Foto: Jan Činčera/EkoList
PRAHA - Zhruba 150 pražských občanů přišlo 8. března odpoledne podpořit protestní akci proti plánovanému vykácení třešňového a višňového sadu (na snímku) v Praze 8 - Bohnicích. V rámci setkání vystoupil přímo v Třešňovce písničkář Jaroslav Hutka, taneční soubor Fiamma a alternativní scéna Propast. Zastánci zeleně se nechali inspirovat Čechovovým Višňovým sadem, jehož hrdinové řeší podobný problém, a proto se na setkání dostavili v dobových oblecích. Účastníci podepsali petici adresovanou Obvodnímu úřadu Prahy 8, ve které protestují proti záměru vlastníka pozemku, firmy IPB Real, vybudovat na tomto místě luxusní vilovou čtvrť. Radnici pak žádají, aby prosadila zachování sadu jako tradiční součásti života sousedního bohnického sídliště. „Vzhledem k tomu, že jsou existující sídliště v zásadě urbanisticky ne příliš šťastnou odpovědí minulosti na bytovou otázku, domníváme se, že není dobré likvidovat v jejich okolí takové složky krajiny, které jejich nepříznivé charakteristiky vyvažují“, uvedl pro ČTI jeden z organizátorů dnešní akce Michal Horák. Jak dále zdůraznil, iniciátoři petice respektují fakt, že pozemek je v soukromém vlastnictví, projekt firmy IPB Real však podle nich odporuje veřejnému zájmu. „Poučeni Ústavou České republiky věříme, že vlastnictví zavazuje, a domníváme se, že v tomto případě to platí dvojnásob“, uvádí petice. (čti)
Foto: Jan Činčera/EkoList
LONDÝN - 20. března schválila britská Sněmovna Lordů ve třetím čtení Zákon o redukci silniční dopravy. Návrh zákona vypracovali Přátelé Země ve spolupráci se Stranou Zelených a velšskou stranou Plaid Cymru. V Dolní sněmovně zákon předložil jako svoji poslaneckou iniciativu liberální demokrat Don Foster. Přijatý zákon zavazuje orgány místní samosprávy k tomu, aby do jednoho roku vypracovaly tzv. Lokální plány na redukci silniční dopravy, které se do dvou let stanou podkladem k vypracování Národního plánu na redukci silniční dopravy. Cílem těchto plánů je dosáhnout k roku 2005 95% počtu celkových kilometrů ujetých osobními a nákladními automobily s výjimkou automobilů pro postižené oproti roku 1990. K roku 2010 by pak silniční doprava měla dosáhnout 90% oproti stavu z roku 1990. Výkonný ředitel Přátel Země Charles Secrett označil přijetí zákona za báječnou zprávu a zlomový okamžik v historii dopravy.
Petici podporující zákon podepsalo v Británii více než 350 000 lidí, návrh zákona podpořilo 129 obcí.
Zákon v Dolní Sněmovně prošel po několikahodinové ostré diskusi, ve které se hlasy proti zákonu ozývaly vesměs z tábora vládnoucí Konzervativní strany.
PRAHA - Vládní návrh zákona o odpadech je další normou, kterou senátoři vrátili Poslanecké sněmovně k přepracování. Zástupci horní komory parlamentu na svém zasedání 20. března předlohu velkou většinou zamítli, neboť podle nich obsahuje ustanovení, která jsou v rozporu s Ústavou České republiky. Zákon totiž ukládá povinnosti obcím v oblasti, která patří do jejich výlučné kompetence. Zákonodárci zároveň nepřijali pozměňovací návrhy týkající se tzv. programů odpadového hospodářství, navrhli však, aby Ministerstvo životního prostředí zpracovávalo koncepci odpadového hospodářství.
