ProtestnĂ dopisy nÄ›meckĂ˝ch obÄŤanĹŻ proti vĂ˝stavbÄ› cementárny u obce TmaĹ na ĂşzemĂ ÄŚeskĂ©ho krasu pĹ™edali 6. ledna pĹ™ednostovi OkresnĂho úřadu v BerounÄ› Františkovi MalĂ©mu ÄŤlenovĂ© hnutĂ DÄ›ti ZemÄ› pĹ™evleÄŤenĂ za tĹ™i krále. KdyĹľ se tĹ™i královĂ© Kašpar, Melichar a Baltazar dozvÄ›dÄ›li, Ĺľe ÄŚeskĂ˝ kras je ohroĹľován cementovĂ˝m Goliášem, rozhodli se namĂsto pouti do BetlĂ©ma nĂ©st poselstvĂ z nÄ›meckĂ© zemÄ›, odkud Goliáš pocházĂ, berounskĂ©mu pĹ™ednostovi okresnĂho úřadu. Ten totiĹľ napomáhá cementovĂ©mu Goliáši v jeho dĂle zkázy, vysvÄ›tlily DÄ›ti ZemÄ›, proÄŤ F. MalĂ©ho navštĂvili právÄ› jako tĹ™i královĂ©. Dopisy jsou odezvou na ÄŤlánek, kterĂ˝ vyšel v loĹskĂ©m roce v nÄ›meckĂ©m ÄŤasopise Kosmos a shrnoval problematiku těžby vápencĹŻ v ÄŚeskĂ©m krasu. PrávÄ› Okresnà úřad v BerounÄ› totiĹľ vydal ĂşzemnĂ rozhodnutĂ na projekt tzv. NovĂ© králodvorskĂ© cementárny, a to i pĹ™es negativnĂ vĂ˝sledek procesu EIA (posouzenĂ vlivu na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ), nesouhlas správy CHKO, mĂstnĂch zastupitelstev, ale pĹ™edevšĂm i obÄŤanĹŻ tamnĂ lokality. (ÄŤti)
Na snĂmku: TĹ™i královĂ© na SmĂchovskĂ©m nádraĹľĂ.
Foto:Radek SvĂtil /EkoList
Podle nejnovÄ›jšĂch odhadĹŻ geologickĂ˝ch zdrojĹŻ zlata se v loĹľisku v KašperskĂ˝ch Horách (na snĂmku portál štoly NadÄ›je) nacházĂ 100 tun zlatĂ© rudy. Na tiskovĂ© konferenci 22. ledna o tom informoval známĂ˝ kanadskĂ˝ podnikatel a politik ÄŤeskĂ©ho pĹŻvodu Otto Jelinek, kterĂ˝ byl zvolen novĂ˝m pĹ™edsedou správnĂ rady TVX Bohemia dĹŻlnĂ. SpoleÄŤnost se podle jeho slov zároveĹ rozhodla posoudit moĹľnost vyuĹľitĂ alternativnĂ flotaÄŤnÄ› gravitaÄŤnĂ technologie pĹ™i těžbÄ› zlata. Tato metoda je zaloĹľena na efektu pĹ™irozenĂ© gravitace a rĹŻznĂ© smáčivosti zrn hlušiny a rudy. Lepšà ekonomickĂ© parametry a moĹľnost vyuĹľĂt bezkyanidovĂ© technologie jsou jistÄ› dĹŻvodem pro uklidnÄ›nĂ tÄ›ch, kteřà jsou proti těžbÄ›, Ĺ™ekl O. Jelinek, podle kterĂ©ho je i zvaĹľována moĹľnost umĂstÄ›nĂ drtĂcĂho mlĂ˝nu na rudu do podzemĂ s cĂlem minimalizovat dopady na bezprostĹ™ednĂ okolĂ. Podle VojtÄ›cha KoteckĂ©ho z HnutĂ DUHA je uvaĹľovaná zmÄ›na technologie sice pozitivnĂm krokem, nikoli však rozhodujĂcĂm problĂ©mem spojenĂ˝m z těžbou. Daleko vĂ˝znamnÄ›jšà roli zde hraje zásah do krajiny, kterĂ˝ by těžba a ukládánĂ jejĂch odpadĹŻ pĹ™edstavovaly, Ĺ™ekl V. KoteckĂ˝. Proto je postoj HnutĂ DUHA podle nÄ›j i nadále negativnĂ. Svoje zápornĂ© stanovisko k těžbÄ› ÄŚTI potvrdil i starosta KašperskĂ˝ch Hor František StĂbal. (ÄŤti)
Foto: Tomáš Kalvoda
PLZEŇ - Memorandum vyjadĹ™ujĂcĂ nespokojenost s pomalou a neprĹŻhlednou pĹ™Ăpravou ÄŤeskĂ©ho registru zneÄŤištÄ›nĂ prostĹ™edĂ odeslali 14. ledna ministrovi ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ JiĹ™Ămu SkalickĂ©mu nevládnĂ organizace DÄ›ti ZemÄ›, HnutĂ duha, Greenpeace a dalšĂ. Jak dnes uvedl na tiskovĂ© konferenci v Plzni Jan RovenskĂ˝ z DÄ›tĂ ZemÄ›, 39 nevládnĂch organizacĂ poĹľaduje okamĹľitĂ© vytvoĹ™enĂ národnĂho koordinaÄŤnĂho tĂ˝mu za účasti veĹ™ejnosti.
Chceme, aby ministerstvo stanovilo pevnĂ˝ harmonogram pracĂ na zavedenĂ registru do konce roku 1998. ÄŚeská republika byla OrganizacĂ spojenĂ˝ch národĹŻ pro vĂ˝zkum a vzdÄ›lávánĂ vybrána spoleÄŤnÄ› s Mexikem a Egyptem jako zemÄ› vhodná pro pilotnĂ studii zavádÄ›nĂ registru, informoval RovenskĂ˝ s tĂm, Ĺľe napĹ™Ăklad v Mexiku registr letos zahájĂ práci.
