂ ĂşrovnĂ bude u nás hustota automobilovĂ© dopravy dosahovat tÄ›ch hodnot, kterĂ© jsou obvyklĂ© pro západnĂ Evropu. NevěřĂm argumentu, Ĺľe opravovánĂm silnic nebo snahou o vĂ˝stavbu rychlejšĂch dopravnĂch tahĹŻ mĹŻĹľete podporovat rozvoj individuálnĂho automobilismu. Vzájemná závislost je tu opravdu nesmĂrnÄ› nĂzká.
Jak se dĂváte na moĹľnost vyuĹľitĂ ekonomickĂ˝ch nástrojĹŻ v oblasti dopravy? Na auto je moĹľnĂ© se dĂvat jako na zdroj emisĂ. MajitelĂ© aut by se mohli finanÄŤnÄ› podĂlet napĹ™Ăklad na škodách, kterĂ© zpĹŻsobĂ oxidy dusĂku pĹ™ĂrodÄ› nebo lidskĂ©mu zdravĂ. StejnÄ› tak by bylo moĹľnĂ© vĂ˝raznÄ› zvýšit finanÄŤnĂ podĂl automobilistĹŻ na vĂ˝stavbÄ› a udrĹľovánĂ dálniÄŤnĂ sĂtÄ›. ZejmĂ©na poplatky, kterĂ© u nás platĂ tranzitnĂ kamionová doprava, jsou v porovnánĂ napĹ™Ăklad s Rakouskem zanedbatelnĂ©.
KdyĹľ se dnes podĂváte na to, kde jsou dnes nejvÄ›tšà rizika a negativnĂ trendy, vyjde jednoznaÄŤnÄ› doprava jako problĂ©m ÄŤĂslo jedna pro budoucnost. Rozhodli jsme se pĹ™ehodnotit i fungovánĂ ekonomickĂ˝ch nástrojĹŻ v oblasti dopravy. ZvláštÄ› u nákladnĂ dopravy nám jde o to, jak ekonomicky motivovat všechny transportĂ©ry, aby alespoĹ zčásti ze silnic mizeli. Dá se spoÄŤĂtat, Ĺľe do jistĂ© vzdálenosti je doprava nákladu po silnici prostÄ› ekonomicky vĂ˝hodnÄ›jšĂ. U nás však dnes bohuĹľel platĂ to, Ĺľe se náklady pĹ™epravujĂ po silnici i na mnohem delšà trasy. MyslĂm, Ĺľe postupnou modifikacĂ ekonomickĂ˝ch tlakĹŻ je moĹľnĂ© pĹ™ispÄ›t k tomu, aby se doprava po Ĺľeleznici vyplatila.
V poslednĂm dálniÄŤnĂm usnesenĂ vlády je vĂ˝stavba dálnice D3 zakotvena s podmĂnkou, Ĺľe do konce ledna musĂ ministerstvo dopravy pĹ™edloĹľit analĂ˝zu vedenĂ dopravnĂ cesty z Prahy do ÄŚeskĂ˝ch BudÄ›jovic a Rakouska. JakĂ˝ je Váš pohled na tento problĂ©m?
My si klademe otázku, zda má smysl stavÄ›t dálnici na rakouskĂ© hranice, trvá-li odpor rakouskĂ˝ch orgánĹŻ vĹŻÄŤi tomu, aby se propojil dálniÄŤnĂ tah od BerlĂna pĹ™es Prahu do Itálie. Pokud tomu tak je, pak nemá smysl rozhodovat se o tom, Ĺľe my dálnici protáhneme aĹľ k ÄŚeskĂ˝m VelenicĂm. Dalšà problĂ©m je napojenĂ dálnice u Prahy. Zda stavÄ›t speciálnĂ napojenĂ na praĹľskĂ˝ expresnĂ okruh nebo zda vyuĹľĂt Ăşsek dálnice D1 z Prahy k odboÄŤce stávajĂcĂ silnice do Benešova a ÄŚeskĂ˝ch BudÄ›jovic. Ministerstvo dopravy má vypracovat analĂ˝zu, já nebudu pĹ™edjĂmat jejĂ vĂ˝sledky, ani naše následnĂ© rozhodnutĂ.