Pro vrácení zákona Poslanecké sněmovně se vyslovilo 59 senátorů ze 71 přítomných. Proti zvedli ruku pouze tři senátoři ODS Jiří Pavlov, Jan Koukal a Jaroslav Jurečka. Zákon nyní Poslanecká sněmovna může buď přijmout v původním znění, nebo ve variantě navržené Senátem, nebo zákon nepřijmout vůbec. (čti a dek)
PRAHA - Asociace Rajchéřov uvítala stanovisko referátu životního prostředí Okresního úřadu v Jindřichově Hradci, které vyjadřuje nesouhlas s realizací Rekreačního parku Rajchéřov na Novobystřicku, plánovaného konsorciem tří holandských firem (Willems Meersen, Schwenke Bosch a Vandehoek Architekten). Tímto stanoviskem se završil proces hodnocení vlivů rekreačního parku na životní prostředí (EIA), který probíhal od podzimu roku 1994. Podle zákona může nyní následovat územní řízení, které by mělo zvážit váhu argumentů stavějících se za ochranu přírody v lokalitě Rajchéřova a argumentů o socioekonomickém přínosu projektu pro region. (dek)
Vládní kabinet schválil 5. března koncepci skladování vyhořelého jaderného paliva. Vláda souhlasí s variantou meziskladů na lokalitách jaderných elektráren jako s rozvojovou koncepcí pro další zajišťování skladovacích kapacit pro vyhořelé palivo jaderných elektráren v ČR, prohlásil Vladimír Dlouhý. Dodal však, že vláda bude tuto koncepci jako hlavní sledovat, na druhé straně však podle něj nejde o definitivní řešení. Vládní kabinet rovněž zrušil usnesení předcházející vlády z roku 1992, které omezovalo kapacitu meziskladu u jaderné elektrárny Dukovany (na snímku) do šesti set tun. Tento krok byl nutný, aby bylo možno realizovat schválenou koncepci. (čti)
Foto: ČEZ
Česká vláda vzala 19. března na vědomí materiál, který jí k záměru uspořádat v roce 2003 Mistrovství světa (MS) v klasickém lyžování v Jizerských horách předložilo Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP).
MŽP v tomto materiálu odmítlo plány sdružení SKI 2003, které uspořádání mistrovství prosazuje. Vláda rozhodnutí o podpoře kandidatury ČR na uspořádání tohoto MS, známého jako SKI 2003, odložila na duben.
Sdružení SKI 2003 obvinilo ústy svého manažera J. Zelenky MŽP, že nestanovilo žádné konkrétní podmínky pro realizaci MS. Podle tiskového mluvčího MŽP V. Lenze však MŽP určilo pro SKI 2003 naprosto přesné podmínky. MŽP navrhuje vládě, aby svůj souhlas s projektem uspořádání MS podmínila předložením návrhu podmínek na uspořádání běžeckých tras, doprovodných staveb a zemních úprav, které budou v souladu s požadavky MŽP. Tento návrh by měly vládě předložit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) a Sdružení SKI 2003, které je pořadatelem soutěže.
MŽP požaduje zejména, aby v lesních komplexech, starších 40 let, vedly trasy pouze po stávajících průsecích a cestách, které nevyžadují rozšíření. V ostatních lesních porostech mohou nové a rozšiřované trasy dosahovat šíře maximálně 4,5 metrů a nesmí vést přes rašeliništní a podmáčená stanoviště a přes skalnaté a balvanité terény. Další podmínkou je požadavek, aby veškeré širší trasy (včetně tras dvousměrných) vedly mimo existující lesní porosty, případně aby byly jako dočasné umístěny v nezajištěných kulturách. Běžecké trasy nesmí vést první zónou chráněných krajinných oblastí (CHKO) a ani biocentry systému ekologické stability.
Podle MŽP musí být všechna zařízení tras (mostky, nadjezdy a mantinely) rozebíratelná a konstruovaná tak, aby nezpůsobila nevratné změny půdního povrchu. Stejně tak rozebíratelné musí být veškeré inženýrské sítě, zřizované pouze pro účely MS, všechna technická zařízení musí být zajištěna proti úniku ropných látek a pro zpevňování sněhu na tratích je vyloučeno použití chemických přípravků.
Záměr uspořádat MS SKI 2003, předložený Sdružením SKI 2003, podporuje řada politiků a státních úředníků, například primátor Liberce Jiří Drda nebo přednosta Okresního úřadu v Liberci Pavel Pavlík. Projekt počítá s dostavbou lyžařských areálů a výstavbou řady nových zařízení v Lužických a Jizerských horách. S tím nesouhlasí nevládní ekologické organizace. Podle ekologů by uskutečnění mistrovství narušilo kořenový systém lesních porostů Jizerských hor a vodní režim v oblasti přehrady Josefův důl.
