PRAHA - Zhruba 150 praĹľskĂ˝ch obÄŤanĹŻ pĹ™išlo 8. bĹ™ezna odpoledne podpoĹ™it protestnĂ akci proti plánovanĂ©mu vykácenĂ tĹ™ešĹovĂ©ho a višĹovĂ©ho sadu (na snĂmku) v Praze 8 - BohnicĂch. V rámci setkánĂ vystoupil pĹ™Ămo v TĹ™ešĹovce pĂsniÄŤkář Jaroslav Hutka, taneÄŤnĂ soubor Fiamma a alternativnĂ scĂ©na Propast. Zastánci zelenÄ› se nechali inspirovat ÄŚechovovĂ˝m VišĹovĂ˝m sadem, jehoĹľ hrdinovĂ© Ĺ™ešà podobnĂ˝ problĂ©m, a proto se na setkánĂ dostavili v dobovĂ˝ch oblecĂch. ÚčastnĂci podepsali petici adresovanou ObvodnĂmu úřadu Prahy 8, ve kterĂ© protestujĂ proti zámÄ›ru vlastnĂka pozemku, firmy IPB Real, vybudovat na tomto mĂstÄ› luxusnĂ vilovou ÄŤtvrĹĄ. Radnici pak žádajĂ, aby prosadila zachovánĂ sadu jako tradiÄŤnĂ součásti Ĺľivota sousednĂho bohnickĂ©ho sĂdlištÄ›. „Vzhledem k tomu, Ĺľe jsou existujĂcĂ sĂdlištÄ› v zásadÄ› urbanisticky ne pĹ™Ăliš šťastnou odpovÄ›dĂ minulosti na bytovou otázku, domnĂváme se, Ĺľe nenĂ dobrĂ© likvidovat v jejich okolĂ takovĂ© sloĹľky krajiny, kterĂ© jejich nepĹ™ĂznivĂ© charakteristiky vyvaĹľujĂ“, uvedl pro ÄŚTI jeden z organizátorĹŻ dnešnĂ akce Michal Horák. Jak dále zdĹŻraznil, iniciátoĹ™i petice respektujĂ fakt, Ĺľe pozemek je v soukromĂ©m vlastnictvĂ, projekt firmy IPB Real však podle nich odporuje veĹ™ejnĂ©mu zájmu. „PouÄŤeni Ăšstavou ÄŚeskĂ© republiky věřĂme, Ĺľe vlastnictvĂ zavazuje, a domnĂváme se, Ĺľe v tomto pĹ™ĂpadÄ› to platĂ dvojnásob“, uvádĂ petice. (ÄŤti)
![]()
Foto: Jan ÄŚinÄŤera/EkoList
LONDĂťN - 20. bĹ™ezna schválila britská SnÄ›movna LordĹŻ ve tĹ™etĂm ÄŤtenĂ Zákon o redukci silniÄŤnĂ dopravy. Návrh zákona vypracovali PřátelĂ© ZemÄ› ve spolupráci se Stranou ZelenĂ˝ch a velšskou stranou Plaid Cymru. V DolnĂ snÄ›movnÄ› zákon pĹ™edloĹľil jako svoji poslaneckou iniciativu liberálnĂ demokrat Don Foster. PĹ™ijatĂ˝ zákon zavazuje orgány mĂstnĂ samosprávy k tomu, aby do jednoho roku vypracovaly tzv. LokálnĂ plány na redukci silniÄŤnĂ dopravy, kterĂ© se do dvou let stanou podkladem k vypracovánĂ NárodnĂho plánu na redukci silniÄŤnĂ dopravy. CĂlem tÄ›chto plánĹŻ je dosáhnout k roku 2005 95% poÄŤtu celkovĂ˝ch kilometrĹŻ ujetĂ˝ch osobnĂmi a nákladnĂmi automobily s vĂ˝jimkou automobilĹŻ pro postiĹľenĂ© oproti roku 1990. K roku 2010 by pak silniÄŤnĂ doprava mÄ›la dosáhnout 90% oproti stavu z roku 1990. VĂ˝konnĂ˝ Ĺ™editel Přátel ZemÄ› Charles Secrett oznaÄŤil pĹ™ijetĂ zákona za bájeÄŤnou zprávu a zlomovĂ˝ okamĹľik v historii dopravy.
Petici podporujĂcĂ zákon podepsalo v Británii vĂce neĹľ 350 000 lidĂ, návrh zákona podpoĹ™ilo 129 obcĂ.
Zákon v Dolnà Sněmovně prošel po několikahodinové ostré diskusi, ve které se hlasy proti zákonu ozývaly vesměs z tábora vládnoucà Konzervativnà strany.
PRAHA - VládnĂ návrh zákona o odpadech je dalšà normou, kterou senátoĹ™i vrátili PoslaneckĂ© snÄ›movnÄ› k pĹ™epracovánĂ. Zástupci hornĂ komory parlamentu na svĂ©m zasedánĂ 20. bĹ™ezna pĹ™edlohu velkou vÄ›tšinou zamĂtli, neboĹĄ podle nich obsahuje ustanovenĂ, která jsou v rozporu s Ăšstavou ÄŚeskĂ© republiky. Zákon totiĹľ ukládá povinnosti obcĂm v oblasti, která patřà do jejich vĂ˝luÄŤnĂ© kompetence. Zákonodárci zároveĹ nepĹ™ijali pozmÄ›ĹovacĂ návrhy tĂ˝kajĂcĂ se tzv. programĹŻ odpadovĂ©ho hospodářstvĂ, navrhli však, aby Ministerstvo ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ zpracovávalo koncepci odpadovĂ©ho hospodářstvĂ.
