Foto: archív
Na řadě míst v České republice i na Slovensku proběhly kolem 22. dubna oslavy Dne Země. Například v pražském Prokopském údolí uspořádala organizace ČSOP Tereza zábavné i naučné odpoledne, jehož součástí byla i výtvarná soutěž pro žáky ZŠ . Ve Slavičíně na Zlínsku otevřely při příležitosti Dne Země recyklační dvůr pro sběr odpadů. Na propagaci vratných obalů se zaměřily akce Společnosti přátel Země v Košicích.
Zatímco v našich zemích byl Den Země spíše záležitostí nevládních organizací a obcí, v USA se jím zabývali na nejvyšší úrovni. Jak informoval Hlas Ameriky, americká vláda využila Dne Země k oznámení ekologických priorit ve své zahraniční politice pro příštích 12 měsíců. Ministryně zahraničí Madeleine Albrightová prohlásila, že ekologické problémy jsou často v centru politických a ekonomických problémů, kterým Spojené státy ve světě čelí. Jako příklady uvedla staré ekologické zátěže, které podvazují reformy v Rusku a střední Evropě, a rychlý populační růst a spory o přírodní zdroje, které zhoršují chudobu a vyvolávají konflikty v Africe. Americká vláda proto vytyčila pět ekologických priorit ve vztazích s ostatními zeměmi: klimatické změny, toxické chemikálie, vymírání rostlinných a živočišných druhů, odlesňování a znečišťování oceánů a pobřeží. Americké ministerstvo zahraničí také otevře 6 regionálních kanceláří při velvyslanectvích USA v Kostarice, Uzbekistánu, Etiopii, Nepálu, Jordánsku a Thajsku. Tyto kanceláře budou spolupracovat s vládami v dané oblasti na řešení ekologických problémů. (voa, čti, kaš, dek)
Na území Čech se v dnešní době nachází asi 150 kusů bobrů, přestože ještě před deseti lety byl tento hlodavec vyhynulý. čti to řekl brněnský zoolog Mojmír Vlašín, zaměstnanec ekologického střediska Veronica při Českém svazu ochránců přírody. Dodal, že k tomu, aby populace mohla přežít, by bylo zapotřebí alespoň 500 jedinců v jedné lokalitě. To znamená, že v Čechách by bylo ideální mít asi 2500 bobrů. Podle zoologa hlodavci tohoto počtu dosáhnou během několika let. Bobr evropský se na našem území vyskytuje v několika lokalitách: kolem řeky Moravy mezi Lanžhotem a Bratislavou, na Tachovsku, v Českém lese a kolem Labe, kde mu ale hrozí vyhubení v případě stavby vodního díla Malé Březno. Zajímavým místem je podle Vlašína Chomoutovské jezero u Olomouce, kde bylo před pěti lety uměle vysazeno pět kusů. Do dnešního dne jejich počet dosáhl třicítky. (čti)
Foto: archív
BRNO - Ropákem roku 1996 byl vyhlášen RNDr. Josef Kupec, pracovník firmy INVESTprojekt, s. r. o., z Brna. J. Kupec získal ocenění za to, že doporučil ekologicky nevhodné umístění monitorovacího vrtu v cementárně Mokrá, schválil ministerstvu finančně a ekologicky nevhodné stavby - Vodovod Pomoraví, park Rajchéřov a vodní stavbu Malé Březno na Labi.
Druhé místo v soutěži obsadil ministr dopravy a spojů Martin Říman (ODS) za likvidaci regionálních železničních tratí, za podporu stavby dálniční sítě a za kanalizaci Labe výstavbou vodních děl. Třetím v pořadí se stal Ivan Kratochvíl, předseda představenstva Cement Bohemia za prosazování stavby tmaňské cementárny, která zdevastuje Český kras.