TĚŽBA ZLATA
Dovedete si pĹ™edstavit situaci, kdy by se ještÄ› ve vašem volebnĂm obdobĂ zaÄŤalo v ÄŚeskĂ© republice těžit zlato?
Já si pĹ™edevšĂm myslĂm, Ĺľe eventuálnĂ vyuĹľĂvánĂ zásob zlata vĹŻbec nenĂ otázkou, která by mÄ›la takovĂ˝ vĂ˝znam, aby se jĂ musela zabĂ˝vat vláda a aby vláda prosazovala nÄ›jakĂ© kroky, kterĂ© umoĹľnĂ pĹ™Ăpadnou těžbu zlata. Z tohoto hlediska povaĹľuji za velmi nešťastnĂ©, Ĺľe moji pĹ™edchĹŻdci, myslĂm ministry Dybu a Bendu, vnesli tuto otázku na ĂşroveĹ vlády. Co se týče probĂhajĂcĂch prĹŻzkumĹŻ, tam my nemáme v rukou jinĂ˝ nástroj neĹľ jasnÄ› formulovat, za jakĂ˝ch podmĂnek těžba nÄ›jakĂ©ho konkrĂ©tnĂho nerostu pĹ™icházĂ v Ăşvahu. HypotetickĂ© povolenĂ těžby by pak samozĹ™ejmÄ› muselo bĂ˝t podmĂnÄ›no povinnostĂ odstranit všechny následky hornickĂ© ÄŤinnosti na stav krajiny a ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ. Všechno ostatnĂ je pak vÄ›cĂ konkrĂ©tnĂch dotÄŤenĂ˝ch orgánĹŻ kterĂ© komunikujĂ s firmou provádÄ›jĂcĂ prĹŻzkum. Uvedu-li ten nešťastnĂ˝ pĹ™Ăpad KašperskĂ˝ch Hor - já pĹ™ece nemám vĹŻbec žádnĂ˝ zájem na tom, abych z ĂşrovnÄ› centrálnĂch orgánĹŻ prosazoval pokraÄŤovánĂ prĹŻzkumnĂ˝ch pracĂ. Pokud se firma nedokáže domluvit s dotÄŤenou obcĂ, pak je to jenom jejĂ problĂ©m.
Děkujeme za rozhovor
Jiřà SkalickĂ˝ se narodil se 26. dubna 1956 v KolĂnÄ›. V letech 1975 aĹľ 1981 absolvoval obor organickĂ© technologie na VysokĂ© škole chemicko-technologickĂ© v Praze. Od roku 1981 do roku 1990 pracoval jako samostatnĂ˝ vĂ˝zkumnĂ˝ a vĂ˝vojovĂ˝ pracovnĂk s. p. Astrid v Praze. Je signatářem prohlášenĂ HnutĂ za obÄŤanskou svobodu v roce 1988. Do roku 1989 nebyl ÄŤlenem žádnĂ© politickĂ© strany. PozdÄ›ji se stal zakládajĂcĂm ÄŤlenem ObÄŤanskĂ© demokratickĂ© aliance, jejĂmĹľ je nynĂ mĂstopĹ™edsedou.
