Zprávy

• Oslavy Dne ZemÄ›
• VĂ˝skyt bobra v ÄŚechách
• Josef Kupec ropákem
• Ozonová dĂ­ra nad Arktidou
• ElektĹ™ina bude dražší
• TemelĂ­n hotov jen tak nebude
• Říman chystá dopravnĂ­ politiku
• Informace nedostala ani Evropská unie
• ParnĂ­k odhalil zneÄŤišťovatele Labe
• KrátkĂ© zprávy

Oslavy Dne ZemÄ›

Na Ĺ™adÄ› mĂ­st v ÄŚeskĂ© republice i na Slovensku probÄ›hly kolem 22. dubna oslavy Dne ZemÄ›. Například v praĹľskĂ©m ProkopskĂ©m ĂşdolĂ­ uspořádala organizace ÄŚSOP Tereza zábavnĂ© i nauÄŤnĂ© odpoledne, jehoĹľ součástĂ­ byla i vĂ˝tvarná soutěž pro žáky ZĹ  . Ve SlaviÄŤĂ­nÄ› na ZlĂ­nsku otevĹ™ely pĹ™i příleĹľitosti Dne ZemÄ› recyklaÄŤnĂ­ dvĹŻr pro sbÄ›r odpadĹŻ. Na propagaci vratnĂ˝ch obalĹŻ se zaměřily akce SpoleÄŤnosti přátel ZemÄ› v KošicĂ­ch.
ZatĂ­mco v našich zemĂ­ch byl Den ZemÄ› spíše záleĹľitostĂ­ nevládnĂ­ch organizacĂ­ a obcĂ­, v USA se jĂ­m zabĂ˝vali na nejvyšší Ăşrovni. Jak informoval Hlas Ameriky, americká vláda vyuĹľila Dne ZemÄ› k oznámenĂ­ ekologickĂ˝ch priorit ve svĂ© zahraniÄŤnĂ­ politice pro příštĂ­ch 12 mÄ›sĂ­cĹŻ. MinistrynÄ› zahraniÄŤĂ­ Madeleine Albrightová prohlásila, Ĺľe ekologickĂ© problĂ©my jsou ÄŤasto v centru politickĂ˝ch a ekonomickĂ˝ch problĂ©mĹŻ, kterĂ˝m SpojenĂ© státy ve svÄ›tÄ› ÄŤelĂ­. Jako příklady uvedla starĂ© ekologickĂ© zátěže, kterĂ© podvazujĂ­ reformy v Rusku a stĹ™ednĂ­ EvropÄ›, a rychlĂ˝ populaÄŤnĂ­ rĹŻst a spory o přírodnĂ­ zdroje, kterĂ© zhoršujĂ­ chudobu a vyvolávajĂ­ konflikty v Africe. Americká vláda proto vytyÄŤila pÄ›t ekologickĂ˝ch priorit ve vztazĂ­ch s ostatnĂ­mi zemÄ›mi: klimatickĂ© zmÄ›ny, toxickĂ© chemikálie, vymĂ­ránĂ­ rostlinnĂ˝ch a ĹľivoÄŤišnĂ˝ch druhĹŻ, odlesňovánĂ­ a zneÄŤišťovánĂ­ oceánĹŻ a pobĹ™eží. AmerickĂ© ministerstvo zahraniÄŤĂ­ takĂ© otevĹ™e 6 regionálnĂ­ch kanceláří pĹ™i velvyslanectvĂ­ch USA v Kostarice, Uzbekistánu, Etiopii, Nepálu, Jordánsku a Thajsku. Tyto kanceláře budou spolupracovat s vládami v danĂ© oblasti na Ĺ™ešenĂ­ ekologickĂ˝ch problĂ©mĹŻ. (voa, ÄŤti, kaš, dek)

Výskyt bobra v Čechách

Na ĂşzemĂ­ ÄŚech se v dnešnĂ­ dobÄ› nacházĂ­ asi 150 kusĹŻ bobrĹŻ, pĹ™estoĹľe ještÄ› pĹ™ed deseti lety byl tento hlodavec vyhynulĂ˝. ÄŤti to Ĺ™ekl brnÄ›nskĂ˝ zoolog MojmĂ­r Vlašín, zamÄ›stnanec ekologickĂ©ho stĹ™ediska Veronica pĹ™i ÄŚeskĂ©m svazu ochráncĹŻ přírody. Dodal, Ĺľe k tomu, aby populace mohla pĹ™ežít, by bylo zapotĹ™ebĂ­ alespoň 500 jedincĹŻ v jednĂ© lokalitÄ›. To znamená, Ĺľe v ÄŚechách by bylo ideálnĂ­ mĂ­t asi 2500 bobrĹŻ. Podle zoologa hlodavci tohoto poÄŤtu dosáhnou bÄ›hem nÄ›kolika let. Bobr evropskĂ˝ se na našem ĂşzemĂ­ vyskytuje v nÄ›kolika lokalitách: kolem Ĺ™eky Moravy mezi LanĹľhotem a Bratislavou, na Tachovsku, v ÄŚeskĂ©m lese a kolem Labe, kde mu ale hrozĂ­ vyhubenĂ­ v případÄ› stavby vodnĂ­ho dĂ­la MalĂ© BĹ™ezno. ZajĂ­mavĂ˝m mĂ­stem je podle Vlašína ChomoutovskĂ© jezero u Olomouce, kde bylo pĹ™ed pÄ›ti lety umÄ›le vysazeno pÄ›t kusĹŻ. Do dnešnĂ­ho dne jejich poÄŤet dosáhl tĹ™icĂ­tky. (ÄŤti)

