Po více než čtyřhodinovém jednání zvolilo Valné shromáždění Společnosti pro trvale udržitelný život v úterý 4. února na své mimořádné schůzi nového předsedu. Stal se jím Pavel Šremer . Nový předseda byl zvolen naprostou většinou 95 z celkového počtu 132 platných hlasů poté, co zbývající dva kandidáti, Igor Míchal a Ivan Rynda, fakticky podpořili jeho kandidaturu na úkor své vlastní. V novém šestnáctičlenném předsednictvu, voleném tajnou volbou, zasednou například Ivan Dejmal (132 hlasů), Eva Vavroušková (130 hlasů) a Igor Míchal (122). Mimořádné Valné shromáždění schválilo i pozměněné znění stanov Společnosti. Členy čestného předsednictva zůstávají např. Erazim Kohák, Jaroslav Hutka, Zdeněk Veselovský, Jan Keller či Hana Librová. Pavel Šremer pracuje jako ředitel American Peace Corps v ČR. Zastával i funkci náměstka ing. Josefa Vavrouška, zakladatele STUŽe, v době, kdy byl Vavroušek předsedou Federálního výboru pro životní prostředí. (kaš)
LIBEREC - Proti výstavbě závodu termického využití tuhého komunálního odpadu a. s. Termizo se staví ekologické hnutí Děti Země. Tato organizace jako jeden z účastníků probíhajícího stavebního řízení upozorňuje na porušení zákona o ochraně ovzduší a zákona o péči o zdraví lidu. Dále nesouhlasí s tím, že nebyla provedena mezinárodní studie o vlivu stavby na životní prostředí. Na základě výběrového řízení má být dodavatelem spalovny spojení společnosti švýcarská Von Roll a Škoda Plzeň. Von Roll nemá podle ekologů dobré výsledky, jelikož až dvanáctkrát překračuje německé a holandské normy dibenzfuranu a dioxinu. Stavbu spalovny v hodnotě 1,6 miliardy korun zajišťuje a. s. Termizo, v níž je předním vlastníkem, a to s 83 procenty akcií, město Liberec. Výstavba by měla být započata již v letošním roce, její dokončení se předpokládá v roce 1999. (čti)
PRAHA - Návrh úpravy Smogové vyhlášky, jejíž novelizace vešla v platnost teprve v září loňského roku, byl doplněn především na základě zkušeností s listopadovou regulací dopravy v Praze. 17. února to na zasedání výboru ochrany prostředí Zastupitelstva hl. m. Prahy sdělila vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Kateřina Vaculová.
Do textu vyhlášky bylo přidáno nařízení, aby řidiči při zastavení či stání delším než jednu minutu vypínali motor svého vozidla. Další změna se týká provozního řádu regulace dopravy. Návrh počítá s vyhlášením signálu Regulace již od 06:00 hodin následujícího dne po zjištění odpovídajících koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. Stávající vyhláška totiž v některých případech hovoří o platnosti regulace až od 08:00 hodin. Jak dále K. Vaculová uvedla, dopravní policie navrhovala účinnost vyhlášení regulace silničního provozu již od 00:00 hodin, protože rozvoz značek se zákazem vjezdu z důvodu smogu trvá údajně až pět hodin.
K. Vaculová dále vyjádřila spokojenost s fungováním pražského Jednotného bezpečnostního systému, díky němuž se zvýšila informovanost a tím i respektovanost signálu Upozornění. V loňském roce bylo Upozornění vyhlášeno třikrát, vždy bez větší pozornosti. Letos se ve všech případech dva a půlkrát snížila doprava směřující do metropole. Bohužel pražští obyvatelé si jezdili pořád stejně, konstatovala Kateřina Vaculová.
