Na Ĺ™adÄ› mĂst v ÄŚeskĂ© republice i na Slovensku probÄ›hly kolem 22. dubna oslavy Dne ZemÄ›. NapĹ™Ăklad v praĹľskĂ©m ProkopskĂ©m ĂşdolĂ uspořádala organizace ÄŚSOP Tereza zábavnĂ© i nauÄŤnĂ© odpoledne, jehoĹľ součástĂ byla i vĂ˝tvarná soutěž pro žáky ZĹ . Ve SlaviÄŤĂnÄ› na ZlĂnsku otevĹ™ely pĹ™i pĹ™ĂleĹľitosti Dne ZemÄ› recyklaÄŤnĂ dvĹŻr pro sbÄ›r odpadĹŻ. Na propagaci vratnĂ˝ch obalĹŻ se zaměřily akce SpoleÄŤnosti přátel ZemÄ› v KošicĂch.
ZatĂmco v našich zemĂch byl Den ZemÄ› spĂše záleĹľitostĂ nevládnĂch organizacĂ a obcĂ, v USA se jĂm zabĂ˝vali na nejvyššà úrovni. Jak informoval Hlas Ameriky, americká vláda vyuĹľila Dne ZemÄ› k oznámenĂ ekologickĂ˝ch priorit ve svĂ© zahraniÄŤnĂ politice pro přÚtĂch 12 mÄ›sĂcĹŻ. MinistrynÄ› zahraniÄŤĂ Madeleine Albrightová prohlásila, Ĺľe ekologickĂ© problĂ©my jsou ÄŤasto v centru politickĂ˝ch a ekonomickĂ˝ch problĂ©mĹŻ, kterĂ˝m SpojenĂ© státy ve svÄ›tÄ› ÄŤelĂ. Jako pĹ™Ăklady uvedla starĂ© ekologickĂ© zátěže, kterĂ© podvazujĂ reformy v Rusku a stĹ™ednĂ EvropÄ›, a rychlĂ˝ populaÄŤnĂ rĹŻst a spory o pĹ™ĂrodnĂ zdroje, kterĂ© zhoršujĂ chudobu a vyvolávajĂ konflikty v Africe. Americká vláda proto vytyÄŤila pÄ›t ekologickĂ˝ch priorit ve vztazĂch s ostatnĂmi zemÄ›mi: klimatickĂ© zmÄ›ny, toxickĂ© chemikálie, vymĂránĂ rostlinnĂ˝ch a ĹľivoÄŤišnĂ˝ch druhĹŻ, odlesĹovánĂ a zneÄŤišťovánĂ oceánĹŻ a pobĹ™eĹľĂ. AmerickĂ© ministerstvo zahraniÄŤĂ takĂ© otevĹ™e 6 regionálnĂch kancelářà pĹ™i velvyslanectvĂch USA v Kostarice, Uzbekistánu, Etiopii, Nepálu, Jordánsku a Thajsku. Tyto kanceláře budou spolupracovat s vládami v danĂ© oblasti na Ĺ™ešenĂ ekologickĂ˝ch problĂ©mĹŻ. (voa, ÄŤti, kaš, dek)
Na ĂşzemĂ ÄŚech se v dnešnĂ dobÄ› nacházĂ asi 150 kusĹŻ bobrĹŻ, pĹ™estoĹľe ještÄ› pĹ™ed deseti lety byl tento hlodavec vyhynulĂ˝. ÄŤti to Ĺ™ekl brnÄ›nskĂ˝ zoolog MojmĂr VlašĂn, zamÄ›stnanec ekologickĂ©ho stĹ™ediska Veronica pĹ™i ÄŚeskĂ©m svazu ochráncĹŻ pĹ™Ărody. Dodal, Ĺľe k tomu, aby populace mohla pĹ™eĹľĂt, by bylo zapotĹ™ebĂ alespoĹ 500 jedincĹŻ v jednĂ© lokalitÄ›. To znamená, Ĺľe v ÄŚechách by bylo ideálnĂ mĂt asi 2500 bobrĹŻ. Podle zoologa hlodavci tohoto poÄŤtu dosáhnou bÄ›hem nÄ›kolika let. Bobr evropskĂ˝ se na našem ĂşzemĂ vyskytuje v nÄ›kolika lokalitách: kolem Ĺ™eky Moravy mezi LanĹľhotem a Bratislavou, na Tachovsku, v ÄŚeskĂ©m lese a kolem Labe, kde mu ale hrozĂ vyhubenĂ v pĹ™ĂpadÄ› stavby vodnĂho dĂla MalĂ© BĹ™ezno. ZajĂmavĂ˝m mĂstem je podle VlašĂna ChomoutovskĂ© jezero u Olomouce, kde bylo pĹ™ed pÄ›ti lety umÄ›le vysazeno pÄ›t kusĹŻ. Do dnešnĂho dne jejich poÄŤet dosáhl tĹ™icĂtky. (ÄŤti)
Foto: archĂv
BRNO - Ropákem roku 1996 byl vyhlášen RNDr. Josef Kupec, pracovnĂk firmy INVESTprojekt, s. r. o., z Brna. J. Kupec zĂskal ocenÄ›nĂ za to, Ĺľe doporuÄŤil ekologicky nevhodnĂ© umĂstÄ›nĂ monitorovacĂho vrtu v cementárnÄ› Mokrá, schválil ministerstvu finanÄŤnÄ› a ekologicky nevhodnĂ© stavby - Vodovod PomoravĂ, park Rajchéřov a vodnĂ stavbu MalĂ© BĹ™ezno na Labi.