Foto: archĂ­v

Josef Kupec ropákem

BRNO - Ropákem roku 1996 byl vyhlášen RNDr. Josef Kupec, pracovník firmy INVESTprojekt, s. r. o., z Brna. J. Kupec získal ocenění za to, že doporučil ekologicky nevhodné umístění monitorovacího vrtu v cementárně Mokrá, schválil ministerstvu finančně a ekologicky nevhodné stavby - Vodovod Pomoraví, park Rajchéřov a vodní stavbu Malé Březno na Labi.
Druhé místo v soutěži obsadil ministr dopravy a spojů Martin Říman (ODS) za likvidaci regionálních železničních tratí, za podporu stavby dálniční sítě a za kanalizaci Labe výstavbou vodních děl. Třetím v pořadí se stal Ivan Kratochvíl, předseda představenstva Cement Bohemia za prosazování stavby tmaňské cementárny, která zdevastuje Český kras.
NejpitomÄ›jší vĂ˝rok roku pronesl podle ekologĹŻ šéfredaktor LidovĂ˝ch novin Jefim Fištejn v ÄŤlánku RĹŻst je pouze jinĂ© slovo pro Ĺľivot, ve kterĂ©m tvrdĂ­, Ĺľe …za deset let poctivec PatoÄŤka tĹ™eba i uzná, Ĺľe sĂ­la ozonovĂ© vrstvy kolĂ­sá, dejme tomu, v ÄŤasovĂ˝ch cyklech, Ĺľe kácenĂ­ dešťovĂ˝ch pralesĹŻ tu je vyváženo vĂ˝sadbou jinde, Ĺľe snĂ­ĹľenĂ­ celkovĂ© vĂ˝mÄ›ry zemÄ›dÄ›lskĂ© pĹŻdy je z hlediska globálnĂ­ výživy ukazatel stejnÄ› relevantnÄ› znepokojivĂ˝ jako klesajĂ­cĂ­ poÄŤet ĹľebĹ™iňákĹŻ. O titul Ropák roku rozhodlo 103 ÄŤlenĹŻ nezávislĂ© komise sloĹľenĂ© například z ekologickĂ˝ch aktivistĹŻ nebo poslancĹŻ Petry BuzkovĂ© a ÄŚestmĂ­ra Hofhanzla. Dalšími známĂ˝mi osobnostmi z komise jsou například sociologovĂ© Ivan Gabal a Jan Keller, filosof Erazim Kohák nebo exministr ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ Ivan Dejmal. (ÄŤti)

PRAHA - Satelity měřícĂ­ koncentrace stratosfĂ©rickĂ©ho ozonu zaznamenaly v bĹ™eznu nad Arktidou neobvykle nĂ­zkĂ© hodnoty. Jsou to vĹŻbec nejnižší hodnoty naměřenĂ© na pĹ™elomu bĹ™ezna a  dubna v ArktidÄ›, Ĺ™ekla doktorka Pawan K. Bhartia z Goddardova centra kosmickĂ˝ch letĹŻ NASA. NicmĂ©nÄ› jsou to stále dvakrát vyšší koncentrace neĹľ jsme naměřili nad Antarktidou v dobÄ›, kdy je na jiĹľnĂ­ polokouli jaro. (dek)

Elektřina bude dražší

PRAHA - Cena elektrické energie pro domácnosti by se měla v roce 2000 pohybovat na dvojnásobku současné ceny. V zpravodajském pořadu České televize 21 to 2. dubna uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Miroslav Tvrzník. Od letošního 1. července se ceny elektřiny a plynu zvýší asi o 15%. (čti)

