Zprávy

Akce za záchranu „Třešňovky“

PRAHA - Zhruba 150 praĹľskĂ˝ch obÄŤanĹŻ pĹ™išlo 8. bĹ™ezna odpoledne podpoĹ™it protestnĂ­ akci proti plánovanĂ©mu vykácenĂ­ tĹ™ešňovĂ©ho a višňovĂ©ho sadu (na snĂ­mku) v Praze 8 - BohnicĂ­ch. V rámci setkánĂ­ vystoupil přímo v TĹ™ešňovce pĂ­sniÄŤkář Jaroslav Hutka, taneÄŤnĂ­ soubor Fiamma a alternativnĂ­ scĂ©na Propast. Zastánci zelenÄ› se nechali inspirovat ÄŚechovovĂ˝m VišňovĂ˝m sadem, jehoĹľ hrdinovĂ© Ĺ™eší podobnĂ˝ problĂ©m, a proto se na setkánĂ­ dostavili v dobovĂ˝ch oblecĂ­ch. ÚčastnĂ­ci podepsali petici adresovanou ObvodnĂ­mu úřadu Prahy 8, ve kterĂ© protestujĂ­ proti zámÄ›ru vlastnĂ­ka pozemku, firmy IPB Real, vybudovat na tomto mĂ­stÄ› luxusnĂ­ vilovou ÄŤtvrĹĄ. Radnici pak žádajĂ­, aby prosadila zachovánĂ­ sadu jako tradiÄŤnĂ­ součásti Ĺľivota sousednĂ­ho bohnickĂ©ho sĂ­dlištÄ›. „Vzhledem k tomu, Ĺľe jsou existujĂ­cĂ­ sĂ­dlištÄ› v zásadÄ› urbanisticky ne příliš šťastnou odpovÄ›dĂ­ minulosti na bytovou otázku, domnĂ­váme se, Ĺľe nenĂ­ dobrĂ© likvidovat v jejich okolĂ­ takovĂ© sloĹľky krajiny, kterĂ© jejich nepříznivĂ© charakteristiky vyvaĹľují“, uvedl pro ÄŚTI jeden z organizátorĹŻ dnešnĂ­ akce Michal Horák. Jak dále zdĹŻraznil, iniciátoĹ™i petice respektujĂ­ fakt, Ĺľe pozemek je v soukromĂ©m vlastnictvĂ­, projekt firmy IPB Real však podle nich odporuje veĹ™ejnĂ©mu zájmu. „PouÄŤeni Ăšstavou ÄŚeskĂ© republiky věříme, Ĺľe vlastnictvĂ­ zavazuje, a domnĂ­váme se, Ĺľe v tomto případÄ› to platĂ­ dvojnásob“, uvádĂ­ petice. (ÄŤti)

„Třešňovka“

Foto: Jan ÄŚinÄŤera/EkoList

„Báječná zpráva“ z Anglie

LONDĂťN - 20. bĹ™ezna schválila britská SnÄ›movna LordĹŻ ve tĹ™etĂ­m ÄŤtenĂ­ Zákon o redukci silniÄŤnĂ­ dopravy. Návrh zákona vypracovali PřátelĂ© ZemÄ› ve spolupráci se Stranou ZelenĂ˝ch a velšskou stranou Plaid Cymru. V DolnĂ­ snÄ›movnÄ› zákon pĹ™edloĹľil jako svoji poslaneckou iniciativu liberálnĂ­ demokrat Don Foster. PĹ™ijatĂ˝ zákon zavazuje orgány mĂ­stnĂ­ samosprávy k tomu, aby do jednoho roku vypracovaly tzv. LokálnĂ­ plány na redukci silniÄŤnĂ­ dopravy, kterĂ© se do dvou let stanou podkladem k vypracovánĂ­ NárodnĂ­ho plánu na redukci silniÄŤnĂ­ dopravy. CĂ­lem tÄ›chto plánĹŻ je dosáhnout k roku 2005 95% poÄŤtu celkovĂ˝ch kilometrĹŻ ujetĂ˝ch osobnĂ­mi a nákladnĂ­mi automobily s vĂ˝jimkou automobilĹŻ pro postiĹľenĂ© oproti roku 1990. K roku 2010 by pak silniÄŤnĂ­ doprava mÄ›la dosáhnout 90% oproti stavu z roku 1990. VĂ˝konnĂ˝ Ĺ™editel Přátel ZemÄ› Charles Secrett oznaÄŤil pĹ™ijetĂ­ zákona za bájeÄŤnou zprávu a zlomovĂ˝ okamĹľik v historii dopravy.
Petici podporující zákon podepsalo v Británii více než 350 000 lidí, návrh zákona podpořilo 129 obcí.
Zákon v Dolní Sněmovně prošel po několikahodinové ostré diskusi, ve které se hlasy proti zákonu ozývaly vesměs z tábora vládnoucí Konzervativní strany.

Zákon o odpadech se vrací

PRAHA - Vládní návrh zákona o odpadech je další normou, kterou senátoři vrátili Poslanecké sněmovně k přepracování. Zástupci horní komory parlamentu na svém zasedání 20. března předlohu velkou většinou zamítli, neboť podle nich obsahuje ustanovení, která jsou v rozporu s Ústavou České republiky. Zákon totiž ukládá povinnosti obcím v oblasti, která patří do jejich výlučné kompetence. Zákonodárci zároveň nepřijali pozměňovací návrhy týkající se tzv. programů odpadového hospodářství, navrhli však, aby Ministerstvo životního prostředí zpracovávalo koncepci odpadového hospodářství.
Pro vrácenĂ­ zákona PoslaneckĂ© snÄ›movnÄ› se vyslovilo 59 senátorĹŻ ze 71 přítomnĂ˝ch. Proti zvedli ruku pouze tĹ™i senátoĹ™i ODS Jiří Pavlov, Jan Koukal a Jaroslav JureÄŤka. Zákon nynĂ­ Poslanecká snÄ›movna mĹŻĹľe buÄŹ pĹ™ijmout v pĹŻvodnĂ­m znÄ›nĂ­, nebo ve variantÄ› navrĹľenĂ© Senátem, nebo zákon nepĹ™ijmout vĹŻbec. (ÄŤti a dek)