DruhĂ© mĂsto v soutěži obsadil ministr dopravy a spojĹŻ Martin ĹĂman (ODS) za likvidaci regionálnĂch ĹľelezniÄŤnĂch tratĂ, za podporu stavby dálniÄŤnĂ sĂtÄ› a za kanalizaci Labe vĂ˝stavbou vodnĂch dÄ›l. TĹ™etĂm v poĹ™adĂ se stal Ivan KratochvĂl, pĹ™edseda pĹ™edstavenstva Cement Bohemia za prosazovánĂ stavby tmaĹskĂ© cementárny, která zdevastuje ÄŚeskĂ˝ kras.
NejpitomÄ›jšà vĂ˝rok roku pronesl podle ekologĹŻ šéfredaktor LidovĂ˝ch novin Jefim Fištejn v ÄŤlánku RĹŻst je pouze jinĂ© slovo pro Ĺľivot, ve kterĂ©m tvrdĂ, Ĺľe …za deset let poctivec PatoÄŤka tĹ™eba i uzná, Ĺľe sĂla ozonovĂ© vrstvy kolĂsá, dejme tomu, v ÄŤasovĂ˝ch cyklech, Ĺľe kácenĂ dešťovĂ˝ch pralesĹŻ tu je vyváženo vĂ˝sadbou jinde, Ĺľe snĂĹľenĂ celkovĂ© vĂ˝mÄ›ry zemÄ›dÄ›lskĂ© pĹŻdy je z hlediska globálnĂ výživy ukazatel stejnÄ› relevantnÄ› znepokojivĂ˝ jako klesajĂcĂ poÄŤet ĹľebĹ™iĹákĹŻ. O titul Ropák roku rozhodlo 103 ÄŤlenĹŻ nezávislĂ© komise sloĹľenĂ© napĹ™Ăklad z ekologickĂ˝ch aktivistĹŻ nebo poslancĹŻ Petry BuzkovĂ© a ÄŚestmĂra Hofhanzla. DalšĂmi známĂ˝mi osobnostmi z komise jsou napĹ™Ăklad sociologovĂ© Ivan Gabal a Jan Keller, filosof Erazim Kohák nebo exministr ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ Ivan Dejmal. (ÄŤti)
PRAHA - Satelity měřĂcĂ koncentrace stratosfĂ©rickĂ©ho ozonu zaznamenaly v bĹ™eznu nad Arktidou neobvykle nĂzkĂ© hodnoty. Jsou to vĹŻbec nejnižšà hodnoty naměřenĂ© na pĹ™elomu bĹ™ezna a dubna v ArktidÄ›, Ĺ™ekla doktorka Pawan K. Bhartia z Goddardova centra kosmickĂ˝ch letĹŻ NASA. NicmĂ©nÄ› jsou to stále dvakrát vyššà koncentrace neĹľ jsme naměřili nad Antarktidou v dobÄ›, kdy je na jiĹľnĂ polokouli jaro. (dek)
PRAHA - Cena elektrickĂ© energie pro domácnosti by se mÄ›la v roce 2000 pohybovat na dvojnásobku souÄŤasnĂ© ceny. V zpravodajskĂ©m poĹ™adu ÄŚeskĂ© televize 21 to 2. dubna uvedl námÄ›stek ministra prĹŻmyslu a obchodu Miroslav TvrznĂk. Od letošnĂho 1. ÄŤervence se ceny elektĹ™iny a plynu zvýšà asi o 15%. (ÄŤti)
AĹľ o 12 mÄ›sĂcĹŻ se zpozdĂ spuštÄ›nĂ prvnĂho bloku JadernĂ© elektrárny TemelĂn (JETE). Po zasedánĂ vlády 2. dubna o tom informoval ministr prĹŻmyslu a obchodu VladimĂr DlouhĂ˝ (ODA) s tĂm, Ĺľe nejzazšà termĂn dokonÄŤenĂ 1. bloku bude duben 1999.
Jedinou pĹ™ĂÄŤinou celkovĂ©ho zpoĹľdÄ›nĂ je podle V. DlouhĂ©ho pĹ™edevšĂm zpoĹľdÄ›nĂ projektovĂ˝ch pracĂ. ZpoĹľdÄ›nĂ a dodateÄŤnĂ© práce povedou ke zvýšenĂ nákladĹŻ na dostavbu, to však podle jeho slov nepĹ™ekroÄŤĂ deset procent rozpoÄŤtovĂ˝ch nákladĹŻ. Stavba JETE tedy bude stát asi 76 miliard korun.
OdpovÄ›dnost za tento stav nese podle vlády pĹ™edevšĂm akciová spoleÄŤnost ÄŚEZ, která podcenila svoji Ăşlohu základnĂho koordinátora pĹ™i Ĺ™ĂzenĂ projektovĂ˝ch zmÄ›n a návaznosti tÄ›chto zmÄ›n na ÄŤinnosti dodavatelĹŻ. Vláda v tĂ©to souvislosti pĹ™ijala konkrĂ©tnĂ opatĹ™enĂ, kterĂ© jsou v souÄŤasnosti provádÄ›ny a kterĂ© majĂ celkovou situaci zlepšit. OÄŤekávám, Ĺľe dalšà odpovĂdajĂcĂ opatĹ™enĂ v souvislosti s dnes projednanĂ˝m materiálem pĹ™ijme valná hromada spoleÄŤnosti ÄŚEZ, která se bude konat v ÄŤervnu, prohlásil ministr DlouhĂ˝.