MĚLNÍK - Dlouhodobou výluku na trati Mladá Boleslav - Mělník, konkrétně v části Mšeno - Mělník, z důvodu špatného technického stavu trati připravují České dráhy (ČD). Od změny grafikonu ČD v červnu tohoto roku nahradí železniční dopravu autobusy. Zpravodaji ČTI to potvrdil vedoucí obchodně-provozního oddělení ČD v Hradci Králové František Čáslavský s tím, že četnost spojů bude zachována a občané budou jezdit za drážní tarify. (čti)
SOKOLOV - Původní záměr Českých drah - od 1. června letošního roku zastavit provoz na železniční trati v úseku Loket - Krásný Jez na Sokolovsku, která je v havarijním stavu, možná nebude v uvedeném termínu realizován. Vyplynulo to z jednání představitelů okresu Sokolov s generálním ředitelem ČD Rudolfem Mládkem. Ředitel Mládek přislíbil, že prověří možnost, zda lze i po tomto termínu ponechat trať v provozu za předpokladu, že by na ní musela být snížena rychlost nebo omezena tonáž, případně zda by alespoň termín definitivního zastavení provozu mohl být odložen. Celková rekonstrukce trati dnes vyžaduje zhruba 110 milionů korun, které České dráhy nemají. Dlouhodobější zastavení provozu by podle starosty Horního Slavkova Petra Hanzíka znamenalo její postupné rozkradení. (čti)
PRAHA-Ve středu 19. února vláda na svém zasedání zrušila projekt výstavby dálnice D3 Praha - České Budějovice - státní hranice ČR.
Stalo se tak na návrh ministra životního prostředí ing. Skalického při projednávání materiálu Analýza vedení dálnice D3 předloženého vládě ke schválení ministerstvem dopravy. Nesouhlasné stanovisko k Analýze zaujalo i ministerstvo zemědělství.
Na stavbu 35 km dlouhého úseku dálnice poblíž Tábora přitom již bylo v procesu EIA vydáno souhlasné stanovisko MŽP. Na sedmikilometrovém úseku v jižních Čechách bylo dokonce zažádáno o vydání územního rozhodnutí.
Zrušení projektu dálnice D3, jejíž výstavba by přišla na více než 40 miliard Kč, se tak stalo první korekcí ambiciózního vládního plánu rozvoje dálniční sítě. V jeho rámci mělo být vybudováno více než 1500 kilometrů dálnic a silnic dálničního typu, což si mělo vyžádat investice přes 200 miliard Kč ze státního rozpočtu.
Hlavním argumentem ministerstva dopravy pro výstavbu dálnice, bylo zajištění dálničního spojení pro tranzitní dopravu na ose Sever - Jih mezi Stockholmem a Brindisi. Tento argument byl však zpochybněn vyjádřeními vlády Horního Rakouska a rakouské spolkové vlády. V Rakousku by totiž na českou dálnici navázala pouze dvoupruhová spolková silnice do Freistadtu. Nyní v Rakousku probíhá schvalování projektu modernizace paralelně vedoucí železniční trati.
Pro dopravní spojení Prahy a Českých Budějovic nyní přichází v úvahu několik variant: modernizace stávající silnice 1. třídy číslo 3 z Prahy přes Benešov a Tábor, prodloužení rychlostní komunikace R4 z Příbrami do Písku a dále po trase silnice 1. třídy číslo 20 do Českých Budějovic nebo modernizace tzv. IV. železničního koridoru, která by přišla na 5 miliard Kč.
Spokojenost s vládním rozhodnutím vyjádřila mj. vláda Horního Rakouska, rozčarování pak úředníci ministerstva dopravy, magistrát Českých Budějovic a starosta Jílového u Prahy pan Šorm, který oznámil, že hodlá za revokaci vládního rozhodnutí intenzivně lobbovat.
PRAHA - V Klubu techniků v Praze proběhla ve čtvrtek 6. února veřejná diskuse mezi zastánci a odpůrci výstavby tzv. Nové králodvorské cementárny. Zastánce výstavby reprezentoval především ředitel Cement Bohemia Praha, a. s., (investor budoucí cementárny) Ivan Kratochvíl a Jiří Čermák (pracovník soukromé geologické firmy GET, s. r. o.). Mezi odpůrce patřily Děti Země zastoupené Jindřichem Petrlíkem, geolog Jiří Kovanda (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy), a bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal.
J. Kovanda upozorňoval na vysokou kvalitu vápenců a varoval, že se těžbou znehodnotí a zničí. Také zpochybnil odhad množství suroviny využitelné pouze pro výrobu cementu. J. Čermák s odvoláním na dosud nedokončený průzkum tvrdil, že surovin využitelných pouze na výrobu cementu obsahuje ložisko na nejméně 50 let. I. Kratochvíl upozornil na nutnost dodávek kvalitního vápence na odsíření elektráren. S tím nesouhlasili J. Petrlík a J. Kovanda, kteří tvrdili, že používat kvalitní vápenec má smysl jen při následné výrobě sádrovce. Pro ten není dostatečný odbyt.