Registr je veĹ™ejnÄ› pĹ™Ăstupná databáze informacĂ o mnoĹľstvà škodlivin vypouštÄ›nĂ˝ch z konkrĂ©tnĂch podnikĹŻ do ovzdušà a vody a ukládanĂ˝ch na povrch zemÄ› i pod zem. Jako informaÄŤnĂ nástroj ochrany ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ se osvÄ›dÄŤil se v Ĺ™adÄ› zemĂ, napĹ™Ăklad v USA a v KanadÄ›.
PRAHA - Rada zastupitelstva hl. m. Prahy uloĹľila na svĂ©m poslednĂm zasedánĂ v ĂşterĂ˝ 28. ledna námÄ›stkovi primátora Petru Ĺ vecovi aby zapracoval do pĹ™ipravovanĂ© novelizace smogovĂ© vyhlášky tarifnĂ opatĹ™enĂ mÄ›stskĂ© hromadnĂ© dopravy (MHD) pĹ™i vyhlášenĂ dopravnĂ regulace z dĹŻvodu smogovĂ© situace. Chceme, aby v pĹ™ĂpadÄ› vyhlášenĂ smogovĂ© regulace dopravy byla v Praze jĂzda v prostĹ™edcĂch hromadnĂ© dopravy zdarma, uvedl primátor Jan Koukal s tĂm, Ĺľe toto opatĹ™enĂ je vĂ˝znamnĂ© nejen pro mimopraĹľskĂ© návštÄ›vnĂky hlavnĂho mÄ›sta, kterĂ˝ch dennÄ› do Prahy pĹ™ijĂĹľdĂ v soukromĂ˝ch vozidlech kolem 200 tisĂc.
Na definitivnĂ podobÄ› novelizovanĂ© smogovĂ© vyhlášky se podle jeho slov intenzivnÄ› pracuje. V prĹŻbÄ›hu letošnĂho Ăşnora by mÄ›la bĂ˝t schválena Radou zastupitelstva hl. m. Prahy a jejà účinnost by mÄ›la nastat 1. bĹ™eznem 1997.
Zde jsou uvedeny a na obrázku vyznaÄŤeny tratÄ› 3. kategorie v sĂti ÄŚeskĂ˝ch drah. Podle správnĂ radou ÄŚD schválenĂ© studie AnalĂ˝za ekonomickĂ© situace ÄŚD má bĂ˝t na 83 aĹľ 95% tÄ›chto tratĂ zastaven provoz osobnĂ dopravy.012 PeÄŤky-KouĹ™im, 013 Bošice-BeÄŤváry, 015 HeĹ™manĹŻv MÄ›stec-Borohrádek, 016 Litomyšl-ChoceĹ, 017 Chrudim mÄ›sto-Chrudim, 021 Solnice-ÄŚastolovice, 022 Rokytnice v Orl. h.-Doudleby n. Orl., 023 OpoÄŤno p. Orl. h.-Dobruška, 025 DolnĂ Lipka-Ĺ tĂty, 027 MezimÄ›stĂ-Otovice zast., 034 SmrĹľovka-JosefĹŻv DĹŻl, 035 Tanvald-Harrachov, 036 Ĺ˝eleznĂ˝ Brod-Tanvald (část), 038 Raspenava-BĂlĂ˝ Potok p. Smrkem, 039 FrĂ˝dlant v ÄŚ.-JindĹ™ichovice p. Smrkem, 042 Martinice v Krk.-Rokytnice n. Jiz., 043 Ĺ˝acléř -Královec (část), 044 KunÄŤice n.Lab.-VrchlabĂ, 045 Trutnov-Svoboda n. Ăšpou, 047 Trutnov-Teplice n. MetujĂ, 062 Chlumec n. Cidl.-KĹ™inec, 063 Kopidlno-Bakov n. Jiz., 064 Mladá Boleslav-Stará Paka, 074 ÄŚelákovice-Neratovice, 076 Mladá Boleslav-MÄ›lnĂk, 083 Rumburk-DolnĂ Poustevna, 084 Rumburk-Mikulášovice dol. n., 085 PanskĂ˝--Krásná LĂpa, 087 ÄŚeská LĂpa-Lovosice, 094 VraĹany-LuĹľec n.Vlt., 095 VraĹany-Libochovice, 096 Roudnice n. L.-Zlonice,097 Lovosice-Teplice v ÄŚ., 113 Louny-Obrnice(část), 114 Louny-Lovosice, 121 Hostivice-PodlešĂn,122 Hostivice-Rudná u Prahy (část), 125 Krupá-Kolešovice, 134 Louka u L.-LitvĂnov (část), 135 Louka u L.- Moldava v Kr. h. (část), 137 Chomutov-Vejprty, 141 Dalovice- MerklĂn, 142 Karlovy Vary-PotĹŻÄŤky, 143 Chodov-Nová Role, 144 Chodov-KrásnĂ˝ Jez, 145 Svatava-Kraslice (část), 146 Tršnice-Luby u Chebu, 148 Aš-Hranice v ÄŚ. (část), 149 Karlovy Vary-MariánskĂ© LáznÄ›, 161 RakovnĂk-BeÄŤov n. Tepl., 162 RakovnĂk-Mladotice, 163 Protivec-Bochov, 164 KadaĹ-Kaštice, 165 Kad. Rohozec-VilĂ©mov u KadanÄ›, 167 Praha-Rudná u P.-Beroun Záv., 172 Lochovice-ZadnĂ TĹ™ebaĹ, 173 Rokycany-NezvÄ›stice, 174 Chrást u PlznÄ›-Radnice, 175 PĹovany-BezdruĹľice, 176 SvojšĂn-Bor, 181 HeĹ™manova HuĹĄ-Nýřany, 182 Poběžovice-StaĹkov, 184 DomaĹľlice- Tachov (část), 191 Nepomuk-Blatná, 192 ÄŚĂÄŤenice-TĂ˝n n Vlt., 193 DĂvÄŤice-Netolice, 194 Volary-Kájov, ÄŚernĂ˝ KĹ™ĂĹľ-NovĂ© ĂšdolĂ (část), 195 RybnĂk- Lipno n. Vlt., 197 ÄŚĂÄŤenice-Volary, 203 Kostelec u Jihl.