LUX: MŮŽE ZA TO DLOUHÝ
S jeho vystoupenĂm však následujĂcĂ den ostĹ™e nesouhlasil ministr zemÄ›dÄ›lstvĂ a pĹ™edseda KDU-ÄŚSL Josef Lux. Ten uvedl, Ĺľe vÄ›tšina ÄŤlenĹŻ ÄŤeskĂ© vlády trvá na pĹŻvodnĂm termĂnu dokonÄŤenĂ vĂ˝stavby JadernĂ© elektrárny TemelĂn (JETE) v zářà letošnĂho roku i na dodrĹľenĂ pĹŻvodnĂho rozpoÄŤtu. KdyĹľ jsem dnes otevĹ™el noviny a ÄŤetl, Ĺľe vláda vzala na vÄ›domĂ prodlouĹľenĂ termĂnu a navýšenĂ prostĹ™edkĹŻ na dostavbu TemelĂna, mÄ›l jsem pocit, Ĺľe jsem vÄŤera byl na jinĂ©m zasedánĂ vlády, Ĺ™ekl J. Lux. Vláda podle jeho slov naopak ministru DlouhĂ©mu uloĹľila, aby minimalizoval jak pĹ™ĂpadnĂ© prodlouĹľenĂ lhĹŻty, tak pĹ™ĂpadnĂ˝ nárĹŻst prostĹ™edkĹŻ na dostavbu JETE. MinistĹ™i se rovněž shodli, Ĺľe jakĂ˝koli nárĹŻst rozpoÄŤtu dostavby se nesmĂ promĂtnout do regulovanĂ© ceny energiĂ, ale Ĺľe musĂ jĂt na vrub organizace ÄŚEZ, uvedl šéf lidovcĹŻ. Dodal, Ĺľe pro ÄŤeskou vládu je v tĂ©to vÄ›ci jedinĂ˝ odpovÄ›dnĂ˝ ÄŤlovÄ›k, a to je pan ministr DlouhĂ˝.
S LuxovĂ˝m vyjádĹ™enĂm pochopitelnÄ› nesouhlasil VladimĂr DlouhĂ˝, kterĂ˝ mj. uvedl, Ĺľe mu vláda ÄŚR uloĹľila minimalizovat rĹŻst nákladĹŻ a ÄŤasovĂ© zpoĹľdÄ›nĂ vĂ˝stavby jadernĂ© elektrárny. Podle nÄ›j je termĂn dostavby elektrárny v dubnu 1999 a sedmimiliardovĂ© prodraĹľenĂ dostavby nejpesimistiÄŤtÄ›jšà odhad vzhledem k souÄŤasnĂ© ekonomickĂ© situaci v ÄŚR. Jsem pĹ™esvÄ›dÄŤen, Ĺľe dokonÄŤenĂ jadernĂ© elektrárny bude pro naši zemi prospěšnĂ© a ekonomicky vĂ˝hodnĂ©, uzavĹ™el DlouhĂ˝.
BERĂNEK: JETE PO ROCE 2000
ZvýšenĂ nákladĹŻ na dostavbu JadernĂ© elektrárny TemelĂn o 10 procent na celkovou částku 76 miliard korun, jak v minulĂ©m tĂ˝dnu uvedl ministr prĹŻmyslu a obchodu VladimĂr DlouhĂ˝ (ODA), se podle Jana Beránka z HnutĂ Duha nezakládá na pravdÄ›. Podle ĂşdajĹŻ ve vĂ˝roÄŤnĂ zprávÄ› ÄŚEZ za rok 1995 se do tĂ© doby proinvestovalo 47,4 miliardy korun a odhadovanĂ© náklady na roky 1996 aĹľ 2000 jsou 39,7 miliard. CelkovĂ˝ rozpoÄŤet pak ovšem dosahuje částky 87,1 miliardy korun, uvádĂ J. Beránek v tiskovĂ© zprávÄ› HnutĂ Duha. PĹ™itom vláda v roce 1993 schválila rozpoÄŤet ve výši 68 miliard, takĹľe ÄŚEZ jiĹľ v loĹskĂ©m roce vÄ›dÄ›l, Ĺľe dokonÄŤenĂ projektu si vyžádá navýšenĂ rozpoÄŤtu o 19 miliard, coĹľ je o 28 procent, prohlásil Beránek. Podle nÄ›j nejde o nÄ›jakĂ© ojedinÄ›lĂ© Ăşdaje, protoĹľe fakt, Ĺľe rozpoÄŤet bude vyššĂ, neĹľ nynĂ pĹ™iznávanĂ˝, potvrzuje i porovnánĂ rĹŻznĂ˝ch ĂşdajĹŻ uvádÄ›nĂ˝ch v jinĂ˝ch vĂ˝roÄŤnĂch zprávách ÄŚEZ. Jan Beránek takĂ© uvedl, Ĺľe HnutĂ Duha má k dispozici internĂ materiály MPO, kterĂ© nepoÄŤĂtajĂ se spuštÄ›nĂm JETE pĹ™ed rokem 2000. Účelnost projektu, jehoĹľ dokonÄŤenĂ se fakticky nepĹ™ibliĹľuje a náklady stále stoupajĂ, je tedy velmi pochybná, prohlašuje zástupce HnutĂ Duha.