Ochránci přírody kritizovali i fakt, že značná část produkce českých i moravských cementáren je exportována do Německa a obávají se, že tomu tak bude i u nové cementárny. I. Kratochvíl na exportu surovin neshledal nic špatného, ale tvrdil, že produkce Nové králodvorské cementárny bude určena především pro českou spotřebu.
I. Dejmal upozornil, že ve vyspělých zemích se o obdobných závodech uvažuje až po zhodnocení společenské potřeby suroviny. Kritizoval i fakt, že nebyly rozpracovány jiné varianty umístění stavby. S tím nesouhlasil I. Kratochvíl, který tvrdil, že v roce 1985, kdy pracoval na Ministerstvu stavebnictví, osobně jiné varianty zpracovával.
I. Dejmal dále uvedl, že celá causa je z části dědictvím komunistického režimu. Nová cementárna byla plánována v souvislosti s výstavbou hrází na Berounce a naším jaderným programem.
Vápenec pro plánovanou cementárnu má pocházet z velkolomu Čertovy schody.
Foto: Václav Sýba/Děti Země
V Británii bude možná brzy přijat zákon o omezení dopravy na silnicích
Dolní Sněmovna britského parlamentu bude 28. února hlasovat o zákonu, který by měl omezit provoz na britských silnicích.
Zákon nazvaný The Road Traffic Reduction Bill (tedy zákon o omezení dopravy na silnicích) prošel 19. února projednáváním ve výborech. Dolní sněmovna by nyní měla o zákonu hlasovat ve třetím, závěrečném čtení.
Návrh, který byl vypracován ekologickou organizací Přátelé Země a polickými stranami Plaid Cymru (welšská nacionalistická strana) a Stranou zelených, získal podporu více než 220 členů Parlamentu ze všech politických stran, 129 místních zastupitelstev a přes 500 skupin a asociací.
Zákon by měl zavázat vládu a obecní zastupitelstva, aby omezily silniční provoz o 5% do roku 2005 a o 10% do roku 2010 oproti stavu v roce 1990. Místní plány na dosažení těchto cílů by se měly především zaměřit na zlepšení veřejné dopravy (mj. pomocí její privatizace), výstavbu cyklistických stezek a chodníků a zavádění pěších zón a zón s omezenou dopravou v centrech měst a obcí. Návrh zároveň představuje historickou změnu v dopravní politice vlády, která bude nyní muset brát při plánování více v úvahu ekologické aspekty.
Zprávy z výzkumů po celé Británii jsou totiž varující. 8 z 10 Britů se denně neobejde bez svého auta, okolo 10 000 lidí zemře každý rok předčasně v důsledku znečištěného ovzduší, národní parky a chráněná území jsou ohroženy v důsledků současných projektů nových silnic a dálnic. Ve městech jsou miliony tichých uliček přeplněny parkujícími auty. Rušný a neustálý provoz zamezuje přecházení silnic v obcích a tím je rozděluje, provoz také omezuje sociální kontakt mezi lidmi, což může vést k psychickým potížím. Lidé nevlastnící auta (zejména starší lidé) se stávají stále více odříznuti v důsledku stagnace a omezování veřejné dopravy. Dopravní kolapsy a zácpy stojí ekonomiku ročně 19 miliard liber, 63% lidí v Británii je vystaveno vyšší hladině nočního hluku, než jak povolují normy Světové zdravotnické organizace (WHO).
Podle nedávného průzkumu veřejného mínění vidí lidé řešení ve zlepšení veřejné dopravy, v omezení provozu nákladních aut na silnicích, ve městech kladou důraz na řešení dopravních kolapsů a omezení vjezdu aut do městských center. Výsledky však naznačují, že mnoho lidí je ochotno platit vyšší daně ve prospěch řešení dopravní situace, ale málokdo je ochoten vzdát se cestování ve svém autě.
O dopravních problémech se v Británii také diskutuje na stránkách známého deníku The Times, ve které se objevují rozličné přístupy k řešení dopravní problematiky. Například příspěvek J. Prynnnlookse popisuje vytvoření pěší zóny v historickém centru Yorku. Městské zastupitelstvo se také stará o denní měření a zveřejňování stavu emisí.
Diskutuje se i o sporných stavbách, jakou je třeba obchvat města Newburry, který sice řeší problém znečištění výfukovými plyny a ucpání města auty, ale jak tvrdí jeho oponenti, nic nepovzbudí provoz víc než nová a široká silnice.