Rajchéřov: EIA negativní

PRAHA - Asociace Rajchéřov uvítala stanovisko referátu životního prostředí Okresního úřadu v Jindřichově Hradci, které vyjadřuje nesouhlas s realizací Rekreačního parku Rajchéřov na Novobystřicku, plánovaného konsorciem tří holandských firem (Willems Meersen, Schwenke Bosch a Vandehoek Architekten). Tímto stanoviskem se završil proces hodnocení vlivů rekreačního parku na životní prostředí (EIA), který probíhal od podzimu roku 1994. Podle zákona může nyní následovat územní řízení, které by mělo zvážit váhu argumentů stavějících se za ochranu přírody v lokalitě Rajchéřova a argumentů o socioekonomickém přínosu projektu pro region. (dek)

Nová koncepce skladování vyhořelého jaderného paliva

VládnĂ­ kabinet schválil 5. bĹ™ezna koncepci skladovánĂ­ vyhoĹ™elĂ©ho jadernĂ©ho paliva. Vláda souhlasĂ­ s variantou meziskladĹŻ na lokalitách jadernĂ˝ch elektráren jako s rozvojovou koncepcĂ­ pro další zajišťovánĂ­ skladovacĂ­ch kapacit pro vyhoĹ™elĂ© palivo jadernĂ˝ch elektráren v ÄŚR, prohlásil VladimĂ­r DlouhĂ˝. Dodal však, Ĺľe vláda bude tuto koncepci jako hlavnĂ­ sledovat, na druhĂ© stranÄ› však podle nÄ›j nejde o definitivnĂ­ Ĺ™ešenĂ­. VládnĂ­ kabinet rovněž zrušil usnesenĂ­ pĹ™edcházejĂ­cĂ­ vlády z roku 1992, kterĂ© omezovalo kapacitu meziskladu u jadernĂ© elektrárny Dukovany (na snĂ­mku) do šesti set tun. Tento krok byl nutnĂ˝, aby bylo moĹľno realizovat schválenou koncepci. (ÄŤti)

Mezisklad

Foto: ÄŚEZ

Vláda o SKI 2003 nerozhodla

ÄŚeská vláda vzala 19. bĹ™ezna na vÄ›domĂ­ materiál, kterĂ˝ jĂ­ k zámÄ›ru uspořádat v roce 2003 MistrovstvĂ­ svÄ›ta (MS) v klasickĂ©m lyĹľovánĂ­ v JizerskĂ˝ch horách pĹ™edloĹľilo Ministerstvo ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ ÄŚR (MĹ˝P).
MŽP v tomto materiálu odmítlo plány sdružení SKI 2003, které uspořádání mistrovství prosazuje. Vláda rozhodnutí o podpoře kandidatury ČR na uspořádání tohoto MS, známého jako SKI 2003, odložila na duben.
SdruĹľenĂ­ SKI 2003 obvinilo Ăşsty svĂ©ho manaĹľera J. Zelenky MĹ˝P, Ĺľe nestanovilo žádnĂ© konkrĂ©tnĂ­ podmĂ­nky pro realizaci MS. Podle tiskovĂ©ho mluvÄŤĂ­ho MĹ˝P V. Lenze však MĹ˝P urÄŤilo pro SKI 2003 naprosto pĹ™esnĂ© podmĂ­nky. MĹ˝P navrhuje vládÄ›, aby svĹŻj souhlas s projektem uspořádánĂ­ MS podmĂ­nila pĹ™edloĹľenĂ­m návrhu podmĂ­nek na uspořádánĂ­ běžeckĂ˝ch tras, doprovodnĂ˝ch staveb a zemnĂ­ch Ăşprav, kterĂ© budou v souladu s poĹľadavky MĹ˝P. Tento návrh by mÄ›ly vládÄ› pĹ™edloĹľit Ministerstvo školstvĂ­, mládeĹľe a tÄ›lovĂ˝chovy ÄŚR (MĹ MT) a SdruĹľenĂ­ SKI 2003, kterĂ© je poĹ™adatelem soutěže.
MĹ˝P poĹľaduje zejmĂ©na, aby v lesnĂ­ch komplexech, starších 40 let, vedly trasy pouze po stávajĂ­cĂ­ch prĹŻsecĂ­ch a cestách, kterĂ© nevyĹľadujĂ­ rozšířenĂ­. V ostatnĂ­ch lesnĂ­ch porostech mohou novĂ© a rozšiĹ™ovanĂ© trasy dosahovat šíře maximálnÄ› 4,5 metrĹŻ a nesmĂ­ vĂ©st pĹ™es rašeliništnĂ­ a podmáčená stanovištÄ› a pĹ™es skalnatĂ© a balvanitĂ© terĂ©ny. Další podmĂ­nkou je poĹľadavek, aby veškerĂ© širší trasy (vÄŤetnÄ› tras dvousmÄ›rnĂ˝ch) vedly mimo existujĂ­cĂ­ lesnĂ­ porosty, případnÄ› aby byly jako doÄŤasnĂ© umĂ­stÄ›ny v nezajištÄ›nĂ˝ch kulturách. BěžeckĂ© trasy nesmĂ­ vĂ©st prvnĂ­ zĂłnou chránÄ›nĂ˝ch krajinnĂ˝ch oblastĂ­ (CHKO) a ani biocentry systĂ©mu ekologickĂ© stability.
Podle MĹ˝P musĂ­ bĂ˝t všechna zařízenĂ­ tras (mostky, nadjezdy a mantinely) rozebĂ­ratelná a konstruovaná tak, aby nezpĹŻsobila nevratnĂ© zmÄ›ny pĹŻdnĂ­ho povrchu. StejnÄ› tak rozebĂ­ratelnĂ© musĂ­ bĂ˝t veškerĂ© inĹľenĂ˝rskĂ© sĂ­tÄ›, zĹ™izovanĂ© pouze pro účely MS, všechna technická zařízenĂ­ musĂ­ bĂ˝t zajištÄ›na proti Ăşniku ropnĂ˝ch látek a pro zpevňovánĂ­ snÄ›hu na tratĂ­ch je vylouÄŤeno pouĹľitĂ­ chemickĂ˝ch přípravkĹŻ.
ZámÄ›r uspořádat MS SKI 2003, pĹ™edloĹľenĂ˝ SdruĹľenĂ­m SKI 2003, podporuje Ĺ™ada politikĹŻ a státnĂ­ch úřednĂ­kĹŻ, například primátor Liberce Jiří Drda nebo pĹ™ednosta OkresnĂ­ho úřadu v Liberci Pavel PavlĂ­k. Projekt poÄŤĂ­tá s dostavbou lyĹľaĹ™skĂ˝ch areálĹŻ a vĂ˝stavbou Ĺ™ady novĂ˝ch zařízenĂ­ v LuĹľickĂ˝ch a JizerskĂ˝ch horách. S tĂ­m nesouhlasĂ­ nevládnĂ­ ekologickĂ© organizace. Podle ekologĹŻ by uskuteÄŤnÄ›nĂ­ mistrovstvĂ­ narušilo koĹ™enovĂ˝ systĂ©m lesnĂ­ch porostĹŻ JizerskĂ˝ch hor a vodnĂ­ reĹľim v oblasti pĹ™ehrady JosefĹŻv dĹŻl.
Podle V. Lenze je možné předpokládaná rizika do určité míry snížit nebo částečně kompenzovat, nelze je však vyloučit do takové míry, která by opravňovala MŽP k vydání souhlasného stanoviska k v minulosti předloženým návrhům Sdružení SKI 2003. (čti)