-Slavonice, 205 ObrataĹ-JindĹ™ichĹŻv Hradec, 206 JindĹ™ichĹŻv Hradec-Nová BystĹ™ice, 207 BĹ™eznice- RoĹľmitál p. TĹ™emš., 208 BĹ™eznice- Volary, 222 ÄŚerÄŤany-SvÄ›tlá n. Sáz., 223 Benešov u P.-TrhovĂ˝ Ĺ tÄ›pánov, 224 Tábor-BechynÄ›, 225 Olbramovice-SedlÄŤany, 232 Lysá n. L.-Milovice, 234 KolĂn-LedeÄŤko, 235 Kutná Hora-ZruÄŤ n. Sáz., 236 Čáslav-TĹ™emošnice, 237 HavlĂÄŤkĹŻv Brod-Humpolec, 242 DobronĂn- Polná, 243 MoravskĂ© BudÄ›jovice- Jemnice, 244 MoravskĂ© Bránice- Oslavany (část), 245 Hrušovany n. Jev.-HevlĂn, 247 BĹ™eclav-Lednice, 251 Tišnov- Žďár n. Sáz., 252 Studenec-KĹ™iĹľanov, 253 PohoĹ™elice-Vranovice, 254 Ĺ akvice-HustopeÄŤe u Brna, 255 HodonĂn-ZajeÄŤĂ, 256 ÄŚejÄŤ-Ĺ˝dánice, 257 Kyjov-HodonĂn, 261 Žďárec u SkutÄŤe-Svitavy, 262 Skalice n. Svitavou-Chornice, 263 TĹ™ebovice v ÄŚ.-Chornice, 271 ProstÄ›jov-Chornice, 272 Rudoltice v ÄŚ.-Lanškroun, 273 ÄŚervenka-Senice na HanĂ©, 274 Litovel pĹ™edm.-MladeÄŤ, 275 ProstÄ›jov-Olomouc, 276 Suchdol n. Odrou-Budišov n. Budišovkou, 277 Suchdol n. Odrou-Fulnek, 278 Suchdol n. Odrou-NovĂ˝ JiÄŤĂn mÄ›sto, 279 StudĂ©nka-BĂlovec, 281 ValašskĂ© Me- ziĹ™ĂÄŤĂ-RoĹľnov p. RadhoštÄ›m, 282 VsetĂn-VelkĂ© Karlovice, 291 Ĺ umperk-SobotĂn (část), 292 Hanušovice-StarĂ© MÄ›sto p. Smrkem, 293 Lipová L.-JavornĂk ve Sl., 295 Mikulovice-ZlatĂ© Hory, 296 TĹ™emešná ve Sl.-Osoblaha, 301 KroměřĂĹľ-Zborovice, 302 Hostašovice-NovĂ˝ JiÄŤĂn h. n., 303 FrĂ˝dlant n. Ostr.-Ostravice, 311 Valšov-RĂ˝maĹ™ov, 312 Bruntál-Malá Morávka, 313 Milotice n. Op.- Vrbno p. Prad., 314 Opava vĂ˝ch.-Svob. HeĹ™manice, 315 Opava vĂ˝ch.-Hradec n. Mor., 317 Opava vĂ˝ch.-HluÄŤĂn, 318 KravaĹ™e ve Sl.-Chuchelná, 322 ÄŚeskĂ˝ TěšĂn-FrĂ˝dek-MĂstek, 333 Nezamyslice-Morkovice, 334 KojetĂn-TovaÄŤov, 335 ZlĂn stĹ™.-Vizovice (část), 341 VeselĂ n. Mor.-Rohatec (část), 345 Ăšjezdec u Luh.-LuhaÄŤovice
Na zhruba jednĂ© tĹ™etinÄ› všech ĹľelezniÄŤnĂch tratĂ by mÄ›ly ÄŚeskĂ© dráhy zrušit provozovánĂ osobnĂ dopravy.
VyplĂ˝vá to z AnalĂ˝zy ekonomickĂ© situace ÄŚeskĂ˝ch drah, kterou 17. ledna projednala a schválila SprávnĂ rada ÄŚD. Studie dále konstatuje, Ĺľe celková odepsanost ĹľelezniÄŤnĂch tratĂ u nás dosahuje v souÄŤasnosti 59%. NejtĂĹľivÄ›jšà situace je na tratĂch tzv. 3. kategorie, kterĂ© se svojĂ celkovou dĂ©lkou 3386 km pĹ™edstavujĂ vĂce neĹľ tĹ™etinu celkovĂ© ĹľelezniÄŤnĂ sĂtÄ› ÄŚeskĂ© republiky. Ĺada z tÄ›chto tratĂ je uĹľ dnes v nevyhovujĂcĂm stavu a vÄ›tšina z nich ztratĂ technickou zpĹŻsobilost k provozu do 12 mÄ›sĂcĹŻ, a to tĂm spĂše, Ĺľe na všech tÄ›chto tratĂch uĹľ byly pozastaveny jakĂ©koli investice. V materiálu je pĹ™Ămo konstatováno, Ĺľe na tÄ›chto tratĂch je pĹ™edpokládán postupnĂ˝ Ăştlum.
AutoĹ™i studie navrhujĂ 4 varianty Ĺ™ešenĂ souÄŤasnĂ© situace. Ty se však shodujĂ v tom, Ĺľe nejpozdÄ›ji v letech 1997-99 je tĹ™eba zrušit 1320-1415 km tratĂ.
Podle studie ÄŚeskĂ© dráhy: …k privatizaci nabĂdnou pouze nadbyteÄŤnĂ˝ majetek, jehoĹľ dalšà uĹľitĂ v ÄŚD nezaruÄŤuje tvorbu zisku nebo sluĹľbu v oblasti osobnĂ dopravy. NevyluÄŤuje se postupná privatizace nejztrátovÄ›jšĂch tratĂ…. Ty by tedy mohly bĂ˝t ještÄ› pĹ™ed zrušenĂm nabĂdnuty k privatizaci.