Nejpitomější výrok roku pronesl podle ekologů šéfredaktor Lidových novin Jefim Fištejn v článku Růst je pouze jiné slovo pro život, ve kterém tvrdí, že …za deset let poctivec Patočka třeba i uzná, že síla ozonové vrstvy kolísá, dejme tomu, v časových cyklech, že kácení dešťových pralesů tu je vyváženo výsadbou jinde, že snížení celkové výměry zemědělské půdy je z hlediska globální výživy ukazatel stejně relevantně znepokojivý jako klesající počet žebřiňáků. O titul Ropák roku rozhodlo 103 členů nezávislé komise složené například z ekologických aktivistů nebo poslanců Petry Buzkové a Čestmíra Hofhanzla. Dalšími známými osobnostmi z komise jsou například sociologové Ivan Gabal a Jan Keller, filosof Erazim Kohák nebo exministr životního prostředí Ivan Dejmal. (čti)
PRAHA - Satelity měřící koncentrace stratosférického ozonu zaznamenaly v březnu nad Arktidou neobvykle nízké hodnoty. Jsou to vůbec nejnižší hodnoty naměřené na přelomu března a dubna v Arktidě, řekla doktorka Pawan K. Bhartia z Goddardova centra kosmických letů NASA. Nicméně jsou to stále dvakrát vyšší koncentrace než jsme naměřili nad Antarktidou v době, kdy je na jižní polokouli jaro. (dek)
PRAHA - Cena elektrické energie pro domácnosti by se měla v roce 2000 pohybovat na dvojnásobku současné ceny. V zpravodajském pořadu České televize 21 to 2. dubna uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Miroslav Tvrzník. Od letošního 1. července se ceny elektřiny a plynu zvýší asi o 15%. (čti)
Až o 12 měsíců se zpozdí spuštění prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín (JETE). Po zasedání vlády 2. dubna o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý (ODA) s tím, že nejzazší termín dokončení 1. bloku bude duben 1999.
Jedinou příčinou celkového zpoždění je podle V. Dlouhého především zpoždění projektových prací. Zpoždění a dodatečné práce povedou ke zvýšení nákladů na dostavbu, to však podle jeho slov nepřekročí deset procent rozpočtových nákladů. Stavba JETE tedy bude stát asi 76 miliard korun.
Odpovědnost za tento stav nese podle vlády především akciová společnost ČEZ, která podcenila svoji úlohu základního koordinátora při řízení projektových změn a návaznosti těchto změn na činnosti dodavatelů. Vláda v této souvislosti přijala konkrétní opatření, které jsou v současnosti prováděny a které mají celkovou situaci zlepšit. Očekávám, že další odpovídající opatření v souvislosti s dnes projednaným materiálem přijme valná hromada společnosti ČEZ, která se bude konat v červnu, prohlásil ministr Dlouhý.
LUX: MŮŽE ZA TO DLOUHÝ
S jeho vystoupením však následující den ostře nesouhlasil ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Josef Lux. Ten uvedl, že většina členů české vlády trvá na původním termínu dokončení výstavby Jaderné elektrárny Temelín (JETE) v září letošního roku i na dodržení původního rozpočtu. Když jsem dnes otevřel noviny a četl, že vláda vzala na vědomí prodloužení termínu a navýšení prostředků na dostavbu Temelína, měl jsem pocit, že jsem včera byl na jiném zasedání vlády, řekl J. Lux. Vláda podle jeho slov naopak ministru Dlouhému uložila, aby minimalizoval jak případné prodloužení lhůty, tak případný nárůst prostředků na dostavbu JETE. Ministři se rovněž shodli, že jakýkoli nárůst rozpočtu dostavby se nesmí promítnout do regulované ceny energií, ale že musí jít na vrub organizace ČEZ, uvedl šéf lidovců. Dodal, že pro českou vládu je v této věci jediný odpovědný člověk, a to je pan ministr Dlouhý.
S Luxovým vyjádřením pochopitelně nesouhlasil Vladimír Dlouhý, který mj. uvedl, že mu vláda ČR uložila minimalizovat růst nákladů a časové zpoždění výstavby jaderné elektrárny. Podle něj je termín dostavby elektrárny v dubnu 1999 a sedmimiliardové prodražení dostavby nejpesimističtější odhad vzhledem k současné ekonomické situaci v ČR. Jsem přesvědčen, že dokončení jaderné elektrárny bude pro naši zemi prospěšné a ekonomicky výhodné, uzavřel Dlouhý.