Také ministr dopravy, konzervativec Sir George Young, se spíše než k omezování dopravy přiklání k lepšímu využití stávajících komunikací (zavedením pásů pro autobusy a cyklisty atd.). Říká sice, že vláda nemůže rozšiřovat silniční síť tak, jak by to poptávka požadovala, ale zároveň brání auta jako prostředky svobody a zvýšených možností. Uvádí, že díky novým technologiím se v roce 2005 ve městech stejně sníží znečištění ovzduší, způsobené dopravou, na polovinu hodnot z roku 1990. Navrhuje namísto omezování automobilů spíše podporovat výzkum a prosazování alternativních paliv, například plynu. Podle Sira George Younga …puritáni, kteří napadají auta, si neuvědomují, že by ochuzovali lidi a jejich svobodu cestovat na jejich »vlastních kolech« za prací či zábavou, izolovali by vesnice od jejich nákupních měst a připravili by člověka o radost z řízení.
Zajímavý příspěvkem do diskuse v Timesech byla například informace o projektu Future forests. Ten požaduje od každého řidiče vysadit 10 stromů (v ceně 30 liber) ročně, aby tak vyvážil množství emisí z jeho auta a redukoval hrozbu globálního oteplení.
Padají i odvážné návrhy alternativního životního stylu - např. pracovat doma, nakupovat přes počítač, cestovat virtuálně. Většina příspěvků ale postrádá detailní propracování a vyjasnění finanční náročnosti navrhovaných řešení.
Britští řidiči se dosud bezstarostně prohánějí kolem Buckinghamského paláce.
Foto: Martin Kohout
LONDÝN - Do deseti let bude mít Velká Británie bezkonkurenčně nejlepší železnici, a to jak v kvalitě infrastruktury, tak ve spolehlivosti poskytovaných služeb. 20. února to uvedl ředitel britské železniční společnosti Railtrack Robert Horton. Během deseti let má být jen na každodenní běžnou údržbu železniční sítě vynaloženo 5,7 miliardy liber (9,2 miliardy dolarů) a na obnovovací investice 8,3 miliardy liber. Do současné doby bylo schváleno celkem 26 významných investičních projektů, každý v hodnotě 25 milionů liber. Dalších třicet projektů, které zamýšlejí převedení větší části nákladní dopravy v zemi na železnici, je nyní v jednání. Podle R. Hortona znamená nynější investiční plán novou dynamickou fázi v procesu renesance státního železničního systému. (čti,reuter)
Američtí vědci se domnívají, že příčinou výrazného poklesu populace tučňáků Adélie jsou klimatické změny podél celého pobřeží Antarktického poloostrova. Od roku 1975 se snížila populace tučňáků Adélie v okolí americké výzkumné stanice Palmer z 15 200 hnízdících párů na dnešních 9 200 párů. ČTI o tom informoval tiskový mluvčí Greenpeace Václav Vašků. Loď Greenpeace totiž nedávno navštívila antarktické vody, aby zkoumala vliv změn klimatu na šestý kontinent. Vymizení 21 kolonií tučňáků v okolí stanice Palmer může být podle vědců spojeno se změnami klimatu, neboť tučňáci Adélie mohou totiž hnízdit pouze v oblastech, kde se nekumuluje přílišné množství sněhových srážek. Profesor William Fraser se domnívá, že vzrůstající množství sněhových srážek v oblasti pohřbívá řadu hnízdišť a způsobuje tak zánik kolonií tučňáků.
V Bonnu se mezitím scházejí zástupci více než 150 zemí, aby se pokusili navrhnout mezinárodní smlouvu, která by omezila emise skleníkových plynů. Tato konference, která se schází na základě dohod podepsaných v roce 1992 na Sumitu Země v Rio de Janeiro, potrvá od 25. února do 7. března. (čti, voa)
Výkonnost ekonomiky lze měřit různě. Nejrozšířenějším ukazatelem je hrubý domácí produkt (HDP), vyčíslení všeho, co vyrobily a prodaly podniky na území své domovské země. HDP se stal bezmála modlou, kterou se trumfují političtí vůdci všech zemí světa. Jenomže odvolávat se jen na růst HDP jako na měřítko vyspělosti země je zavádějící. Ekologové s gustem poukazují na to, že i náklady na likvidaci lidmi způsobené ekologické katastrofy nebo zisky za dřevo z vykácených tropických pralesů zvyšují HDP.