Pro vrácenĂ zákona PoslaneckĂ© snÄ›movnÄ› se vyslovilo 59 senátorĹŻ ze 71 pĹ™ĂtomnĂ˝ch. Proti zvedli ruku pouze tĹ™i senátoĹ™i ODS Jiřà Pavlov, Jan Koukal a Jaroslav JureÄŤka. Zákon nynĂ Poslanecká snÄ›movna mĹŻĹľe buÄŹ pĹ™ijmout v pĹŻvodnĂm znÄ›nĂ, nebo ve variantÄ› navrĹľenĂ© Senátem, nebo zákon nepĹ™ijmout vĹŻbec. (ÄŤti a dek)
PRAHA - Asociace Rajchéřov uvĂtala stanovisko referátu ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ OkresnĂho úřadu v JindĹ™ichovÄ› Hradci, kterĂ© vyjadĹ™uje nesouhlas s realizacĂ RekreaÄŤnĂho parku Rajchéřov na NovobystĹ™icku, plánovanĂ©ho konsorciem třà holandskĂ˝ch firem (Willems Meersen, Schwenke Bosch a Vandehoek Architekten). TĂmto stanoviskem se završil proces hodnocenĂ vlivĹŻ rekreaÄŤnĂho parku na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ (EIA), kterĂ˝ probĂhal od podzimu roku 1994. Podle zákona mĹŻĹľe nynĂ následovat ĂşzemnĂ Ĺ™ĂzenĂ, kterĂ© by mÄ›lo zvážit váhu argumentĹŻ stavÄ›jĂcĂch se za ochranu pĹ™Ărody v lokalitÄ› Rajchéřova a argumentĹŻ o socioekonomickĂ©m pĹ™Ănosu projektu pro region. (dek)
VládnĂ kabinet schválil 5. bĹ™ezna koncepci skladovánĂ vyhoĹ™elĂ©ho jadernĂ©ho paliva. Vláda souhlasĂ s variantou meziskladĹŻ na lokalitách jadernĂ˝ch elektráren jako s rozvojovou koncepcĂ pro dalšà zajišťovánĂ skladovacĂch kapacit pro vyhoĹ™elĂ© palivo jadernĂ˝ch elektráren v ÄŚR, prohlásil VladimĂr DlouhĂ˝. Dodal však, Ĺľe vláda bude tuto koncepci jako hlavnĂ sledovat, na druhĂ© stranÄ› však podle nÄ›j nejde o definitivnĂ Ĺ™ešenĂ. VládnĂ kabinet rovněž zrušil usnesenĂ pĹ™edcházejĂcĂ vlády z roku 1992, kterĂ© omezovalo kapacitu meziskladu u jadernĂ© elektrárny Dukovany (na snĂmku) do šesti set tun. Tento krok byl nutnĂ˝, aby bylo moĹľno realizovat schválenou koncepci. (ÄŤti)
![]()
Foto: ÄŚEZ
ÄŚeská vláda vzala 19. bĹ™ezna na vÄ›domĂ materiál, kterĂ˝ jĂ k zámÄ›ru uspořádat v roce 2003 MistrovstvĂ svÄ›ta (MS) v klasickĂ©m lyĹľovánĂ v JizerskĂ˝ch horách pĹ™edloĹľilo Ministerstvo ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ ÄŚR (MĹ˝P).
MĹ˝P v tomto materiálu odmĂtlo plány sdruĹľenĂ SKI 2003, kterĂ© uspořádánĂ mistrovstvĂ prosazuje. Vláda rozhodnutĂ o podpoĹ™e kandidatury ÄŚR na uspořádánĂ tohoto MS, známĂ©ho jako SKI 2003, odloĹľila na duben.
SdruĹľenĂ SKI 2003 obvinilo Ăşsty svĂ©ho manaĹľera J. Zelenky MĹ˝P, Ĺľe nestanovilo žádnĂ© konkrĂ©tnĂ podmĂnky pro realizaci MS. Podle tiskovĂ©ho mluvÄŤĂho MĹ˝P V. Lenze však MĹ˝P urÄŤilo pro SKI 2003 naprosto pĹ™esnĂ© podmĂnky. MĹ˝P navrhuje vládÄ›, aby svĹŻj souhlas s projektem uspořádánĂ MS podmĂnila pĹ™edloĹľenĂm návrhu podmĂnek na uspořádánĂ běžeckĂ˝ch tras, doprovodnĂ˝ch staveb a zemnĂch Ăşprav, kterĂ© budou v souladu s poĹľadavky MĹ˝P. Tento návrh by mÄ›ly vládÄ› pĹ™edloĹľit Ministerstvo školstvĂ, mládeĹľe a tÄ›lovĂ˝chovy ÄŚR (MĹ MT) a SdruĹľenĂ SKI 2003, kterĂ© je poĹ™adatelem soutěže.
MĹ˝P poĹľaduje zejmĂ©na, aby v lesnĂch komplexech, staršĂch 40 let, vedly trasy pouze po stávajĂcĂch prĹŻsecĂch a cestách, kterĂ© nevyĹľadujĂ rozšĂĹ™enĂ. V ostatnĂch lesnĂch porostech mohou novĂ© a rozšiĹ™ovanĂ© trasy dosahovat šĂĹ™e maximálnÄ› 4,5 metrĹŻ a nesmĂ vĂ©st pĹ™es rašeliništnĂ a podmáčená stanovištÄ› a pĹ™es skalnatĂ© a balvanitĂ© terĂ©ny. Dalšà podmĂnkou je poĹľadavek, aby veškerĂ© širšà trasy (vÄŤetnÄ› tras dvousmÄ›rnĂ˝ch) vedly mimo existujĂcĂ lesnĂ porosty, pĹ™ĂpadnÄ› aby byly jako doÄŤasnĂ© umĂstÄ›ny v nezajištÄ›nĂ˝ch kulturách. BěžeckĂ© trasy nesmĂ vĂ©st prvnĂ zĂłnou chránÄ›nĂ˝ch krajinnĂ˝ch oblastĂ (CHKO) a ani biocentry systĂ©mu ekologickĂ© stability.
Podle MĹ˝P musĂ bĂ˝t všechna zaĹ™ĂzenĂ tras (mostky, nadjezdy a mantinely) rozebĂratelná a konstruovaná tak, aby nezpĹŻsobila nevratnĂ© zmÄ›ny pĹŻdnĂho povrchu. StejnÄ› tak rozebĂratelnĂ© musĂ bĂ˝t veškerĂ© inĹľenĂ˝rskĂ© sĂtÄ›, zĹ™izovanĂ© pouze pro účely MS, všechna technická zaĹ™ĂzenĂ musĂ bĂ˝t zajištÄ›na proti Ăşniku ropnĂ˝ch látek a pro zpevĹovánĂ snÄ›hu na tratĂch je vylouÄŤeno pouĹľitĂ chemickĂ˝ch pĹ™ĂpravkĹŻ.
ZámÄ›r uspořádat MS SKI 2003, pĹ™edloĹľenĂ˝ SdruĹľenĂm SKI 2003, podporuje Ĺ™ada politikĹŻ a státnĂch úřednĂkĹŻ, napĹ™Ăklad primátor Liberce Jiřà Drda nebo pĹ™ednosta OkresnĂho úřadu v Liberci Pavel PavlĂk. Projekt poÄŤĂtá s dostavbou lyĹľaĹ™skĂ˝ch areálĹŻ a vĂ˝stavbou Ĺ™ady novĂ˝ch zaĹ™ĂzenĂ v LuĹľickĂ˝ch a JizerskĂ˝ch horách. S tĂm nesouhlasĂ nevládnĂ ekologickĂ© organizace. Podle ekologĹŻ by uskuteÄŤnÄ›nĂ mistrovstvĂ narušilo koĹ™enovĂ˝ systĂ©m lesnĂch porostĹŻ JizerskĂ˝ch hor a vodnĂ reĹľim v oblasti pĹ™ehrady JosefĹŻv dĹŻl.