TemelĂ­n hotov jen tak nebude

AĹľ o 12 mÄ›sĂ­cĹŻ se zpozdĂ­ spuštÄ›nĂ­ prvnĂ­ho bloku JadernĂ© elektrárny TemelĂ­n (JETE). Po zasedánĂ­ vlády 2. dubna o tom informoval ministr prĹŻmyslu a obchodu VladimĂ­r DlouhĂ˝ (ODA) s tĂ­m, Ĺľe nejzazší termĂ­n dokonÄŤenĂ­ 1. bloku bude duben 1999.
Jedinou příčinou celkového zpoždění je podle V. Dlouhého především zpoždění projektových prací. Zpoždění a dodatečné práce povedou ke zvýšení nákladů na dostavbu, to však podle jeho slov nepřekročí deset procent rozpočtových nákladů. Stavba JETE tedy bude stát asi 76 miliard korun.
OdpovÄ›dnost za tento stav nese podle vlády pĹ™edevším akciová spoleÄŤnost ÄŚEZ, která podcenila svoji Ăşlohu základnĂ­ho koordinátora pĹ™i řízenĂ­ projektovĂ˝ch zmÄ›n a návaznosti tÄ›chto zmÄ›n na ÄŤinnosti dodavatelĹŻ. Vláda v tĂ©to souvislosti pĹ™ijala konkrĂ©tnĂ­ opatĹ™enĂ­, kterĂ© jsou v souÄŤasnosti provádÄ›ny a kterĂ© majĂ­ celkovou situaci zlepšit. OÄŤekávám, Ĺľe další odpovĂ­dajĂ­cĂ­ opatĹ™enĂ­ v souvislosti s dnes projednanĂ˝m materiálem pĹ™ijme valná hromada spoleÄŤnosti ÄŚEZ, která se bude konat v ÄŤervnu, prohlásil ministr DlouhĂ˝.
LUX: MŮŽE ZA TO DLOUHÝ
S jeho vystoupením však následující den ostře nesouhlasil ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Josef Lux. Ten uvedl, že většina členů české vlády trvá na původním termínu dokončení výstavby Jaderné elektrárny Temelín (JETE) v září letošního roku i na dodržení původního rozpočtu. Když jsem dnes otevřel noviny a četl, že vláda vzala na vědomí prodloužení termínu a navýšení prostředků na dostavbu Temelína, měl jsem pocit, že jsem včera byl na jiném zasedání vlády, řekl J. Lux. Vláda podle jeho slov naopak ministru Dlouhému uložila, aby minimalizoval jak případné prodloužení lhůty, tak případný nárůst prostředků na dostavbu JETE. Ministři se rovněž shodli, že jakýkoli nárůst rozpočtu dostavby se nesmí promítnout do regulované ceny energií, ale že musí jít na vrub organizace ČEZ, uvedl šéf lidovců. Dodal, že pro českou vládu je v této věci jediný odpovědný člověk, a to je pan ministr Dlouhý.
S Luxovým vyjádřením pochopitelně nesouhlasil Vladimír Dlouhý, který mj. uvedl, že mu vláda ČR uložila minimalizovat růst nákladů a časové zpoždění výstavby jaderné elektrárny. Podle něj je termín dostavby elektrárny v dubnu 1999 a sedmimiliardové prodražení dostavby nejpesimističtější odhad vzhledem k současné ekonomické situaci v ČR. Jsem přesvědčen, že dokončení jaderné elektrárny bude pro naši zemi prospěšné a ekonomicky výhodné, uzavřel Dlouhý.
BERÁNEK: JETE PO ROCE 2000
