Zprávy



Protesty proti výstavbě cementárny

ProtestnĂ­ dopisy nÄ›meckĂ˝ch obÄŤanĹŻ proti vĂ˝stavbÄ› cementárny u obce Tmaň na ĂşzemĂ­ ÄŚeskĂ©ho krasu pĹ™edali 6. ledna pĹ™ednostovi OkresnĂ­ho úřadu v BerounÄ› Františkovi MalĂ©mu ÄŤlenovĂ© hnutĂ­ DÄ›ti ZemÄ› pĹ™evleÄŤenĂ­ za tĹ™i krále. KdyĹľ se tĹ™i královĂ© Kašpar, Melichar a Baltazar dozvÄ›dÄ›li, Ĺľe ÄŚeskĂ˝ kras je ohroĹľován cementovĂ˝m Goliášem, rozhodli se namĂ­sto pouti do BetlĂ©ma nĂ©st poselstvĂ­ z nÄ›meckĂ© zemÄ›, odkud Goliáš pocházĂ­, berounskĂ©mu pĹ™ednostovi okresnĂ­ho úřadu. Ten totiĹľ napomáhá cementovĂ©mu Goliáši v jeho dĂ­le zkázy, vysvÄ›tlily DÄ›ti ZemÄ›, proÄŤ F. MalĂ©ho navštĂ­vili právÄ› jako tĹ™i královĂ©. Dopisy jsou odezvou na ÄŤlánek, kterĂ˝ vyšel v loňskĂ©m roce v nÄ›meckĂ©m ÄŤasopise Kosmos a shrnoval problematiku těžby vápencĹŻ v ÄŚeskĂ©m krasu. PrávÄ› OkresnĂ­ úřad v BerounÄ› totiĹľ vydal ĂşzemnĂ­ rozhodnutĂ­ na projekt tzv. NovĂ© králodvorskĂ© cementárny, a to i pĹ™es negativnĂ­ vĂ˝sledek procesu EIA (posouzenĂ­ vlivu na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­), nesouhlas správy CHKO, mĂ­stnĂ­ch zastupitelstev, ale pĹ™edevším i obÄŤanĹŻ tamnĂ­ lokality. (ÄŤti)

Převlečení členové hnutí Děti Země

Na snímku: Tři králové na Smíchovském nádraží.
Foto:Radek SvĂ­til /EkoList


Boj o zlato v Kašperských Horách pokračuje

Podle nejnovějších odhadů geologických zdrojů zlata se v ložisku v Kašperských Horách (na snímku portál štoly Naděje) nachází 100 tun zlaté rudy. Na tiskové konferenci 22. ledna o tom informoval známý kanadský podnikatel a politik českého původu Otto Jelinek, který byl zvolen novým předsedou správní rady TVX Bohemia důlní. Společnost se podle jeho slov zároveň rozhodla posoudit možnost využití alternativní flotačně gravitační technologie při těžbě zlata. Tato metoda je založena na efektu přirozené gravitace a různé smáčivosti zrn hlušiny a rudy. Lepší ekonomické parametry a možnost využít bezkyanidové technologie jsou jistě důvodem pro uklidnění těch, kteří jsou proti těžbě, řekl O. Jelinek, podle kterého je i zvažována možnost umístění drtícího mlýnu na rudu do podzemí s cílem minimalizovat dopady na bezprostřední okolí. Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí DUHA je uvažovaná změna technologie sice pozitivním krokem, nikoli však rozhodujícím problémem spojeným z těžbou. Daleko významnější roli zde hraje zásah do krajiny, který by těžba a ukládání jejích odpadů představovaly, řekl V. Kotecký. Proto je postoj Hnutí DUHA podle něj i nadále negativní. Svoje záporné stanovisko k těžbě ČTI potvrdil i starosta Kašperských Hor František Stíbal. (čti)

Portál štoly Naděje

Foto: Tomáš Kalvoda


Chybí registr znečištění

PLZEŇ - Memorandum vyjadřující nespokojenost s pomalou a neprůhlednou přípravou českého registru znečištění prostředí odeslali 14. ledna ministrovi životního prostředí Jiřímu Skalickému nevládní organizace Děti Země, Hnutí duha, Greenpeace a další. Jak dnes uvedl na tiskové konferenci v Plzni Jan Rovenský z Dětí Země, 39 nevládních organizací požaduje okamžité vytvoření národního koordinačního týmu za účasti veřejnosti.
Chceme, aby ministerstvo stanovilo pevný harmonogram prací na zavedení registru do konce roku 1998. Česká republika byla Organizací spojených národů pro výzkum a vzdělávání vybrána společně s Mexikem a Egyptem jako země vhodná pro pilotní studii zavádění registru, informoval Rovenský s tím, že například v Mexiku registr letos zahájí práci.
Registr je veřejně přístupná databáze informací o množství škodlivin vypouštěných z konkrétních podniků do ovzduší a vody a ukládaných na povrch země i pod zem. Jako informační nástroj ochrany životního prostředí se osvědčil se v řadě zemí, například v USA a v Kanadě.