Mapka

Inspekce nesouhlasí s jezem v Malém Březně

ÚSTÍ NAD LABEM - Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem nedoporučuje, aby Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ČR vydalo souhlas s dokumentací a posudkem na vodní dílo Malé Březno na řece Labi. Podle vyjádření odborníka z ústecké inspekce, který si nepřál být jmenován, nelze posuzovat pouze jedno vodní dílo. Jedna z variant navrhované dokumentace totiž připouští výstavbu dalšího malého vodního díla u Prostředního Žlebu na Děčínsku.
Předmětem posudku musí být podle nejmenovaného zdroje ČTI celý úsek dolního Labe od střekovského zdymadla v Ústí nad Labem po česko-německou hranici za Děčínem. Současně ČIŽP jako orgán státní správy napadá skutečnost, že údajná potřeba zlepšení plavebních podmínek na Labi není dosud zdůvodněna seriózní dopravní koncepcí. „Zatím nebyl předložen ani průzkum poptávky na přepravu zboží po vodě“, konstatoval zdroj ČTI.
„VodnĂ­ dĂ­lo MalĂ© BĹ™ezno nepatří mezi strategickĂ© pilĂ­Ĺ™e našeho plánu tĂ˝kajĂ­cĂ­ho se vĂ˝stavby vodnĂ­ch dÄ›l na ĂşzemĂ­ ÄŚeskĂ© republiky, proto zatĂ­m analyzujeme v tĂ©to fázi veškerĂ© názory protistran. V blĂ­zkĂ© dobÄ› pak vydáme k problĂ©mu vodnĂ­ch dÄ›l komplexnĂ­ stanovisko“, Ĺ™ekl ÄŚTI mluvÄŤĂ­ spoleÄŤnosti ÄŚEZ Ladislav Kříž. Jak dodal, rozhodnutĂ­ ĂşsteckĂ© inspekce ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ však spoleÄŤnost respektuje.
Podle materiálĹŻ Hydro ÄŚEZu a ĂşdajnÄ› i ministerstva dopravy má vodnĂ­ dĂ­lo MalĂ© BĹ™ezno, kterĂ© má bĂ˝t postaveno do roku 2003, umoĹľnit spolu s další uvaĹľovanou stavbou u ProstĹ™ednĂ­ho Ĺ˝lebu vĂ˝raznÄ› zlepšenĂ­ plavebnĂ­ch podmĂ­nek na Labi. SouÄŤasnÄ› majĂ­ vodnĂ­ dĂ­la plnit roli hydroelektráren, kde by bylo moĹľno zĂ­skat aĹľ 20 MW elektrickĂ© energie. Náklady na vĂ˝stavbu vodnĂ­ch dÄ›l se odhadujĂ­ na 4 aĹľ 5 miliard korun.