Podle V. Lenze je možné předpokládaná rizika do určité míry snížit nebo částečně kompenzovat, nelze je však vyloučit do takové míry, která by opravňovala MŽP k vydání souhlasného stanoviska k v minulosti předloženým návrhům Sdružení SKI 2003. (čti)
ÚSTÍ NAD LABEM - Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem nedoporučuje, aby Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ČR vydalo souhlas s dokumentací a posudkem na vodní dílo Malé Březno na řece Labi. Podle vyjádření odborníka z ústecké inspekce, který si nepřál být jmenován, nelze posuzovat pouze jedno vodní dílo. Jedna z variant navrhované dokumentace totiž připouští výstavbu dalšího malého vodního díla u Prostředního Žlebu na Děčínsku.
Předmětem posudku musí být podle nejmenovaného zdroje ČTI celý úsek dolního Labe od střekovského zdymadla v Ústí nad Labem po česko-německou hranici za Děčínem. Současně ČIŽP jako orgán státní správy napadá skutečnost, že údajná potřeba zlepšení plavebních podmínek na Labi není dosud zdůvodněna seriózní dopravní koncepcí. „Zatím nebyl předložen ani průzkum poptávky na přepravu zboží po vodě“, konstatoval zdroj ČTI.
„Vodní dílo Malé Březno nepatří mezi strategické pilíře našeho plánu týkajícího se výstavby vodních děl na území České republiky, proto zatím analyzujeme v této fázi veškeré názory protistran. V blízké době pak vydáme k problému vodních děl komplexní stanovisko“, řekl ČTI mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Jak dodal, rozhodnutí ústecké inspekce životního prostředí však společnost respektuje.
Podle materiálů Hydro ČEZu a údajně i ministerstva dopravy má vodní dílo Malé Březno, které má být postaveno do roku 2003, umožnit spolu s další uvažovanou stavbou u Prostředního Žlebu výrazně zlepšení plavebních podmínek na Labi. Současně mají vodní díla plnit roli hydroelektráren, kde by bylo možno získat až 20 MW elektrické energie. Náklady na výstavbu vodních děl se odhadují na 4 až 5 miliard korun.
Zábavní park, který měl vyrůst v historické lokalitě poblíž Jičína, se stavět nebude. Co ale bude s unikátním komplexem barokní architektury a rozsáhlým parkem?
O úmyslu německé firmy Park vystavět v prostorách takzvaného Libosadu u Jičína zábavní park jsme vás informovali již v loňském únorovém čísle. Areál Libosadu se měl stát jakýmsi skanzenem, doplněným o určité atrakce. Ty měly podle projektu nalákat za sezónu téměř milión návštěvníků. Pro ně mělo být postaveno i obrovské parkoviště s kapacitou stovek automobilů a desítek autobusů. Proti tomuto záměru se však postavil Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Křižánky. Po několikaměsíční kampani se podařilo projekt zastavit a dnes snad vybudování nového disneylandu na východě Čech už nehrozí.
Proti projektu tzv. Valdštejnlandu vznikl konkurenční záměr, předložený občanským sdružením Lodžie. Lodžii založili pražští výtvarníci manželé Lhotákovi, spolu například s RNDr. Lenkou Šoltysovou z ČSOP Křižánky. Podle jejich představ by mělo v objektech Libosadu vzniknout jakési centrum pro ekologickou výchovu s výukou starých řemesel. Bylo by zde místo pro různé akce, konané na každoročním festivalu Jičín - Město pohádky. V prostorách tzv. Čestného dvora by bylo možné pořádat školy v přírodě, ubytovávat školní výlety, či pořádat různé semináře.
O využití, obnově a hodnotách Libosadu a přilehlého okolí uspořádal ČSOP Křižánky na začátku března konferenci „Valdštejnská lodžie a komponovaná barokní krajina v okolí Jičína“. Promluvil zde například potomek slavného rodu Ernest von Waldstein, Jiří Dienstbier, profesor dějin umění na universitě v Innsbrucku Petr Fidler či bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal.