Podle V. Lenze je moĹľnĂ© pĹ™edpokládaná rizika do urÄŤitĂ© mĂry snĂĹľit nebo částeÄŤnÄ› kompenzovat, nelze je však vylouÄŤit do takovĂ© mĂry, která by opravĹovala MĹ˝P k vydánĂ souhlasnĂ©ho stanoviska k v minulosti pĹ™edloĹľenĂ˝m návrhĹŻm SdruĹľenĂ SKI 2003. (ÄŤti)
![]()
ĂšSTĂŤ NAD LABEM - ÄŚeská inspekce ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ (ÄŚIĹ˝P) v ĂšstĂ nad Labem nedoporuÄŤuje, aby Ministerstvo ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ (MĹ˝P) ÄŚR vydalo souhlas s dokumentacĂ a posudkem na vodnĂ dĂlo MalĂ© BĹ™ezno na Ĺ™ece Labi. Podle vyjádĹ™enĂ odbornĂka z ĂşsteckĂ© inspekce, kterĂ˝ si nepřál bĂ˝t jmenován, nelze posuzovat pouze jedno vodnĂ dĂlo. Jedna z variant navrhovanĂ© dokumentace totiĹľ pĹ™ipouštĂ vĂ˝stavbu dalšĂho malĂ©ho vodnĂho dĂla u ProstĹ™ednĂho Ĺ˝lebu na DěčĂnsku.
PĹ™edmÄ›tem posudku musĂ bĂ˝t podle nejmenovanĂ©ho zdroje ÄŚTI celĂ˝ Ăşsek dolnĂho Labe od stĹ™ekovskĂ©ho zdymadla v ĂšstĂ nad Labem po ÄŤesko-nÄ›meckou hranici za DěčĂnem. SouÄŤasnÄ› ÄŚIĹ˝P jako orgán státnĂ správy napadá skuteÄŤnost, Ĺľe Ăşdajná potĹ™eba zlepšenĂ plavebnĂch podmĂnek na Labi nenĂ dosud zdĹŻvodnÄ›na seriĂłznĂ dopravnĂ koncepcĂ. „ZatĂm nebyl pĹ™edloĹľen ani prĹŻzkum poptávky na pĹ™epravu zbožà po vodě“, konstatoval zdroj ÄŚTI.
„VodnĂ dĂlo MalĂ© BĹ™ezno nepatřà mezi strategickĂ© pilĂĹ™e našeho plánu tĂ˝kajĂcĂho se vĂ˝stavby vodnĂch dÄ›l na ĂşzemĂ ÄŚeskĂ© republiky, proto zatĂm analyzujeme v tĂ©to fázi veškerĂ© názory protistran. V blĂzkĂ© dobÄ› pak vydáme k problĂ©mu vodnĂch dÄ›l komplexnĂ stanovisko“, Ĺ™ekl ÄŚTI mluvÄŤĂ spoleÄŤnosti ÄŚEZ Ladislav KĹ™ĂĹľ. Jak dodal, rozhodnutĂ ĂşsteckĂ© inspekce ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ však spoleÄŤnost respektuje.
Podle materiálĹŻ Hydro ÄŚEZu a ĂşdajnÄ› i ministerstva dopravy má vodnĂ dĂlo MalĂ© BĹ™ezno, kterĂ© má bĂ˝t postaveno do roku 2003, umoĹľnit spolu s dalšà uvaĹľovanou stavbou u ProstĹ™ednĂho Ĺ˝lebu vĂ˝raznÄ› zlepšenĂ plavebnĂch podmĂnek na Labi. SouÄŤasnÄ› majĂ vodnĂ dĂla plnit roli hydroelektráren, kde by bylo moĹľno zĂskat aĹľ 20 MW elektrickĂ© energie. Náklady na vĂ˝stavbu vodnĂch dÄ›l se odhadujĂ na 4 aĹľ 5 miliard korun.
ZábavnĂ park, kterĂ˝ mÄ›l vyrĹŻst v historickĂ© lokalitÄ› poblĂĹľ JiÄŤĂna, se stavÄ›t nebude. Co ale bude s unikátnĂm komplexem baroknĂ architektury a rozsáhlĂ˝m parkem?
O Ăşmyslu nÄ›meckĂ© firmy Park vystavÄ›t v prostorách takzvanĂ©ho Libosadu u JiÄŤĂna zábavnĂ park jsme vás informovali jiĹľ v loĹskĂ©m ĂşnorovĂ©m ÄŤĂsle. Areál Libosadu se mÄ›l stát jakĂ˝msi skanzenem, doplnÄ›nĂ˝m o urÄŤitĂ© atrakce. Ty mÄ›ly podle projektu nalákat za sezĂłnu tĂ©měř miliĂłn návštÄ›vnĂkĹŻ. Pro nÄ› mÄ›lo bĂ˝t postaveno i obrovskĂ© parkovištÄ› s kapacitou stovek automobilĹŻ a desĂtek autobusĹŻ. Proti tomuto zámÄ›ru se však postavil ÄŚeskĂ˝ svaz ochráncĹŻ pĹ™Ărody (ÄŚSOP) KĹ™ižánky. Po nÄ›kolikamÄ›sĂÄŤnĂ kampani se podaĹ™ilo projekt zastavit a dnes snad vybudovánĂ novĂ©ho disneylandu na vĂ˝chodÄ› ÄŚech uĹľ nehrozĂ.
Proti projektu tzv. Valdštejnlandu vznikl konkurenÄŤnĂ zámÄ›r, pĹ™edloĹľenĂ˝ obÄŤanskĂ˝m sdruĹľenĂm LodĹľie. LodĹľii zaloĹľili pražštĂ vĂ˝tvarnĂci manĹľelĂ© Lhotákovi, spolu napĹ™Ăklad s RNDr. Lenkou Ĺ oltysovou z ÄŚSOP KĹ™ižánky. Podle jejich pĹ™edstav by mÄ›lo v objektech Libosadu vzniknout jakĂ©si centrum pro ekologickou vĂ˝chovu s vĂ˝ukou starĂ˝ch Ĺ™emesel. Bylo by zde mĂsto pro rĹŻznĂ© akce, konanĂ© na kaĹľdoroÄŤnĂm festivalu JiÄŤĂn - MÄ›sto pohádky. V prostorách tzv. ÄŚestnĂ©ho dvora by bylo moĹľnĂ© pořádat školy v pĹ™ĂrodÄ›, ubytovávat školnĂ vĂ˝lety, ÄŤi pořádat rĹŻznĂ© semináře.
O vyuĹľitĂ, obnovÄ› a hodnotách Libosadu a pĹ™ilehlĂ©ho okolĂ uspořádal ÄŚSOP KĹ™ižánky na začátku bĹ™ezna konferenci „Valdštejnská lodĹľie a komponovaná baroknĂ krajina v okolĂ JiÄŤĂna“. Promluvil zde napĹ™Ăklad potomek slavnĂ©ho rodu Ernest von Waldstein, Jiřà Dienstbier, profesor dÄ›jin umÄ›nĂ na universitÄ› v Innsbrucku Petr Fidler ÄŤi bĂ˝valĂ˝ ministr ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ Ivan Dejmal.