Materiál se vÄ›nuje i dopadĹŻm jednotlivĂ˝ch druhĹŻ dopravy na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ. V tĂ©to souvislosti konstatuje, Ĺľe ĹľelezniÄŤnĂ doprava má 6x menšà energetickou nároÄŤnost a 5x menšà emise CO2 na 1 osobu a kilometr oproti dopravÄ› silniÄŤnĂ. Tyto Ăşdaje však autorĹŻm SprávnĂ radou ÄŚD schválenĂ©ho materiálu nebránĂ v tom, aby v závÄ›reÄŤnĂ© části konstatovali: …celkem je poÄŤĂtáno s absolutnĂm zastavenĂm provozu osobnĂ dopravy na 2800-3218 km tratĂ… To v podstatÄ› znamená, Ĺľe budou zrušeny tĂ©měř všechny tratÄ› 3. kategorie. Ty jsou vyznaÄŤeny na obrázku ne protÄ›jšà stranÄ›.
Podle platnĂ©ho zákona o drahách musĂ ÄŚeskĂ© dráhy oznámit zámÄ›r samovolnĂ©ho zrušenĂ tratÄ› nejmĂ©nÄ› 13 mÄ›sĂcĹŻ dopĹ™edu. Ĺ˝e by však rušenĂ tratĂ nezákonnÄ› tajily, ÄŚeskĂ© dráhy Ăşsty svĂ©ho tiskovĂ©ho oddÄ›lenĂ popĂrajĂ. Obsah AnalĂ˝zy ekonomickĂ© situace ÄŤeskĂ˝ch drah zatĂm ale nebyl (oficiálnÄ›) zveĹ™ejnÄ›n.
Dne 22. ledna 1997 Senát vyslovil souhlas se zákonem o podmĂnkách dovozu a vĂ˝vozu ohroĹľenĂ˝ch druhĹŻ volnÄ› ĹľijĂcĂch ĹľivoÄŤichĹŻ a planÄ› rostoucĂch rostlin.
StátnĂ správu podle tohoto zákona vykonávajĂ MĹ˝P, ÄŚeská inspekce Ĺ˝P, okresnà úřady a správy národnĂch parkĹŻ a CHKO. Ĺ˝ivĂ˝ i neĹľivĂ˝ exemplář chránÄ›nĂ©ho druhu je moĹľno zaregistrovat u sekretariátu CITES prostĹ™ednictvĂm MĹ˝P a s jeho stanoviskem. PovolenĂ k vĂ˝vozu nebo dovozu exempláře vydá MĹ˝P na základÄ› doporuÄŤenĂ vÄ›deckĂ©ho orgánu po pĹ™edloĹľenà žádosti o povolenĂ ve formÄ› formuláře.
ĹĂzenĂ vedená podle tohoto zákona se Ĺ™ĂdĂ obecnĂ˝m pĹ™edpisem o správnĂm Ĺ™ĂzenĂ. Za pĹ™estupek mĹŻĹľe bĂ˝t fyzickĂ© osobÄ› uloĹľena pokuta 100 000 KÄŤ, pĹ™i opakovánĂ pĹ™estupku do dvou let aĹľ do výše 200 000 KÄŤ. Pokud fyzická nebo právnická osoba porušà zákon pĹ™i vĂ˝konu podnikatelskĂ© ÄŤinnosti, mĹŻĹľe zaplatit pokutu aĹľ do výše 1 000 000 KÄŤ. Pokuta je pĹ™Ăjmem StátnĂho fondu ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ. Je zajĂmavĂ©, Ĺľe nebyl schválen pozmÄ›ĹovacĂ návrh podanĂ˝ poslancem P. Maixnerem, kde pokuty dosahovaly vyššĂch částek. Všecky zemÄ› EU s vĂ˝jimkou Ĺecka a Irska povaĹľujĂ závaĹľná porušenĂ Ăşmluvy CITES za trestnĂ˝ ÄŤin s moĹľnostĂ trestu odnÄ›tĂ svobody aĹľ do 5 let (je to trestnĂ˝m ÄŤinem i na Slovensku - 3 roky). U nás se o novelizaci trestnĂho řádu v tomto smÄ›ru teprve uvaĹľuje (pĹ™i projednávánĂ zákona padl návrh s moĹľnostĂ odnÄ›tĂ svobody aĹľ do 3 let).
Pokud bude nÄ›jakĂ˝ exemplář zĂskán v rozporu s tĂmto zákonem mĹŻĹľe ho ÄŚIĹ˝P, okresnà úřad nebo správa NP ÄŤi CHKO na základÄ› pĂsemnĂ©ho rozhodnutĂ odebrat a umĂstit v záchrannĂ©m centru (dále s nĂm bude naloĹľeno podle rozhodnutĂ MĹ˝P). Tento novĂ˝ zákon zavádĂ nÄ›která pĹ™ĂsnÄ›jšà opatĹ™enĂ, která odpovĂdajĂ poĹľadavkĹŻm EU. Patřà sem nutnost dovoznĂho povolenĂ pro všechny druhy ze seznamu CITES I i II, prokazovánĂ pĹŻvodu zaregistrovánĂm exempláře u pĹ™ĂslušnĂ©ho úřadu a zákaz komerÄŤnĂho vyuĹľĂvánĂ exemplářů druhĹŻ CITES I s nÄ›kterĂ˝mi specifickĂ˝mi vĂ˝jimkami.
Podle pana RNDr. Jana KuÄŤery, CSc., z odboru ochrany pĹ™Ărody obdrĹľelo MĹ˝P v minulĂ©m roce 884 žádostĂ o povolenĂ CITES, z ÄŤehoĹľ bylo kladnÄ› vyĹ™Ăzeno 459 povolenĂ na vĂ˝voz a 381 povolenĂ k dovozu. KromÄ› toho MĹ˝P vydalo retrospektivnÄ› potvrzenĂ o dovozu pro 59 ĹľadatelĹŻ, kteřà dovezli zbožà v souladu s CITES pro ÄŚR (mÄ›li platnĂ© doklady CITES cizĂch státĹŻ), ale nemÄ›li pĹ™edem povolenĂ k dovozu od MĹ˝P. Dalšà zajĂmavĂ© informace je moĹľnĂ© najĂt na Internetu na adrese http://www.env.cz/envi/cites/intcit.html,kde si mĹŻĹľete pĹ™eÄŤĂst vĂ˝roÄŤnĂ zprávy CITES za minulá lĂ©ta. Zpráva za rok 1996 bude zkompletována v pĹŻlce roku 1997.