Za smogu bude MHD zdarma

PRAHA - Rada zastupitelstva hl. m. Prahy uloĹľila na svĂ©m poslednĂ­m zasedánĂ­ v ĂşterĂ˝ 28. ledna námÄ›stkovi primátora Petru Ĺ vecovi aby zapracoval do pĹ™ipravovanĂ© novelizace smogovĂ© vyhlášky tarifnĂ­ opatĹ™enĂ­ mÄ›stskĂ© hromadnĂ© dopravy (MHD) pĹ™i vyhlášenĂ­ dopravnĂ­ regulace z dĹŻvodu smogovĂ© situace. Chceme, aby v případÄ› vyhlášenĂ­ smogovĂ© regulace dopravy byla v Praze jĂ­zda v prostĹ™edcĂ­ch hromadnĂ© dopravy zdarma, uvedl primátor Jan Koukal s tĂ­m, Ĺľe toto opatĹ™enĂ­ je vĂ˝znamnĂ© nejen pro mimopraĹľskĂ© návštÄ›vnĂ­ky hlavnĂ­ho mÄ›sta, kterĂ˝ch dennÄ› do Prahy pĹ™ijĂ­ĹľdĂ­ v soukromĂ˝ch vozidlech kolem 200 tisĂ­c.
Na definitivní podobě novelizované smogové vyhlášky se podle jeho slov intenzivně pracuje. V průběhu letošního února by měla být schválena Radou zastupitelstva hl. m. Prahy a její účinnost by měla nastat 1. březnem 1997.


Tratě 3.kategorie v síti Českých drah

Zde jsou uvedeny a na obrázku vyznačeny tratě 3. kategorie v síti Českých drah. Podle správní radou ČD schválené studie Analýza ekonomické situace ČD má být na 83 až 95% těchto tratí zastaven provoz osobní dopravy.

Po kliknutí se zvětší. Mapa tratí

012 Pečky-Kouřim, 013 Bošice-Bečváry, 015 Heřmanův Městec-Borohrádek, 016 Litomyšl-Choceň, 017 Chrudim město-Chrudim, 021 Solnice-Častolovice, 022 Rokytnice v Orl. h.-Doudleby n. Orl., 023 Opočno p. Orl. h.-Dobruška, 025 Dolní Lipka-Štíty, 027 Meziměstí-Otovice zast., 034 Smržovka-Josefův Důl, 035 Tanvald-Harrachov, 036 Železný Brod-Tanvald (část), 038 Raspenava-Bílý Potok p. Smrkem, 039 Frýdlant v Č.-Jindřichovice p. Smrkem, 042 Martinice v Krk.-Rokytnice n. Jiz., 043 Žacléř -Královec (část), 044 Kunčice n.Lab.-Vrchlabí, 045 Trutnov-Svoboda n. Úpou, 047 Trutnov-Teplice n. Metují, 062 Chlumec n. Cidl.-Křinec, 063 Kopidlno-Bakov n. Jiz., 064 Mladá Boleslav-Stará Paka, 074 Čelákovice-Neratovice, 076 Mladá Boleslav-Mělník, 083 Rumburk-Dolní Poustevna, 084 Rumburk-Mikulášovice dol. n., 085 Panský--Krásná Lípa, 087 Česká Lípa-Lovosice, 094 Vraňany-Lužec n.Vlt., 095 Vraňany-Libochovice, 096 Roudnice n. L.-Zlonice,097 Lovosice-Teplice v Č., 113 Louny-Obrnice(část), 114 Louny-Lovosice, 121 Hostivice-Podlešín,122 Hostivice-Rudná u Prahy (část), 125 Krupá-Kolešovice, 134 Louka u L.-Litvínov (část), 135 Louka u L.- Moldava v Kr. h. (část), 137 Chomutov-Vejprty, 141 Dalovice- Merklín, 142 Karlovy Vary-Potůčky, 143 Chodov-Nová Role, 144 Chodov-Krásný Jez, 145 Svatava-Kraslice (část), 146 Tršnice-Luby u Chebu, 148 Aš-Hranice v Č. (část), 149 Karlovy Vary-Mariánské Lázně, 161 Rakovník-Bečov n. Tepl., 162 Rakovník-Mladotice, 163 Protivec-Bochov, 164 Kadaň-Kaštice, 165 Kad. Rohozec-Vilémov u Kadaně, 167 Praha-Rudná u P.-Beroun Záv., 172 Lochovice-Zadní Třebaň, 173 Rokycany-Nezvěstice, 174 Chrást u Plzně-Radnice, 175 Pňovany-Bezdružice, 176 Svojšín-Bor, 181 Heřmanova Huť-Nýřany, 182 Poběžovice-Staňkov, 184 Domažlice- Tachov (část), 191 Nepomuk-Blatná, 192 Číčenice-Týn n Vlt., 193 Dívčice-Netolice, 194 Volary-Kájov, Černý Kříž-Nové Údolí (část), 195 Rybník- Lipno n. Vlt., 197 Číčenice-Volary, 203 Kostelec u Jihl.-Slavonice, 205 Obrataň-Jindřichův Hradec, 206 Jindřichův Hradec-Nová Bystřice, 207 Březnice- Rožmitál p. Třemš., 208 Březnice- Volary, 222 Čerčany-Světlá n. Sáz., 223 Benešov u P.-Trhový Štěpánov, 224 Tábor-Bechyně, 225 Olbramovice-Sedlčany, 232 Lysá n. L.-Milovice, 234 Kolín-Ledečko, 235 Kutná Hora-Zruč n. Sáz., 236 Čáslav-Třemošnice, 237 Havlíčkův Brod-Humpolec, 242 Dobronín- Polná, 243 Moravské Budějovice- Jemnice, 244 Moravské Bránice- Oslavany (část), 245 Hrušovany n. Jev.-Hevlín, 247 Břeclav-Lednice, 251 Tišnov- Žďár n. Sáz., 252 Studenec-Křižanov, 253 Pohořelice-Vranovice, 254 Šakvice-Hustopeče u Brna, 255 Hodonín-Zaječí, 256 Čejč-Ždánice, 257 Kyjov-Hodonín, 261 Žďárec u Skutče-Svitavy, 262 Skalice n. Svitavou-Chornice, 263 Třebovice v Č.-Chornice, 271 Prostějov-Chornice, 272 Rudoltice v Č.-Lanškroun, 273 Červenka-Senice na Hané, 274 Litovel předm.-Mladeč, 275 Prostějov-Olomouc, 276 Suchdol n. Odrou-Budišov n. Budišovkou, 277 Suchdol n. Odrou-Fulnek, 278 Suchdol n. Odrou-Nový Jičín město, 279 Studénka-Bílovec, 281 Valašské Me- ziříčí-Rožnov p. Radhoštěm, 282 Vsetín-Velké Karlovice, 291 Šumperk-Sobotín (část), 292 Hanušovice-Staré Město p. Smrkem, 293 Lipová L.-Javorník ve Sl., 295 Mikulovice-Zlaté Hory, 296 Třemešná ve Sl.-Osoblaha, 301 Kroměříž-Zborovice, 302 Hostašovice-Nový Jičín h. n., 303 Frýdlant n. Ostr.-Ostravice, 311 Valšov-Rýmařov, 312 Bruntál-Malá Morávka, 313 Milotice n. Op.- Vrbno p. Prad., 314 Opava vých.-Svob. Heřmanice, 315 Opava vých.-Hradec n. Mor., 317 Opava vých.-Hlučín, 318 Kravaře ve Sl.-Chuchelná, 322 Český Těšín-Frýdek-Místek, 333 Nezamyslice-Morkovice, 334 Kojetín-Tovačov, 335 Zlín stř.-Vizovice (část), 341 Veselí n. Mor.-Rohatec (část), 345 Újezdec u Luh.-Luhačovice