Nesporná je historická hodnota celého areálu. K objektu náleží budova samotné lodžie, dále pak tzv. Čestný dvůr, třídílný park, knížecí obora a rozsáhlá čtyřřadá lipová alej, táhnoucí se od Lodžie až k Jičínu. Celý komplex je dílem italského architekta Nicoly Sebregondiho, který významně přispěl i ke stavbě pražského Valdštejnského paláce. Jde tedy o významnou památku raně barokní architektury první třetiny sedmnáctého století. Park, jehož autorem je rovněž Sebregondi, je dokonce snad prvním takto rozsáhlým zahradně architektonickým počinem v zaalpské Evropě. Areál však chátrá od poloviny dvacátých let našeho století. Tehdy patřil Libosad rodině Trautmannsdorfů, která jej udržovala z výnosů svých statků na panství Horšovský Týn. O ně však rodina přišla v důsledku pozemkových reforem v roce 1926 a od té doby se na Lodžii podepisuje místo stavebních inženýrů už jen zub času.
Ovšem vysoká je i krajinně estetická hodnota celého komplexu. Nádhernou monumentální alej tvoří 1152 lip ve čtyřech řadách v délce několika kilometrů. Poloha Libosadu mezi dvěma vyhaslými sopkami Zebínem a Čeřovkou je velice působivá, na leteckých snímcích pak dvojnásob. Kromě toho v prostoru Libosadu žije podle Z. Mrkáčka ze Správy CHKO Český ráj 95 druhů obratlovců. Z nich je 82 druhů ptáků (mj. krahujec, moudivláček, bělořit, bramborníček či moták pochop), více než sedmdesát druhů tu dokonce hnízdí. Na 30 hektarech Libosadu lze nalézt na 300 druhů bylin a 25 druhů dřevin. Nejznámější je asi velice vzácný endemit tulipán lesní.
Sdružení Lodžie, které se chystá na realizaci svého projektu, připravuje v brzké době i založení Nadace za obnovu Lodžie, která by měla za úkol shromáždit potřebné finanční prostředky formou sponzorských příspěvků či dobrovolných darů občanů.
Unikátní barokní budova Valdštejnské lodžie u Jičína byla, stejně jako okolní park Libosad, ohrožen projektem tzv. Valdštejnlandu.
Foto:Ivan Kolebaba
Masové protestní akce protijaderných aktivistů a největší policejní nasazení v poválečné historii Německa si vyžádal transport vyhořelého jaderného paliva do meziskladu v dolnosaském Gorlebenu.
750 tun těžký radioaktivní náklad v pěti kontejnerech typu Castor pochází ze dvou jihoněmeckých jaderných elektráren a z francouzského zařízení na obohacování vyhořelého paliva v La Hague.
Celou trasu nákladu z jihoněmeckého Waldheimu na sever do překladiště v Dannenbergu a dále po silnici do Gorlebenu lemovaly tábory tisíců aktivistů, snažících se zablokovat průjezd. Pokojné protesty často přerostly v zastavování vlaků, ničení elektrického vedení, podkopávání silnic, házení kamenů a zápalných bomb. K vyhrocené náladě přispěla i nedávná nehoda, při níž vykolejil vlak s radioaktivním odpadem ve východní Francii.
S prohlášením, že nechtějí žít dalších 35 až 40 let s vysoce radioaktivním odpadem za zády, se k demonstrantům připojili např. obyvatelé okresu Dannenberg. „Kdo bude kupovat produkty z našich farem a kdo ochrání naše děti před leukémií?“, zněly otázky místních farmářů. Protestanti měli zároveň velkou podporu ze strany místních zastupitelstev.
Taktickým cílem demonstrantů bylo vystupňovat náklady na transport tak vysoko, že se stane nevýhodným.
Německý jaderný průmysl má v současnosti k dispozici dva způsoby likvidace odpadu: jeho zpracování v La Hague nebo v britském Sellafieldu, kde se z něj znovu izoluje plutonium a uran, nebo jeho uložení do meziskladů s vyhlídkou na zpracování v budoucnu. Druhý způsob se využívá méně, i když je mnohem levnější.