DLOUHĂť: ZVEĹEJNĂŤME STUDII
SejĂt se s ekologickĂ˝mi aktivisty a debatovat s nimi o jadernĂ© elektrárnÄ› v TemelĂnÄ› je ochoten ministr prĹŻmyslu a obchodu VladimĂr DlouhĂ˝. Jsem pĹ™ipraven dát do diskuse hodnocenĂ dopadu TemelĂna na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ, Ĺ™ekl na tiskovĂ© konferenci 29. dubna a dodal, Ĺľe požádá ÄŚEZ, aby dal veĹ™ejnosti k dispozici dalšà dokumenty tĂ˝kajĂcĂ se tĂ©to elektrárny.
V souÄŤasnĂ© dobÄ› se podle jeho slov dokonÄŤuje audit vĂ˝stavby. Dalšà jednánĂ o dostavbÄ› budou probĂhat v tĂ˝dnu od 19. do 23. kvÄ›tna a ihned potĂ© bude veĹ™ejnost informována o jejich vĂ˝sledcĂch. V tomto mezidobĂ nejsem pĹ™ipraven se k technickĂ˝m otázkám vracet, zdĹŻraznil V. DlouhĂ˝ a zároveĹ varoval pĹ™ed zpolitizovánĂm tĂ©to causy.
BERĂNEK: ĂšSPÄšCH NAĹ ĂŤ PETICE
Jde o prvnĂ ĂşspÄ›ch našà petice, Ĺ™ekl EkoListu k nabĂdce ministra DlouhĂ©ho Jan Beránek z HnutĂ Duha. ZveĹ™ejnÄ›nĂ studie o dopadech JETE na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ je totiĹľ prvnĂm poĹľadavkem petice Demokracie a právo i pro TemelĂn, pro kterou zaÄŤalo HnutĂ Duha sbĂrat podpisy 21. dubna. Petice je adresována Václavu Havlovi, Václavu Klausovi, Petru Pithartovi a Miloši Zemanovi. Na druhou stranu je však nutno zdĹŻraznit, Ĺľe k zveĹ™ejnÄ›nĂ studie mÄ›lo dojĂt uĹľ pĹ™ed ÄŤtyĹ™mi roky. Ministr DlouhĂ˝ nynĂ zjevnÄ› jedná pod tlakem, dodal k tomu Jan Beránek. Petici mezi jinĂ˝mi podepsali i dvÄ› desĂtky koaliÄŤnĂch i opoziÄŤnĂch poslancĹŻ, mezi nimi Petra Buzková (ÄŚSSD), ÄŚestmĂr Hofhanzl a Ivan Mašek (oba ODA) a Libor Ambrozek (KDU-ÄŚSL).
Pohled na chladĂcĂ věže jadernĂ© elektrárny TemelĂn. Bude se z nich linout pára na podzim 1999, po roce 2000 nebo vĹŻbec ne? Foto: Jan ÄŚinÄŤera /EkoList
Koncepce dopravnĂ politiky, kterou musĂ ministerstvo dopravy vypracovat na základÄ› dohod s ĹľelezniÄŤnĂmi odbory, poÄŤĂtá se zeštĂhlenĂm ÄŚeskĂ˝ch drah o všechny regionálnĂ tratÄ›.
Celková dĂ©lka ĹľelezniÄŤnĂ sĂtÄ› ÄŚD by se tak mÄ›la zmenšit o 3256 km, tedy o 34 %. Jedná se v podstatÄ› o všechny tratÄ›, kterĂ© byly oznaÄŤenĂ© na mapce tratĂ 3. kategorie (EkoList 2/97). Podle vyjádĹ™enĂ ministra dopravy ing. ĹĂmana na tiskovĂ© konferenci začátkem dubna by k vyĹ™azenĂ tÄ›chto tratĂ ze sĂtÄ› ÄŚD mÄ›lo dojĂt v "blĂzkĂ© budoucnosti". Materiál ZákladnĂ teze reformy Ĺľeleznic a ÄŚD, kterĂ˝ ministerstvo dopravy hodlá pĹ™edloĹľit k projednánĂ poradÄ› ekonomickĂ˝ch ministrĹŻ pravdÄ›podobnÄ› 6. kvÄ›tna, uvaĹľuje o tĹ™ech variantách budoucnosti jednotlivĂ˝ch regionálnĂch tratĂ. Jedná se o prodej s vÄ›cnĂ˝m bĹ™emenem zachovánĂ provozu, prodej bez tohoto bĹ™emene a prodej trati a pozemkĹŻ vĂce nabyvatelĹŻm, coĹľ pĹ™edpokládá zrušenĂ tratÄ›. Pokud se ve veĹ™ejnĂ© obchodnĂ soutěži nepĹ™ihlásà žádnĂ˝ zájemce, bude traĹĄ takĂ© zrušena. Materiál konstatuje, Ĺľe zámÄ›r privatizovat regionálnĂ tratÄ› podporuje i skuteÄŤnost, Ĺľe tyto tratÄ› nemajà žádnĂ˝ vĂ˝znam z hlediska povinnosti státu zabezpeÄŤit dopravnĂ spojenĂ obÄŤanĹŻm a podnikatelskĂ© sféře. DopravnĂ obsluĹľnost lze totiĹľ podle autorĹŻ studie z ministerstva dopravy efektivnÄ›ji zabezpeÄŤit po silnici. NenĂ tedy prĂ˝ žádnĂ˝ dĹŻvod pro udrĹľovánĂ paralelnĂ dopravnĂ cesty pro dopravu osob i nákladĹŻ.