Zrušení hrozí až třetině tratí

Na zhruba jedné třetině všech železničních tratí by měly České dráhy zrušit provozování osobní dopravy.
VyplĂ˝vá to z AnalĂ˝zy ekonomickĂ© situace ÄŚeskĂ˝ch drah, kterou 17. ledna projednala a schválila SprávnĂ­ rada ÄŚD. Studie dále konstatuje, Ĺľe celková odepsanost ĹľelezniÄŤnĂ­ch tratĂ­ u nás dosahuje v souÄŤasnosti 59%. NejtĂ­ĹľivÄ›jší situace je na tratĂ­ch tzv. 3. kategorie, kterĂ© se svojĂ­ celkovou dĂ©lkou 3386 km pĹ™edstavujĂ­ vĂ­ce neĹľ tĹ™etinu celkovĂ© ĹľelezniÄŤnĂ­ sĂ­tÄ› ÄŚeskĂ© republiky. Řada z tÄ›chto tratĂ­ je uĹľ dnes v nevyhovujĂ­cĂ­m stavu a vÄ›tšina z nich ztratĂ­ technickou zpĹŻsobilost k provozu do 12 mÄ›sĂ­cĹŻ, a to tĂ­m spíše, Ĺľe na všech tÄ›chto tratĂ­ch uĹľ byly pozastaveny jakĂ©koli investice. V materiálu je přímo konstatováno, Ĺľe na tÄ›chto tratĂ­ch je pĹ™edpokládán postupnĂ˝ Ăştlum.
Autoři studie navrhují 4 varianty řešení současné situace. Ty se však shodují v tom, že nejpozději v letech 1997-99 je třeba zrušit 1320-1415 km tratí.
Podle studie České dráhy: …k privatizaci nabídnou pouze nadbytečný majetek, jehož další užití v ČD nezaručuje tvorbu zisku nebo službu v oblasti osobní dopravy. Nevylučuje se postupná privatizace nejztrátovějších tratí…. Ty by tedy mohly být ještě před zrušením nabídnuty k privatizaci.
Materiál se vÄ›nuje i dopadĹŻm jednotlivĂ˝ch druhĹŻ dopravy na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­. V tĂ©to souvislosti konstatuje, Ĺľe ĹľelezniÄŤnĂ­ doprava má 6x menší energetickou nároÄŤnost a 5x menší emise CO2 na 1 osobu a kilometr oproti dopravÄ› silniÄŤnĂ­. Tyto Ăşdaje však autorĹŻm SprávnĂ­ radou ÄŚD schválenĂ©ho materiálu nebránĂ­ v tom, aby v závÄ›reÄŤnĂ© části konstatovali: …celkem je poÄŤĂ­táno s absolutnĂ­m zastavenĂ­m provozu osobnĂ­ dopravy na 2800-3218 km tratí… To v podstatÄ› znamená, Ĺľe budou zrušeny tĂ©měř všechny tratÄ› 3. kategorie. Ty jsou vyznaÄŤeny na obrázku ne protÄ›jší stranÄ›.
Podle platného zákona o drahách musí České dráhy oznámit záměr samovolného zrušení tratě nejméně 13 měsíců dopředu. Že by však rušení tratí nezákonně tajily, České dráhy ústy svého tiskového oddělení popírají. Obsah Analýzy ekonomické situace českých drah zatím ale nebyl (oficiálně) zveřejněn.