Ne všichni aktivisté jsou přesvědčeni, že zastavení transportů je to nejrozumnější řešení, protože by zapříčinilo nárůst průmyslu zpracování plutonia.
K zabezpečení transportu bylo povoláno více než 30 tisíc policistů, kteří použili obušků a vodních děl. K tvrdému postupu proti militantním aktivistům vyzval např.ministr vnitra Manfred Kanter (CDU) nebo sociálnědemokratický předseda dolnosaské zemské vlády Gerhard Schrder, ten však zároveň slíbil svému zemskému parlamentu, že toto by měla být poslední zásilka do gorlebenského skladu.
Obrovské finanční náklady na bezpečnostní operaci a masové protestní akce přinutí německou vládu znovu promyslet svou jadernou strategii. Použití násilí ze strany demonstrantů posouvá diskusi o energetické politice také v debatu o vnitřní bezpečnosti.
Kontejner Castor střežený německou policií.
Foto: Greenpeace
Poslední kolo pětidenních rozhovorů o změně klimatu skončilo 7. března v Bonnu bez toho, aby se dospělo k nějakému výsledku. Jediným výsledkem je přijetí dokumentu, který shrnuje všechny dřívější přijaté dohody a závazky. Tento dokument by se prý měl stát základním materiálem pro další jednání. Výkonný tajemník Konvence Spojených národů o změně klimatu Michael Zammit Cutajar na tiskové konferenci prohlásil, že rozhovory položily základy pro možnost dosažení nějaké dohody v budoucnosti.
Skupina vyjednavačů více než 160 zemí, pracující na základě Konvence Spojených národů o změně klimatu, měla za úkol zaměřit se zejména na vytvoření kompromisu mezi návrhy jednotlivých zemí. Jak vyplynulo z prohlášení pracovníků OSN, prioritním cílem případné dohody zůstává stabilizace emisí skleníkových plynů vypouštěných průmyslovými zeměmi tzv. Severu nejpozději do roku 2000.
Právně závazný dokument má být podepsán na další konferenci věnované klimatu, která se uskuteční v prosinci v japonském Kjótu. V současnosti však světové společenství zůstává od dohody o rychlosti omezování emisí skleníkových plynů velmi vzdáleno.
Jediným hmatatelným výsledkem jednání uplynulých dní zůstává prohlášení Evropské unie, která vyzvala ostatní průmyslové země k tomu, aby do roku 2010 přijaly opatření, která povedou k 15% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. Ministři EU se už před začátkem rozhovorů shodli na tom, že toto snížení je pro hospodářský prostor EU konečným cílem.
Evropské průmyslové kruhy se však k těmto plánům i nadále staví záporně. Zástupce koncernu British Petroleum a tajemník Evropského svazu konfederací průmyslu a zaměstnavatelů Klaus Kohlhase prohlásil, že nemá důvod ke změně svého stanoviska. Podle něho by do roku 2010 neměly být stanovovány žádné konkrétní limity a cíle.
Vedoucí klimatické kampaně Greenpeace Bill Hare označil výsledky bonnských rozhovorů za katastrofální. „Zástupci zemí se celý týden přehrabovali v horách papíru. Na redukci emisí skleníkových plynů, která je pro odvrácení nebezpečí klimatických změn zásadní, se nijak nedohodli“, prohlásil Hare.
PRAHA - Pouze rychlá privatizace regionálních železničních tratí může podle náměstka ministra dopravy a předsedy Správní rady Českých drah (ČD) Michala Tošovského zajistit jejich životaschopnost. „Regionální tratě znamenají pro České dráhy největší ztrátovost vynaložených finančních prostředků“, řekl M. Tošovský 17. března v Press klubu Frekvence 1.
Jak dále uvedl, železnice má v naší zemi nezastupitelné místo především tam, kde jsou velké dopravní toky. „Chceme se proto orientovat na osobní dálkovou, mezinárodní i příměstskou dopravu a na přepravu více množstevních zásilek“, pokračoval dále. Regionální tratě tak zůstávají v těchto plánech poněkud na okraji zájmu.