Nesporná je historická hodnota celĂ©ho areálu. K objektu náležà budova samotnĂ© lodĹľie, dále pak tzv. ÄŚestnĂ˝ dvĹŻr, tĹ™ĂdĂlnĂ˝ park, knĂĹľecĂ obora a rozsáhlá ÄŤtyřřadá lipová alej, táhnoucĂ se od LodĹľie aĹľ k JiÄŤĂnu. CelĂ˝ komplex je dĂlem italskĂ©ho architekta Nicoly Sebregondiho, kterĂ˝ vĂ˝znamnÄ› pĹ™ispÄ›l i ke stavbÄ› praĹľskĂ©ho ValdštejnskĂ©ho paláce. Jde tedy o vĂ˝znamnou památku ranÄ› baroknĂ architektury prvnĂ tĹ™etiny sedmnáctĂ©ho stoletĂ. Park, jehoĹľ autorem je rovněž Sebregondi, je dokonce snad prvnĂm takto rozsáhlĂ˝m zahradnÄ› architektonickĂ˝m poÄŤinem v zaalpskĂ© EvropÄ›. Areál však chátrá od poloviny dvacátĂ˝ch let našeho stoletĂ. Tehdy patĹ™il Libosad rodinÄ› TrautmannsdorfĹŻ, která jej udrĹľovala z vĂ˝nosĹŻ svĂ˝ch statkĹŻ na panstvĂ HoršovskĂ˝ TĂ˝n. O nÄ› však rodina pĹ™išla v dĹŻsledku pozemkovĂ˝ch reforem v roce 1926 a od tĂ© doby se na LodĹľii podepisuje mĂsto stavebnĂch inĹľenĂ˝rĹŻ uĹľ jen zub ÄŤasu.
Ovšem vysoká je i krajinnÄ› estetická hodnota celĂ©ho komplexu. Nádhernou monumentálnĂ alej tvořà 1152 lip ve ÄŤtyĹ™ech Ĺ™adách v dĂ©lce nÄ›kolika kilometrĹŻ. Poloha Libosadu mezi dvÄ›ma vyhaslĂ˝mi sopkami ZebĂnem a ÄŚeĹ™ovkou je velice pĹŻsobivá, na leteckĂ˝ch snĂmcĂch pak dvojnásob. KromÄ› toho v prostoru Libosadu Ĺľije podle Z. Mrkáčka ze Správy CHKO ÄŚeskĂ˝ ráj 95 druhĹŻ obratlovcĹŻ. Z nich je 82 druhĹŻ ptákĹŻ (mj. krahujec, moudivláček, bÄ›loĹ™it, brambornĂÄŤek ÄŤi moták pochop), vĂce neĹľ sedmdesát druhĹŻ tu dokonce hnĂzdĂ. Na 30 hektarech Libosadu lze nalĂ©zt na 300 druhĹŻ bylin a 25 druhĹŻ dĹ™evin. NejznámÄ›jšà je asi velice vzácnĂ˝ endemit tulipán lesnĂ.
SdruĹľenĂ LodĹľie, kterĂ© se chystá na realizaci svĂ©ho projektu, pĹ™ipravuje v brzkĂ© dobÄ› i zaloĹľenĂ Nadace za obnovu LodĹľie, která by mÄ›la za Ăşkol shromáždit potĹ™ebnĂ© finanÄŤnĂ prostĹ™edky formou sponzorskĂ˝ch pĹ™ĂspÄ›vkĹŻ ÄŤi dobrovolnĂ˝ch darĹŻ obÄŤanĹŻ.
![]()
UnikátnĂ baroknĂ budova ValdštejnskĂ© lodĹľie u JiÄŤĂna byla, stejnÄ› jako okolnĂ park Libosad, ohroĹľen projektem tzv. Valdštejnlandu.
Foto:Ivan Kolebaba
Masové protestnà akce protijaderných aktivistů a největšà policejnà nasazenà v poválečné historii Německa si vyžádal transport vyhořelého jaderného paliva do meziskladu v dolnosaském Gorlebenu.
750 tun těžkĂ˝ radioaktivnĂ náklad v pÄ›ti kontejnerech typu Castor pocházĂ ze dvou jihonÄ›meckĂ˝ch jadernĂ˝ch elektráren a z francouzskĂ©ho zaĹ™ĂzenĂ na obohacovánĂ vyhoĹ™elĂ©ho paliva v La Hague.
Celou trasu nákladu z jihonÄ›meckĂ©ho Waldheimu na sever do pĹ™ekladištÄ› v Dannenbergu a dále po silnici do Gorlebenu lemovaly tábory tisĂcĹŻ aktivistĹŻ, snaĹľĂcĂch se zablokovat prĹŻjezd. PokojnĂ© protesty ÄŤasto pĹ™erostly v zastavovánĂ vlakĹŻ, niÄŤenĂ elektrickĂ©ho vedenĂ, podkopávánĂ silnic, házenĂ kamenĹŻ a zápalnĂ˝ch bomb. K vyhrocenĂ© náladÄ› pĹ™ispÄ›la i nedávná nehoda, pĹ™i nĂĹľ vykolejil vlak s radioaktivnĂm odpadem ve vĂ˝chodnĂ Francii.
S prohlášenĂm, Ĺľe nechtÄ›jĂ ĹľĂt dalšĂch 35 aĹľ 40 let s vysoce radioaktivnĂm odpadem za zády, se k demonstrantĹŻm pĹ™ipojili napĹ™. obyvatelĂ© okresu Dannenberg. „Kdo bude kupovat produkty z našich farem a kdo ochránĂ naše dÄ›ti pĹ™ed leukĂ©miĂ?“, znÄ›ly otázky mĂstnĂch farmářů. Protestanti mÄ›li zároveĹ velkou podporu ze strany mĂstnĂch zastupitelstev.
TaktickĂ˝m cĂlem demonstrantĹŻ bylo vystupĹovat náklady na transport tak vysoko, Ĺľe se stane nevĂ˝hodnĂ˝m.
NÄ›meckĂ˝ jadernĂ˝ prĹŻmysl má v souÄŤasnosti k dispozici dva zpĹŻsoby likvidace odpadu: jeho zpracovánĂ v La Hague nebo v britskĂ©m Sellafieldu, kde se z nÄ›j znovu izoluje plutonium a uran, nebo jeho uloĹľenĂ do meziskladĹŻ s vyhlĂdkou na zpracovánĂ v budoucnu. DruhĂ˝ zpĹŻsob se vyuĹľĂvá mĂ©nÄ›, i kdyĹľ je mnohem levnÄ›jšĂ.