Ohrožené druhy jen s povolením

Dne 22. ledna 1997 Senát vyslovil souhlas se zákonem o podmĂ­nkách dovozu a vĂ˝vozu ohroĹľenĂ˝ch druhĹŻ volnÄ› ĹľijĂ­cĂ­ch ĹľivoÄŤichĹŻ a planÄ› rostoucĂ­ch rostlin.
StátnĂ­ správu podle tohoto zákona vykonávajĂ­ MĹ˝P, ÄŚeská inspekce Ĺ˝P, okresnĂ­ úřady a správy národnĂ­ch parkĹŻ a CHKO. Ĺ˝ivĂ˝ i neĹľivĂ˝ exemplář chránÄ›nĂ©ho druhu je moĹľno zaregistrovat u sekretariátu CITES prostĹ™ednictvĂ­m MĹ˝P a s jeho stanoviskem. PovolenĂ­ k vĂ˝vozu nebo dovozu exempláře vydá MĹ˝P na základÄ› doporuÄŤenĂ­ vÄ›deckĂ©ho orgánu po pĹ™edloĹľenĂ­ žádosti o povolenĂ­ ve formÄ› formuláře.
ŘízenĂ­ vedená podle tohoto zákona se řídĂ­ obecnĂ˝m pĹ™edpisem o správnĂ­m řízenĂ­. Za pĹ™estupek mĹŻĹľe bĂ˝t fyzickĂ© osobÄ› uloĹľena pokuta 100 000 KÄŤ, pĹ™i opakovánĂ­ pĹ™estupku do dvou let aĹľ do výše 200 000 KÄŤ. Pokud fyzická nebo právnická osoba poruší zákon pĹ™i vĂ˝konu podnikatelskĂ© ÄŤinnosti, mĹŻĹľe zaplatit pokutu aĹľ do výše 1 000 000 KÄŤ. Pokuta je příjmem StátnĂ­ho fondu ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­. Je zajĂ­mavĂ©, Ĺľe nebyl schválen pozměňovacĂ­ návrh podanĂ˝ poslancem P. Maixnerem, kde pokuty dosahovaly vyšších částek. Všecky zemÄ› EU s vĂ˝jimkou Řecka a Irska povaĹľujĂ­ závaĹľná porušenĂ­ Ăşmluvy CITES za trestnĂ˝ ÄŤin s moĹľnostĂ­ trestu odnÄ›tĂ­ svobody aĹľ do 5 let (je to trestnĂ˝m ÄŤinem i na Slovensku - 3 roky). U nás se o novelizaci trestnĂ­ho řádu v tomto smÄ›ru teprve uvaĹľuje (pĹ™i projednávánĂ­ zákona padl návrh s moĹľnostĂ­ odnÄ›tĂ­ svobody aĹľ do 3 let).
Pokud bude nÄ›jakĂ˝ exemplář zĂ­skán v rozporu s tĂ­mto zákonem mĹŻĹľe ho ÄŚIĹ˝P, okresnĂ­ úřad nebo správa NP ÄŤi CHKO na základÄ› pĂ­semnĂ©ho rozhodnutĂ­ odebrat a umĂ­stit v záchrannĂ©m centru (dále s nĂ­m bude naloĹľeno podle rozhodnutĂ­ MĹ˝P). Tento novĂ˝ zákon zavádĂ­ nÄ›která přísnÄ›jší opatĹ™enĂ­, která odpovĂ­dajĂ­ poĹľadavkĹŻm EU. Patří sem nutnost dovoznĂ­ho povolenĂ­ pro všechny druhy ze seznamu CITES I i II, prokazovánĂ­ pĹŻvodu zaregistrovánĂ­m exempláře u příslušnĂ©ho úřadu a zákaz komerÄŤnĂ­ho využívánĂ­ exemplářů druhĹŻ CITES I s nÄ›kterĂ˝mi specifickĂ˝mi vĂ˝jimkami.
Podle pana RNDr. Jana KuÄŤery, CSc., z odboru ochrany přírody obdrĹľelo MĹ˝P v minulĂ©m roce 884 žádostĂ­ o povolenĂ­ CITES, z ÄŤehoĹľ bylo kladnÄ› vyřízeno 459 povolenĂ­ na vĂ˝voz a 381 povolenĂ­ k dovozu. KromÄ› toho MĹ˝P vydalo retrospektivnÄ› potvrzenĂ­ o dovozu pro 59 ĹľadatelĹŻ, kteří dovezli zboží v souladu s CITES pro ÄŚR (mÄ›li platnĂ© doklady CITES cizĂ­ch státĹŻ), ale nemÄ›li pĹ™edem povolenĂ­ k dovozu od MĹ˝P. Další zajĂ­mavĂ© informace je moĹľnĂ© najĂ­t na Internetu na adrese http://www.env.cz/envi/cites/intcit.html,kde si mĹŻĹľete pĹ™eÄŤĂ­st vĂ˝roÄŤnĂ­ zprávy CITES za minulá lĂ©ta. Zpráva za rok 1996 bude zkompletována v pĹŻlce roku 1997.