V letech 1990 aĹľ 1992 byl poslancem SnÄ›movny národĹŻ FederálnĂho shromáždÄ›nĂ ÄŚSFR, ÄŤlenem vĂ˝boru pro plán a rozpoÄŤet SN FS ÄŚSFR. Od 2. ÄŤervence 1992 pĹŻsobil v ÄŤele ministerstva pro správu národnĂho majetku a jeho privatizaci ÄŚR. ZároveĹ byl pĹ™edsedou prezĂdia Fondu národnĂho majetku ÄŚR. Od 1. ÄŤervna 1996 je poslancem PoslaneckĂ© snÄ›movny Parlamentu ÄŚR. Od roku 1977 je ĹľenatĂ˝ (manĹľelka Alice), má tĹ™i syny - Jakuba, MatÄ›je a Jana a dceru MagdalĂ©nu. (ÄŤti)
PRAHA - V pátek 20. prosince schválila Poslanecká snÄ›movna Parlamentu ÄŚR zákon o podmĂnkách dovozu a vĂ˝vozu ohroĹľenĂ˝ch druhĹŻ volnÄ› ĹľijĂcĂch ĹľivoÄŤichĹŻ a planÄ› rostoucĂch rostlin a dalšĂch opatĹ™enĂch k ochranÄ› tÄ›chto druhĹŻ. Tento zákon, stejnÄ› jako ostatnĂ zákony schválenĂ© na tĂ©to schĹŻzi snÄ›movny, bude ještÄ› projednávat Senát.
VedoucĂ oddÄ›lenĂ ochrany pĹ™Ărody ÄŚeskĂ© inspekce ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ a spolupracovnĂk skupiny Interpolu zabĂ˝vajĂcĂ se ilegálnĂm obchodem s ohroĹľenĂ˝mi druhy RNDr. Ladislav Miko na tiskovĂ© konferenci ÄŚSOP, konanĂ© ještÄ› pĹ™ed schválenĂm zákona, sdÄ›lil, Ĺľe souÄŤasná právnĂ Ăşprava v ÄŚR neumoĹľĹuje jeho úřadu účinnĂ© zásahy. SchválenĂ tohoto zákona má pomoci dosáhnout ĂşrovnÄ› obvyklĂ© ve vÄ›tšinÄ› ze 130 ÄŤlenskĂ˝ch zemĂ WashingtonskĂ© Ăşmluvy a pĹ™iblĂĹľit se poĹľadavkĹŻm EvropskĂ© unie, kde jsou parametry mnohem pĹ™ĂsnÄ›jšĂ.
ÄŚeská republika je zatĂm hlavnĂ tranzitnĂ zemĂ obchodu s ohroĹľenĂ˝mi druhy. Na mnoha mĂstech našà republiky (Praha, Ostrava, UherskĂ© HradištÄ› atd.) probĂhajĂ pravidelnĂ© burzy, kde si dnes mĹŻĹľete obstarat za nÄ›kolik málo tisĂc korun kobru, opiÄŤku, Ĺľelvu, chĹ™estýše ÄŤi vzácnĂ© papoušky.
BĂ˝valá ÄŚSFR se v roce 1992 pĹ™ipojila k ĂşmluvÄ› CITES (Ăšmluva o mezinárodnĂm obchodu s ohroĹľenĂ˝mi druhy volnÄ› ĹľijĂcĂch ĹľivoÄŤichĹŻ a rostlin). V tomtéž roce byl schválen i zákon ÄŚNR ÄŤ. 114/92 Sb., kterĂ˝ obsahuje dva paragrafy odkazujĂcĂ na tuto Ăşmluvu. ÄŚeská republika je ÄŤlenskou zemĂ Ăšmluvy od 1. ledna 1993.
Podle ÄŚSOP docházelo bÄ›hem projednávánĂ zákona k nátlaku na zjemnÄ›nĂ formulacĂ ze strany obchodnĂkĹŻ s ohroĹľenĂ˝mi druhy. ÄŚSOP naopak prosazoval, aby porušenĂ tohoto zákona bylo povaĹľováno za trestnĂ˝ ÄŤin, nikoli za pĹ™estupek.
Zákon však poÄŤĂtá pro porušitele aĹľ s milionovĂ˝mi pokutami. Dovoz ohroĹľenĂ˝ch druhĹŻ spadajĂcĂch do prvnĂch dvou kategoriĂ bude muset povolovat MĹ˝P. Zákon se zabĂ˝vá mj. odpovĂdajĂcĂm vybavenĂm dovozce a zajištÄ›nĂm maximálnĂ moĹľnĂ© ochrany exempláře.