ZvýšenĂ­ nákladĹŻ na dostavbu JadernĂ© elektrárny TemelĂ­n o 10 procent na celkovou částku 76 miliard korun, jak v minulĂ©m tĂ˝dnu uvedl ministr prĹŻmyslu a obchodu VladimĂ­r DlouhĂ˝ (ODA), se podle Jana Beránka z HnutĂ­ Duha nezakládá na pravdÄ›. Podle ĂşdajĹŻ ve vĂ˝roÄŤnĂ­ zprávÄ› ÄŚEZ za rok 1995 se do tĂ© doby proinvestovalo 47,4 miliardy korun a odhadovanĂ© náklady na roky 1996 aĹľ 2000 jsou 39,7 miliard. CelkovĂ˝ rozpoÄŤet pak ovšem dosahuje částky 87,1 miliardy korun, uvádĂ­ J. Beránek v tiskovĂ© zprávÄ› HnutĂ­ Duha. PĹ™itom vláda v roce 1993 schválila rozpoÄŤet ve výši 68 miliard, takĹľe ÄŚEZ jiĹľ v loňskĂ©m roce vÄ›dÄ›l, Ĺľe dokonÄŤenĂ­ projektu si vyžádá navýšenĂ­ rozpoÄŤtu o 19 miliard, coĹľ je o 28 procent, prohlásil Beránek. Podle nÄ›j nejde o nÄ›jakĂ© ojedinÄ›lĂ© Ăşdaje, protoĹľe fakt, Ĺľe rozpoÄŤet bude vyšší, neĹľ nynĂ­ pĹ™iznávanĂ˝, potvrzuje i porovnánĂ­ rĹŻznĂ˝ch ĂşdajĹŻ uvádÄ›nĂ˝ch v jinĂ˝ch vĂ˝roÄŤnĂ­ch zprávách ÄŚEZ. Jan Beránek takĂ© uvedl, Ĺľe HnutĂ­ Duha má k dispozici internĂ­ materiály MPO, kterĂ© nepoÄŤĂ­tajĂ­ se spuštÄ›nĂ­m JETE pĹ™ed rokem 2000. Účelnost projektu, jehoĹľ dokonÄŤenĂ­ se fakticky nepĹ™ibliĹľuje a náklady stále stoupajĂ­, je tedy velmi pochybná, prohlašuje zástupce HnutĂ­ Duha.
DLOUHÝ: ZVEŘEJNÍME STUDII
SejĂ­t se s ekologickĂ˝mi aktivisty a debatovat s nimi o jadernĂ© elektrárnÄ› v TemelĂ­nÄ› je ochoten ministr prĹŻmyslu a obchodu VladimĂ­r DlouhĂ˝. Jsem pĹ™ipraven dát do diskuse hodnocenĂ­ dopadu TemelĂ­na na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­, Ĺ™ekl na tiskovĂ© konferenci 29. dubna a dodal, Ĺľe požádá ÄŚEZ, aby dal veĹ™ejnosti k dispozici další dokumenty tĂ˝kajĂ­cĂ­ se tĂ©to elektrárny.
V současné době se podle jeho slov dokončuje audit výstavby. Další jednání o dostavbě budou probíhat v týdnu od 19. do 23. května a ihned poté bude veřejnost informována o jejich výsledcích. V tomto mezidobí nejsem připraven se k technickým otázkám vracet, zdůraznil V. Dlouhý a zároveň varoval před zpolitizováním této causy.
BERÁNEK: ÚSPĚCH NAŠÍ PETICE
Jde o prvnĂ­ ĂşspÄ›ch naší petice, Ĺ™ekl EkoListu k nabĂ­dce ministra DlouhĂ©ho Jan Beránek z HnutĂ­ Duha. ZveĹ™ejnÄ›nĂ­ studie o dopadech JETE na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­ je totiĹľ prvnĂ­m poĹľadavkem petice Demokracie a právo i pro TemelĂ­n, pro kterou zaÄŤalo HnutĂ­ Duha sbĂ­rat podpisy 21. dubna. Petice je adresována Václavu Havlovi, Václavu Klausovi, Petru Pithartovi a Miloši Zemanovi. Na druhou stranu je však nutno zdĹŻraznit, Ĺľe k zveĹ™ejnÄ›nĂ­ studie mÄ›lo dojĂ­t uĹľ pĹ™ed ÄŤtyĹ™mi roky. Ministr DlouhĂ˝ nynĂ­ zjevnÄ› jedná pod tlakem, dodal k tomu Jan Beránek. Petici mezi jinĂ˝mi podepsali i dvÄ› desĂ­tky koaliÄŤnĂ­ch i opoziÄŤnĂ­ch poslancĹŻ, mezi nimi Petra Buzková (ÄŚSSD), ÄŚestmĂ­r Hofhanzl a Ivan Mašek (oba ODA) a Libor Ambrozek (KDU-ÄŚSL).