Kůrovec ničí šumavské lesy

Stav lesa na Ĺ umavÄ› se v poslednĂ­ dobÄ› pĹ™iblĂ­Ĺľil katastrofÄ›. VÄ›trnĂ© polomy v letech 1983 a 1984 a následovnÄ› kĹŻrovcová kalamita v poslednĂ­ch tĹ™ech letech poniÄŤily šumavskĂ˝ les natolik, Ĺľe lze konstatovat, Ĺľe podĂ©l nÄ›meckĂ˝ch hranic na hĹ™ebenovĂ˝ch partiĂ­ch je les mrtvĂ˝. A to na obou stranách, nÄ›meckĂ© i ÄŤeskĂ©. Touto situacĂ­ se zabĂ˝val 7. ledna seminář SpoleÄŤnosti pro trvale udrĹľitelnĂ˝ Ĺľivot (STUĹ˝).
Ĺ umava jako chránÄ›ná krajinná oblast obsahuje 70 000 ha, z toho je 56 000 ha lesĹŻ. Z toho pouze asi 8,8 tisĂ­c ha tvoří 1. zĂłnu, dalších 56,9 tisĂ­c zĂłnu druhou a 2,8 tisĂ­c ha zĂłnu tĹ™etĂ­. PřírodnĂ­ les, kterĂ˝ by obsahoval takovĂ˝ porost, jakĂ˝ v nÄ›m rostl pĹ™ed příchodem ÄŤlovÄ›ka, se uĹľ nevyskytuje. Smrk, kterĂ˝ je u nás zastoupen z vĂ­ce neĹľ 50%, se v přírodÄ› vyskytuje normálnÄ› jen nad 1000 m nadmoĹ™skĂ© výšky. Jinde byl les smíšenĂ˝ (buk, jedle, jeřáb, klen), kterĂ˝ se u nás vyskytuje Ĺ™idÄŤeji neĹľ dříve. HlavnĂ­ vĂ˝hoda přírodnĂ­ho lesa spoÄŤĂ­vá v tom, Ĺľe pĹ™i zásahu kĹŻrovce zĹŻstanou ostatnĂ­ stromy nezasaĹľeny. KromÄ› toho smrk, kterĂ˝ na Ĺ umavÄ› roste, nenĂ­ pĹŻvodnĂ­, jde o alpskĂ˝ dovoz. O to snadnÄ›ji pak podlĂ©há svĂ˝m nepřátelĹŻm.
KĹŻrovec, ÄŤi spíše lĂ˝koĹľrout smrkovĂ˝, je vlastnÄ› pĹ™irozenĂ˝ ÄŤlen lesa, kterĂ˝ by mÄ›l zabraňovat pĹ™emnoĹľenĂ­ smrkĹŻ. DĂ­ky příznivĂ˝m klimatickĂ˝m podmĂ­nkám se v roce 1993 pĹ™emnoĹľil (dosáhl dvou generacĂ­ v jednĂ© sezĂłnÄ› namĂ­sto obvyklĂ© jednĂ©), a tak zaÄŤala kĹŻrovcová kalamita. Ta dosáhla svĂ©ho vrcholu o rok pozdÄ›ji. NásledujĂ­cĂ­ lĂ©to 1997 je povaĹľováno za rozhodujĂ­cĂ­ v boji proti kĹŻrovci.
ZpĹŻsoby, jak se s kĹŻrovcem vypořádat, jsou v podstatÄ› dva. Tzv. bavorskĂ˝ model, uplatňovanĂ˝ od r. 1983 v bavorskĂ©m národnĂ­m parku, spoÄŤĂ­vá v tom, Ĺľe kalamitÄ› se nechá volnĂ˝ prĹŻbÄ›h a vzniklĂ© mrtvĂ© oblasti se nechajĂ­ zarĹŻst. Náš model spoÄŤĂ­vá v tom, Ĺľe mrtvĂ© stromy budou odtěženy. V mutacĂ­ch tohoto modelu se poÄŤĂ­tá s tĂ­m, Ĺľe se bude těžit jen z urÄŤitĂ˝ch zĂłn. Tento model byl uĹľ u nás uplatňován. Dle názoru nÄ›kterĂ˝ch odbornĂ­kĹŻ byl tento zásah, kvĹŻli hrubĂ©mu pĹ™ekraÄŤovánĂ­ mnoĹľstvĂ­, kterĂ© mÄ›lo bĂ˝t vytěženo, medvÄ›dĂ­ sluĹľbou. Ale ani NÄ›mci nemajĂ­ se svĂ˝m modelem velkĂ˝ ĂşspÄ›ch. I jim stromy umĂ­rajĂ­ a zacelenĂ­ mrtvĂ˝ch porostĹŻ trvá jedno aĹľ dvÄ› stoletĂ­. Ĺ™ada odbornĂ­kĹŻ se takĂ© domnĂ­vá, Ĺľe náš les je uĹľ do tĂ© mĂ­ry pozmÄ›nÄ›n, Ĺľe uĹľ pro nÄ›j stejnÄ› nenĂ­ moĹľná existence bez lidskĂ© pomoci.
Pravda je nakonec možná někde jinde. Kůrovci vlastně nelze čelit, lze ho pouze přečkat. Není pak tak důležité, co dělat s kůrovcem zasaženými porosty, jako spíše to, snažit se předejít kalamitě důsledným vysazováním porostu co nejbližšího tomu původnímu.


Škodí geneticky upravená strava ?