Stav lesa na Ĺ umavÄ› se v poslednĂ dobÄ› pĹ™iblĂĹľil katastrofÄ›. VÄ›trnĂ© polomy v letech 1983 a 1984 a následovnÄ› kĹŻrovcová kalamita v poslednĂch tĹ™ech letech poniÄŤily šumavskĂ˝ les natolik, Ĺľe lze konstatovat, Ĺľe podĂ©l nÄ›meckĂ˝ch hranic na hĹ™ebenovĂ˝ch partiĂch je les mrtvĂ˝. A to na obou stranách, nÄ›meckĂ© i ÄŤeskĂ©. Touto situacĂ se zabĂ˝val 7. ledna seminář SpoleÄŤnosti pro trvale udrĹľitelnĂ˝ Ĺľivot (STUĹ˝).
Ĺ umava jako chránÄ›ná krajinná oblast obsahuje 70 000 ha, z toho je 56 000 ha lesĹŻ. Z toho pouze asi 8,8 tisĂc ha tvořà 1. zĂłnu, dalšĂch 56,9 tisĂc zĂłnu druhou a 2,8 tisĂc ha zĂłnu tĹ™etĂ. PĹ™ĂrodnĂ les, kterĂ˝ by obsahoval takovĂ˝ porost, jakĂ˝ v nÄ›m rostl pĹ™ed pĹ™Ăchodem ÄŤlovÄ›ka, se uĹľ nevyskytuje. Smrk, kterĂ˝ je u nás zastoupen z vĂce neĹľ 50%, se v pĹ™ĂrodÄ› vyskytuje normálnÄ› jen nad 1000 m nadmoĹ™skĂ© výšky. Jinde byl les smĂšenĂ˝ (buk, jedle, jeřáb, klen), kterĂ˝ se u nás vyskytuje Ĺ™idÄŤeji neĹľ dĹ™Ăve. HlavnĂ vĂ˝hoda pĹ™ĂrodnĂho lesa spoÄŤĂvá v tom, Ĺľe pĹ™i zásahu kĹŻrovce zĹŻstanou ostatnĂ stromy nezasaĹľeny. KromÄ› toho smrk, kterĂ˝ na Ĺ umavÄ› roste, nenĂ pĹŻvodnĂ, jde o alpskĂ˝ dovoz. O to snadnÄ›ji pak podlĂ©há svĂ˝m nepřátelĹŻm.
KĹŻrovec, ÄŤi spĂše lĂ˝koĹľrout smrkovĂ˝, je vlastnÄ› pĹ™irozenĂ˝ ÄŤlen lesa, kterĂ˝ by mÄ›l zabraĹovat pĹ™emnoĹľenĂ smrkĹŻ. DĂky pĹ™ĂznivĂ˝m klimatickĂ˝m podmĂnkám se v roce 1993 pĹ™emnoĹľil (dosáhl dvou generacĂ v jednĂ© sezĂłnÄ› namĂsto obvyklĂ© jednĂ©), a tak zaÄŤala kĹŻrovcová kalamita. Ta dosáhla svĂ©ho vrcholu o rok pozdÄ›ji. NásledujĂcĂ lĂ©to 1997 je povaĹľováno za rozhodujĂcĂ v boji proti kĹŻrovci.
ZpĹŻsoby, jak se s kĹŻrovcem vypořádat, jsou v podstatÄ› dva. Tzv. bavorskĂ˝ model, uplatĹovanĂ˝ od r. 1983 v bavorskĂ©m národnĂm parku, spoÄŤĂvá v tom, Ĺľe kalamitÄ› se nechá volnĂ˝ prĹŻbÄ›h a vzniklĂ© mrtvĂ© oblasti se nechajĂ zarĹŻst. Náš model spoÄŤĂvá v tom, Ĺľe mrtvĂ© stromy budou odtěženy. V mutacĂch tohoto modelu se poÄŤĂtá s tĂm, Ĺľe se bude těžit jen z urÄŤitĂ˝ch zĂłn. Tento model byl uĹľ u nás uplatĹován. Dle názoru nÄ›kterĂ˝ch odbornĂkĹŻ byl tento zásah, kvĹŻli hrubĂ©mu pĹ™ekraÄŤovánĂ mnoĹľstvĂ, kterĂ© mÄ›lo bĂ˝t vytěženo, medvÄ›dĂ sluĹľbou. Ale ani NÄ›mci nemajĂ se svĂ˝m modelem velkĂ˝ ĂşspÄ›ch. I jim stromy umĂrajĂ a zacelenĂ mrtvĂ˝ch porostĹŻ trvá jedno aĹľ dvÄ› stoletĂ. Ĺ™ada odbornĂkĹŻ se takĂ© domnĂvá, Ĺľe náš les je uĹľ do tĂ© mĂry pozmÄ›nÄ›n, Ĺľe uĹľ pro nÄ›j stejnÄ› nenĂ moĹľná existence bez lidskĂ© pomoci.
Pravda je nakonec moĹľná nÄ›kde jinde. KĹŻrovci vlastnÄ› nelze ÄŤelit, lze ho pouze pĹ™eÄŤkat. NenĂ pak tak dĹŻleĹľitĂ©, co dÄ›lat s kĹŻrovcem zasaĹľenĂ˝mi porosty, jako spĂše to, snaĹľit se pĹ™edejĂt kalamitÄ› dĹŻslednĂ˝m vysazovánĂm porostu co nejbližšĂho tomu pĹŻvodnĂmu.