ĹĂman takĂ© prohlásil, Ĺľe koncepce nepoÄŤĂtá se zmÄ›nami v oblasti harmonizace ekonomickĂ˝ch vĂ˝chodisek jednotlivĂ˝ch druhĹŻ dopravy. Pokud tedy materiál bude vládou schválen, tĂha nákladĹŻ na vĂ˝stavbu a udrĹľovánĂ dopravnĂ cesty v ĹľelezniÄŤnĂ dopravÄ› bude leĹľet na dopravci, zatĂmco v dopravÄ› silniÄŤnĂ bude toto i nadále hrazeno z prostĹ™edkĹŻ státnĂho rozpoÄŤtu ÄŤi ze státnĂch pĹŻjÄŤek. Ministr doslova prohlásil: "Plná harmonizace ekonomickĂ˝ch vĂ˝chodisek silniÄŤnĂ a ĹľelezniÄŤnĂ dopravy je vĂce teoretickĂ˝m pojmem neĹľ praktickĂ˝m návodem. K urÄŤitĂ© mĂĹ™e harmonizace lze dospÄ›t, ale velice pomalĂ˝mi krĹŻÄŤky."
Návrh koncepce takĂ© nepoÄŤĂtá s tĂm, Ĺľe by v budoucnosti do ceny jednotlivĂ˝ch druhĹŻ dopravy mÄ›ly bĂ˝t zahrnuty dopady na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ, napĹ™. zneÄŤišťovánĂm ovzdušĂ. ĹĂman v tĂ©to souvislosti popĹ™el, Ĺľe by ÄŚeská republika postupovala v rozporu se zámÄ›ry EvropskĂ© unie. Zelená kniha EU o tarifovánĂ v oblasti dopravy pĹ™itom hovořà o tom, Ĺľe všechny náklady spojenĂ© s rozvojem dopravnĂ infrastruktury i náklady spojenĂ© s internalizacĂ externalit (tedy se zahrnutĂm dopadu na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ do ceny sluĹľby ÄŤi vĂ˝robku), by mÄ›l v budoucnosti hradit pouze dopravce.
Ministerstvo dopravy zatĂm odmĂtlo podat informace o tom, zda hodlá tentokrát dodrĹľet zákon o posuzovánĂ vlivĹŻ na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ (244/92 Sb.). Paragraf 14 tohoto zákona hovořà o tom, Ĺľe "koncepce pĹ™edkládaná a schvalovaná na Ăşrovni orgánĹŻ státnĂ správy v oblasti energetiky, dopravy, … musĂ projĂt procesem posouzenĂ vlivĹŻ na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ." Ministerstvo dopravy se však uĹľ jednou rozhodlo zákon nerespektovat. V roce 1993 schválila vláda koncepci rozvoje dálniÄŤnĂ sĂtÄ› bez toho, aby ji vĹŻbec zveĹ™ejnila. Následnou stĂĹľnost DÄ›tĂ ZemÄ› zamĂtl ĂšstavnĂ soud s tĂm, Ĺľe se jednalo pouze o aktualizaci dálniÄŤnĂho usnesenĂ vlády ze 60. let. PoĹľadavek na projednánĂ dopravnĂ koncepce podle zákona ÄŤ. 244/92 poĹľaduje takĂ© ÄŚSSD.
PĹ™estoĹľe pĹ™Ăjmy státnĂho rozpoÄŤtu klesajĂ, rozhodla se vláda, Ĺľe investice na vĂ˝stavbu dálnic nebudou nijak kráceny. SpoleÄŤnÄ› s armádou je tak tato oblast jedinĂ˝m odvÄ›tvĂm, kterĂ© uniklo seškrtánĂ vĂ˝dajĹŻ ze státnĂho rozpoÄŤtu ve vládnĂm "balĂÄŤku opatĹ™enĂ". OsobnĂ ĹľelezniÄŤnĂ dopravÄ› bylo naopak škrtnuto 150 miliĂłnĹŻ korun.
JeštÄ› pĹ™ed tĂmto opatĹ™enĂm rozhodly ÄŚeskĂ© dráhy o tom, Ĺľe od počátku platnosti novĂ©ho jĂzdnĂho řádu bude zrušena traĹĄ ÄŤĂslo 144 KrásnĂ˝ Jez-Loket z dĹŻvodu špatnĂ©ho technickĂ©ho stavu. Investice na opravu tratÄ› jsou odhadovány na 82 miliĂłnĹŻ KÄŤ (tj. cena za vĂ˝stavbu zhruba 800 metrĹŻ dálnice). Zástupce firmy Stasis HornĂ Slavkov Jaroslav VotĂk ke zrušenĂ tratÄ› prohlásil: Letos bychom mÄ›li po kolejĂch vyexpedovat zhruba 450 vagĂłnĹŻ. Pokud k pĹ™erušenĂ provozu dojde, budeme naše vĂ˝robky dopravovat kamiĂłny. PĹŻjde o zhruba 900 kamiĂłnĹŻ roÄŤnÄ›. Podle starosty mÄ›sta Petra HanzĂka bude v pĹ™ĂpadÄ› zrušenĂ Ĺľeleznice projĂĹľdÄ›t v roce 2000 HornĂm Slavkovem roÄŤnÄ› aĹľ 4000 kamiĂłnĹŻ.