MezinárodnĂ­ ekologická organizace Greenpeace pokraÄŤuje v kampani proti používánĂ­ geneticky zmanipulovanĂ˝ch potravin. 28. ledna zablokovali aktivistĂ© Greenpeace vchody národnĂ­ch poboÄŤek tří nejvÄ›tších nadnárodnĂ­ch potravinářskĂ˝ch koncernĹŻ Unilever (vyrábĂ­ mj. Algidu a Ramu), Danone a NestlĂ©. Greenpeace poĹľadujĂ­, aby se spoleÄŤnosti zaruÄŤily, Ĺľe nebudou používat suroviny zĂ­skanĂ© z geneticky pozmÄ›nÄ›nĂ˝ch organismĹŻ. Jedná se zejmĂ©na o geneticky pozmÄ›nÄ›nou sĂłju, odolnou proti herbicidu Roundup, kterou vyvinula americká firma Monsanto. Tato transgennĂ­ sĂłja obsahuje gen baktĂ©rie Agrobacterium sp., kterĂ˝ nese informaci pro vznik enzymu EPSPS (5-enolpyruvylšikimát-3-fosfatáza).
Firma Monsanto vyrábĂ­ takĂ© herbicid glyfosát (obchodnÄ› tzv. Roundup). Ten zabĂ­jĂ­ rostliny dĂ­ky tomu, Ĺľe pozastavuje účinek enzymu EPSPS. SĂłja firmy Monsanto má ve svĂ©m genomu zabudovány geny výše zmĂ­nÄ›nĂ© baktĂ©rie, dĂ­ky nimĹľ produkuje trochu odlišnĂ˝ EPSPS, a je tedy proti Roundupu odolná. Pokud by se pÄ›stovánĂ­ takto geneticky modifikovanĂ© sĂłji rozšířilo, stali by se zemÄ›dÄ›lci na Roundupu firmy Monsanto v podstatÄ› závislĂ­. JinĂ˝m příkladem geneticky zmanipulovanĂ© potraviny je transgennĂ­ kukuĹ™ice firmy Ciba-Geigy, která byla nedávno dovezena i na ÄŤeskĂ˝ trh (viz ÄŤlánek v minulĂ©m EkoListu). Do tĂ©to kukuĹ™ice bylo vpraveno nÄ›kolik genĹŻ z rĹŻznĂ˝ch organismĹŻ, kterĂ© ji ÄŤinĂ­ rezistentnĂ­ proti antibiotiku Ampicilin a herbicidu Basta.
Argumenty odpĹŻrcĹŻ genetickĂ˝ch manipulacĂ­ lze shrnout do nÄ›kolika bodĹŻ. JednĂ­m z nich je i tvrzenĂ­: "LidĂ© chtÄ›jĂ­ pravĂ© potraviny - přírodnĂ­ a niÄŤĂ­m nenarušenĂ©." Platnost tÄ›chto argumentĹŻ je však pĹ™inejmenším diskutabilnĂ­ vzhledem k tomu, Ĺľe daleko vÄ›tší mnoĹľstvĂ­ cizorodĂ© nukleovĂ© kyseliny pocházejĂ­cĂ­ z baktĂ©riĂ­ i virĹŻ lidĂ© zkonzumujĂ­ mimodÄ›k pĹ™i požívánĂ­ tzv. pravĂ©ho jĂ­dla. Dalším typ argumentĹŻ se dá shrnout do tvrzenĂ­: "Geneticky zmanipulovanĂ© potraviny poškozujĂ­ lidskĂ© zdravĂ­." Jde zejmĂ©na o moĹľnost vzniku nejrĹŻznÄ›jších alergickĂ˝ch reakcĂ­. Podobná situace nastala u sĂłji, do kterĂ© byl vpraven gen pocházejĂ­cĂ­ z para oĹ™echĹŻ. CĂ­lem bylo zvýšit v sĂłje obsah aminokyseliny methioninu. SĂłja pak ovšem pĹŻsobila u konzumentĹŻ ÄŤetnĂ© alergickĂ© reakce. Proto v tĂ©to souvislosti vyvolávajĂ­ obavy zejmĂ©na geneticky zmanipulovanĂ© odrĹŻdy sĂłji firmy Monsanto. (pokraÄŤovánĂ­)

Převlečení aktivisté

Aktivisté Greenpeace převlečení za pokusné králíky protestují před firmou Nestlé.
Foto: Jiří Neustupa/EkoList


Vyšla zpráva Stav světa: 1997

Vůdci z více než stovky zemí se sešli před pěti lety v brazilském městě Rio de Janeiro na tzv. Sumitu Země. Na této konferenci byla přijata opatření, která by měla umožnit rozvoj bez poškozování životního prostředí. Byla však tato opatření uplatněna v praxi?
Ekologická organizace Worldwatch Institute tvrdí, že ne. Jednotlivé státy prý neplní své cíle vytyčené na Sumitu. Worldwatch nedávno zveřejnil svou výroční zprávu o stavu životního prostředí na Zemi s názvem Stav světa 97.
Podle zprávy se nÄ›kterĂ© ekologickĂ© problĂ©my od Sumitu ZemÄ› ještÄ› zhoršily. Například poÄŤet obyvatel ZemÄ› se zvýšil o 450 milĂłnĹŻ lidĂ­. VelkĂ© plochy lesĹŻ byly vymĂ˝ceny. RoÄŤnĂ­ emise oxidu uhliÄŤitĂ©ho ze spalovánĂ­ fosilnĂ­ch paliv dosáhly dosud nejvyšší ĂşrovnÄ›. Tyto emise jsou povaĹľovány za příčinu nebezpeÄŤnĂ©ho oteplovánĂ­ ZemÄ›. Zpráva uvádĂ­, Ĺľe nejvĂ˝znamnÄ›jší dohody pĹ™ijatĂ© na Sumitu nebyly uplatnÄ›ny v praxi. Podle tÄ›chto dohod mÄ›lo bĂ˝t zastaveno oteplovánĂ­ zemskĂ©ho klimatu a chránÄ›ny ĹľivoÄŤišnĂ© a rostlinnĂ© druhy.
Zpráva jmenuje osm zemí, které mají největší vliv na světové životní prostředí. Jsou to Čína, Indie, USA, Indonésie, Brazílie, Rusko, Japonsko a Německo. V těchto zemích žije 56% světové populace. Produkují 58% emisí oxidu uhličitého.
Podle zprávy by tyto země mohly stát v čele snah o prosazení dohod uzavřených v Rio de Janeiru do praxe. Zpráva vytýká USA, že nejsou vůdčí zemí v ekologických otázkách. Čína je zde kritizována za obrovské znečišťování ovzduší, které zasahuje až do Japonska a Jižní Koreje.
Příliš mnoho vlád podporuje ekonomickĂ˝ rĹŻst i za cenu zneÄŤišťovánĂ­ atmosfĂ©ry a oceánĹŻ. Mnoho obÄŤanĹŻ i mĂ­stnĂ­ch samospráv pĹ™itom podpoĹ™ilo rozvojovĂ© projekty, kterĂ© neniÄŤĂ­ ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­. 1500 mÄ›st v 51 zemĂ­ch sestavilo plány na ochranu ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ zaloĹľenĂ© na cĂ­lech, vytyÄŤenĂ˝ch na Sumitu ZemÄ›. MnohĂ© z tÄ›chto lokálnĂ­ch plánĹŻ jsou lepší neĹľ plány navrĹľenĂ© národnĂ­mi vládami.