MezinárodnĂ ekologická organizace Greenpeace pokraÄŤuje v kampani proti pouĹľĂvánĂ geneticky zmanipulovanĂ˝ch potravin. 28. ledna zablokovali aktivistĂ© Greenpeace vchody národnĂch poboÄŤek třà nejvÄ›tšĂch nadnárodnĂch potravinářskĂ˝ch koncernĹŻ Unilever (vyrábĂ mj. Algidu a Ramu), Danone a NestlĂ©. Greenpeace poĹľadujĂ, aby se spoleÄŤnosti zaruÄŤily, Ĺľe nebudou pouĹľĂvat suroviny zĂskanĂ© z geneticky pozmÄ›nÄ›nĂ˝ch organismĹŻ. Jedná se zejmĂ©na o geneticky pozmÄ›nÄ›nou sĂłju, odolnou proti herbicidu Roundup, kterou vyvinula americká firma Monsanto. Tato transgennĂ sĂłja obsahuje gen baktĂ©rie Agrobacterium sp., kterĂ˝ nese informaci pro vznik enzymu EPSPS (5-enolpyruvylšikimát-3-fosfatáza).
Firma Monsanto vyrábĂ takĂ© herbicid glyfosát (obchodnÄ› tzv. Roundup). Ten zabĂjĂ rostliny dĂky tomu, Ĺľe pozastavuje účinek enzymu EPSPS. SĂłja firmy Monsanto má ve svĂ©m genomu zabudovány geny výše zmĂnÄ›nĂ© baktĂ©rie, dĂky nimĹľ produkuje trochu odlišnĂ˝ EPSPS, a je tedy proti Roundupu odolná. Pokud by se pÄ›stovánĂ takto geneticky modifikovanĂ© sĂłji rozšĂĹ™ilo, stali by se zemÄ›dÄ›lci na Roundupu firmy Monsanto v podstatÄ› závislĂ. JinĂ˝m pĹ™Ăkladem geneticky zmanipulovanĂ© potraviny je transgennĂ kukuĹ™ice firmy Ciba-Geigy, která byla nedávno dovezena i na ÄŤeskĂ˝ trh (viz ÄŤlánek v minulĂ©m EkoListu). Do tĂ©to kukuĹ™ice bylo vpraveno nÄ›kolik genĹŻ z rĹŻznĂ˝ch organismĹŻ, kterĂ© ji ÄŤinĂ rezistentnĂ proti antibiotiku Ampicilin a herbicidu Basta.
Argumenty odpĹŻrcĹŻ genetickĂ˝ch manipulacĂ lze shrnout do nÄ›kolika bodĹŻ. JednĂm z nich je i tvrzenĂ: "LidĂ© chtÄ›jĂ pravĂ© potraviny - pĹ™ĂrodnĂ a niÄŤĂm nenarušenĂ©." Platnost tÄ›chto argumentĹŻ je však pĹ™inejmenšĂm diskutabilnĂ vzhledem k tomu, Ĺľe daleko vÄ›tšà mnoĹľstvĂ cizorodĂ© nukleovĂ© kyseliny pocházejĂcĂ z baktĂ©riĂ i virĹŻ lidĂ© zkonzumujĂ mimodÄ›k pĹ™i poĹľĂvánĂ tzv. pravĂ©ho jĂdla. DalšĂm typ argumentĹŻ se dá shrnout do tvrzenĂ: "Geneticky zmanipulovanĂ© potraviny poškozujĂ lidskĂ© zdravĂ." Jde zejmĂ©na o moĹľnost vzniku nejrĹŻznÄ›jšĂch alergickĂ˝ch reakcĂ. Podobná situace nastala u sĂłji, do kterĂ© byl vpraven gen pocházejĂcĂ z para oĹ™echĹŻ. CĂlem bylo zvýšit v sĂłje obsah aminokyseliny methioninu. SĂłja pak ovšem pĹŻsobila u konzumentĹŻ ÄŤetnĂ© alergickĂ© reakce. Proto v tĂ©to souvislosti vyvolávajĂ obavy zejmĂ©na geneticky zmanipulovanĂ© odrĹŻdy sĂłji firmy Monsanto. (pokraÄŤovánĂ)
AktivistĂ© Greenpeace pĹ™evleÄŤenĂ za pokusnĂ© králĂky protestujĂ pĹ™ed firmou NestlĂ©.
Foto: Jiřà Neustupa/EkoList
VĹŻdci z vĂce neĹľ stovky zemĂ se sešli pĹ™ed pÄ›ti lety v brazilskĂ©m mÄ›stÄ› Rio de Janeiro na tzv. Sumitu ZemÄ›. Na tĂ©to konferenci byla pĹ™ijata opatĹ™enĂ, která by mÄ›la umoĹľnit rozvoj bez poškozovánĂ ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ. Byla však tato opatĹ™enĂ uplatnÄ›na v praxi?
Ekologická organizace Worldwatch Institute tvrdĂ, Ĺľe ne. JednotlivĂ© státy prĂ˝ neplnĂ svĂ© cĂle vytyÄŤenĂ© na Sumitu. Worldwatch nedávno zveĹ™ejnil svou vĂ˝roÄŤnĂ zprávu o stavu ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ na Zemi s názvem Stav svÄ›ta 97.
Podle zprávy se nÄ›kterĂ© ekologickĂ© problĂ©my od Sumitu ZemÄ› ještÄ› zhoršily. NapĹ™Ăklad poÄŤet obyvatel ZemÄ› se zvýšil o 450 milĂłnĹŻ lidĂ. VelkĂ© plochy lesĹŻ byly vymĂ˝ceny. RoÄŤnĂ emise oxidu uhliÄŤitĂ©ho ze spalovánĂ fosilnĂch paliv dosáhly dosud nejvyššà úrovnÄ›. Tyto emise jsou povaĹľovány za pĹ™ĂÄŤinu nebezpeÄŤnĂ©ho oteplovánĂ ZemÄ›. Zpráva uvádĂ, Ĺľe nejvĂ˝znamnÄ›jšà dohody pĹ™ijatĂ© na Sumitu nebyly uplatnÄ›ny v praxi. Podle tÄ›chto dohod mÄ›lo bĂ˝t zastaveno oteplovánĂ zemskĂ©ho klimatu a chránÄ›ny ĹľivoÄŤišnĂ© a rostlinnĂ© druhy.