BERÁNEK: JETE PO ROCE 2000
Zvýšení nákladů na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín o 10 procent na celkovou částku 76 miliard korun, jak v minulém týdnu uvedl ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý (ODA), se podle Jana Beránka z Hnutí Duha nezakládá na pravdě. Podle údajů ve výroční zprávě ČEZ za rok 1995 se do té doby proinvestovalo 47,4 miliardy korun a odhadované náklady na roky 1996 až 2000 jsou 39,7 miliard. Celkový rozpočet pak ovšem dosahuje částky 87,1 miliardy korun, uvádí J. Beránek v tiskové zprávě Hnutí Duha. Přitom vláda v roce 1993 schválila rozpočet ve výši 68 miliard, takže ČEZ již v loňském roce věděl, že dokončení projektu si vyžádá navýšení rozpočtu o 19 miliard, což je o 28 procent, prohlásil Beránek. Podle něj nejde o nějaké ojedinělé údaje, protože fakt, že rozpočet bude vyšší, než nyní přiznávaný, potvrzuje i porovnání různých údajů uváděných v jiných výročních zprávách ČEZ. Jan Beránek také uvedl, že Hnutí Duha má k dispozici interní materiály MPO, které nepočítají se spuštěním JETE před rokem 2000. Účelnost projektu, jehož dokončení se fakticky nepřibližuje a náklady stále stoupají, je tedy velmi pochybná, prohlašuje zástupce Hnutí Duha.
DLOUHÝ: ZVEŘEJNÍME STUDII
Sejít se s ekologickými aktivisty a debatovat s nimi o jaderné elektrárně v Temelíně je ochoten ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. Jsem připraven dát do diskuse hodnocení dopadu Temelína na životní prostředí, řekl na tiskové konferenci 29. dubna a dodal, že požádá ČEZ, aby dal veřejnosti k dispozici další dokumenty týkající se této elektrárny.
V současné době se podle jeho slov dokončuje audit výstavby. Další jednání o dostavbě budou probíhat v týdnu od 19. do 23. května a ihned poté bude veřejnost informována o jejich výsledcích. V tomto mezidobí nejsem připraven se k technickým otázkám vracet, zdůraznil V. Dlouhý a zároveň varoval před zpolitizováním této causy.
BERÁNEK: ÚSPĚCH NAŠÍ PETICE
Jde o první úspěch naší petice, řekl EkoListu k nabídce ministra Dlouhého Jan Beránek z Hnutí Duha. Zveřejnění studie o dopadech JETE na životní prostředí je totiž prvním požadavkem petice Demokracie a právo i pro Temelín, pro kterou začalo Hnutí Duha sbírat podpisy 21. dubna. Petice je adresována Václavu Havlovi, Václavu Klausovi, Petru Pithartovi a Miloši Zemanovi. Na druhou stranu je však nutno zdůraznit, že k zveřejnění studie mělo dojít už před čtyřmi roky. Ministr Dlouhý nyní zjevně jedná pod tlakem, dodal k tomu Jan Beránek. Petici mezi jinými podepsali i dvě desítky koaličních i opozičních poslanců, mezi nimi Petra Buzková (ČSSD), Čestmír Hofhanzl a Ivan Mašek (oba ODA) a Libor Ambrozek (KDU-ČSL).
Pohled na chladící věže jaderné elektrárny Temelín. Bude se z nich linout pára na podzim 1999, po roce 2000 nebo vůbec ne? Foto: Jan Činčera /EkoList
Koncepce dopravní politiky, kterou musí ministerstvo dopravy vypracovat na základě dohod s železničními odbory, počítá se zeštíhlením Českých drah o všechny regionální tratě.
Celková délka železniční sítě ČD by se tak měla zmenšit o 3256 km, tedy o 34 %. Jedná se v podstatě o všechny tratě, které byly označené na mapce tratí 3. kategorie (EkoList 2/97). Podle vyjádření ministra dopravy ing. Římana na tiskové konferenci začátkem dubna by k vyřazení těchto tratí ze sítě ČD mělo dojít v "blízké budoucnosti". Materiál Základní teze reformy železnic a ČD, který ministerstvo dopravy hodlá předložit k projednání poradě ekonomických ministrů pravděpodobně 6. května, uvažuje o třech variantách budoucnosti jednotlivých regionálních tratí. Jedná se o prodej s věcným břemenem zachování provozu, prodej bez tohoto břemene a prodej trati a pozemků více nabyvatelům, což předpokládá zrušení tratě. Pokud se ve veřejné obchodní soutěži nepřihlásí žádný zájemce, bude trať také zrušena. Materiál konstatuje, že záměr privatizovat regionální tratě podporuje i skutečnost, že tyto tratě nemají žádný význam z hlediska povinnosti státu zabezpečit dopravní spojení občanům a podnikatelské sféře. Dopravní obslužnost lze totiž podle autorů studie z ministerstva dopravy efektivněji zabezpečit po silnici. Není tedy prý žádný důvod pro udržování paralelní dopravní cesty pro dopravu osob i nákladů.