Po dobu hnĂzdÄ›nĂ orla skalnĂho musĂ ochranáři jejich hnĂzda bránit proti pašerákĹŻm se zbranĂ v ruce. Samice orla skalnĂho snášà 2-3 šedobĂlá vejce s hnÄ›dĂ˝mi skvrnami a sedĂ na vejcĂch 44-45 dnĂ.
Foto: archĂv
LetošnĂ valná hromada ZelenĂ©ho kruhu se konala 30. listopadu na ToulcovÄ› dvoĹ™e a mÄ›la nÄ›co kolem tĹ™iceti účastnĂkĹŻ. JelikoĹľ ze dvanácti zástupcĹŻ ÄŤlenskĂ˝ch organizacĂ ZK bylo devÄ›t pĹ™Ătomno, sešla se valná hromada v usnášenĂschopnĂ© podobÄ›.
JednánĂ bylo oficiálnÄ› zahájeno v 9 hodin ĂşvodnĂm slovem Ĺ™editelky kanceláře ZK Marie HaisovĂ© a minutou ticha za ty ekology, kteřà uĹľ se letošnĂ valnĂ© hromady zúčastnit nemohli.
Ze zprávy Rady ZK vyplynulo, Ĺľe rada by mÄ›la mĂt 5 profesionálnĂch ÄŤlenĹŻ z velkĂ˝ch ekologickĂ˝ch organizacĂ, kteřà budou mĂt zadánĂ od valnĂ© hromady. ProtoĹľe toto zadánĂ bylo doposud velmi mlhavĂ©, šly aktivity ZK mimo zájem jeho ÄŤlenĹŻ. Proto by se mÄ›l ZK orientovat na zájmy ÄŤlenĹŻ, kterĂ© jsou uĹľiteÄŤnĂ© pro všechny a tyto aktivity by mÄ›li zajišťovat dva profesionálovĂ©.
Následovala diskuse, ve kterĂ© se stĹ™etávaly dva hlavnĂ názorovĂ© proudy ekologickĂ˝ch aktivistĹŻ..Na jednĂ© stranÄ› názor, Ĺľe ZK je tĹ™eba pověřit ÄŤistÄ› jako informaÄŤnĂ servis, fungujĂcĂ na základÄ› jakĂ˝chsi objednávek od ekologickĂ˝ch organizacĂ. K tomu se pĹ™iklánÄ›li spĂše zástupci HnutĂ Duha Pavel PĹ™ibyl a Dan Vondrouš, spoleÄŤnĂ˝ zástupce Agentury Koniklec a ÄŚSOP ing. Michal KulĂk a částeÄŤnÄ› takĂ© Monika Ĺ atavová z Econnectu, která nevidÄ›la jako reálnou moĹľnost vytvoĹ™it ze ZelenĂ©ho kruhu tzv. zastĹ™ešujĂcĂ organizaci.
DruhĂ˝ „tábor“ ekologĹŻ se snaĹľil drĹľet vĂce pĹŻvodnĂ vize ZelenĂ©ho kruhu. To znamená, Ĺľe by nemÄ›l fungovat pouze jako informaÄŤnĂ servis, ale takĂ© jako reprezentant zelenĂ©ho hnutĂ, pořádat jeho spoleÄŤnĂ© akce, zamÄ›stnávat profesionálnĂho lobbystu pro sluĹľby NGOs atd. Tento názor zastávali napĹ™. Petr Ĺ tÄ›pánek z EkologickĂ© spoleÄŤnosti, Eva Vavroušková ze STUĹ˝e nebo RĂşt KolĂnská z PraĹľskĂ˝ch matek, která kladla nejvÄ›tšà dĹŻraz na konstruktivnĂ spolupráci mezi NGOs.