M. Tošovský sice vyslovil souhlas s názorem, že delší či kratší přerušení provozu na regionálních tratích bude fakticky znamenat zánik těchto tratí, zároveň však uvedl, že to pro České dráhy nebude žádná tragédie. „V některých případech je totiž ekologičtější provozovat autobusovou dopravu jako náhradu dopravy železniční“, zdůraznil. Podle průzkumu Českých drah se totiž v rozsahu regionální dopravy přepraví po železnici pouze 13 milionů lidí ročně, zatímco autobusu použije přibližně 500 milionů cestujících. „Autobus má tu výhodu, že doveze lidi do center jednotlivých měst a obcí“, pokračoval.
Náměstek ministra dopravy se také nedomnívá, že by problémy s financováním regionálních tratí vyřešilo zvýšení jízdného, s jehož postupným zvyšováním České dráhy počítají. „Kdybychom zvýšili jízdné na železnici na úroveň autobusové dopravy, nepřineslo by to pravděpodobně odliv cestujících na železnici. Ideální by však bylo dosáhnout alespoň 80 procent autobusového jízdného“, řekl M. Tošovský. Zároveň potvrdil, že on sám udělá vše pro urychlenou privatizaci regionálních tratí.
VEJPRNICE - Většina z 1900 právoplatných voličů obce Vejprnice na Plzeňsku se v referendu, které skončilo v sobotu 8. března, vyjádřila proti plánované stavbě míchárny maltových směsí. Továrnu s kapacitou téměř sto tisíc tun maltových směsí ročně zamýšlí vybudovat na okraji obce společnost Bohemia Cement, která je známá z kontroverzního případu u obce Tmaň v Českém krasu. „Věříme, že když zastupitelstvo získalo důkaz o názorech svých občanů, postaví se firmě stejně tvrdě jako starostové z Českého krasu“, uvedl pro ČTI zástupce místního sdružení Miroslav Bruna.
Zastupitelstvo obce vyjádřilo se stavbou původně souhlas, a proto příslušný stavební úřad v Nýřanech vydal letos 24. ledna stavební povolení. V zákonem stanovené lhůtě se však odvolal jeden obyvatel obce a zároveň vzniklo Občanské sdružení Vejprnice, které společně s ekologickou organizací Děti Země zahájilo rozsáhlou kampaň proti výstavbě míchárny. Aktivisté poukazovali na předpokládané tři a půl tuny spadu prachu ročně, nárůst nákladní dopravy přes obec a prašnost provozu.
Na základě protestů obecní zastupitelstvo na konci února rozhodlo, že uspořádá hlasování. Pokud 746 obyvatel vyjádří s výstavbou nesouhlas, změní také obec stanovisko a míchárnu nebude podporovat. Po skončení hlasování Michal Štingl z organizace Děti Země zpravodajce ČTI řekl, že jestliže firma Bohemia Cement neodejde po takovém fiasku sama, budou společně s Občanským sdružením Vejprnice a nyní i s obecním zastupitelstvem usilovat o zrušení územního rozhodnutí.
PRAHA - Novým generálním ředitelem Českých drah (ČD) se 10. března stal dosavadní vrchní ředitel obchodně provozní divize ČD Vladimír Sosna. Rozhodla o tom na svém zasedání Správní rada (SR) ČD, která zároveň přijala rezignaci dosavadního generálního ředitele ČD Rudolfa Mládka. Na tiskové konferenci o tom informoval předseda Správní rady ČD Michal Tošovský.
Podle něj pro V. Sosnu hlasovalo všech deset přítomných členů SR. „Nově jmenovaný generální ředitel je jak pro SR, tak ministerstvo dopravy a spojů přijatelnou osobou“, uvedl ministr dopravy a spojů Martin Říman.
Nový šéf železnice včera novinářům řekl, že se bude snažit co nejdříve semknout všechny železničáře a vyzvat je ke smíření. „Chci komunikovat s odboráři jako s rovnocennými partnery“, řekl V. Sosna s tím, že se hodlá s představiteli Odborového sdružení železničářů (OSŽ) co nejdříve setkat.