• Radek SvĂ­til a ÄŤti

Pohled na chladící věže jaderné elektrárny Temelín. Bude se z nich linout pára na podzim 1999, po roce 2000 nebo vůbec ne? Foto: Jan Činčera /EkoList

Říman chystá dopravní politiku

Koncepce dopravnĂ­ politiky, kterou musĂ­ ministerstvo dopravy vypracovat na základÄ› dohod s ĹľelezniÄŤnĂ­mi odbory, poÄŤĂ­tá se zeštĂ­hlenĂ­m ÄŚeskĂ˝ch drah o všechny regionálnĂ­ tratÄ›.
Celková dĂ©lka ĹľelezniÄŤnĂ­ sĂ­tÄ› ÄŚD by se tak mÄ›la zmenšit o 3256 km, tedy o 34 %. Jedná se v podstatÄ› o všechny tratÄ›, kterĂ© byly oznaÄŤenĂ© na mapce tratĂ­ 3. kategorie (EkoList 2/97). Podle vyjádĹ™enĂ­ ministra dopravy ing. Římana na tiskovĂ© konferenci začátkem dubna by k vyĹ™azenĂ­ tÄ›chto tratĂ­ ze sĂ­tÄ› ÄŚD mÄ›lo dojĂ­t v "blĂ­zkĂ© budoucnosti". Materiál ZákladnĂ­ teze reformy Ĺľeleznic a ÄŚD, kterĂ˝ ministerstvo dopravy hodlá pĹ™edloĹľit k projednánĂ­ poradÄ› ekonomickĂ˝ch ministrĹŻ pravdÄ›podobnÄ› 6. kvÄ›tna, uvaĹľuje o tĹ™ech variantách budoucnosti jednotlivĂ˝ch regionálnĂ­ch tratĂ­. Jedná se o prodej s vÄ›cnĂ˝m bĹ™emenem zachovánĂ­ provozu, prodej bez tohoto bĹ™emene a prodej trati a pozemkĹŻ vĂ­ce nabyvatelĹŻm, coĹľ pĹ™edpokládá zrušenĂ­ tratÄ›. Pokud se ve veĹ™ejnĂ© obchodnĂ­ soutěži nepĹ™ihlásĂ­ žádnĂ˝ zájemce, bude traĹĄ takĂ© zrušena. Materiál konstatuje, Ĺľe zámÄ›r privatizovat regionálnĂ­ tratÄ› podporuje i skuteÄŤnost, Ĺľe tyto tratÄ› nemajĂ­ žádnĂ˝ vĂ˝znam z hlediska povinnosti státu zabezpeÄŤit dopravnĂ­ spojenĂ­ obÄŤanĹŻm a podnikatelskĂ© sfĂ©Ĺ™e. DopravnĂ­ obsluĹľnost lze totiĹľ podle autorĹŻ studie z ministerstva dopravy efektivnÄ›ji zabezpeÄŤit po silnici. NenĂ­ tedy prĂ˝ žádnĂ˝ dĹŻvod pro udrĹľovánĂ­ paralelnĂ­ dopravnĂ­ cesty pro dopravu osob i nákladĹŻ.
Říman takĂ© prohlásil, Ĺľe koncepce nepoÄŤĂ­tá se zmÄ›nami v oblasti harmonizace ekonomickĂ˝ch vĂ˝chodisek jednotlivĂ˝ch druhĹŻ dopravy. Pokud tedy materiál bude vládou schválen, tĂ­ha nákladĹŻ na vĂ˝stavbu a udrĹľovánĂ­ dopravnĂ­ cesty v ĹľelezniÄŤnĂ­ dopravÄ› bude leĹľet na dopravci, zatĂ­mco v dopravÄ› silniÄŤnĂ­ bude toto i nadále hrazeno z prostĹ™edkĹŻ státnĂ­ho rozpoÄŤtu ÄŤi ze státnĂ­ch pĹŻjÄŤek. Ministr doslova prohlásil: "Plná harmonizace ekonomickĂ˝ch vĂ˝chodisek silniÄŤnĂ­ a ĹľelezniÄŤnĂ­ dopravy je vĂ­ce teoretickĂ˝m pojmem neĹľ praktickĂ˝m návodem. K urÄŤitĂ© mĂ­Ĺ™e harmonizace lze dospÄ›t, ale velice pomalĂ˝mi krĹŻÄŤky."
Návrh koncepce takĂ© nepoÄŤĂ­tá s tĂ­m, Ĺľe by v budoucnosti do ceny jednotlivĂ˝ch druhĹŻ dopravy mÄ›ly bĂ˝t zahrnuty dopady na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­, napĹ™. zneÄŤišťovánĂ­m ovzduší. Říman v tĂ©to souvislosti popĹ™el, Ĺľe by ÄŚeská republika postupovala v rozporu se zámÄ›ry EvropskĂ© unie. Zelená kniha EU o tarifovánĂ­ v oblasti dopravy pĹ™itom hovoří o tom, Ĺľe všechny náklady spojenĂ© s rozvojem dopravnĂ­ infrastruktury i náklady spojenĂ© s internalizacĂ­ externalit (tedy se zahrnutĂ­m dopadu na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­ do ceny sluĹľby ÄŤi vĂ˝robku), by mÄ›l v budoucnosti hradit pouze dopravce.