Ne všichni aktivistĂ© jsou pĹ™esvÄ›dÄŤeni, Ĺľe zastavenĂ transportĹŻ je to nejrozumnÄ›jšà řešenĂ, protoĹľe by zapĹ™ĂÄŤinilo nárĹŻst prĹŻmyslu zpracovánĂ plutonia.
K zabezpeÄŤenĂ transportu bylo povoláno vĂce neĹľ 30 tisĂc policistĹŻ, kteřà pouĹľili obuškĹŻ a vodnĂch dÄ›l. K tvrdĂ©mu postupu proti militantnĂm aktivistĹŻm vyzval napĹ™.ministr vnitra Manfred Kanter (CDU) nebo sociálnÄ›demokratickĂ˝ pĹ™edseda dolnosaskĂ© zemskĂ© vlády Gerhard Schrder, ten však zároveĹ slĂbil svĂ©mu zemskĂ©mu parlamentu, Ĺľe toto by mÄ›la bĂ˝t poslednĂ zásilka do gorlebenskĂ©ho skladu.
Obrovské finančnà náklady na bezpečnostnà operaci a masové protestnà akce přinutà německou vládu znovu promyslet svou jadernou strategii. Použità násilà ze strany demonstrantů posouvá diskusi o energetické politice také v debatu o vnitřnà bezpečnosti.
![]()
Kontejner Castor stĹ™eĹľenĂ˝ nÄ›meckou policiĂ.
Foto: Greenpeace
PoslednĂ kolo pÄ›tidennĂch rozhovorĹŻ o zmÄ›nÄ› klimatu skonÄŤilo 7. bĹ™ezna v Bonnu bez toho, aby se dospÄ›lo k nÄ›jakĂ©mu vĂ˝sledku. JedinĂ˝m vĂ˝sledkem je pĹ™ijetĂ dokumentu, kterĂ˝ shrnuje všechny dĹ™ĂvÄ›jšà pĹ™ijatĂ© dohody a závazky. Tento dokument by se prĂ˝ mÄ›l stát základnĂm materiálem pro dalšà jednánĂ. VĂ˝konnĂ˝ tajemnĂk Konvence SpojenĂ˝ch národĹŻ o zmÄ›nÄ› klimatu Michael Zammit Cutajar na tiskovĂ© konferenci prohlásil, Ĺľe rozhovory poloĹľily základy pro moĹľnost dosaĹľenĂ nÄ›jakĂ© dohody v budoucnosti.
Skupina vyjednavaÄŤĹŻ vĂce neĹľ 160 zemĂ, pracujĂcĂ na základÄ› Konvence SpojenĂ˝ch národĹŻ o zmÄ›nÄ› klimatu, mÄ›la za Ăşkol zaměřit se zejmĂ©na na vytvoĹ™enĂ kompromisu mezi návrhy jednotlivĂ˝ch zemĂ. Jak vyplynulo z prohlášenĂ pracovnĂkĹŻ OSN, prioritnĂm cĂlem pĹ™ĂpadnĂ© dohody zĹŻstává stabilizace emisĂ sklenĂkovĂ˝ch plynĹŻ vypouštÄ›nĂ˝ch prĹŻmyslovĂ˝mi zemÄ›mi tzv. Severu nejpozdÄ›ji do roku 2000.
PrávnÄ› závaznĂ˝ dokument má bĂ˝t podepsán na dalšà konferenci vÄ›novanĂ© klimatu, která se uskuteÄŤnĂ v prosinci v japonskĂ©m KjĂłtu. V souÄŤasnosti však svÄ›tovĂ© spoleÄŤenstvĂ zĹŻstává od dohody o rychlosti omezovánĂ emisĂ sklenĂkovĂ˝ch plynĹŻ velmi vzdáleno.
JedinĂ˝m hmatatelnĂ˝m vĂ˝sledkem jednánĂ uplynulĂ˝ch dnĂ zĹŻstává prohlášenĂ EvropskĂ© unie, která vyzvala ostatnĂ prĹŻmyslovĂ© zemÄ› k tomu, aby do roku 2010 pĹ™ijaly opatĹ™enĂ, která povedou k 15% snĂĹľenĂ emisĂ sklenĂkovĂ˝ch plynĹŻ oproti roku 1990. MinistĹ™i EU se uĹľ pĹ™ed začátkem rozhovorĹŻ shodli na tom, Ĺľe toto snĂĹľenĂ je pro hospodářskĂ˝ prostor EU koneÄŤnĂ˝m cĂlem.
EvropskĂ© prĹŻmyslovĂ© kruhy se však k tÄ›mto plánĹŻm i nadále stavĂ zápornÄ›. Zástupce koncernu British Petroleum a tajemnĂk EvropskĂ©ho svazu konfederacĂ prĹŻmyslu a zamÄ›stnavatelĹŻ Klaus Kohlhase prohlásil, Ĺľe nemá dĹŻvod ke zmÄ›nÄ› svĂ©ho stanoviska. Podle nÄ›ho by do roku 2010 nemÄ›ly bĂ˝t stanovovány žádnĂ© konkrĂ©tnĂ limity a cĂle.
VedoucĂ klimatickĂ© kampanÄ› Greenpeace Bill Hare oznaÄŤil vĂ˝sledky bonnskĂ˝ch rozhovorĹŻ za katastrofálnĂ. „Zástupci zemĂ se celĂ˝ tĂ˝den pĹ™ehrabovali v horách papĂru. Na redukci emisĂ sklenĂkovĂ˝ch plynĹŻ, která je pro odvrácenĂ nebezpeÄŤĂ klimatickĂ˝ch zmÄ›n zásadnĂ, se nijak nedohodli“, prohlásil Hare.
PRAHA - Pouze rychlá privatizace regionálnĂch ĹľelezniÄŤnĂch tratĂ mĹŻĹľe podle námÄ›stka ministra dopravy a pĹ™edsedy SprávnĂ rady ÄŚeskĂ˝ch drah (ÄŚD) Michala TošovskĂ©ho zajistit jejich Ĺľivotaschopnost. „RegionálnĂ tratÄ› znamenajĂ pro ÄŚeskĂ© dráhy nejvÄ›tšà ztrátovost vynaloĹľenĂ˝ch finanÄŤnĂch prostĹ™edků“, Ĺ™ekl M. TošovskĂ˝ 17. bĹ™ezna v Press klubu Frekvence 1.
Jak dále uvedl, Ĺľeleznice má v našà zemi nezastupitelnĂ© mĂsto pĹ™edevšĂm tam, kde jsou velkĂ© dopravnĂ toky. „Chceme se proto orientovat na osobnĂ dálkovou, mezinárodnĂ i pĹ™ĂmÄ›stskou dopravu a na pĹ™epravu vĂce mnoĹľstevnĂch zásilek“, pokraÄŤoval dále. RegionálnĂ tratÄ› tak zĹŻstávajĂ v tÄ›chto plánech ponÄ›kud na okraji zájmu.