Po letech teoretických diskusí, jak HDP změnit, se konečně zablýsklo na časy. Mexický Národní statistický ústav ve spolupráci s Národním ekologickým ústavem se totiž chystají od března či dubna uvést do života tzv. environmentální HDP, ve kterém jsou kromě tradičních ekonomických ukazatelů uvažovány také faktory environmentální, jako je množství emisí či spotřeba přírodních zdrojů.
Mexický plán vyvolal ve světě vlnu zájmu. Zavedení enviro-HDP zvažují například USA, přestože k celé věci přistupují s jistou obezřetností: Kongres se chce ujistit, že celý výpočet je založen na vědeckém základě a že nejde jen o nějaká čísla hozená do vzduchu, říká jeden z předních enviromentálních ekonomů Robert Repetto z World Resource Institute (USA).
Zohlednit environmentální dopady výroby do ekonomických ukazatelů je totiž opravdu nesmírně obtížné - jak například vypočítat cenu vyhubeného biologického druhu nebo zemřelého člověka? Přesto Robert Repetto věří, že mexická aktivita odstartuje rozsáhlejší proces zohledňování stavu životního prostředí v ekonomických ukazatelích i dalších zemí. Neboť obtížnost tohoto úkolu jistě není důvodem pro rezignaci.
V pokračování článku o geneticky manipulovaných potravinách se budeme krátce zabývat dalšími riziky využívání genetických manipulací.
Jedním z potenciálních ohrožení je riziko narušení stability ekosystémů. Genetičtí mutanti se svojí uměle vzniklou kombinací genů mohou mít potenciál k vytlačení konkurenčních druhů. Tak například obilí, kterému by byla genetickou manipulací zvýšena tolerance k obsahu solí v prostředí, by mohlo expandovat do přirozených ekosystémů slatin a tím je nenapravitelně narušit.
Mezi transgenními organismy a divokými druhy v přírodě by mohlo dojít k mezidruhovému přenosu genů. Gen způsobující rezistenci proti herbicidům by tak mohl být přenesen například na některé druhy plevelů či hmyzu. Jejich případné přemnožení by pak mohlo způsobit potravinovou krizi.
Rozšíření geneticky manipulovaných organismů umožní zvyšování dávek herbicidů a pesticidů, protože pěstovaná plodina k nim bude rezistentní. Přitom např. používání herbicidu Roundup firmy Monsanto (geneticky manipulovaná sója) znečišťuje vodu a půdu. Roundup je toxický pro ryby i pro půdní organismy.
Díky pěstování transgenních plodin dojde k dalšímu rozšiřování monokultur, protože méně výnosné odrůdy nebudou mít šanci uměle vyrobeným superpotravinám konkurovat. V monokulturách se potom mohou rychle šířit nemoci, což může způsobit nedostatek potravin.
Zásahy do genomu organismů mohou vést k nepředvídatelným výsledkům. Příkladem může být půdní baktérie Klebsiella planticola, do které byl vpraven gen, díky kterému získala schopnost ve velkém produkovat ethanol k průmyslovému využití. Geneticky modifikovaný kmen však kromě toho získal i schopnost drasticky omezovat růst mykorhizních hub, na kterých je závislý obrovský počet vyšších rostlin, mj. většina stromů.
Ministerstvo životního prostředí uznalo ústy svého náměstka Šulce potenciální ohrožení životního prostředí plynoucí z existence geneticky manipulovaných organismů. Zákon o nakládání s geneticky manipulovanými organismy ministerstvo v současné době připravuje. Mimo jiné by měl obsahovat i povinnost výrobců označovat potraviny, které byly vyrobeny z transgenních mutantů. Podle vyjádření ministra Skalického by zákon mohl být přijat v roce 1999.
Firma Nestlé, která je jedním z největších producentů potravin na našem trhu, už svůj kladný postoj k používání geneticky manipulovaných organismů k výrobě potravin oficiálně vyjádřila.