PĹ™estoĹľe diskuse neskonÄŤila nijak jasnĂ˝m závÄ›rem, tĂ©měř všichni se shodli na tom, Ĺľe ZK by mÄ›l plnit funkci servisnĂ a informaÄŤnĂ, mÄ›l by koordinovat zahraniÄŤnĂ spolupráci v rámci hnutĂ a mÄ›l by bĂ˝t mĂstem setkánĂ ekologĹŻ.
Po následujĂcĂ diskusi se valná hromada usnesla celkem na osmi bodech. NejvĂ˝znamnÄ›jšà jsou následujĂcĂ:
OddÄ›lenĂ ÄŤinnosti ZelenĂ©ho kruhu jako informaÄŤnĂho a legislativnĂho centra a ZelenĂ©ho domu, pod kterĂ˝ by mÄ›ly spadnout ostatnĂ souÄŤasnĂ© projekty ZelenĂ©ho kruhu. Valná hromada tedy pověřila radu ZelenĂ©ho kruhu po právnĂ, vÄ›cnĂ© a personálnĂ stránce oddÄ›lit projekty ZelenĂ©ho kruhu a ZelenĂ©ho domu s pĹ™ihlĂ©dnutĂm k nájemnĂ smlouvÄ›.
DalšĂm pĹ™edmÄ›tem diskuse byla práce ZelenĂ©ho kruhu na lobbyingu, kterĂ˝ Ăşzce souvisĂ s pracĂ legislativnĂho centra. Nakonec valná hromada požádala Petra Ĺ tÄ›pánka z EkologickĂ© spoleÄŤnosti o vypracovánĂ návrhu strategie lobbyingu, jeho financovánĂ, popisu práce lobbysty jako zamÄ›stnance ZelenĂ©ho kruhu a návrhu jeho personálnĂho obsazenĂ. Návrh Petra Ĺ tÄ›pánka pak bude podle usnesenĂ valnĂ© hromady podán k projednánĂ radÄ› ZelenĂ©ho kruhu a pĹ™edloĹľen valnĂ© hromadÄ›.
NásledujĂcĂ dva body se tĂ˝kaly samotnĂ© ÄŤinnosti ZelenĂ©ho kruhu jako informaÄŤnĂho centra. V prvnĂ Ĺ™adÄ› valná hromada pověřila ZelenĂ˝ kruh aktivnÄ› shromažďovat a šĂĹ™it informace o ÄŤlenskĂ˝ch i neÄŤlenskĂ˝ch ekologickĂ˝ch organizacĂch, ministerstvu, legislativÄ›, informace z pracovnĂch skupin ekologickĂ˝ch organizacĂ. Dále pak bylo radÄ›/kanceláři ZelenĂ©ho kruhu uloĹľeno vypracovat strategii informaÄŤnĂho stĹ™ediska a pĹ™edloĹľit ji radÄ›/valnĂ© hromadÄ› ke schválenĂ.
V oblasti financovánĂ ZelenĂ©ho kruhu se ÄŤlenskĂ˝ pĹ™ĂspÄ›vek zmÄ›nil z dosavadnĂ pevnĂ© částky 500 KÄŤ roÄŤnÄ› na částku pohyblivou (podle velikosti organizace) 0,3% z rozpoÄŤtu organizace, coĹľ ÄŤinĂ minimálnÄ› 1000 KÄŤ roÄŤnÄ›.
Nakonec valná hromada zvolila pÄ›t organizacĂ, jejichĹľ zástupci se stanou ÄŤleny Rady ZelenĂ©ho kruhu. Jsou to: HnutĂ DUHA, SEVER, ÄŚSOP, STUĹ˝ a PraĹľskĂ© matky. Jako náhradnĂk byla zvolena Ekologická spoleÄŤnost.
ReviznĂ komise se ze třà členĹŻ ztenÄŤila na jednoho revizora, jĂmĹľ by mÄ›l bĂ˝t zástupce Agentury Koniklec.