M. TošovskĂ˝ sice vyslovil souhlas s názorem, Ĺľe delšà či kratšà pĹ™erušenĂ provozu na regionálnĂch tratĂch bude fakticky znamenat zánik tÄ›chto tratĂ, zároveĹ však uvedl, Ĺľe to pro ÄŚeskĂ© dráhy nebude žádná tragĂ©die. „V nÄ›kterĂ˝ch pĹ™Ăpadech je totiĹľ ekologiÄŤtÄ›jšà provozovat autobusovou dopravu jako náhradu dopravy ĹľelezniÄŤnĂ“, zdĹŻraznil. Podle prĹŻzkumu ÄŚeskĂ˝ch drah se totiĹľ v rozsahu regionálnĂ dopravy pĹ™epravĂ po Ĺľeleznici pouze 13 milionĹŻ lidĂ roÄŤnÄ›, zatĂmco autobusu pouĹľije pĹ™ibliĹľnÄ› 500 milionĹŻ cestujĂcĂch. „Autobus má tu vĂ˝hodu, Ĺľe doveze lidi do center jednotlivĂ˝ch mÄ›st a obcĂ“, pokraÄŤoval.
NámÄ›stek ministra dopravy se takĂ© nedomnĂvá, Ĺľe by problĂ©my s financovánĂm regionálnĂch tratĂ vyĹ™ešilo zvýšenĂ jĂzdnĂ©ho, s jehoĹľ postupnĂ˝m zvyšovánĂm ÄŚeskĂ© dráhy poÄŤĂtajĂ. „Kdybychom zvýšili jĂzdnĂ© na Ĺľeleznici na ĂşroveĹ autobusovĂ© dopravy, nepĹ™ineslo by to pravdÄ›podobnÄ› odliv cestujĂcĂch na Ĺľeleznici. IdeálnĂ by však bylo dosáhnout alespoĹ 80 procent autobusovĂ©ho jĂzdnĂ©ho“, Ĺ™ekl M. TošovskĂ˝. ZároveĹ potvrdil, Ĺľe on sám udÄ›lá vše pro urychlenou privatizaci regionálnĂch tratĂ.
VEJPRNICE - VÄ›tšina z 1900 právoplatnĂ˝ch voliÄŤĹŻ obce Vejprnice na PlzeĹsku se v referendu, kterĂ© skonÄŤilo v sobotu 8. bĹ™ezna, vyjádĹ™ila proti plánovanĂ© stavbÄ› mĂchárny maltovĂ˝ch smÄ›sĂ. Továrnu s kapacitou tĂ©měř sto tisĂc tun maltovĂ˝ch smÄ›sĂ roÄŤnÄ› zamýšlĂ vybudovat na okraji obce spoleÄŤnost Bohemia Cement, která je známá z kontroverznĂho pĹ™Ăpadu u obce TmaĹ v ÄŚeskĂ©m krasu. „VěřĂme, Ĺľe kdyĹľ zastupitelstvo zĂskalo dĹŻkaz o názorech svĂ˝ch obÄŤanĹŻ, postavĂ se firmÄ› stejnÄ› tvrdÄ› jako starostovĂ© z ÄŚeskĂ©ho krasu“, uvedl pro ÄŚTI zástupce mĂstnĂho sdruĹľenĂ Miroslav Bruna.
Zastupitelstvo obce vyjádĹ™ilo se stavbou pĹŻvodnÄ› souhlas, a proto pĹ™ĂslušnĂ˝ stavebnà úřad v Nýřanech vydal letos 24. ledna stavebnĂ povolenĂ. V zákonem stanovenĂ© lhĹŻtÄ› se však odvolal jeden obyvatel obce a zároveĹ vzniklo ObÄŤanskĂ© sdruĹľenĂ Vejprnice, kterĂ© spoleÄŤnÄ› s ekologickou organizacĂ DÄ›ti ZemÄ› zahájilo rozsáhlou kampaĹ proti vĂ˝stavbÄ› mĂchárny. AktivistĂ© poukazovali na pĹ™edpokládanĂ© tĹ™i a pĹŻl tuny spadu prachu roÄŤnÄ›, nárĹŻst nákladnĂ dopravy pĹ™es obec a prašnost provozu.
Na základÄ› protestĹŻ obecnĂ zastupitelstvo na konci Ăşnora rozhodlo, Ĺľe uspořádá hlasovánĂ. Pokud 746 obyvatel vyjádřà s vĂ˝stavbou nesouhlas, zmÄ›nĂ takĂ© obec stanovisko a mĂchárnu nebude podporovat. Po skonÄŤenĂ hlasovánĂ Michal Ĺ tingl z organizace DÄ›ti ZemÄ› zpravodajce ÄŚTI Ĺ™ekl, Ĺľe jestliĹľe firma Bohemia Cement neodejde po takovĂ©m fiasku sama, budou spoleÄŤnÄ› s ObÄŤanskĂ˝m sdruĹľenĂm Vejprnice a nynĂ i s obecnĂm zastupitelstvem usilovat o zrušenĂ ĂşzemnĂho rozhodnutĂ.
PRAHA - NovĂ˝m generálnĂm Ĺ™editelem ÄŚeskĂ˝ch drah (ÄŚD) se 10. bĹ™ezna stal dosavadnĂ vrchnĂ Ĺ™editel obchodnÄ› provoznĂ divize ÄŚD VladimĂr Sosna. Rozhodla o tom na svĂ©m zasedánĂ SprávnĂ rada (SR) ÄŚD, která zároveĹ pĹ™ijala rezignaci dosavadnĂho generálnĂho Ĺ™editele ÄŚD Rudolfa Mládka. Na tiskovĂ© konferenci o tom informoval pĹ™edseda SprávnĂ rady ÄŚD Michal TošovskĂ˝.
Podle nÄ›j pro V. Sosnu hlasovalo všech deset pĹ™ĂtomnĂ˝ch ÄŤlenĹŻ SR. „NovÄ› jmenovanĂ˝ generálnĂ Ĺ™editel je jak pro SR, tak ministerstvo dopravy a spojĹŻ pĹ™ijatelnou osobou“, uvedl ministr dopravy a spojĹŻ Martin ĹĂman.
NovĂ˝ šéf Ĺľeleznice vÄŤera novinářům Ĺ™ekl, Ĺľe se bude snaĹľit co nejdĹ™Ăve semknout všechny Ĺľelezničáře a vyzvat je ke smĂĹ™enĂ. „Chci komunikovat s odboráři jako s rovnocennĂ˝mi partnery“, Ĺ™ekl V. Sosna s tĂm, Ĺľe se hodlá s pĹ™edstaviteli OdborovĂ©ho sdruĹľenĂ Ĺľelezničářů (OSĹ˝) co nejdĹ™Ăve setkat.