Nově jmenovaný generální ředitel ČD Vladimír Sosna nese podle OSŽ vzhledem ke svému dosavadnímu působení v ČD přímou zodpovědnost za nynější stav na železnici. ČTI to řekl místopředseda OSŽ Jiří Kratochvíl. „Na druhou stranu je ale nutno říci, že po dlouhé době je novým generálním ředitelem železničář s dlouholetou praxí u této organizace“, zdůraznil J. Kratochvíl.
Chřipka je u nás nejrozšířenější virové onemocnění. Chřipkové onemocnění se přitom neomezuje jen na člověka, ale postihuje i nejrůznější zvířecí druhy. Každý rok sužuje chřipka nejen obyvatele naší republiky, působnost tohoto onemocnění je celosvětová. Například v minulém chřipkovém období (přelom let 1995/96) nejvíce strádalo obyvatelstvo Nového Zélandu.
K přenosu infekce virem chřipky dochází stykem s chřipkovým onemocněním. Nákaza nejčastěji vzniká přenosem viru vzduchem, stykem s kontaminovanými předměty či osobami, které byly virem již dříve nakaženy (kýcháním, kašláním). K snadnějšímu proniknutí viru do organismu přispívá snížená obranyschopnost organismu jedince, který vešel do kontaktu s chřipkou. Ohrožen je ale každý člověk a zejména ti, kteří dochází do větších kolektivů.
Nejvíce ohroženými skupinami obyvatelstva jsou malé děti (nemají dostatek protilátek) a staří lidé (u nich mnohdy dochází k přidružení chřipky k některým chronickým onemocněním - astma, kardiovaskulární nemoci). Pro tyto skupiny pacientů může chřipka znamenat vážné ohrožení života.
Na výslednou nemocnost kromě epidemiologické situace mají rovněž vliv individuální předpoklady jedince, klimatické podmínky a vlivy znečištění ovzduší (tyto ovlivňující faktory uvádí mimo jiné zpráva "Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí" vydaná v červenci 1996 SZÚ Praha, KHS Ostrava a OHS Karviná).
Jak uvedl pro ČTI Josef Trmal z Krajské hygienicko-epidemiologické stanice z Ústí nad Labem, nepříznivé rozptylové podmínky mohou napomoci ke zvýšenému počtu respiračních onemocnění a nástupu chřipky. Zhoršená smogová situace podle zprávy ČTI zapříčiňuje pálení očí a dráždění sliznice, ionty látek znečišťujících ovzduší porušují sliznici a umožňují tak virům i bakteriím snadnější proniknutí do organismu.
Podle MUDr. Běly Tůmová, DrSc., z Národní referenční laboratoř pro chřipku Státního zdravotního ústavu by muselo působení nepříznivých rozptylových podmínek a zhoršené smogové situace být dlouhodobějšího rázu. Z výsledků monitorování zdravotního stavu obyvatelstva z výše uvedené zprávy je patrné, že data za rok 1995 nepotvrdila závěry dřívějších studií. Ty udávaly nejvyšší výskyt jedné z diagnóz akutních respiračních chorob v místech s nejvíce znečištěným ovzduším.
Zřetelnější souvislost mezi chřipkovým onemocněním a znečištěným ovzduším nepotvrzuje příklad Anglie. Ta v období, kdy zde převládala dlouhodobě neuspokojivá smogová situace měla přibližně stejnou nemocnost způsobenou chřipkou jako dnes, kdy pověstný londýnský smog patří minulosti.
Akutní respirační onemocnění, mezi které chřipka patří, jsou absolutně nejčastější příčinou absence ve škole a mají i značný podíl na pracovní neschopnosti.
PRAHA - Záměr snížit emise skleníkových plynů o 15 procent do roku 2010 v porovnání s rokem 1990 ve státech Úmluvy o změnách klimatu, který vyplynul ze zasedání Rady ministrů životního prostředí Evropské unie (EU), by neměl pro Českou republiku představovat závažnější problém. Po příletu z bruselského zasedání ministrů životního prostředí EU a asociovaných států to uvedl ministr životního prostředí Jiří Skalický (ODA).