Na základÄ› tÄ›chto bodĹŻ, na kterĂ˝ch se pĹ™ĂtomnĂ© organizace usnesly, byly stanovy ZelenĂ©ho kruhu pozmÄ›nÄ›ny a znaÄŤnÄ› zjednodušeny.
PRAHA - Dopoledne 12. prosince zablokovali v hamburgskĂ©m pĹ™Ăstavu nÄ›meÄŤtĂ a ÄŤeštĂ ÄŤlenovĂ© Greenpeace vlak, kterĂ˝ obsahoval náklad geneticky modifikovanĂ© kukuĹ™ice urÄŤenĂ˝ pro dovoz do ÄŚeskĂ© republiky. NásledujĂcĂ den Ministerstvo zemÄ›dÄ›lstvĂ (MZe) druhĂ˝ den dovoz spornĂ© kukuĹ™ice pozastavilo.
O tĂ˝den pozdÄ›ji, 18. prosince, vyslovila Evropská komise souhlas s pouĹľĂvánĂm geneticky modifikovanĂ© kukuĹ™ice firmy Ciba-Geigy v zemĂch EU. Dva dny potĂ© StátnĂ veterinárnĂ správa povolila uvedenĂ geneticky modifikovanĂ© kukuĹ™ice firmy Ciba-Geigy dovezenĂ© firmou Agropol na ÄŤeskĂ˝ trh. MZe zároveĹ požádalo Ministerstvo ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ, aby do našà legislativy urychlenÄ› zapracovalo ustanovenĂ, která by vymezovala podmĂnky nakládánĂ s geneticky modifikovanĂ˝mi organismy v takovĂ© podobÄ›, jak je tomu v zemĂch EU.
Do kukuĹ™ice BT, která byla vyvinuta v laboratoĹ™Ăch firmy Ciba-Geigy, byl zaveden gen bakterie Bacillus thurigensis, kterĂ˝ produkuje insekticidnĂ toxin a tak rostlinu chránĂ pĹ™ed hmyzĂmi predátory. BT-kukuĹ™ice dále obsahuje geny, kterĂ© ji ÄŤinĂ rezistentnĂ proti antibiotiku Ampicilin a proti herbicidu Basta. Greenpeace varujĂ zejmĂ©na pĹ™edtĂm, Ĺľe gen, kterĂ˝ zpĹŻsobuje rezistenci proti Ampicilinu by mohly ve volnĂ© pĹ™ĂrodÄ› zĂskat mj. i baktĂ©rie, kterĂ© jsou patogennĂ pro ÄŤlovÄ›ka. PĹ™enos genu z rostliny na baktĂ©rii nebyl zatĂm v pĹ™ĂrodÄ› pozorován. VylouÄŤit ho však nelze tĂm spĂše, Ĺľe pĹ™enosy genetickĂ© informace mezi baktĂ©riemi jsou pomÄ›rnÄ› hojnĂ©. Gen by mohl bĂ˝t z rostliny na baktĂ©rii pĹ™enesen napĹ™. prostĹ™ednictvĂm virovĂ© částice.
AktivistĂ© Greenpeace demonstrujĂ pĹ™ed budovou ÄŤeskĂ©ho ministerstva zemÄ›dÄ›lstvĂ pĹ™evleÄŤenĂ za pokusnĂ© králĂky proti dovozu geneticky upravenĂ© kukuĹ™ice.