Ve dnech 29.-31. ledna proběhla v olomouckém Divadle hudby mezinárodní konference Perspektivy trvale udržitelného způsobu života, organizovaná Společností pro trvale udržitelný život a Univerzitou Palackého. Účastníky konference pozdravil ve svém poselství i prezident Václav Havel. "Přál bych si, aby se více lidí pokoušelo dohlédnout za horizont zvyků, ale i obehraných ideologických formulí, které někdy až příliš pevně svírají naše mysli a životy. Nutí nás myslet takzvaně prakticky bez ohledu na jiné lidi, jiné země, jiné kontinenty, jiné generace, dokonce bez ohledu na jiné tvory, přírodu, Zemi. Jsem potěšen, že se v naší zemi našlo tolik ve věci zainteresovaných lidí a institucí, a že se tato mezinárodní konference koná právě v ČR."
Nadace Henryho Forda vyhlásila 19. února již 14. ročník Evropské ceny za ochranu životního prostředí o nejlepší projekt na ochranu přírody či záchranu kulturního dědictví. Loňskou cenu obdržel italský projekt na záchranu adriatických delfínů (viz foto). Český národní vítěz, projekt oživení lednicko- valtického areálu na jižní Moravě, získal druhou příčku v celé Evropě a s ní 45 tisíc dolarů. Uzávěrka letošní soutěže je 2. dubna. Foto: Greg Bartley
V Olomouci se sešlo na 170 odborníků ze 14 zemí střední a východní Evropy, kromě ČR a Slovenska také z Ukrajiny, Řecka, Albánie či Srbska. Hlavní témata konference byla rozdělena do tří základních skupin. V první z nich, nazvané Duchovní aspekty trvale udržitelného života vystoupili zástupci nejvýznamnějších náboženství a duchovních institucí v ČR, například Erazim Kohák, Tomáš Halík, Leo Pavlát, či expert na islám Luboš Kropáček z FF UK v Praze.
Ve druhé části setkání, nazvané Naše společná odpovědnost se Jan Urban, Jiří Dienstbier nebo Bedřich Moldan věnovali problémům vyplývajícím z provázanosti dnešního globálního charakteru světa. Jak řekl Pavel Nováček z Univerzity Palackého a člen STUŽ, "náš stát je na první pohled otevřenou společností. Fakticky jsme ale uzavření do sebe a o tom, co se děje jinde, zejména v těch méně privilegovaných částech světa, toho moc nevíme.
Posledním diskusním blokem byla otázka Změny vzorců spotřeby a výroby. O ekonomických nástrojích tu promluvil například významný environmentální ekonom Zdeněk Štěpánek, o potřebě změn výše zmíněných vzorců například Ivan Rynda z Centra pro otázky ŽP UK. "Ekonomové a ekologové zůstávají stále ještě dvěma striktně oddělenými tábory. Je ale třeba nalézt na obou stranách odvahu ke vzájemnému dialogu. Naše konference byla pokusem takovou diskusi navázat," řekl na tiskové konferenci Pavel Nováček.
PRAHA - Plány na zkrácení sítě tratí Českých drah (ČD) až o třetinu, o kterých jsme informovali v minulém EkoListu, byly jednou z příčin stávky železničářů. Stávku vyhlásilo Odborové sdružení železničářů (OSŽ) 2. února. Stávka začala o půlnoci z 3. na 4. února a byla ukončena faktickým splněním požadavků odborářů 8. února ve 23:59. Podle dohody, kterou uzavřely Ministerstvo dopravy a spojů, Správní rada ČD a České dráhy na straně jedné a OSŽ na straně druhé, musí ministr dopravy a spojů do 31. května zpracovat a vládě předložit dopravní strategii České republiky. V návaznosti na tuto strategii bude zpracována koncepce železniční dopravy. Do 30. dubna má ministr předložit vládě analýzu dosud provedených restrukturalizačních kroků na ČD.
Jablkem sváru se v současnosti stala ta část dohody, která uvádí, že mimořádná kontrolní skupina prošetří hospodaření ČD na základě podnětů OSŽ. Pokud tato etapa kontroly prokáže zásadní nedostatky hospodaření, budou z toho ihned vyvozeny odpovídající personální kroky, uvádí doslova dohoda.
Kontrolní skupina prošetřila devět podnětů OSŽ a osm z nich označila za opodstatněné. Devátý podnět vyžaduje další šetření. Závěrečná zpráva, kterou má EkoList k dispozici a kterou podepsali všichni členové komise, ve většině prošetřovaných případů poukazuje na odpovědnost současného vedení ČD. Správní rada ČD, která zasedala 27. února, však podpořila poměrem hlasů 5 ku 2 setrvání generálního ředitele ČD Rudolfa Mládka (ODS) ve funkci. Jeden ze tří garantů dohody o ukončení stávky, místopředseda vlády Josef Lux (KDU-ČSL) postup správní rady označil za porušení této dohody.