Díky útlumu energeticky náročných provozů po revoluci se nám podařilo snížit skleníkové emise v letech 1990 - 95 o více než 20 procent, čili máme již vytvořeny předpoklady pro splnění tohoto požadavku, řekl J. Skalický.
Podle jeho slov však vzhledem k tomu, že se naše ekonomika se nachází ve stádiu hospodářského růstu, si však udržení stávající úrovně emisí vyžádá zvýšené úsilí, neboť bude mít přirozenou tendenci spíše stoupat. Nejdůležitějším problémem při omezení emisí pak podle J. Skalického bude snižování energetické náročnosti, která je mnohem vyšší, než v západní Evropě. My produkujeme asi 13 tun oxidu uhličitého na hlavu a na rok, zatímco průměr v Evropské unii je zhruba 9 tun, uvedl J. Skalický. Jakýkoliv legislativní krok v této oblasti by však podle něj měl být společným,, nejlépe celosvětovým rozhodnutím.
Ten stát, který by zavedl cosi jako uhlíkovou daň, by zatížil vlastní ekonomiku a snížil by tak její konkurenceschopnost ve srovnání s ostatními, dodal J. Skalický. Další možností při snižování emisí by také mohl být tzv. bublinový přístup, to znamená vynakládat peníze tam, kde by přinesli největší efekt - tj. i mimo vlastní zemi.
Na snímku trhlina v ledovci Larsen B, kterou odhalila nedávná expedice Greenpeace do Antarktid.
Foto: Greenpeace
Omezit znečišťování českých řek a vodních zdrojů by měl zákon o poplatcích za vypouštění znečištěných vod, jehož návrh 26. března projednávala legislativní rada vlády. Úplnou novinkou v tomto zákoně je návrh zpoplatnit objem vypouštěných odpadních vod, který bude určitou pojistkou proti ředění odpadů ze strany znečišťovatelů, uvedl Jaroslav Kinkor, vrchní ředitel ochrany vod ministerstva životního prostředí. (čti)
Hnutí DUHA uvítalo rozhodnutí ministra životního prostředí s konečnou platností zamítnout žádost o povolení průzkumu ložiska zlata v Mokrsku. Ministr životního prostředí Jiří Skalický začátkem března na doporučení rozkladové komise zamítl odvolání společnosti RTZ-CRA proti původnímu negativnímu rozhodnutí ministerstva hospodářství ze 31. července loňského roku. Společnost RTZ-CRA již proti tomuto rozhodnutí MŽP podala žalobu. Vedle toho poměrně překvapivě reagovala i podáním nové žádosti o povolení průzkumu. (čti)
Ekologické organizace Sdružení Calla, Hnutí Duha, Přátelé Země ČR, Jihočeské matky a Nadace proti atomovému nebezpečí, Program energetických úspor a Greenpeace jsou šokovány zjištěním, že nebudou přizvány na jednání konzultační skupiny pro vznik Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRO) 2. dubna. Zmíněné ekologické organizace zaslaly dopis ministru průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému (ODA) a žádají změnu diskriminačního postoje ministerstva. Dopis byl dán na vědomí prezidentovi republiky, předsedovi vlády, předsedům obou komor parlamentu a také předsedovi ODA. Ministerstvo průmyslu chce složení rady zmanipulovat tak, aby nemohla být prováděna veřejná kontrola a to i přesto, že V. Dlouhý při projednávání atomového zákona v Senátu 24. ledna řekl, že je zájmem, aby v Radě SÚRO byli za veřejnost zástupci obcí, občanů a akademických odborníků, uvedl Dalibor Stráský ze Sdružení Calla. (čti)
Poptávka po pravidelné autobusové přepravě klesá rychleji než nabídka. Zatímco v roce 1995 připadalo na jeden autobus 21,3 platících osob, v loňském roce to bylo už jen 19 osob, což představuje více než osmnáctiprocentní meziroční pokles. Neztrátová jízda vyžaduje nejméně 27 platících cestujících. (čti)
Zástupci ekologické organizace Greenpeace vyzvali 26. března vědeckou radu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy k otevřenému dialogu o genetických manipulacích.