Ministerstvo dopravy zatĂ­m odmĂ­tlo podat informace o tom, zda hodlá tentokrát dodrĹľet zákon o posuzovánĂ­ vlivĹŻ na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­ (244/92 Sb.). Paragraf 14 tohoto zákona hovoří o tom, Ĺľe "koncepce pĹ™edkládaná a schvalovaná na Ăşrovni orgánĹŻ státnĂ­ správy v oblasti energetiky, dopravy, … musĂ­ projĂ­t procesem posouzenĂ­ vlivĹŻ na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­." Ministerstvo dopravy se však uĹľ jednou rozhodlo zákon nerespektovat. V roce 1993 schválila vláda koncepci rozvoje dálniÄŤnĂ­ sĂ­tÄ› bez toho, aby ji vĹŻbec zveĹ™ejnila. Následnou stĂ­Ĺľnost DÄ›tĂ­ ZemÄ› zamĂ­tl ĂšstavnĂ­ soud s tĂ­m, Ĺľe se jednalo pouze o aktualizaci dálniÄŤnĂ­ho usnesenĂ­ vlády ze 60. let. PoĹľadavek na projednánĂ­ dopravnĂ­ koncepce podle zákona ÄŤ. 244/92 poĹľaduje takĂ© ÄŚSSD.
PĹ™estoĹľe příjmy státnĂ­ho rozpoÄŤtu klesajĂ­, rozhodla se vláda, Ĺľe investice na vĂ˝stavbu dálnic nebudou nijak kráceny. SpoleÄŤnÄ› s armádou je tak tato oblast jedinĂ˝m odvÄ›tvĂ­m, kterĂ© uniklo seškrtánĂ­ vĂ˝dajĹŻ ze státnĂ­ho rozpoÄŤtu ve vládnĂ­m "balĂ­ÄŤku opatĹ™enĂ­". OsobnĂ­ ĹľelezniÄŤnĂ­ dopravÄ› bylo naopak škrtnuto 150 miliĂłnĹŻ korun.
JeštÄ› pĹ™ed tĂ­mto opatĹ™enĂ­m rozhodly ÄŚeskĂ© dráhy o tom, Ĺľe od počátku platnosti novĂ©ho jĂ­zdnĂ­ho řádu bude zrušena traĹĄ ÄŤĂ­slo 144 KrásnĂ˝ Jez-Loket z dĹŻvodu špatnĂ©ho technickĂ©ho stavu. Investice na opravu tratÄ› jsou odhadovány na 82 miliĂłnĹŻ KÄŤ (tj. cena za vĂ˝stavbu zhruba 800 metrĹŻ dálnice). Zástupce firmy Stasis HornĂ­ Slavkov Jaroslav VotĂ­k ke zrušenĂ­ tratÄ› prohlásil: Letos bychom mÄ›li po kolejĂ­ch vyexpedovat zhruba 450 vagĂłnĹŻ. Pokud k pĹ™erušenĂ­ provozu dojde, budeme naše vĂ˝robky dopravovat kamiĂłny. PĹŻjde o zhruba 900 kamiĂłnĹŻ roÄŤnÄ›. Podle starosty mÄ›sta Petra HanzĂ­ka bude v případÄ› zrušenĂ­ Ĺľeleznice projĂ­ĹľdÄ›t v roce 2000 HornĂ­m Slavkovem roÄŤnÄ› aĹľ 4000 kamiĂłnĹŻ.
Z dĹŻvodu technickĂ© nezpĹŻsobilosti bude od 1. ÄŤervna zrušena i traĹĄ MÄ›lnĂ­k - Mšeno (Ăşsek tratÄ› 076). Na tĂ©to trati byl jiĹľ pĹ™ed nÄ›kolika lety z technickĂ˝ch dĹŻvodĹŻ omezen provoz nákladnĂ­ dopravy. KvĹŻli tomu je dnes traĹĄ silnÄ› prodÄ›leÄŤná. NutnĂ© investice na jejĂ­ modernizaci jsou odhadovány na 20 miliĂłnĹŻ KÄŤ. Zrušena má bĂ˝t i traĹĄ ÄŤ. 145 Sokolov - Kraslice. Petici proti tomuto zámÄ›ru podepsalo jiĹľ 50% obÄŤanĹŻ osmitisĂ­covĂ˝ch Kraslic. Investice na rekonstrukci a modernizaci tratÄ› se pohybujĂ­ na Ăşrovni 150 miliĂłnĹŻ KÄŤ. Zastaven byl uĹľ provoz v Ăşseku ÄŚistá - Mladotice tratÄ› ÄŤ. 162 a Ăşseku KoĹ™enov - Harrachov tratÄ› ÄŤ. 035.
Na výstavbu dálnic a čtyřpruhových rychlostních silnic vydá stát v letošním roce z prostředků státního rozpočtu 6,4 miliardy korun. Zprovozněno by mělo být téměř 80 kilometrů nových dálnic.