Foto: Václav Vašků/Greenpeace
JINDĹICHĹ®V HRADEC - Petici proti pravdÄ›podobnĂ©mu zastavenĂ provozu na ĂşzkokolejnĂ© trati mezi JindĹ™ichovĂ˝m Hradcem a Novou BystĹ™icĂ (na snĂmku) z dĹŻvodu nevyhovujĂcĂho stavu traĹĄovĂ©ho svršku adresovali pĹ™Ăznivci tĂ©to kulturnĂ a technickĂ© památky Ĺ™editelstvĂ ÄŚeskĂ˝ch drah a Ministerstvu dopravy ÄŚeskĂ© republiky. Petice konstatuje oprávnÄ›nou obavu z definitivnĂho ukonÄŤenĂ provozu na trati, protoĹľe nenĂ znám konkrĂ©tnĂ plán opravy ani termĂn jejĂho dokonÄŤenĂ. Podle autorĹŻ petice nelze na tuto traĹĄ pohlĂĹľet pouze z ekonomickĂ©ho hlediska, ale jako na vĂ˝znamnou část národnĂho kulturnĂho a technickĂ©ho dÄ›-dictvĂ. PetiÄŤnĂ archy pro podpisy obÄŤanĹŻ jsou k dispozici na MÄ›stskĂ©m úřadÄ› v JindĹ™ichovÄ› Hradci. Na privatizaci 79 kilometrĹŻ dlouhĂ© tratÄ› z ObratanÄ› pĹ™es JindĹ™ichĹŻv Hradec do NovĂ© BystĹ™ice je podán jedinĂ˝ privatizaÄŤnĂ projekt a to akciovou spoleÄŤnostĂ JindĹ™ichohradeckĂ© mĂstnĂ dráhy, která zde zatĂm zajišťo-vala turistickĂ© jĂzdy. VedenĂ ÄŚeskĂ˝ch drah od privatizaÄŤnĂch zámÄ›rĹŻ jiĹľ jednou ustoupilo. Petra HörterovĂ© z uvedenĂ© spoleÄŤnosti uvedla pro ÄŚTI 4. prosince, Ĺľe o privatizaci byla zahájena nová jednánĂ. ÄŚinnost spoleÄŤnosti a jejĂ snaha o privatizaci však nenĂ s petiÄŤnĂ aktivitou nijak propojena. (ÄŤti)
Foto: Radek SvĂtil/EkoList
Zajistit účinnÄ›jšĂ, ale zároveĹ levnÄ›jšà péči o vodnĂ zdroje si klade za cĂl vládnĂ návrh novely zákona o vodách, kterĂ˝ 20. prosince ve tĹ™etĂm ÄŤtenĂ schválila Poslanecká snÄ›movna. Pro novou právnĂ Ăşpravu se vyslovili 143 a proti bylo 17 poslancĹŻ. Novela pĹ™edpokládá, Ĺľe ochranná pásma vodnĂch zdrojĹŻ jiĹľ nebudou povinnÄ› zahrnovat celĂ© povodĂ, ale jen jeho vybranĂ© zĂłny. Ochranná pásma schválená pĹ™edloha definuje jako ĂşzemĂ stanovená k ochranÄ› kvality a zdravotnĂ nezávadnosti vodnĂch zdrojĹŻ urÄŤenĂ˝ch pro zásobovánĂ pitnou vodou. (ÄŤti)
Na kompromisnĂm irskĂ©m návrhu pro stanovenĂ kvĂłt pro vĂ˝lov ryb v přÚtĂm roce se 20. prosince dohodli ministĹ™i rybolovu ÄŤlenskĂ˝ch zemĂ EvropskĂ© unie (EU). KompromisnĂ dohoda má bĂ˝t uspokojivá jak pro rybolovnĂ˝ prĹŻmysl v EU, tak pro odbornĂ© a vÄ›deckĂ© kruhy, poĹľadujĂcĂ snĂĹľenĂ kvĂłt vĂ˝lovu u nÄ›kterĂ˝ch ohroĹľenĂ˝ch druhĹŻ ryb. SnĂĹľeny byly