Říman také prohlásil, že koncepce nepočítá se změnami v oblasti harmonizace ekonomických východisek jednotlivých druhů dopravy. Pokud tedy materiál bude vládou schválen, tíha nákladů na výstavbu a udržování dopravní cesty v železniční dopravě bude ležet na dopravci, zatímco v dopravě silniční bude toto i nadále hrazeno z prostředků státního rozpočtu či ze státních půjček. Ministr doslova prohlásil: "Plná harmonizace ekonomických východisek silniční a železniční dopravy je více teoretickým pojmem než praktickým návodem. K určité míře harmonizace lze dospět, ale velice pomalými krůčky."
Návrh koncepce také nepočítá s tím, že by v budoucnosti do ceny jednotlivých druhů dopravy měly být zahrnuty dopady na životní prostředí, např. znečišťováním ovzduší. Říman v této souvislosti popřel, že by Česká republika postupovala v rozporu se záměry Evropské unie. Zelená kniha EU o tarifování v oblasti dopravy přitom hovoří o tom, že všechny náklady spojené s rozvojem dopravní infrastruktury i náklady spojené s internalizací externalit (tedy se zahrnutím dopadu na životní prostředí do ceny služby či výrobku), by měl v budoucnosti hradit pouze dopravce.
Ministerstvo dopravy zatím odmítlo podat informace o tom, zda hodlá tentokrát dodržet zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (244/92 Sb.). Paragraf 14 tohoto zákona hovoří o tom, že "koncepce předkládaná a schvalovaná na úrovni orgánů státní správy v oblasti energetiky, dopravy, … musí projít procesem posouzení vlivů na životní prostředí." Ministerstvo dopravy se však už jednou rozhodlo zákon nerespektovat. V roce 1993 schválila vláda koncepci rozvoje dálniční sítě bez toho, aby ji vůbec zveřejnila. Následnou stížnost Dětí Země zamítl Ústavní soud s tím, že se jednalo pouze o aktualizaci dálničního usnesení vlády ze 60. let. Požadavek na projednání dopravní koncepce podle zákona č. 244/92 požaduje také ČSSD.
Přestože příjmy státního rozpočtu klesají, rozhodla se vláda, že investice na výstavbu dálnic nebudou nijak kráceny. Společně s armádou je tak tato oblast jediným odvětvím, které uniklo seškrtání výdajů ze státního rozpočtu ve vládním "balíčku opatření". Osobní železniční dopravě bylo naopak škrtnuto 150 miliónů korun.
Ještě před tímto opatřením rozhodly České dráhy o tom, že od počátku platnosti nového jízdního řádu bude zrušena trať číslo 144 Krásný Jez-Loket z důvodu špatného technického stavu. Investice na opravu tratě jsou odhadovány na 82 miliónů Kč (tj. cena za výstavbu zhruba 800 metrů dálnice). Zástupce firmy Stasis Horní Slavkov Jaroslav Votík ke zrušení tratě prohlásil: Letos bychom měli po kolejích vyexpedovat zhruba 450 vagónů. Pokud k přerušení provozu dojde, budeme naše výrobky dopravovat kamióny. Půjde o zhruba 900 kamiónů ročně. Podle starosty města Petra Hanzíka bude v případě zrušení železnice projíždět v roce 2000 Horním Slavkovem ročně až 4000 kamiónů.
Z důvodu technické nezpůsobilosti bude od 1. června zrušena i trať Mělník - Mšeno (úsek tratě 076). Na této trati byl již před několika lety z technických důvodů omezen provoz nákladní dopravy. Kvůli tomu je dnes trať silně prodělečná. Nutné investice na její modernizaci jsou odhadovány na 20 miliónů Kč. Zrušena má být i trať č. 145 Sokolov - Kraslice. Petici proti tomuto záměru podepsalo již 50% občanů osmitisícových Kraslic. Investice na rekonstrukci a modernizaci tratě se pohybují na úrovni 150 miliónů Kč. Zastaven byl už provoz v úseku Čistá - Mladotice tratě č. 162 a úseku Kořenov - Harrachov tratě č. 035.
Na výstavbu dálnic a čtyřpruhových rychlostních silnic vydá stát v letošním roce z prostředků státního rozpočtu 6,4 miliardy korun. Zprovozněno by mělo být téměř 80 kilometrů nových dálnic.