Jak zachránit Libosad

ZábavnĂ­ park, kterĂ˝ mÄ›l vyrĹŻst v historickĂ© lokalitÄ› poblĂ­Ĺľ JiÄŤĂ­na, se stavÄ›t nebude. Co ale bude s unikátnĂ­m komplexem baroknĂ­ architektury a rozsáhlĂ˝m parkem?
O Ăşmyslu nÄ›meckĂ© firmy Park vystavÄ›t v prostorách takzvanĂ©ho Libosadu u JiÄŤĂ­na zábavnĂ­ park jsme vás informovali jiĹľ v loňskĂ©m ĂşnorovĂ©m ÄŤĂ­sle. Areál Libosadu se mÄ›l stát jakĂ˝msi skanzenem, doplnÄ›nĂ˝m o urÄŤitĂ© atrakce. Ty mÄ›ly podle projektu nalákat za sezĂłnu tĂ©měř miliĂłn návštÄ›vnĂ­kĹŻ. Pro nÄ› mÄ›lo bĂ˝t postaveno i obrovskĂ© parkovištÄ› s kapacitou stovek automobilĹŻ a desĂ­tek autobusĹŻ. Proti tomuto zámÄ›ru se však postavil ÄŚeskĂ˝ svaz ochráncĹŻ přírody (ÄŚSOP) KĹ™ižánky. Po nÄ›kolikamÄ›sĂ­ÄŤnĂ­ kampani se podaĹ™ilo projekt zastavit a dnes snad vybudovánĂ­ novĂ©ho disneylandu na vĂ˝chodÄ› ÄŚech uĹľ nehrozĂ­.
Proti projektu tzv. Valdštejnlandu vznikl konkurenÄŤnĂ­ zámÄ›r, pĹ™edloĹľenĂ˝ obÄŤanskĂ˝m sdruĹľenĂ­m LodĹľie. LodĹľii zaloĹľili pražštĂ­ vĂ˝tvarnĂ­ci manĹľelĂ© Lhotákovi, spolu například s RNDr. Lenkou Ĺ oltysovou z ÄŚSOP KĹ™ižánky. Podle jejich pĹ™edstav by mÄ›lo v objektech Libosadu vzniknout jakĂ©si centrum pro ekologickou vĂ˝chovu s vĂ˝ukou starĂ˝ch Ĺ™emesel. Bylo by zde mĂ­sto pro rĹŻznĂ© akce, konanĂ© na kaĹľdoroÄŤnĂ­m festivalu JiÄŤĂ­n - MÄ›sto pohádky. V prostorách tzv. ÄŚestnĂ©ho dvora by bylo moĹľnĂ© pořádat školy v přírodÄ›, ubytovávat školnĂ­ vĂ˝lety, ÄŤi pořádat rĹŻznĂ© semináře.
O vyuĹľitĂ­, obnovÄ› a hodnotách Libosadu a pĹ™ilehlĂ©ho okolĂ­ uspořádal ÄŚSOP KĹ™ižánky na začátku bĹ™ezna konferenci „Valdštejnská lodĹľie a komponovaná baroknĂ­ krajina v okolĂ­ JiÄŤĂ­na“. Promluvil zde například potomek slavnĂ©ho rodu Ernest von Waldstein, Jiří Dienstbier, profesor dÄ›jin umÄ›nĂ­ na universitÄ› v Innsbrucku Petr Fidler ÄŤi bĂ˝valĂ˝ ministr ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ Ivan Dejmal.
Nesporná je historická hodnota celĂ©ho areálu. K objektu náleží budova samotnĂ© lodĹľie, dále pak tzv. ÄŚestnĂ˝ dvĹŻr, třídĂ­lnĂ˝ park, knĂ­ĹľecĂ­ obora a rozsáhlá ÄŤtyřřadá lipová alej, táhnoucĂ­ se od LodĹľie aĹľ k JiÄŤĂ­nu. CelĂ˝ komplex je dĂ­lem italskĂ©ho architekta Nicoly Sebregondiho, kterĂ˝ vĂ˝znamnÄ› pĹ™ispÄ›l i ke stavbÄ› praĹľskĂ©ho ValdštejnskĂ©ho paláce. Jde tedy o vĂ˝znamnou památku ranÄ› baroknĂ­ architektury prvnĂ­ tĹ™etiny sedmnáctĂ©ho stoletĂ­. Park, jehoĹľ autorem je rovněž Sebregondi, je dokonce snad prvnĂ­m takto rozsáhlĂ˝m zahradnÄ› architektonickĂ˝m poÄŤinem v zaalpskĂ© EvropÄ›. Areál však chátrá od poloviny dvacátĂ˝ch let našeho stoletĂ­. Tehdy patĹ™il Libosad rodinÄ› TrautmannsdorfĹŻ, která jej udrĹľovala z vĂ˝nosĹŻ svĂ˝ch statkĹŻ na panstvĂ­ HoršovskĂ˝ TĂ˝n. O nÄ› však rodina pĹ™išla v dĹŻsledku pozemkovĂ˝ch reforem v roce 1926 a od tĂ© doby se na LodĹľii podepisuje mĂ­sto stavebnĂ­ch inĹľenĂ˝rĹŻ uĹľ jen zub ÄŤasu.
Ovšem vysoká je i krajinnÄ› estetická hodnota celĂ©ho komplexu. Nádhernou monumentálnĂ­ alej tvoří 1152 lip ve ÄŤtyĹ™ech Ĺ™adách v dĂ©lce nÄ›kolika kilometrĹŻ. Poloha Libosadu mezi dvÄ›ma vyhaslĂ˝mi sopkami ZebĂ­nem a ÄŚeĹ™ovkou je velice pĹŻsobivá, na leteckĂ˝ch snĂ­mcĂ­ch pak dvojnásob. KromÄ› toho v prostoru Libosadu Ĺľije podle Z. Mrkáčka ze Správy CHKO ÄŚeskĂ˝ ráj 95 druhĹŻ obratlovcĹŻ. Z nich je 82 druhĹŻ ptákĹŻ (mj. krahujec, moudivláček, bÄ›loĹ™it, brambornĂ­ÄŤek ÄŤi moták pochop), vĂ­ce neĹľ sedmdesát druhĹŻ tu dokonce hnĂ­zdĂ­. Na 30 hektarech Libosadu lze nalĂ©zt na 300 druhĹŻ bylin a 25 druhĹŻ dĹ™evin. NejznámÄ›jší je asi velice vzácnĂ˝ endemit tulipán lesnĂ­.
SdruĹľenĂ­ LodĹľie, kterĂ© se chystá na realizaci svĂ©ho projektu, pĹ™ipravuje v brzkĂ© dobÄ› i zaloĹľenĂ­ Nadace za obnovu LodĹľie, která by mÄ›la za Ăşkol shromáždit potĹ™ebnĂ© finanÄŤnĂ­ prostĹ™edky formou sponzorskĂ˝ch příspÄ›vkĹŻ ÄŤi dobrovolnĂ˝ch darĹŻ obÄŤanĹŻ.

Valdštejnská lodžie

Unikátní barokní budova Valdštejnské lodžie u Jičína byla, stejně jako okolní park Libosad, ohrožen projektem tzv. Valdštejnlandu.