Zpráva jmenuje osm zemĂ, kterĂ© majĂ nejvÄ›tšà vliv na svÄ›tovĂ© ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ. Jsou to ÄŚĂna, Indie, USA, IndonĂ©sie, BrazĂlie, Rusko, Japonsko a NÄ›mecko. V tÄ›chto zemĂch Ĺľije 56% svÄ›tovĂ© populace. ProdukujĂ 58% emisĂ oxidu uhliÄŤitĂ©ho.
Podle zprávy by tyto zemÄ› mohly stát v ÄŤele snah o prosazenĂ dohod uzavĹ™enĂ˝ch v Rio de Janeiru do praxe. Zpráva vytĂ˝ká USA, Ĺľe nejsou vĹŻdÄŤĂ zemĂ v ekologickĂ˝ch otázkách. ÄŚĂna je zde kritizována za obrovskĂ© zneÄŤišťovánĂ ovzdušĂ, kterĂ© zasahuje aĹľ do Japonska a JiĹľnĂ Koreje.
PĹ™Ăliš mnoho vlád podporuje ekonomickĂ˝ rĹŻst i za cenu zneÄŤišťovánĂ atmosfĂ©ry a oceánĹŻ. Mnoho obÄŤanĹŻ i mĂstnĂch samospráv pĹ™itom podpoĹ™ilo rozvojovĂ© projekty, kterĂ© neniÄŤĂ ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ. 1500 mÄ›st v 51 zemĂch sestavilo plány na ochranu ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ zaloĹľenĂ© na cĂlech, vytyÄŤenĂ˝ch na Sumitu ZemÄ›. MnohĂ© z tÄ›chto lokálnĂch plánĹŻ jsou lepšà neĹľ plány navrĹľenĂ© národnĂmi vládami.
ObestĹ™ena tajemstvĂm stále zĹŻstává havárie ruskĂ©ho tankeru Nachodka, kterĂ˝ v noci na 2. ledna ztroskotal asi 700 km západnÄ› od Tokia poblĂĹľ japonskĂ©ho poloostrova Noto. LoÄŹ pĹ™evážejĂcĂ 19 000 tun ropy z ÄŤĂnskĂ© Ĺ anghaje na ruskou KamÄŤatku se v bouĹ™i rozlomila na dvÄ› části. VÄ›tšà část tankeru klesla na dno, pĹ™ĂÄŹ však zĹŻstala plavat na hladinÄ› a uniklo z nĂ kolem 4 000 tun nákladu. Ropná skvrna devastujĂcĂ vĂce neĹľ 500 km pobĹ™ežà zpĹŻsobila snad nejvÄ›tšà ekologickou katastrofu v dÄ›jinách Japonska. ZneÄŤištÄ›nĂ© oblasti jsou bohatĂ© na faunu a flĂłru a vyskytujĂ se zde i ptaÄŤĂ rezervace. OhroĹľen je takĂ© provoz jadernĂ˝ch elektráren rozmĂstÄ›nĂ˝ch po pobĹ™eĹľĂ. Na likvidaci havárie byli nasazeni vojáci, kteřà se s tisĂci dobrovolnĂky snažà zbavit pláže mastnĂ© hmoty, kterou se kvĹŻli špatnĂ©mu poÄŤasĂ nepodaĹ™ilo zlikvidovat na moĹ™i. V souvislosti s touto katastrofou oznámil japonskĂ˝ ministr dopravy, Ĺľe zpĹ™ĂsnĂ kontroly nad cizĂmi plavidly zastavujĂcĂmi v japonskĂ˝ch pĹ™Ăstavech vzhledem k vzrĹŻstajĂcĂmu poÄŤtu nehod na moĹ™i. (bam)Na snĂmku: MĂstnĂ obyvatelĂ© a dobrovolnĂci z oblasti Mikuny pokraÄŤovali 9. ledna v operacĂch, jejichĹľ cĂlem je potlaÄŤit následky ekologickĂ© katastrofy na japonskĂ©m poloostrovÄ› Noto. Ĺ˝ivotnĂ prostĹ™edĂ oblasti Mikuny je bezprostĹ™ednÄ› ohroĹľeno ropou, která uniká z části vraku havarovanĂ©ho ruskĂ©ho tankeru Nachodka (v pozadĂ).
Foto: ÄŚTK
Historicky prvnĂm zákonem, kterĂ˝ Senát vrátil s pozmÄ›ĹovacĂmi návrhy PoslaneckĂ© snÄ›movnÄ› (PS), se stala malá novela tzv. vodnĂho zákona. Rozhodlo o tom 23. ledna hlasovánĂm 68 pĹ™ĂtomnĂ˝ch senátorĹŻ. HlavnĂ chybu novely spatĹ™ovali senátoĹ™i v náhradách za omezenĂ uĹľĂvánĂ nemovitostĂ ve vodnĂch ochrannĂ˝ch pásmech. Podle pĹ™edsedy ĂşstavnÄ› právnĂho vĂ˝boru Pavla RychetskĂ©ho, vláda v novele neuvedla, jaká a v jakĂ© výši bude poskytnuta náhrada vlastnĂkĹŻm, na jejichĹľ pozemku byla zĹ™Ăzena vodnĂ ochranná zĂłna. (ÄŤti)
Senát po obsáhlĂ© diskusi schválil 24. ledna tÄ›snou vÄ›tšinou 38 ze 71 pĹ™ĂtomnĂ˝ch senátorĹŻ tzv. atomovĂ˝ zákon ve znÄ›nĂ pĹ™edloĹľenĂ©m Poslaneckou snÄ›movnou. V obecnĂ© diskusi vystoupili se zásadnĂmi pĹ™ipomĂnkami senátor Pavel HeĹ™man (DEU) a Pavel RychetskĂ˝ (ÄŚSSD). HeĹ™manovy námitky se tĂ˝kaly pĹ™edevšĂm absence klĂÄŤe k vĂ˝bÄ›ru zástupcĹŻ veĹ™ejnosti v radÄ› zákonem vytvoĹ™enĂ© Správy ĂşloĹľišť radioaktivnĂch odpadĹŻ. NejzávaĹľnÄ›jšà pĹ™ipomĂnka RychetskĂ©ho směřovala k tzv. subjektivnĂ promlÄŤecĂ lhĹŻtÄ›, která je v zákonÄ› odvozena od data události vedoucĂ k jadernĂ© škodÄ›, kdyĹľ podle RychetskĂ©ho má bĂ˝t odvozena od doby, kdy subjektu (obÄŤanovi škoda vznikla ÄŤi ji pocĂtil. Proti atomovĂ©mu zákonu majĂ Ĺ™adu vĂ˝hrad i ekologickĂ© iniciativy, napĹ™Ăklad hnutĂ Duha, Greenpeace nebo Nadace proti atomovĂ©mu nebezpeÄŤĂ. (ÄŤti)