Z dĹŻvodu technickĂ© nezpĹŻsobilosti bude od 1. ÄŤervna zrušena i traĹĄ MÄ›lnĂk - Mšeno (Ăşsek tratÄ› 076). Na tĂ©to trati byl jiĹľ pĹ™ed nÄ›kolika lety z technickĂ˝ch dĹŻvodĹŻ omezen provoz nákladnĂ dopravy. KvĹŻli tomu je dnes traĹĄ silnÄ› prodÄ›leÄŤná. NutnĂ© investice na jejĂ modernizaci jsou odhadovány na 20 miliĂłnĹŻ KÄŤ. Zrušena má bĂ˝t i traĹĄ ÄŤ. 145 Sokolov - Kraslice. Petici proti tomuto zámÄ›ru podepsalo jiĹľ 50% obÄŤanĹŻ osmitisĂcovĂ˝ch Kraslic. Investice na rekonstrukci a modernizaci tratÄ› se pohybujĂ na Ăşrovni 150 miliĂłnĹŻ KÄŤ. Zastaven byl uĹľ provoz v Ăşseku ÄŚistá - Mladotice tratÄ› ÄŤ. 162 a Ăşseku KoĹ™enov - Harrachov tratÄ› ÄŤ. 035.
Na vĂ˝stavbu dálnic a ÄŤtyĹ™pruhovĂ˝ch rychlostnĂch silnic vydá stát v letošnĂm roce z prostĹ™edkĹŻ státnĂho rozpoÄŤtu 6,4 miliardy korun. ZprovoznÄ›no by mÄ›lo bĂ˝t tĂ©měř 80 kilometrĹŻ novĂ˝ch dálnic.
TerÄŤem kritiky shora i zdola se v druhĂ© polovinÄ› dubna staly ÄŤeskĂ© úřady. NevládnĂ organizace i komisaĹ™ka EvropskĂ© unie (EU) poĹľadovaly lepšà zajištÄ›nĂ pĹ™Ăstupu veĹ™ejnosti k informacĂm o ĹľivotnĂm prostĹ™edĂ.
Zástupci nevládnĂch ekologickĂ˝ch organizacĂ zveĹ™ejnili 18. dubna seznam pĹ™ĂpadĹŻ, kdy byly nevládnĂm organizacĂm informace odepĹ™eny. "JednĂm ze základnĂch obÄŤanskĂ˝ch práv a svobod je právo bĂ˝t informován o ÄŤinnosti správnĂch orgánĹŻ a orgánĹŻ státnĂ samosprávy, tedy organizacĂ, kterĂ© platĂme ze svĂ˝ch danĂ. Jednotlivà úřednĂci však rozhodujĂ na základÄ› svĂ˝ch sympatiĂ a antipatiĂ mĂsto na základÄ› zákona, Ĺ™ekl na tiskovĂ© konferenci Jan ÄŚinÄŤera z Asociace Brontosaura.
NevládnĂ organizace poĹľadujĂ, aby bylo zákonem jasnÄ› deklarováno právo veĹ™ejnosti znát informace o vlivu všech právnĂch subjektĹŻ na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ. ObÄŤanĂ© by takĂ© mÄ›ly mĂt moĹľnost zĂskat informace o všech pĹ™ipravovanĂ˝ch zmÄ›nách (stavbách, plánech a koncepcĂch), kterĂ© ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ mohou ovlivnit. EkologiÄŤtĂ aktivistĂ© ocenili rozhodnutĂ ministra ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ SkalickĂ©ho prosadit pĹ™ijetĂ zákona o informacĂch o ĹľivotnĂm prostĹ™edĂ, kterĂ© deklaroval v rozhovoru pro EkoList (1/1997).
Podle LidovĂ˝ch novin z 19. dubna 1997 uvedl v tĂ©to souvislosti mluvÄŤĂ MĹ˝P Vlastimil Lenz, Ĺľe pĹ™i pĹ™ĂpravÄ› zákona chce ministerstvo vycházet ze zákonĹŻ platnĂ˝ch v Rakousku a v NÄ›mecku. VládÄ› by mÄ›l bĂ˝t návrh zákona pĹ™edloĹľen v dubnu 1998. V. Lenz pĹ™ipustil, Ĺľe nynÄ›jšà stav umoĹľĹuje chránit obchodnĂm tajemstvĂm konkrĂ©tnĂ Ăşdaje o emisĂch škodlivin jednotlivĂ˝ch zneÄŤišťovatelĹŻ. "ChystanĂ˝ zákon má bĂ˝t kompromisem mezi maximálnĂ informovanostĂ a ochranou práv vĂ˝robcĹŻ," dodal pro LN.
Krátce potĂ© následoval Ăşder shora. Do ÄŚeskĂ© republiky 21. dubna pĹ™iletÄ›la Ritt Bjerregaardová, komisaĹ™ka EvropskĂ© unie pro ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ, jadernou bezpeÄŤnost a civilnĂ ochranu. Ta zde spoleÄŤnÄ› s ministrem ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ JiĹ™Ăm SkalickĂ˝m (ODA) zahájila program v rámci PHARE, jehoĹľ cĂlem je posĂlit uvÄ›domÄ›lost ÄŤeskĂ© veĹ™ejnosti v ekologickĂ© oblasti.