Foto:Ivan Kolebaba

Strastiplná pouť do Gorlebenu

Masové protestní akce protijaderných aktivistů a největší policejní nasazení v poválečné historii Německa si vyžádal transport vyhořelého jaderného paliva do meziskladu v dolnosaském Gorlebenu.
750 tun těžkĂ˝ radioaktivnĂ­ náklad v pÄ›ti kontejnerech typu Castor pocházĂ­ ze dvou jihonÄ›meckĂ˝ch jadernĂ˝ch elektráren a z francouzskĂ©ho zařízenĂ­ na obohacovánĂ­ vyhoĹ™elĂ©ho paliva v La Hague.
Celou trasu nákladu z jihoněmeckého Waldheimu na sever do překladiště v Dannenbergu a dále po silnici do Gorlebenu lemovaly tábory tisíců aktivistů, snažících se zablokovat průjezd. Pokojné protesty často přerostly v zastavování vlaků, ničení elektrického vedení, podkopávání silnic, házení kamenů a zápalných bomb. K vyhrocené náladě přispěla i nedávná nehoda, při níž vykolejil vlak s radioaktivním odpadem ve východní Francii.
S prohlášenĂ­m, Ĺľe nechtÄ›jĂ­ žít dalších 35 aĹľ 40 let s vysoce radioaktivnĂ­m odpadem za zády, se k demonstrantĹŻm pĹ™ipojili napĹ™. obyvatelĂ© okresu Dannenberg. „Kdo bude kupovat produkty z našich farem a kdo ochránĂ­ naše dÄ›ti pĹ™ed leukĂ©miĂ­?“, znÄ›ly otázky mĂ­stnĂ­ch farmářů. Protestanti mÄ›li zároveň velkou podporu ze strany mĂ­stnĂ­ch zastupitelstev.
Taktickým cílem demonstrantů bylo vystupňovat náklady na transport tak vysoko, že se stane nevýhodným.
Německý jaderný průmysl má v současnosti k dispozici dva způsoby likvidace odpadu: jeho zpracování v La Hague nebo v britském Sellafieldu, kde se z něj znovu izoluje plutonium a uran, nebo jeho uložení do meziskladů s vyhlídkou na zpracování v budoucnu. Druhý způsob se využívá méně, i když je mnohem levnější.
Ne všichni aktivisté jsou přesvědčeni, že zastavení transportů je to nejrozumnější řešení, protože by zapříčinilo nárůst průmyslu zpracování plutonia.
K zabezpečení transportu bylo povoláno více než 30 tisíc policistů, kteří použili obušků a vodních děl. K tvrdému postupu proti militantním aktivistům vyzval např.ministr vnitra Manfred Kanter (CDU) nebo sociálnědemokratický předseda dolnosaské zemské vlády Gerhard Schrder, ten však zároveň slíbil svému zemskému parlamentu, že toto by měla být poslední zásilka do gorlebenského skladu.
Obrovské finanční náklady na bezpečnostní operaci a masové protestní akce přinutí německou vládu znovu promyslet svou jadernou strategii. Použití násilí ze strany demonstrantů posouvá diskusi o energetické politice také v debatu o vnitřní bezpečnosti.

Kontejner Castor

Kontejner Castor střežený německou policií.

Foto: Greenpeace

Rozhovory o klimatu skončily bez výsledku

PoslednĂ­ kolo pÄ›tidennĂ­ch rozhovorĹŻ o zmÄ›nÄ› klimatu skonÄŤilo 7. bĹ™ezna v Bonnu bez toho, aby se dospÄ›lo k nÄ›jakĂ©mu vĂ˝sledku. JedinĂ˝m vĂ˝sledkem je pĹ™ijetĂ­ dokumentu, kterĂ˝ shrnuje všechny dřívÄ›jší pĹ™ijatĂ© dohody a závazky. Tento dokument by se prĂ˝ mÄ›l stát základnĂ­m materiálem pro další jednánĂ­. VĂ˝konnĂ˝ tajemnĂ­k Konvence SpojenĂ˝ch národĹŻ o zmÄ›nÄ› klimatu Michael Zammit Cutajar na tiskovĂ© konferenci prohlásil, Ĺľe rozhovory poloĹľily základy pro moĹľnost dosaĹľenĂ­ nÄ›jakĂ© dohody v budoucnosti.
Skupina vyjednavaÄŤĹŻ vĂ­ce neĹľ 160 zemĂ­, pracujĂ­cĂ­ na základÄ› Konvence SpojenĂ˝ch národĹŻ o zmÄ›nÄ› klimatu, mÄ›la za Ăşkol zaměřit se zejmĂ©na na vytvoĹ™enĂ­ kompromisu mezi návrhy jednotlivĂ˝ch zemĂ­. Jak vyplynulo z prohlášenĂ­ pracovnĂ­kĹŻ OSN, prioritnĂ­m cĂ­lem případnĂ© dohody zĹŻstává stabilizace emisĂ­ sklenĂ­kovĂ˝ch plynĹŻ vypouštÄ›nĂ˝ch prĹŻmyslovĂ˝mi zemÄ›mi tzv. Severu nejpozdÄ›ji do roku 2000.
Právně závazný dokument má být podepsán na další konferenci věnované klimatu, která se uskuteční v prosinci v japonském Kjótu. V současnosti však světové společenství zůstává od dohody o rychlosti omezování emisí skleníkových plynů velmi vzdáleno.
JedinĂ˝m hmatatelnĂ˝m vĂ˝sledkem jednánĂ­ uplynulĂ˝ch dnĂ­ zĹŻstává prohlášenĂ­ EvropskĂ© unie, která vyzvala ostatnĂ­ prĹŻmyslovĂ© zemÄ› k tomu, aby do roku 2010 pĹ™ijaly opatĹ™enĂ­, která povedou k 15% snĂ­ĹľenĂ­ emisĂ­ sklenĂ­kovĂ˝ch plynĹŻ oproti roku 1990. MinistĹ™i EU se uĹľ pĹ™ed začátkem rozhovorĹŻ shodli na tom, Ĺľe toto snĂ­ĹľenĂ­ je pro hospodářskĂ˝ prostor EU koneÄŤnĂ˝m cĂ­lem.
EvropskĂ© prĹŻmyslovĂ© kruhy se však k tÄ›mto plánĹŻm i nadále stavĂ­ zápornÄ›. Zástupce koncernu British Petroleum a tajemnĂ­k EvropskĂ©ho svazu konfederacĂ­ prĹŻmyslu a zamÄ›stnavatelĹŻ Klaus Kohlhase prohlásil, Ĺľe nemá dĹŻvod ke zmÄ›nÄ› svĂ©ho stanoviska. Podle nÄ›ho by do roku 2010 nemÄ›ly bĂ˝t stanovovány žádnĂ© konkrĂ©tnĂ­ limity a cĂ­le.
Vedoucí klimatické kampaně Greenpeace Bill Hare označil výsledky bonnských rozhovorů za katastrofální. „Zástupci zemí se celý týden přehrabovali v horách papíru. Na redukci emisí skleníkových plynů, která je pro odvrácení nebezpečí klimatických změn zásadní, se nijak nedohodli“, prohlásil Hare.