MezinárodnĂ soudnĂ dvĹŻr v Haagu zaÄŤne projednávat spor mezi MaÄŹarskem a Rakouskem tĂ˝kajĂcĂ se Soustavy vodnĂch dÄ›l GabÄŤĂkovo-Nagymaros (SVD) 3. bĹ™ezna letošnĂho roku. PrvnĂ tĂ˝den bude vyslechnuta maÄŹarská, druhĂ˝ slovenská strana. Po dvoutĂ˝dennĂ pĹ™estávce a prohlĂdce SVD budou mĂt obÄ› strany dva dny na zodpovÄ›zenĂ otázek a po jednom dni na vzájemnĂ© reakce v Haagu. RozhodnutĂ soudu lze oÄŤekávat na podzim. (dek)
Za vĂtÄ›zstvĂ ekologĹŻ lze povaĹľovat rozhodnutĂ táborskĂ© mÄ›stskĂ© rady z pondÄ›lĂ 20. ledna veÄŤer, která pĹ™istoupila na to, Ĺľe silnice pĹ™es botanickou zahradu v TáboĹ™e nepovede. Starostu Tábora JiĹ™Ăho VanĂÄŤka rada pověřila, aby pĹ™ipravil zadánĂ pro novĂ© vypracovánĂ koncepce dopravnĂ politiky v TáboĹ™e s tĂm, Ĺľe se do práce zapojĂ i zástupci ekologickĂ˝ch aktivit. Petici na ochranu botanickĂ© zahrady v TáboĹ™e podepsalo tĂ©měř devÄ›t tisĂc obÄŤanĹŻ. Z 21 zahraniÄŤnĂch botanickĂ˝ch zahrad pĹ™išlo 147 podpisĹŻ.(ÄŤti)
SpotĹ™eba elektĹ™iny ÄŤinila v loĹskĂ©m roce 54 111 GWh, coĹľ znamená meziroÄŤnĂ nárĹŻst 3,75 procenta. Mezi lety 1994 a 1995 se pĹ™itom spotĹ™eby zvýšila tĂ©měř o šest procent. RĹŻst spotĹ™eby v domácnostech v roce 1996 oproti roku 1995 ÄŤinil 7,5 procenta. PĹ™es zpomalenĂ rĹŻstu pĹ™edstavovala loĹská spotĹ™eba historickĂ© maximum. Dosud nejvÄ›tšĂch odbÄ›rĹŻ bylo dosaĹľeno v roce 1989, kdy bylo spotĹ™ebováno 53 320 GWh. Podle odhadĹŻ ÄŚEZ bude zvyšovánĂ spotĹ™eby pokraÄŤovat i v dalšĂch letech, takĹľe k uspokojenĂ poptávky nebude staÄŤit ani vĂ˝kon JadernĂ© elektrárny TemelĂn. Proto chce ÄŚEZ na pĹ™elomu stoletĂ stavÄ›t dalšà elektrárnu - nejspĂš na zemnĂ plyn. (ÄŤti)
S uspořádánĂm mistrovstvĂ svÄ›ta v klasickĂ©m lyĹľovánĂ SKI 2003 v chránÄ›nĂ˝ch oblastech JizerskĂ˝ch a LuĹľickĂ˝ch hor nesouhlasĂ ekologická organizace DÄ›ti ZemÄ›. Projekt SKI 2003 ve svĂ©m dĹŻsledku povede k zásahĹŻm do zdravĂ˝ch částĂ lesa a ovlivnĂ i mokĹ™adnĂ systĂ©my JizerskĂ˝ch hor, neboĹĄ pĹ™edpokládá neĂşmÄ›rnĂ© zvýšenĂ kapacity lyĹľaĹ™skĂ˝ch areálĹŻ v danĂ˝ch oblastech, uvedl v rozhovoru pro ÄŚTI JindĹ™ich PetrlĂk z DÄ›tĂ ZemÄ›. PoslednĂm termĂnem, kdy se veĹ™ejnost k projektu mĹŻĹľe vyjádĹ™it, je 15. Ăşnor, neboĹĄ v tento den podle zákona o posuzovánĂ vlivu na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ uplynou dva mÄ›sĂce od zveĹ™ejnÄ›nĂ studie ÄŚeskĂ©ho ekologickĂ©ho Ăşstavu o vlivu SKI 2003 na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ JizerskĂ˝ch a LuĹľickĂ˝ch hor. (ÄŤti)
VĂ˝bor pro veĹ™ejnou správu, regionálnĂ rozvoj a ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ PoslaneckĂ© snÄ›movny schválil 22. ledna pĹ™ipomĂnky k vládnĂmu návrhu zákona o odpadech. Za jednu z nejdĹŻleĹľitÄ›jšĂch Ăşprav oznaÄŤil ÄŤlen vĂ˝boru L. Ambrozek (KDU-ÄŚSL) zachovánĂ programĹŻ odpadovĂ©ho hospodářstvĂ, kterĂ© mÄ›ly bĂ˝t zákonem zrušeny. VĂ˝bor do zákona doplnil i zákaz vĂ˝roby a dovozu obalĹŻ z PVC od roku 2000 a sankce za porušenĂ tohoto zákazu. Poslanci navĂc pĹ™ijali doprovodnĂ© usnesenĂ, kterĂ˝m vyzvali vládu, aby do konce roku 1997 pĹ™edloĹľila novĂ˝ zákon o obalech. (ÄŤti a dek)