Podle R. BjerregaardovĂ© neochota našich úřadĹŻ poskytovat Ăşdaje o ĹľivotnĂm prostĹ™edĂ vÄŤetnÄ› informacĂ o emisĂch z jednotlivĂ˝ch zdrojĹŻ zneÄŤišťujĂcĂch ovzdušà znesnadnila realizaci projektu v rámci PHARE v SevernĂch ÄŚechách. Podle jejĂch slov bude takĂ© Evropská komise zvaĹľovat tento nedostatek pĹ™i rozhodovánĂ o dalšĂm financovánĂ programu ze zdrojĹŻ PHARE.
R. Bjerregaardová zároveĹ upozornila, Ĺľe proces pĹ™ijĂmánĂ ÄŚR do EU vstupuje do rozhodujĂcĂ fáze a stanovisko jejĂ komise bude mĂt svou váhu pĹ™i posuzovánĂ, jak blĂzko má ÄŚR k politice EU. Pro ÄŚR je proto nutnĂ© sjednotit státnĂ legislativu v oblasti ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ s legislativou EU a do svĂ©ho právnĂho řádu musĂ zaÄŤlenit na tĹ™i stovky pĹ™ĂslušnĂ˝ch direktiv EU.(ÄŤti, jeĹľ, dek)
TĹ™i podniky se staly obÄ›tĂ parnĂku Albatros, kterĂ˝ s posádkou sloĹľenou z aktivistĹŻ Greenpeace plul od 8. do 25. dubna po Labi. PĹ™edmÄ›tem protestnĂch akcĂ Greenpeace byly odpadnĂ vody
z a. s. Synthesia Pardubice, Spolany Neratovice a Spolku pro chemickou a hutnà výrobu (Spolchemia) v Ústà nad Labem.
Vedle obvyklĂ©ho věšenĂ transparentĹŻ mÄ›la akce i odbornĂ© pozadĂ - ÄŤlenovĂ© Greenpeace seznámili veĹ™ejnost s vĂ˝sledky rozborĹŻ odpadnĂch vod. V odpadnĂch vodách Synthesie byly nalezeny vysokĂ© koncentrace organickĂ˝ch slouÄŤenin chlĂłru a aromatickĂ˝ch uhlovodĂkĹŻ. MnoĹľstvĂ organickĂ˝ch slouÄŤenin chlĂłru obsahovaly rovněž odpadnĂ vody z Spolany a Spolchemie. V tĂ©to souvislosti koordinátor toxickĂ© kampanÄ› Greenpeace ing. ÄŚestmĂr Hrdinka rovněž upozornil, Ĺľe informace o mnoĹľstvĂ a povaze jedĹŻ, kterĂ© jednotlivĂ© podniky vypouštÄ›jĂ do Ĺ™ek, jsou povaĹľovány za obchodnĂ tajemstvĂ. V odpadnĂch vodách podniku Spolana Neratovice jsme nalezli napĹ™Ăklad trichlormetan, 1,2-dichlormetan ÄŤi perchloretylen, Ĺ™ekl ing. ÄŚestmĂr Hrdinka. To všechno jsou velmi jedovatĂ© chloroganickĂ© látky, kterĂ© v labskĂ© vodÄ›, jejĂĹľ bĹ™ehovĂ˝ infiltrát dále po toku lidĂ© pijĂ, prostÄ› nemajĂ co dÄ›lat.
Ĺeditel pro ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ Synthesie Pardubice AntonĂn KvaÄŤek na setkánĂ s aktivisty Greenpeace pĹ™ipustil, Ĺľe by byl rád v roli ÄŤlovÄ›ka, kterĂ˝ by mohl prohlásit, Ĺľe podnik pĹ™Ărodu nezneÄŤišťuje, zdĹŻraznil však, Ĺľe Synthesia má na souÄŤasnĂ© vypouštÄ›nĂ koncentrovanĂ©ho karcinogennĂho odpadu povolenĂ od okresnĂho úřadu. Zahájili jsme akci, která by mÄ›la od poloviny roku 1998 zcela zamezit vypouštÄ›nĂ biologicky neodstranitelnĂ©ho odpadu pĹ™Ămo do Labe, informoval A. KvaÄŤek. Do tĂ© doby hodlá pardubická Synthesia podle svĂ©ho Ĺ™editele provádÄ›t dĂlÄŤĂ opatĹ™enĂ, kterĂ˝mi by snĂĹľila mnoĹľstvĂ vypouštÄ›nĂ©ho odpadu. A. KvaÄŤek Greenpeace slĂbil, Ĺľe do mÄ›sĂce spoleÄŤnost ekologickĂ© aktivisty seznámĂ s konkrĂ©tnĂm obsahem tÄ›chto opatĹ™enĂ a poskytne jim dosud internĂ seznamy vypouštÄ›nĂ˝ch chemickĂ˝ch látek.
Organizace Greenpeace takĂ© kritizovala vĂ˝robu polyvinylchloridu (PVC) ve SpolanÄ› Neratovice a vĂ˝robu chlĂłru ve Spolchemii pĹ™Ămo v centru ĂšstĂ nad Labem. Greenpeace vede uĹľ Ĺ™adu let kampaĹ proti pouĹľĂvánĂ PVC a chlĂłrovĂ© chemii vĹŻbec. Vzhledem k ekologickĂ˝m a zdravotnĂm rizikĹŻm pĹ™i vĂ˝robÄ› i likvidaci PVC se od jeho pouĹľĂvánĂ ve svÄ›tÄ› i u nás ustupuje. (ÄŤti, dek)
ParnĂk Albatros ekologickĂ© organizace Greenpeace kotvĂ u Mánesova mostu v Praze.