Zachrání lokálky privatizace ?

PRAHA - Pouze rychlá privatizace regionálních železničních tratí může podle náměstka ministra dopravy a předsedy Správní rady Českých drah (ČD) Michala Tošovského zajistit jejich životaschopnost. „Regionální tratě znamenají pro České dráhy největší ztrátovost vynaložených finančních prostředků“, řekl M. Tošovský 17. března v Press klubu Frekvence 1.
Jak dále uvedl, železnice má v naší zemi nezastupitelné místo především tam, kde jsou velké dopravní toky. „Chceme se proto orientovat na osobní dálkovou, mezinárodní i příměstskou dopravu a na přepravu více množstevních zásilek“, pokračoval dále. Regionální tratě tak zůstávají v těchto plánech poněkud na okraji zájmu.
M. TošovskĂ˝ sice vyslovil souhlas s názorem, Ĺľe delší ÄŤi kratší pĹ™erušenĂ­ provozu na regionálnĂ­ch tratĂ­ch bude fakticky znamenat zánik tÄ›chto tratĂ­, zároveň však uvedl, Ĺľe to pro ÄŚeskĂ© dráhy nebude žádná tragĂ©die. „V nÄ›kterĂ˝ch případech je totiĹľ ekologiÄŤtÄ›jší provozovat autobusovou dopravu jako náhradu dopravy ĹľelezniÄŤní“, zdĹŻraznil. Podle prĹŻzkumu ÄŚeskĂ˝ch drah se totiĹľ v rozsahu regionálnĂ­ dopravy pĹ™epravĂ­ po Ĺľeleznici pouze 13 milionĹŻ lidĂ­ roÄŤnÄ›, zatĂ­mco autobusu pouĹľije pĹ™ibliĹľnÄ› 500 milionĹŻ cestujĂ­cĂ­ch. „Autobus má tu vĂ˝hodu, Ĺľe doveze lidi do center jednotlivĂ˝ch mÄ›st a obcí“, pokraÄŤoval.
Náměstek ministra dopravy se také nedomnívá, že by problémy s financováním regionálních tratí vyřešilo zvýšení jízdného, s jehož postupným zvyšováním České dráhy počítají. „Kdybychom zvýšili jízdné na železnici na úroveň autobusové dopravy, nepřineslo by to pravděpodobně odliv cestujících na železnici. Ideální by však bylo dosáhnout alespoň 80 procent autobusového jízdného“, řekl M. Tošovský. Zároveň potvrdil, že on sám udělá vše pro urychlenou privatizaci regionálních tratí.

Vejprnice řekli ne míchárně

VEJPRNICE - VÄ›tšina z 1900 právoplatnĂ˝ch voliÄŤĹŻ obce Vejprnice na Plzeňsku se v referendu, kterĂ© skonÄŤilo v sobotu 8. bĹ™ezna, vyjádĹ™ila proti plánovanĂ© stavbÄ› mĂ­chárny maltovĂ˝ch smÄ›sĂ­. Továrnu s kapacitou tĂ©měř sto tisĂ­c tun maltovĂ˝ch smÄ›sĂ­ roÄŤnÄ› zamýšlĂ­ vybudovat na okraji obce spoleÄŤnost Bohemia Cement, která je známá z kontroverznĂ­ho případu u obce Tmaň v ÄŚeskĂ©m krasu. „Věříme, Ĺľe kdyĹľ zastupitelstvo zĂ­skalo dĹŻkaz o názorech svĂ˝ch obÄŤanĹŻ, postavĂ­ se firmÄ› stejnÄ› tvrdÄ› jako starostovĂ© z ÄŚeskĂ©ho krasu“, uvedl pro ÄŚTI zástupce mĂ­stnĂ­ho sdruĹľenĂ­ Miroslav Bruna.
Zastupitelstvo obce vyjádĹ™ilo se stavbou pĹŻvodnÄ› souhlas, a proto příslušnĂ˝ stavebnĂ­ úřad v Nýřanech vydal letos 24. ledna stavebnĂ­ povolenĂ­. V zákonem stanovenĂ© lhĹŻtÄ› se však odvolal jeden obyvatel obce a zároveň vzniklo ObÄŤanskĂ© sdruĹľenĂ­ Vejprnice, kterĂ© spoleÄŤnÄ› s ekologickou organizacĂ­ DÄ›ti ZemÄ› zahájilo rozsáhlou kampaň proti vĂ˝stavbÄ› mĂ­chárny. AktivistĂ© poukazovali na pĹ™edpokládanĂ© tĹ™i a pĹŻl tuny spadu prachu roÄŤnÄ›, nárĹŻst nákladnĂ­ dopravy pĹ™es obec a prašnost provozu.
Na základÄ› protestĹŻ obecnĂ­ zastupitelstvo na konci Ăşnora rozhodlo, Ĺľe uspořádá hlasovánĂ­. Pokud 746 obyvatel vyjádří s vĂ˝stavbou nesouhlas, zmÄ›nĂ­ takĂ© obec stanovisko a mĂ­chárnu nebude podporovat. Po skonÄŤenĂ­ hlasovánĂ­ Michal Ĺ tingl z organizace DÄ›ti ZemÄ› zpravodajce ÄŚTI Ĺ™ekl, Ĺľe jestliĹľe firma Bohemia Cement neodejde po takovĂ©m fiasku sama, budou spoleÄŤnÄ› s ObÄŤanskĂ˝m sdruĹľenĂ­m Vejprnice a nynĂ­ i s obecnĂ­m zastupitelstvem usilovat o zrušenĂ­ ĂşzemnĂ­ho rozhodnutĂ­.