Havárie ruského tankeru Nachodka

ObestĹ™ena tajemstvĂ­m stále zĹŻstává havárie ruskĂ©ho tankeru Nachodka, kterĂ˝ v noci na 2. ledna ztroskotal asi 700 km západnÄ› od Tokia poblĂ­Ĺľ japonskĂ©ho poloostrova Noto. LoÄŹ pĹ™evážejĂ­cĂ­ 19 000 tun ropy z ÄŤĂ­nskĂ© Ĺ anghaje na ruskou KamÄŤatku se v bouĹ™i rozlomila na dvÄ› části. VÄ›tší část tankeru klesla na dno, příď však zĹŻstala plavat na hladinÄ› a uniklo z nĂ­ kolem 4 000 tun nákladu. Ropná skvrna devastujĂ­cĂ­ vĂ­ce neĹľ 500 km pobĹ™eží zpĹŻsobila snad nejvÄ›tší ekologickou katastrofu v dÄ›jinách Japonska. ZneÄŤištÄ›nĂ© oblasti jsou bohatĂ© na faunu a flĂłru a vyskytujĂ­ se zde i ptaÄŤĂ­ rezervace. OhroĹľen je takĂ© provoz jadernĂ˝ch elektráren rozmĂ­stÄ›nĂ˝ch po pobĹ™eží. Na likvidaci havárie byli nasazeni vojáci, kteří se s tisĂ­ci dobrovolnĂ­ky snaží zbavit pláže mastnĂ© hmoty, kterou se kvĹŻli špatnĂ©mu poÄŤasĂ­ nepodaĹ™ilo zlikvidovat na moĹ™i. V souvislosti s touto katastrofou oznámil japonskĂ˝ ministr dopravy, Ĺľe zpřísnĂ­ kontroly nad cizĂ­mi plavidly zastavujĂ­cĂ­mi v japonskĂ˝ch přístavech vzhledem k vzrĹŻstajĂ­cĂ­mu poÄŤtu nehod na moĹ™i. (bam)

Na snímku: Místní obyvatelé a dobrovolníci z oblasti Mikuny pokračovali 9. ledna v operacích, jejichž cílem je potlačit následky ekologické katastrofy na japonském poloostrově Noto. Životní prostředí oblasti Mikuny je bezprostředně ohroženo ropou, která uniká z části vraku havarovaného ruského tankeru Nachodka (v pozadí).
Foto: ÄŚTK