• Jiří Neustupa

Informace nedostala ani Evropská unie

Terčem kritiky shora i zdola se v druhé polovině dubna staly české úřady. Nevládní organizace i komisařka Evropské unie (EU) požadovaly lepší zajištění přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí.
Zástupci nevládních ekologických organizací zveřejnili 18. dubna seznam případů, kdy byly nevládním organizacím informace odepřeny. "Jedním ze základních občanských práv a svobod je právo být informován o činnosti správních orgánů a orgánů státní samosprávy, tedy organizací, které platíme ze svých daní. Jednotliví úředníci však rozhodují na základě svých sympatií a antipatií místo na základě zákona, řekl na tiskové konferenci Jan Činčera z Asociace Brontosaura.
NevládnĂ­ organizace poĹľadujĂ­, aby bylo zákonem jasnÄ› deklarováno právo veĹ™ejnosti znát informace o vlivu všech právnĂ­ch subjektĹŻ na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­. ObÄŤanĂ© by takĂ© mÄ›ly mĂ­t moĹľnost zĂ­skat informace o všech pĹ™ipravovanĂ˝ch zmÄ›nách (stavbách, plánech a koncepcĂ­ch), kterĂ© ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­ mohou ovlivnit. EkologiÄŤtĂ­ aktivistĂ© ocenili rozhodnutĂ­ ministra ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ SkalickĂ©ho prosadit pĹ™ijetĂ­ zákona o informacĂ­ch o ĹľivotnĂ­m prostĹ™edĂ­, kterĂ© deklaroval v rozhovoru pro EkoList (1/1997).
Podle Lidových novin z 19. dubna 1997 uvedl v této souvislosti mluvčí MŽP Vlastimil Lenz, že při přípravě zákona chce ministerstvo vycházet ze zákonů platných v Rakousku a v Německu. Vládě by měl být návrh zákona předložen v dubnu 1998. V. Lenz připustil, že nynější stav umožňuje chránit obchodním tajemstvím konkrétní údaje o emisích škodlivin jednotlivých znečišťovatelů. "Chystaný zákon má být kompromisem mezi maximální informovaností a ochranou práv výrobců," dodal pro LN.
Krátce potĂ© následoval Ăşder shora. Do ÄŚeskĂ© republiky 21. dubna pĹ™iletÄ›la Ritt Bjerregaardová, komisaĹ™ka EvropskĂ© unie pro ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­, jadernou bezpeÄŤnost a civilnĂ­ ochranu. Ta zde spoleÄŤnÄ› s ministrem ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ Jiřím SkalickĂ˝m (ODA) zahájila program v rámci PHARE, jehoĹľ cĂ­lem je posĂ­lit uvÄ›domÄ›lost ÄŤeskĂ© veĹ™ejnosti v ekologickĂ© oblasti.
Podle R. Bjerregaardové neochota našich úřadů poskytovat údaje o životním prostředí včetně informací o emisích z jednotlivých zdrojů znečišťujících ovzduší znesnadnila realizaci projektu v rámci PHARE v Severních Čechách. Podle jejích slov bude také Evropská komise zvažovat tento nedostatek při rozhodování o dalším financování programu ze zdrojů PHARE.
R. Bjerregaardová zároveň upozornila, Ĺľe proces pĹ™ijĂ­mánĂ­ ÄŚR do EU vstupuje do rozhodujĂ­cĂ­ fáze a stanovisko jejĂ­ komise bude mĂ­t svou váhu pĹ™i posuzovánĂ­, jak blĂ­zko má ÄŚR k politice EU. Pro ÄŚR je proto nutnĂ© sjednotit státnĂ­ legislativu v oblasti ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ s legislativou EU a do svĂ©ho právnĂ­ho řádu musĂ­ zaÄŤlenit na tĹ™i stovky příslušnĂ˝ch direktiv EU.(ÄŤti, jeĹľ, dek)

TĹ™i podniky se staly obÄ›tĂ­ parnĂ­ku Albatros, kterĂ˝ s posádkou sloĹľenou z aktivistĹŻ Greenpeace plul od 8. do 25. dubna po Labi. PĹ™edmÄ›tem protestnĂ­ch akcĂ­ Greenpeace byly odpadnĂ­ vody
z a. s. Synthesia Pardubice, Spolany Neratovice a Spolku pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemia) v Ústí nad Labem.
Vedle obvyklého věšení transparentů měla akce i odborné pozadí - členové Greenpeace seznámili veřejnost s výsledky rozborů odpadních vod. V odpadních vodách Synthesie byly nalezeny vysoké koncentrace organických sloučenin chlóru a aromatických uhlovodíků. Množství organických sloučenin chlóru obsahovaly rovněž odpadní vody z Spolany a Spolchemie. V této souvislosti koordinátor toxické kampaně Greenpeace ing. Čestmír Hrdinka rovněž upozornil, že informace o množství a povaze jedů, které jednotlivé podniky vypouštějí do řek, jsou považovány za obchodní tajemství. V odpadních vodách podniku Spolana Neratovice jsme nalezli například trichlormetan, 1,2-dichlormetan či perchloretylen, řekl ing. Čestmír Hrdinka. To všechno jsou velmi jedovaté chloroganické látky, které v labské vodě, jejíž břehový infiltrát dále po toku lidé pijí, prostě nemají co dělat.
Ředitel pro životní prostředí Synthesie Pardubice Antonín Kvaček na setkání s aktivisty Greenpeace připustil, že by byl rád v roli člověka, který by mohl prohlásit, že podnik přírodu neznečišťuje, zdůraznil však, že Synthesia má na současné vypouštění koncentrovaného karcinogenního odpadu povolení od okresního úřadu. Zahájili jsme akci, která by měla od poloviny roku 1998 zcela zamezit vypouštění biologicky neodstranitelného odpadu přímo do Labe, informoval A. Kvaček. Do té doby hodlá pardubická Synthesia podle svého ředitele provádět dílčí opatření, kterými by snížila množství vypouštěného odpadu. A. Kvaček Greenpeace slíbil, že do měsíce společnost ekologické aktivisty seznámí s konkrétním obsahem těchto opatření a poskytne jim dosud interní seznamy vypouštěných chemických látek.
Organizace Greenpeace takĂ© kritizovala vĂ˝robu polyvinylchloridu (PVC) ve SpolanÄ› Neratovice a vĂ˝robu chlĂłru ve Spolchemii přímo v centru ĂšstĂ­ nad Labem. Greenpeace vede uĹľ Ĺ™adu let kampaň proti používánĂ­ PVC a chlĂłrovĂ© chemii vĹŻbec. Vzhledem k ekologickĂ˝m a zdravotnĂ­m rizikĹŻm pĹ™i vĂ˝robÄ› i likvidaci PVC se od jeho používánĂ­ ve svÄ›tÄ› i u nás ustupuje. (ÄŤti, dek)