kvĂłty pro vĂ˝lov sardinek u španÄ›lskĂ©ho a portugalskĂ©ho pobĹ™eĹľĂ, naopak Itálii a Ĺ panÄ›lsku se podaĹ™ilo zabránit zavedenĂ kvĂłt pro vĂ˝lov tuĹákĹŻ ve vodách StĹ™edozemnĂho moĹ™e. Evropská komise (EK) pĹŻvodnÄ› poĹľadovala snĂĹľenĂ kvĂłt pro vĂ˝lov vážnÄ› ohroĹľenĂ˝ch druhĹŻ ryb v SevernĂm moĹ™i o 50%, a to na 12 tisĂc tun roÄŤnÄ›. Kompromis nakonec umoĹľĹuje vylovit 18 tisĂc tun vyjmenovanĂ˝ch ohroĹľenĂ˝ch druhĹŻ, napĹ™Ăklad Belgie však prosazovala kvĂłtu ve výši aĹľ 23 tisĂc tun. (ÄŤti, reuter)
Poslanecká snÄ›movna schválila 20. prosince ve tĹ™etĂm ÄŤtenĂ vládnĂ návrh atomovĂ©ho zákona. Ten pĹ™edpokládá pĹ™esnĂ© vymezenĂ právnĂho rámce všech ÄŤinnostĂ spojenĂ˝ch s vyuĹľĂvánĂm jadernĂ© energie a ionizujĂcĂho zářenĂ tak, aby byla zachována bezpeÄŤnost. Po pĹ™ijetĂ nÄ›kterĂ˝ch pozmÄ›ĹovacĂch návrhĹŻ se pro tuto právnĂ normu v závÄ›reÄŤnĂ©m hlasovánĂ vyslovilo 136 poslancĹŻ, proti bylo 21. Zákonodárci se nakonec rozhodli z atomovĂ©ho zákona zcela vypustit nejspornÄ›jšà bod, kterĂ˝ umoĹľĹoval rozmĂstÄ›nĂ jadernĂ˝ch zbranĂ na ĂşzemĂ ÄŚeskĂ© republiky. PĹ™ijatĂ˝ zákon pĹ™edpokládá mj. vznik Správy ĂşloĹľišť radioaktivnĂch odpadĹŻ (SĂšRO), jejĂmĹľ prostĹ™ednictvĂm bude stát uskuteÄŤĹovat svoji garanci bezpeÄŤnĂ©ho uloĹľenĂ radioaktivnĂho odpadu. Náklady na zĹ™ĂzenĂ SĂšRO by mÄ›ly bĂ˝t financovány ze státnĂho rozpoÄŤtu formou pĹŻjÄŤky, která by byla splatná po zĂskánĂ prostĹ™edkĹŻ z odvodĹŻ pĹŻvodcĹŻ radioaktivnĂch odpadĹŻ. (ÄŤti)
Lednicko-ValtickĂ˝ areál se stává šestou památkou v ÄŚeskĂ© republice, která se ocitla na Seznamu svÄ›tovĂ©ho dÄ›dictvĂ UNESCO. DvacátĂ© zasedánĂ MezivládnĂho vĂ˝boru pro svÄ›tovĂ© kulturnĂ a pĹ™ĂrodnĂ dÄ›dictvĂ UNESCO, kterĂ© probÄ›hlo ve dnech 2. aĹľ 6. prosince, tak pĹ™ijalo návrh pĹ™edloĹľenĂ˝ Ministerstvem kultury ÄŚR. MezivládnĂ vĂ˝bor pĹ™i svĂ©m rozhodovánĂ o areálu vyzdvihl zejmĂ©na mimořádnĂ© sepjetĂ tvĹŻrÄŤĂho zámÄ›ru s pĹ™irozenĂ˝m rámcem krajiny. (ÄŤti)
Evropská komise, vláda EvropskĂ© unie, schválila 29. listopadu kritĂ©ria pro udÄ›lovánĂ ekoznaÄŤek ledniÄŤkám a mrazákĹŻm. 12. prosince pak Evropská komise navrhla vĂ˝znamnou revizi celĂ©ho systĂ©mu udÄ›lovánĂ ekoznaÄŤek EvropskĂ© unie. Mezi navrhovanĂ˝mi zmÄ›nami je mj. zavedenĂ odstupĹovanĂ©ho ocenÄ›nĂ pro vĂ˝robky. (dek)