Nový generální ředitel ČD

PRAHA - Novým generálním ředitelem Českých drah (ČD) se 10. března stal dosavadní vrchní ředitel obchodně provozní divize ČD Vladimír Sosna. Rozhodla o tom na svém zasedání Správní rada (SR) ČD, která zároveň přijala rezignaci dosavadního generálního ředitele ČD Rudolfa Mládka. Na tiskové konferenci o tom informoval předseda Správní rady ČD Michal Tošovský.
Podle něj pro V. Sosnu hlasovalo všech deset přítomných členů SR. „Nově jmenovaný generální ředitel je jak pro SR, tak ministerstvo dopravy a spojů přijatelnou osobou“, uvedl ministr dopravy a spojů Martin Říman.
NovĂ˝ šéf Ĺľeleznice vÄŤera novinářům Ĺ™ekl, Ĺľe se bude snaĹľit co nejdříve semknout všechny Ĺľelezničáře a vyzvat je ke smĂ­Ĺ™enĂ­. „Chci komunikovat s odboráři jako s rovnocennĂ˝mi partnery“, Ĺ™ekl V. Sosna s tĂ­m, Ĺľe se hodlá s pĹ™edstaviteli OdborovĂ©ho sdruĹľenĂ­ Ĺľelezničářů (OSĹ˝) co nejdříve setkat.
NovÄ› jmenovanĂ˝ generálnĂ­ Ĺ™editel ÄŚD VladimĂ­r Sosna nese podle OSĹ˝ vzhledem ke svĂ©mu dosavadnĂ­mu pĹŻsobenĂ­ v ÄŚD přímou zodpovÄ›dnost za nynÄ›jší stav na Ĺľeleznici. ÄŚTI to Ĺ™ekl mĂ­stopĹ™edseda OSĹ˝ Jiří KratochvĂ­l. „Na druhou stranu je ale nutno říci, Ĺľe po dlouhĂ© dobÄ› je novĂ˝m generálnĂ­m Ĺ™editelem Ĺľelezničář s dlouholetou praxĂ­ u tĂ©to organizace“, zdĹŻraznil J. KratochvĂ­l.

Souvislost chřipky a smogu není jasná

Chřipka je u nás nejrozšířenější virové onemocnění. Chřipkové onemocnění se přitom neomezuje jen na člověka, ale postihuje i nejrůznější zvířecí druhy. Každý rok sužuje chřipka nejen obyvatele naší republiky, působnost tohoto onemocnění je celosvětová. Například v minulém chřipkovém období (přelom let 1995/96) nejvíce strádalo obyvatelstvo Nového Zélandu.
K přenosu infekce virem chřipky dochází stykem s chřipkovým onemocněním. Nákaza nejčastěji vzniká přenosem viru vzduchem, stykem s kontaminovanými předměty či osobami, které byly virem již dříve nakaženy (kýcháním, kašláním). K snadnějšímu proniknutí viru do organismu přispívá snížená obranyschopnost organismu jedince, který vešel do kontaktu s chřipkou. Ohrožen je ale každý člověk a zejména ti, kteří dochází do větších kolektivů.
NejvĂ­ce ohroĹľenĂ˝mi skupinami obyvatelstva jsou malĂ© dÄ›ti (nemajĂ­ dostatek protilátek) a staří lidĂ© (u nich mnohdy docházĂ­ k pĹ™idruĹľenĂ­ chĹ™ipky k nÄ›kterĂ˝m chronickĂ˝m onemocnÄ›nĂ­m - astma, kardiovaskulárnĂ­ nemoci). Pro tyto skupiny pacientĹŻ mĹŻĹľe chĹ™ipka znamenat vážnĂ© ohroĹľenĂ­ Ĺľivota.
Na výslednou nemocnost kromě epidemiologické situace mají rovněž vliv individuální předpoklady jedince, klimatické podmínky a vlivy znečištění ovzduší (tyto ovlivňující faktory uvádí mimo jiné zpráva "Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí" vydaná v červenci 1996 SZÚ Praha, KHS Ostrava a OHS Karviná).
Jak uvedl pro ÄŚTI Josef Trmal z KrajskĂ© hygienicko-epidemiologickĂ© stanice z ĂšstĂ­ nad Labem, nepříznivĂ© rozptylovĂ© podmĂ­nky mohou napomoci ke zvýšenĂ©mu poÄŤtu respiraÄŤnĂ­ch onemocnÄ›nĂ­ a nástupu chĹ™ipky. Zhoršená smogová situace podle zprávy ÄŚTI zapříčiňuje pálenĂ­ oÄŤĂ­ a dráždÄ›nĂ­ sliznice, ionty látek zneÄŤišťujĂ­cĂ­ch ovzduší porušujĂ­ sliznici a umožňujĂ­ tak virĹŻm i bakteriĂ­m snadnÄ›jší proniknutĂ­ do organismu.
Podle MUDr. BÄ›ly TĹŻmová, DrSc., z NárodnĂ­ referenÄŤnĂ­ laboratoĹ™ pro chĹ™ipku StátnĂ­ho zdravotnĂ­ho Ăşstavu by muselo pĹŻsobenĂ­ nepříznivĂ˝ch rozptylovĂ˝ch podmĂ­nek a zhoršenĂ© smogovĂ© situace bĂ˝t dlouhodobÄ›jšího rázu. Z vĂ˝sledkĹŻ monitorovánĂ­ zdravotnĂ­ho stavu obyvatelstva z výše uvedenĂ© zprávy je patrnĂ©, Ĺľe data za rok 1995 nepotvrdila závÄ›ry dřívÄ›jších studiĂ­. Ty udávaly nejvyšší vĂ˝skyt jednĂ© z diagnĂłz akutnĂ­ch respiraÄŤnĂ­ch chorob v mĂ­stech s nejvĂ­ce zneÄŤištÄ›nĂ˝m ovzduším.
Zřetelnější souvislost mezi chřipkovým onemocněním a znečištěným ovzduším nepotvrzuje příklad Anglie. Ta v období, kdy zde převládala dlouhodobě neuspokojivá smogová situace měla přibližně stejnou nemocnost způsobenou chřipkou jako dnes, kdy pověstný londýnský smog patří minulosti.
AkutnĂ­ respiraÄŤnĂ­ onemocnÄ›nĂ­, mezi kterĂ© chĹ™ipka patří, jsou absolutnÄ› nejÄŤastÄ›jší příčinou absence ve škole a majĂ­ i znaÄŤnĂ˝ podĂ­l na pracovnĂ­ neschopnosti.