V den uzávěrky tohoto čísla, 28. února, se mají sejít ministři Lux, Dlouhý (ODA) a Kočárník (ODS), aby projednali zprávu kontrolní skupiny a postup správní rady. Odboráři již den předtím vyhlásili připravenost znovu stávkovat, pokud současný management ČD setrvá ve svých funkcích.
Během stávky železničářů osiřelo i nádraží Praha - Holešovice.
Foto: Tomáš Kalvoda
Jaderná elektrárna Temelín zahájí plný provoz nejdříve v polovině roku 1999, tedy o šest měsíců později, než předpokládala původní dohoda generálního dodavatele montážních prací Škody Praha s elektrárenskou společností ČEZ. 5. února to napsaly Lidové noviny. (čti)
Dodatečné stavební povolení na stavbu spalovny tuhých komunálních odpadůvydal 25. února odbor výstavby pražského Magistrátu. Malešická spalovna, která je již z 90% hotova, by měla být dokončena do 18 měsíců od data, kdy rozhodnutí nabude právní moci. 26. února o tom informovala Mladá fronta Dnes. (dek)
Nejméně dva nukleární reaktory ze současných dvanácti budou do roku 2010 uzavřeny ve Švédsku. Oznámil to 11. února švédský premiér Goran Persson. Švédská minoritní vláda se minulý týden dohodla s levicovými stranami a se stranami středu na uzavření jednoho nukleárního reaktoru do července 1998 a dalšího v roce 2001. Je to součástí postupného rušení švédského atomového programu. (čti)
Poslanecká sněmovna schválila v 1. čtení návrh poslanců Josefa Mandíka (KSČM) a dalších na změnu zákona na ochranu zvířat proti týrání. Tento návrh má umožnit výcvik a zkoušení loveckých plemen psů v kontaktu s jiným živým zvířetem. (dek)
Třicet větrných elektráren by mělo být postupně vybudováno v blízkosti obce Moldava v Krušných horách. Jak ČTI informoval starosta Moldavy Miroslav Pěkný, nutné územní rozhodnutí pro tento účel již bylo vydáno a vše nasvědčuje tomu, že s výstavbou by se mohlo začít letos na jaře po vydání stavebního povolení. Dvě podobné větrné elektrárny již stojí na německé straně hranic. Obecní úřad v Moldavě proto úzce spolupracuje s partnery z Altenbergu a Holzhau. Plánovaný výkon elektráren nejen plně pokryje spotřebu obce, ale navíc bude energie dodávána i do obcí v blízkosti Teplic. (čti)
Ukrajina ponechá v provozu Černobylskou jadernou elektrárnu i po roce 2000, pokud nedostane mezinárodní finanční pomoc ve výši 1,2 miliardy dolarů. Skupina sedmi hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 podle ukrajinského ministra pro jadernou bezpečnost Jurije Kostěnka musí splnit svůj politický závazek poskytnout zmíněnou částku do letošního července. Obdržené prostředky chce Ukrajina použít na výstavbu dvou nových atomových elektráren. Kostěnko tak reagoval na zprávu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), která naznačuje, že příspěvek na stavbu dvou nových elektráren by nemusel být z ekonomických důvodů schválen. Výstavba nových reaktorů do roku 2000 by nemusela být tím nejproduktivnějším způsobem využití fondů Evropské unie (EU) na podporu rozvoje ukrajinské energetiky, uvádí se ve zprávě. Konečné rozhodnutí o tom, zda výstavba reaktorů Chmelnický 2 a Rivne 4 je nejefektivnější strategií pro uspokojení poptávky po energii na Ukrajině po plánovaném uzavření Černobylu v roce 2000, banka ponechala na nezávislé odborné komisi.(čti,afp)
Digitálními čipy opatří pražský magistrát památné stromy v šedesáti lokalitách po celém území hlavního města. Digitální označení stromů zjednoduší jejich pozdější lokalizaci. Dosud používané tabulky byly v mnoha případech zničeny a úředníci doslova nemohli takový strom najít, uvedla K. Vaculová, vedoucí magistrátního odboru životního prostředí. (čti)