Krátké zprávy

Historicky prvnĂ­m zákonem, kterĂ˝ Senát vrátil s pozměňovacĂ­mi návrhy PoslaneckĂ© snÄ›movnÄ› (PS), se stala malá novela tzv. vodnĂ­ho zákona. Rozhodlo o tom 23. ledna hlasovánĂ­m 68 přítomnĂ˝ch senátorĹŻ. HlavnĂ­ chybu novely spatĹ™ovali senátoĹ™i v náhradách za omezenĂ­ užívánĂ­ nemovitostĂ­ ve vodnĂ­ch ochrannĂ˝ch pásmech. Podle pĹ™edsedy ĂşstavnÄ› právnĂ­ho vĂ˝boru Pavla RychetskĂ©ho, vláda v novele neuvedla, jaká a v jakĂ© výši bude poskytnuta náhrada vlastnĂ­kĹŻm, na jejichĹľ pozemku byla zřízena vodnĂ­ ochranná zĂłna.   (ÄŤti)
Senát po obsáhlĂ© diskusi schválil 24. ledna tÄ›snou vÄ›tšinou 38 ze 71 přítomnĂ˝ch senátorĹŻ tzv. atomovĂ˝ zákon ve znÄ›nĂ­ pĹ™edloĹľenĂ©m Poslaneckou snÄ›movnou. V obecnĂ© diskusi vystoupili se zásadnĂ­mi pĹ™ipomĂ­nkami senátor Pavel HeĹ™man (DEU) a Pavel RychetskĂ˝ (ÄŚSSD). HeĹ™manovy námitky se tĂ˝kaly pĹ™edevším absence klĂ­ÄŤe k vĂ˝bÄ›ru zástupcĹŻ veĹ™ejnosti v radÄ› zákonem vytvoĹ™enĂ© Správy ĂşloĹľišť radioaktivnĂ­ch odpadĹŻ. NejzávaĹľnÄ›jší pĹ™ipomĂ­nka RychetskĂ©ho směřovala k tzv. subjektivnĂ­ promlÄŤecĂ­ lhĹŻtÄ›, která je v zákonÄ› odvozena od data události vedoucĂ­ k jadernĂ© škodÄ›, kdyĹľ podle RychetskĂ©ho má bĂ˝t odvozena od doby, kdy subjektu (obÄŤanovi škoda vznikla ÄŤi ji pocĂ­til. Proti atomovĂ©mu zákonu majĂ­ Ĺ™adu vĂ˝hrad i ekologickĂ© iniciativy, například hnutĂ­ Duha, Greenpeace nebo Nadace proti atomovĂ©mu nebezpeÄŤĂ­. (ÄŤti)
MezinárodnĂ­ soudnĂ­ dvĹŻr v Haagu zaÄŤne projednávat spor mezi MaÄŹarskem a Rakouskem tĂ˝kajĂ­cĂ­ se Soustavy vodnĂ­ch dÄ›l GabÄŤĂ­kovo-Nagymaros (SVD) 3. bĹ™ezna letošnĂ­ho roku. PrvnĂ­ tĂ˝den bude vyslechnuta maÄŹarská, druhĂ˝ slovenská strana. Po dvoutĂ˝dennĂ­ pĹ™estávce a prohlĂ­dce SVD budou mĂ­t obÄ› strany dva dny na zodpovÄ›zenĂ­ otázek a po jednom dni na vzájemnĂ© reakce v Haagu. RozhodnutĂ­ soudu lze oÄŤekávat na podzim. (dek)
Za vĂ­tÄ›zstvĂ­ ekologĹŻ lze povaĹľovat rozhodnutĂ­ táborskĂ© mÄ›stskĂ© rady z pondÄ›lĂ­ 20. ledna veÄŤer, která pĹ™istoupila na to, Ĺľe silnice pĹ™es botanickou zahradu v TáboĹ™e nepovede. Starostu Tábora Jiřího VanĂ­ÄŤka rada pověřila, aby pĹ™ipravil zadánĂ­ pro novĂ© vypracovánĂ­ koncepce dopravnĂ­ politiky v TáboĹ™e s tĂ­m, Ĺľe se do práce zapojĂ­ i zástupci ekologickĂ˝ch aktivit. Petici na ochranu botanickĂ© zahrady v TáboĹ™e podepsalo tĂ©měř devÄ›t tisĂ­c obÄŤanĹŻ. Z 21 zahraniÄŤnĂ­ch botanickĂ˝ch zahrad pĹ™išlo 147 podpisĹŻ.(ÄŤti)
Spotřeba elektřiny činila v loňském roce 54 111 GWh, což znamená meziroční nárůst 3,75 procenta. Mezi lety 1994 a 1995 se přitom spotřeby zvýšila téměř o šest procent. Růst spotřeby v domácnostech v roce 1996 oproti roku 1995 činil 7,5 procenta. Přes zpomalení růstu představovala loňská spotřeba historické maximum. Dosud největších odběrů bylo dosaženo v roce 1989, kdy bylo spotřebováno 53 320 GWh. Podle odhadů ČEZ bude zvyšování spotřeby pokračovat i v dalších letech, takže k uspokojení poptávky nebude stačit ani výkon Jaderné elektrárny Temelín. Proto chce ČEZ na přelomu století stavět další elektrárnu - nejspíš na zemní plyn. (čti)
S uspořádánĂ­m mistrovstvĂ­ svÄ›ta v klasickĂ©m lyĹľovánĂ­ SKI 2003 v chránÄ›nĂ˝ch oblastech JizerskĂ˝ch a LuĹľickĂ˝ch hor nesouhlasĂ­ ekologická organizace DÄ›ti ZemÄ›. Projekt SKI 2003 ve svĂ©m dĹŻsledku povede k zásahĹŻm do zdravĂ˝ch částĂ­ lesa a ovlivnĂ­ i mokĹ™adnĂ­ systĂ©my JizerskĂ˝ch hor, neboĹĄ pĹ™edpokládá neĂşmÄ›rnĂ© zvýšenĂ­ kapacity lyĹľaĹ™skĂ˝ch areálĹŻ v danĂ˝ch oblastech, uvedl v rozhovoru pro ÄŚTI JindĹ™ich PetrlĂ­k z DÄ›tĂ­ ZemÄ›. PoslednĂ­m termĂ­nem, kdy se veĹ™ejnost k projektu mĹŻĹľe vyjádĹ™it, je 15. Ăşnor, neboĹĄ v tento den podle zákona o posuzovánĂ­ vlivu na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­ uplynou dva mÄ›sĂ­ce od zveĹ™ejnÄ›nĂ­ studie ÄŚeskĂ©ho ekologickĂ©ho Ăşstavu o vlivu SKI 2003 na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­ JizerskĂ˝ch a LuĹľickĂ˝ch hor. (ÄŤti)
VĂ˝bor pro veĹ™ejnou správu, regionálnĂ­ rozvoj a ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­ PoslaneckĂ© snÄ›movny schválil 22. ledna pĹ™ipomĂ­nky k vládnĂ­mu návrhu zákona o odpadech. Za jednu z nejdĹŻleĹľitÄ›jších Ăşprav oznaÄŤil ÄŤlen vĂ˝boru L. Ambrozek (KDU-ÄŚSL) zachovánĂ­ programĹŻ odpadovĂ©ho hospodářstvĂ­, kterĂ© mÄ›ly bĂ˝t zákonem zrušeny. VĂ˝bor do zákona doplnil i zákaz vĂ˝roby a dovozu obalĹŻ z PVC od roku 2000 a sankce za porušenĂ­ tohoto zákazu. Poslanci navĂ­c pĹ™ijali doprovodnĂ© usnesenĂ­, kterĂ˝m vyzvali vládu, aby do konce roku 1997 pĹ™edloĹľila novĂ˝ zákon o obalech. (ÄŤti a dek)