NovÄ› jmenovanĂ˝ generálnĂ Ĺ™editel ÄŚD VladimĂr Sosna nese podle OSĹ˝ vzhledem ke svĂ©mu dosavadnĂmu pĹŻsobenĂ v ÄŚD pĹ™Ămou zodpovÄ›dnost za nynÄ›jšà stav na Ĺľeleznici. ÄŚTI to Ĺ™ekl mĂstopĹ™edseda OSĹ˝ Jiřà KratochvĂl. „Na druhou stranu je ale nutno Ĺ™Ăci, Ĺľe po dlouhĂ© dobÄ› je novĂ˝m generálnĂm Ĺ™editelem Ĺľelezničář s dlouholetou praxĂ u tĂ©to organizace“, zdĹŻraznil J. KratochvĂl.
ChĹ™ipka je u nás nejrozšĂĹ™enÄ›jšà virovĂ© onemocnÄ›nĂ. ChĹ™ipkovĂ© onemocnÄ›nĂ se pĹ™itom neomezuje jen na ÄŤlovÄ›ka, ale postihuje i nejrĹŻznÄ›jšà zvĂĹ™ecĂ druhy. KaĹľdĂ˝ rok suĹľuje chĹ™ipka nejen obyvatele našà republiky, pĹŻsobnost tohoto onemocnÄ›nĂ je celosvÄ›tová. NapĹ™Ăklad v minulĂ©m chĹ™ipkovĂ©m obdobĂ (pĹ™elom let 1995/96) nejvĂce strádalo obyvatelstvo NovĂ©ho ZĂ©landu.
K pĹ™enosu infekce virem chĹ™ipky docházĂ stykem s chĹ™ipkovĂ˝m onemocnÄ›nĂm. Nákaza nejÄŤastÄ›ji vzniká pĹ™enosem viru vzduchem, stykem s kontaminovanĂ˝mi pĹ™edmÄ›ty ÄŤi osobami, kterĂ© byly virem jiĹľ dĹ™Ăve nakaĹľeny (kĂ˝chánĂm, kašlánĂm). K snadnÄ›jšĂmu proniknutĂ viru do organismu pĹ™ispĂvá snĂĹľená obranyschopnost organismu jedince, kterĂ˝ vešel do kontaktu s chĹ™ipkou. OhroĹľen je ale kaĹľdĂ˝ ÄŤlovÄ›k a zejmĂ©na ti, kteřà docházĂ do vÄ›tšĂch kolektivĹŻ.
NejvĂce ohroĹľenĂ˝mi skupinami obyvatelstva jsou malĂ© dÄ›ti (nemajĂ dostatek protilátek) a stařà lidĂ© (u nich mnohdy docházĂ k pĹ™idruĹľenĂ chĹ™ipky k nÄ›kterĂ˝m chronickĂ˝m onemocnÄ›nĂm - astma, kardiovaskulárnĂ nemoci). Pro tyto skupiny pacientĹŻ mĹŻĹľe chĹ™ipka znamenat vážnĂ© ohroĹľenĂ Ĺľivota.
Na vĂ˝slednou nemocnost kromÄ› epidemiologickĂ© situace majĂ rovněž vliv individuálnĂ pĹ™edpoklady jedince, klimatickĂ© podmĂnky a vlivy zneÄŤištÄ›nĂ ovzdušà (tyto ovlivĹujĂcĂ faktory uvádĂ mimo jinĂ© zpráva "SystĂ©m monitorovánĂ zdravotnĂho stavu obyvatelstva ve vztahu k ĹľivotnĂmu prostĹ™edĂ" vydaná v ÄŤervenci 1996 SZĂš Praha, KHS Ostrava a OHS Karviná).
Jak uvedl pro ÄŚTI Josef Trmal z KrajskĂ© hygienicko-epidemiologickĂ© stanice z ĂšstĂ nad Labem, nepĹ™ĂznivĂ© rozptylovĂ© podmĂnky mohou napomoci ke zvýšenĂ©mu poÄŤtu respiraÄŤnĂch onemocnÄ›nĂ a nástupu chĹ™ipky. Zhoršená smogová situace podle zprávy ÄŚTI zapĹ™ĂÄŤiĹuje pálenĂ oÄŤĂ a dráždÄ›nĂ sliznice, ionty látek zneÄŤišťujĂcĂch ovzdušà porušujĂ sliznici a umoĹľĹujĂ tak virĹŻm i bakteriĂm snadnÄ›jšà proniknutĂ do organismu.
Podle MUDr. BÄ›ly TĹŻmová, DrSc., z NárodnĂ referenÄŤnĂ laboratoĹ™ pro chĹ™ipku StátnĂho zdravotnĂho Ăşstavu by muselo pĹŻsobenĂ nepĹ™ĂznivĂ˝ch rozptylovĂ˝ch podmĂnek a zhoršenĂ© smogovĂ© situace bĂ˝t dlouhodobÄ›jšĂho rázu. Z vĂ˝sledkĹŻ monitorovánĂ zdravotnĂho stavu obyvatelstva z výše uvedenĂ© zprávy je patrnĂ©, Ĺľe data za rok 1995 nepotvrdila závÄ›ry dĹ™ĂvÄ›jšĂch studiĂ. Ty udávaly nejvyššà vĂ˝skyt jednĂ© z diagnĂłz akutnĂch respiraÄŤnĂch chorob v mĂstech s nejvĂce zneÄŤištÄ›nĂ˝m ovzdušĂm.
ZĹ™etelnÄ›jšà souvislost mezi chĹ™ipkovĂ˝m onemocnÄ›nĂm a zneÄŤištÄ›nĂ˝m ovzdušĂm nepotvrzuje pĹ™Ăklad Anglie. Ta v obdobĂ, kdy zde pĹ™evládala dlouhodobÄ› neuspokojivá smogová situace mÄ›la pĹ™ibliĹľnÄ› stejnou nemocnost zpĹŻsobenou chĹ™ipkou jako dnes, kdy povÄ›stnĂ˝ londĂ˝nskĂ˝ smog patřà minulosti.
AkutnĂ respiraÄŤnĂ onemocnÄ›nĂ, mezi kterĂ© chĹ™ipka patĹ™Ă, jsou absolutnÄ› nejÄŤastÄ›jšà pĹ™ĂÄŤinou absence ve škole a majĂ i znaÄŤnĂ˝ podĂl na pracovnĂ neschopnosti.
PRAHA - ZámÄ›r snĂĹľit emise sklenĂkovĂ˝ch plynĹŻ o 15 procent do roku 2010 v porovnánĂ s rokem 1990 ve státech Ăšmluvy o zmÄ›nách klimatu, kterĂ˝ vyplynul ze zasedánĂ Rady ministrĹŻ ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ EvropskĂ© unie (EU), by nemÄ›l pro ÄŚeskou republiku pĹ™edstavovat závaĹľnÄ›jšà problĂ©m. Po pĹ™Ăletu z bruselskĂ©ho zasedánĂ ministrĹŻ ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ EU a asociovanĂ˝ch státĹŻ to uvedl ministr ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ Jiřà SkalickĂ˝ (ODA).