Parník Albatros ekologické organizace Greenpeace kotví u Mánesova mostu v Praze.

Foto: Tomáš Kalvoda

Krátké zprávy

Před Mezinárodním soudem v Haagu skončilo 16. dubna projednávání sporu mezi Maďarskem a Slovenskem ohledně vodního díla Gabčíkovo. Slovenská strana vyčítá Maďarsku odstoupení od smlouvy o výstavbě soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros, Maďarsko naopak zazlívá Slovensku dokončení Gabčíkovské části díla. Vynesení rozsudku lze očekávat na podzim letošního roku. Na archívním snímku hladina Dunaje v oblasti Gabčíkova před dokončením nádrže. (dek)
Česká vláda na svém zasedání 30. dubna podpořila kandidaturu České republiky na Jizerských hor na uspořádání MS v klasickém lyžování v roce 2003 (SKI 2003) v regionu Jizerských hor, přičemž omezila svou spoluúčast na 670 miliónů korun. Dále uložila organizátorům, aby při přípravách striktně dodržely ekologické podmínky stanovené MŽP ČR. (dek)
Obsah cizorodých látek ve výrobcích živočišného původu podle pracovníka Státní veterinární správy ČR Jiřího Drápala klesá. Za nejzávažnější problém ale J. Drápal označil stoupající obsah dusíkatých látek (dusičnanů, dusitanů a amonných iontů) ve vodě používané k napájení zvířat. Z 6419 odběrů vody v loňském roce byl ve 488 případech zjištěn nadlimitní obsah cizorodých látek. Výrazně vyšší zátěž dusíkatými látkami zjistili veterináři u soukromých zdrojů vody ve vodách ze studní zemědělských farem, avšak také u veřejných vodovodních zdrojů se v loňském roce obsah těchto látek zvýšil. (čti)
Ekologové Erazim Kohák a Mikuláš Huba z Slovenska získali jako první Cenu Josefa Vavrouška, kterou bude každoročně udělovat na Den Země 22. dubna Nadace Charty 77. (čti)
Zatímco v roce 1992 bylo za přestupky proti zákonu na ochranu zvířat stíháno devět skutků, sedm osob obžalováno a čtyři odsouzeny, v loňském roce již bylo stíháno 57 skutků, 46 osob obžalováno a 23 odsouzeno. 10. dubna o tom informoval předseda Ústřední komise na ochranu zvířat Jan Krámek. Za alarmující označil J. Dousek rostoucí počty uhynulých zvířat při přepravě na jatka, ačkoli dochází ke snížení počtu porážek. (čti)
NovĂ˝m pĹ™edsedou ÄŚeskĂ©ho svazu ochráncĹŻ přírody (ÄŚSOP) se stal Petr DolejskĂ˝ (42), vedoucĂ­ správy CHKO BĂ­lĂ© Karpaty, kterĂ˝ vystřídal bĂ˝valĂ©ho ministra ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ BedĹ™icha Moldana (62). P. DolejskĂ˝ uvedl, Ĺľe ÄŚSOP pĹŻjde i nadále nejmĂ©nÄ› konfliktnĂ­ cestou spolupráce se státnĂ­ správou, samosprávou, obÄŤanskĂ˝mi spolky i ministerstvy. ÚčastnĂ­ci snÄ›mu ÄŚSOP, kterĂ˝ probÄ›hl 5.-6. dubna v Kroměříži, ve svĂ©m závÄ›reÄŤnĂ©m usnesenĂ­ mimo jinĂ© vyjádĹ™ili znepokojenĂ­ nad plánovanĂ˝m omezenĂ­m ĹľelezniÄŤnĂ­ dopravy v ÄŚR, nesouhlas se zámÄ›rem Ostravsko-karvinskĂ˝ch dolĹŻ otevřít dĹŻl u Frenštátu pod RadhoštÄ›m v CHKO Beskydy a vyjádĹ™ili taktĂ©Ĺľ nesouhlas s malou novelou vodnĂ­ho zákona. (ÄŤti)