Foto: Tomáš Kalvoda
PĹ™ed MezinárodnĂm soudem v Haagu skonÄŤilo 16. dubna projednávánĂ sporu mezi MaÄŹarskem a Slovenskem ohlednÄ› vodnĂho dĂla GabÄŤĂkovo. Slovenská strana vyÄŤĂtá MaÄŹarsku odstoupenĂ od smlouvy o vĂ˝stavbÄ› soustavy vodnĂch dÄ›l GabÄŤĂkovo-Nagymaros, MaÄŹarsko naopak zazlĂvá Slovensku dokonÄŤenĂ GabÄŤĂkovskĂ© části dĂla. VynesenĂ rozsudku lze oÄŤekávat na podzim letošnĂho roku. Na archĂvnĂm snĂmku hladina Dunaje v oblasti GabÄŤĂkova pĹ™ed dokonÄŤenĂm nádrĹľe. (dek)
ÄŚeská vláda na svĂ©m zasedánĂ 30. dubna podpoĹ™ila kandidaturu ÄŚeskĂ© republiky na JizerskĂ˝ch hor na uspořádánĂ MS v klasickĂ©m lyĹľovánĂ v roce 2003 (SKI 2003) v regionu JizerskĂ˝ch hor, pĹ™iÄŤemĹľ omezila svou spoluúčast na 670 miliĂłnĹŻ korun. Dále uloĹľila organizátorĹŻm, aby pĹ™i pĹ™Ăpravách striktnÄ› dodrĹľely ekologickĂ© podmĂnky stanovenĂ© MĹ˝P ÄŚR. (dek)
Obsah cizorodĂ˝ch látek ve vĂ˝robcĂch ĹľivoÄŤišnĂ©ho pĹŻvodu podle pracovnĂka StátnĂ veterinárnĂ správy ÄŚR JiĹ™Ăho Drápala klesá. Za nejzávaĹľnÄ›jšà problĂ©m ale J. Drápal oznaÄŤil stoupajĂcĂ obsah dusĂkatĂ˝ch látek (dusiÄŤnanĹŻ, dusitanĹŻ a amonnĂ˝ch iontĹŻ) ve vodÄ› pouĹľĂvanĂ© k napájenĂ zvĂĹ™at. Z 6419 odbÄ›rĹŻ vody v loĹskĂ©m roce byl ve 488 pĹ™Ăpadech zjištÄ›n nadlimitnĂ obsah cizorodĂ˝ch látek. VĂ˝raznÄ› vyššà zátěž dusĂkatĂ˝mi látkami zjistili veterináři u soukromĂ˝ch zdrojĹŻ vody ve vodách ze studnĂ zemÄ›dÄ›lskĂ˝ch farem, avšak takĂ© u veĹ™ejnĂ˝ch vodovodnĂch zdrojĹŻ se v loĹskĂ©m roce obsah tÄ›chto látek zvýšil. (ÄŤti)
EkologovĂ© Erazim Kohák a Mikuláš Huba z Slovenska zĂskali jako prvnĂ Cenu Josefa Vavrouška, kterou bude kaĹľdoroÄŤnÄ› udÄ›lovat na Den ZemÄ› 22. dubna Nadace Charty 77. (ÄŤti)
ZatĂmco v roce 1992 bylo za pĹ™estupky proti zákonu na ochranu zvĂĹ™at stĂháno devÄ›t skutkĹŻ, sedm osob obĹľalováno a ÄŤtyĹ™i odsouzeny, v loĹskĂ©m roce jiĹľ bylo stĂháno 57 skutkĹŻ, 46 osob obĹľalováno a 23 odsouzeno. 10. dubna o tom informoval pĹ™edseda ĂšstĹ™ednĂ komise na ochranu zvĂĹ™at Jan Krámek. Za alarmujĂcĂ oznaÄŤil J. Dousek rostoucĂ poÄŤty uhynulĂ˝ch zvĂĹ™at pĹ™i pĹ™epravÄ› na jatka, aÄŤkoli docházĂ ke snĂĹľenĂ poÄŤtu porážek. (ÄŤti)
NovĂ˝m pĹ™edsedou ÄŚeskĂ©ho svazu ochráncĹŻ pĹ™Ărody (ÄŚSOP) se stal Petr DolejskĂ˝ (42), vedoucĂ správy CHKO BĂlĂ© Karpaty, kterĂ˝ vystĹ™Ădal bĂ˝valĂ©ho ministra ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ BedĹ™icha Moldana (62). P. DolejskĂ˝ uvedl, Ĺľe ÄŚSOP pĹŻjde i nadále nejmĂ©nÄ› konfliktnĂ cestou spolupráce se státnĂ správou, samosprávou, obÄŤanskĂ˝mi spolky i ministerstvy. ÚčastnĂci snÄ›mu ÄŚSOP, kterĂ˝ probÄ›hl 5.-6. dubna v KroměřĂĹľi, ve svĂ©m závÄ›reÄŤnĂ©m usnesenĂ mimo jinĂ© vyjádĹ™ili znepokojenĂ nad plánovanĂ˝m omezenĂm ĹľelezniÄŤnĂ dopravy v ÄŚR, nesouhlas se zámÄ›rem Ostravsko-karvinskĂ˝ch dolĹŻ otevĹ™Ăt dĹŻl u Frenštátu pod RadhoštÄ›m v CHKO Beskydy a vyjádĹ™ili taktéž nesouhlas s malou novelou vodnĂho zákona. (ÄŤti)