DĂky Ăştlumu energeticky nároÄŤnĂ˝ch provozĹŻ po revoluci se nám podaĹ™ilo snĂĹľit sklenĂkovĂ© emise v letech 1990 - 95 o vĂce neĹľ 20 procent, ÄŤili máme jiĹľ vytvoĹ™eny pĹ™edpoklady pro splnÄ›nĂ tohoto poĹľadavku, Ĺ™ekl J. SkalickĂ˝.
Podle jeho slov však vzhledem k tomu, Ĺľe se naše ekonomika se nacházĂ ve stádiu hospodářskĂ©ho rĹŻstu, si však udrĹľenĂ stávajĂcĂ ĂşrovnÄ› emisĂ vyžádá zvýšenĂ© ĂşsilĂ, neboĹĄ bude mĂt pĹ™irozenou tendenci spĂše stoupat. NejdĹŻleĹľitÄ›jšĂm problĂ©mem pĹ™i omezenĂ emisĂ pak podle J. SkalickĂ©ho bude sniĹľovánĂ energetickĂ© nároÄŤnosti, která je mnohem vyššĂ, neĹľ v západnĂ EvropÄ›. My produkujeme asi 13 tun oxidu uhliÄŤitĂ©ho na hlavu a na rok, zatĂmco prĹŻmÄ›r v EvropskĂ© unii je zhruba 9 tun, uvedl J. SkalickĂ˝. JakĂ˝koliv legislativnĂ krok v tĂ©to oblasti by však podle nÄ›j mÄ›l bĂ˝t spoleÄŤnĂ˝m,, nejlĂ©pe celosvÄ›tovĂ˝m rozhodnutĂm.
Ten stát, kterĂ˝ by zavedl cosi jako uhlĂkovou daĹ, by zatĂĹľil vlastnĂ ekonomiku a snĂĹľil by tak jejĂ konkurenceschopnost ve srovnánĂ s ostatnĂmi, dodal J. SkalickĂ˝. Dalšà moĹľnostĂ pĹ™i sniĹľovánĂ emisĂ by takĂ© mohl bĂ˝t tzv. bublinovĂ˝ pĹ™Ăstup, to znamená vynakládat penĂze tam, kde by pĹ™inesli nejvÄ›tšà efekt - tj. i mimo vlastnĂ zemi.
![]()
Na snĂmku trhlina v ledovci Larsen B, kterou odhalila nedávná expedice Greenpeace do Antarktid.
Foto: Greenpeace
Omezit zneÄŤišťovánĂ ÄŤeskĂ˝ch Ĺ™ek a vodnĂch zdrojĹŻ by mÄ›l zákon o poplatcĂch za vypouštÄ›nĂ zneÄŤištÄ›nĂ˝ch vod, jehoĹľ návrh 26. bĹ™ezna projednávala legislativnĂ rada vlády. Ăšplnou novinkou v tomto zákonÄ› je návrh zpoplatnit objem vypouštÄ›nĂ˝ch odpadnĂch vod, kterĂ˝ bude urÄŤitou pojistkou proti Ĺ™edÄ›nĂ odpadĹŻ ze strany zneÄŤišťovatelĹŻ, uvedl Jaroslav Kinkor, vrchnĂ Ĺ™editel ochrany vod ministerstva ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ. (ÄŤti)
HnutĂ DUHA uvĂtalo rozhodnutĂ ministra ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ s koneÄŤnou platnostĂ zamĂtnout žádost o povolenĂ prĹŻzkumu loĹľiska zlata v Mokrsku. Ministr ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ Jiřà SkalickĂ˝ začátkem bĹ™ezna na doporuÄŤenĂ rozkladovĂ© komise zamĂtl odvolánĂ spoleÄŤnosti RTZ-CRA proti pĹŻvodnĂmu negativnĂmu rozhodnutĂ ministerstva hospodářstvĂ ze 31. ÄŤervence loĹskĂ©ho roku. SpoleÄŤnost RTZ-CRA jiĹľ proti tomuto rozhodnutĂ MĹ˝P podala Ĺľalobu. Vedle toho pomÄ›rnÄ› pĹ™ekvapivÄ› reagovala i podánĂm novĂ© žádosti o povolenĂ prĹŻzkumu. (ÄŤti)
EkologickĂ© organizace SdruĹľenĂ Calla, HnutĂ Duha, PřátelĂ© ZemÄ› ÄŚR, JihoÄŤeskĂ© matky a Nadace proti atomovĂ©mu nebezpeÄŤĂ, Program energetickĂ˝ch Ăşspor a Greenpeace jsou šokovány zjištÄ›nĂm, Ĺľe nebudou pĹ™izvány na jednánĂ konzultaÄŤnĂ skupiny pro vznik Správy ĂşloĹľišť radioaktivnĂch odpadĹŻ (SĂšRO) 2. dubna. ZmĂnÄ›nĂ© ekologickĂ© organizace zaslaly dopis ministru prĹŻmyslu a obchodu VladimĂru DlouhĂ©mu (ODA) a žádajĂ zmÄ›nu diskriminaÄŤnĂho postoje ministerstva. Dopis byl dán na vÄ›domĂ prezidentovi republiky, pĹ™edsedovi vlády, pĹ™edsedĹŻm obou komor parlamentu a takĂ© pĹ™edsedovi ODA. Ministerstvo prĹŻmyslu chce sloĹľenĂ rady zmanipulovat tak, aby nemohla bĂ˝t provádÄ›na veĹ™ejná kontrola a to i pĹ™esto, Ĺľe V. DlouhĂ˝ pĹ™i projednávánĂ atomovĂ©ho zákona v Senátu 24. ledna Ĺ™ekl, Ĺľe je zájmem, aby v RadÄ› SĂšRO byli za veĹ™ejnost zástupci obcĂ, obÄŤanĹŻ a akademickĂ˝ch odbornĂkĹŻ, uvedl Dalibor StráskĂ˝ ze SdruĹľenĂ Calla. (ÄŤti)
Poptávka po pravidelnĂ© autobusovĂ© pĹ™epravÄ› klesá rychleji neĹľ nabĂdka. ZatĂmco v roce 1995 pĹ™ipadalo na jeden autobus 21,3 platĂcĂch osob, v loĹskĂ©m roce to bylo uĹľ jen 19 osob, coĹľ pĹ™edstavuje vĂce neĹľ osmnáctiprocentnĂ meziroÄŤnĂ pokles. Neztrátová jĂzda vyĹľaduje nejmĂ©nÄ› 27 platĂcĂch cestujĂcĂch. (ÄŤti)
Zástupci ekologickĂ© organizace Greenpeace vyzvali 26. bĹ™ezna vÄ›deckou radu PĹ™ĂrodovÄ›deckĂ© fakulty Univerzity Karlovy k otevĹ™enĂ©mu dialogu o genetickĂ˝ch manipulacĂch.