Uhlíková daň musí být zavedena celosvětově

PRAHA - Záměr snížit emise skleníkových plynů o 15 procent do roku 2010 v porovnání s rokem 1990 ve státech Úmluvy o změnách klimatu, který vyplynul ze zasedání Rady ministrů životního prostředí Evropské unie (EU), by neměl pro Českou republiku představovat závažnější problém. Po příletu z bruselského zasedání ministrů životního prostředí EU a asociovaných států to uvedl ministr životního prostředí Jiří Skalický (ODA).
Díky útlumu energeticky náročných provozů po revoluci se nám podařilo snížit skleníkové emise v letech 1990 - 95 o více než 20 procent, čili máme již vytvořeny předpoklady pro splnění tohoto požadavku, řekl J. Skalický.
Podle jeho slov však vzhledem k tomu, Ĺľe se naše ekonomika se nacházĂ­ ve stádiu hospodářskĂ©ho rĹŻstu, si však udrĹľenĂ­ stávajĂ­cĂ­ ĂşrovnÄ› emisĂ­ vyžádá zvýšenĂ© ĂşsilĂ­, neboĹĄ bude mĂ­t pĹ™irozenou tendenci spíše stoupat. NejdĹŻleĹľitÄ›jším problĂ©mem pĹ™i omezenĂ­ emisĂ­ pak podle J. SkalickĂ©ho bude sniĹľovánĂ­ energetickĂ© nároÄŤnosti, která je mnohem vyšší, neĹľ v západnĂ­ EvropÄ›. My produkujeme asi 13 tun oxidu uhliÄŤitĂ©ho na hlavu a na rok, zatĂ­mco prĹŻmÄ›r v EvropskĂ© unii je zhruba 9 tun, uvedl J. SkalickĂ˝. JakĂ˝koliv legislativnĂ­ krok v tĂ©to oblasti by však podle nÄ›j mÄ›l bĂ˝t spoleÄŤnĂ˝m,, nejlĂ©pe celosvÄ›tovĂ˝m rozhodnutĂ­m.
Ten stát, který by zavedl cosi jako uhlíkovou daň, by zatížil vlastní ekonomiku a snížil by tak její konkurenceschopnost ve srovnání s ostatními, dodal J. Skalický. Další možností při snižování emisí by také mohl být tzv. bublinový přístup, to znamená vynakládat peníze tam, kde by přinesli největší efekt - tj. i mimo vlastní zemi.

Trhlina

Na snímku trhlina v ledovci Larsen B, kterou odhalila nedávná expedice Greenpeace do Antarktid.

Foto: Greenpeace

Krátké zprávy

Omezit znečišťování českých řek a vodních zdrojů by měl zákon o poplatcích za vypouštění znečištěných vod, jehož návrh 26. března projednávala legislativní rada vlády. Úplnou novinkou v tomto zákoně je návrh zpoplatnit objem vypouštěných odpadních vod, který bude určitou pojistkou proti ředění odpadů ze strany znečišťovatelů, uvedl Jaroslav Kinkor, vrchní ředitel ochrany vod ministerstva životního prostředí. (čti)
HnutĂ­ DUHA uvĂ­talo rozhodnutĂ­ ministra ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ s koneÄŤnou platnostĂ­ zamĂ­tnout žádost o povolenĂ­ prĹŻzkumu loĹľiska zlata v Mokrsku. Ministr ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ Jiří SkalickĂ˝ začátkem bĹ™ezna na doporuÄŤenĂ­ rozkladovĂ© komise zamĂ­tl odvolánĂ­ spoleÄŤnosti RTZ-CRA proti pĹŻvodnĂ­mu negativnĂ­mu rozhodnutĂ­ ministerstva hospodářstvĂ­ ze 31. ÄŤervence loňskĂ©ho roku. SpoleÄŤnost RTZ-CRA jiĹľ proti tomuto rozhodnutĂ­ MĹ˝P podala Ĺľalobu. Vedle toho pomÄ›rnÄ› pĹ™ekvapivÄ› reagovala i podánĂ­m novĂ© žádosti o povolenĂ­ prĹŻzkumu. (ÄŤti)
EkologickĂ© organizace SdruĹľenĂ­ Calla, HnutĂ­ Duha, PřátelĂ© ZemÄ› ÄŚR, JihoÄŤeskĂ© matky a Nadace proti atomovĂ©mu nebezpeÄŤĂ­, Program energetickĂ˝ch Ăşspor a Greenpeace jsou šokovány zjištÄ›nĂ­m, Ĺľe nebudou pĹ™izvány na jednánĂ­ konzultaÄŤnĂ­ skupiny pro vznik Správy ĂşloĹľišť radioaktivnĂ­ch odpadĹŻ (SĂšRO) 2. dubna. ZmĂ­nÄ›nĂ© ekologickĂ© organizace zaslaly dopis ministru prĹŻmyslu a obchodu VladimĂ­ru DlouhĂ©mu (ODA) a žádajĂ­ zmÄ›nu diskriminaÄŤnĂ­ho postoje ministerstva. Dopis byl dán na vÄ›domĂ­ prezidentovi republiky, pĹ™edsedovi vlády, pĹ™edsedĹŻm obou komor parlamentu a takĂ© pĹ™edsedovi ODA. Ministerstvo prĹŻmyslu chce sloĹľenĂ­ rady zmanipulovat tak, aby nemohla bĂ˝t provádÄ›na veĹ™ejná kontrola a to i pĹ™esto, Ĺľe V. DlouhĂ˝ pĹ™i projednávánĂ­ atomovĂ©ho zákona v Senátu 24. ledna Ĺ™ekl, Ĺľe je zájmem, aby v RadÄ› SĂšRO byli za veĹ™ejnost zástupci obcĂ­, obÄŤanĹŻ a akademickĂ˝ch odbornĂ­kĹŻ, uvedl Dalibor StráskĂ˝ ze SdruĹľenĂ­ Calla. (ÄŤti)
Poptávka po pravidelné autobusové přepravě klesá rychleji než nabídka. Zatímco v roce 1995 připadalo na jeden autobus 21,3 platících osob, v loňském roce to bylo už jen 19 osob, což představuje více než osmnáctiprocentní meziroční pokles. Neztrátová jízda vyžaduje nejméně 27 platících cestujících. (čti)
Zástupci ekologické organizace Greenpeace vyzvali 26. března vědeckou radu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy k otevřenému dialogu o genetických manipulacích.