Terčem kritiky shora i zdola se v druhé polovině dubna staly české úřady. Nevládní organizace i komisařka Evropské unie (EU) požadovaly lepší zajištění přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí.
Zástupci nevládních ekologických organizací zveřejnili 18. dubna seznam případů, kdy byly nevládním organizacím informace odepřeny. "Jedním ze základních občanských práv a svobod je právo být informován o činnosti správních orgánů a orgánů státní samosprávy, tedy organizací, které platíme ze svých daní. Jednotliví úředníci však rozhodují na základě svých sympatií a antipatií místo na základě zákona, řekl na tiskové konferenci Jan Činčera z Asociace Brontosaura.
Nevládní organizace požadují, aby bylo zákonem jasně deklarováno právo veřejnosti znát informace o vlivu všech právních subjektů na životní prostředí. Občané by také měly mít možnost získat informace o všech připravovaných změnách (stavbách, plánech a koncepcích), které životní prostředí mohou ovlivnit. Ekologičtí aktivisté ocenili rozhodnutí ministra životního prostředí Skalického prosadit přijetí zákona o informacích o životním prostředí, které deklaroval v rozhovoru pro EkoList (1/1997).
Podle Lidových novin z 19. dubna 1997 uvedl v této souvislosti mluvčí MŽP Vlastimil Lenz, že při přípravě zákona chce ministerstvo vycházet ze zákonů platných v Rakousku a v Německu. Vládě by měl být návrh zákona předložen v dubnu 1998. V. Lenz připustil, že nynější stav umožňuje chránit obchodním tajemstvím konkrétní údaje o emisích škodlivin jednotlivých znečišťovatelů. "Chystaný zákon má být kompromisem mezi maximální informovaností a ochranou práv výrobců," dodal pro LN.
Krátce poté následoval úder shora. Do České republiky 21. dubna přiletěla Ritt Bjerregaardová, komisařka Evropské unie pro životní prostředí, jadernou bezpečnost a civilní ochranu. Ta zde společně s ministrem životního prostředí Jiřím Skalickým (ODA) zahájila program v rámci PHARE, jehož cílem je posílit uvědomělost české veřejnosti v ekologické oblasti.
Podle R. Bjerregaardové neochota našich úřadů poskytovat údaje o životním prostředí včetně informací o emisích z jednotlivých zdrojů znečišťujících ovzduší znesnadnila realizaci projektu v rámci PHARE v Severních Čechách. Podle jejích slov bude také Evropská komise zvažovat tento nedostatek při rozhodování o dalším financování programu ze zdrojů PHARE.
R. Bjerregaardová zároveň upozornila, že proces přijímání ČR do EU vstupuje do rozhodující fáze a stanovisko její komise bude mít svou váhu při posuzování, jak blízko má ČR k politice EU. Pro ČR je proto nutné sjednotit státní legislativu v oblasti životního prostředí s legislativou EU a do svého právního řádu musí začlenit na tři stovky příslušných direktiv EU.(čti, jež, dek)
Tři podniky se staly obětí parníku Albatros, který s posádkou složenou z aktivistů Greenpeace plul od 8. do 25. dubna po Labi. Předmětem protestních akcí Greenpeace byly odpadní vody
z a. s. Synthesia Pardubice, Spolany Neratovice a Spolku pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemia) v Ústí nad Labem.
Vedle obvyklého věšení transparentů měla akce i odborné pozadí - členové Greenpeace seznámili veřejnost s výsledky rozborů odpadních vod. V odpadních vodách Synthesie byly nalezeny vysoké koncentrace organických sloučenin chlóru a aromatických uhlovodíků. Množství organických sloučenin chlóru obsahovaly rovněž odpadní vody z Spolany a Spolchemie. V této souvislosti koordinátor toxické kampaně Greenpeace ing. Čestmír Hrdinka rovněž upozornil, že informace o množství a povaze jedů, které jednotlivé podniky vypouštějí do řek, jsou považovány za obchodní tajemství. V odpadních vodách podniku Spolana Neratovice jsme nalezli například trichlormetan, 1,2-dichlormetan či perchloretylen, řekl ing. Čestmír Hrdinka. To všechno jsou velmi jedovaté chloroganické látky, které v labské vodě, jejíž břehový infiltrát dále po toku lidé pijí, prostě nemají co dělat.
Ředitel pro životní prostředí Synthesie Pardubice Antonín Kvaček na setkání s aktivisty Greenpeace připustil, že by byl rád v roli člověka, který by mohl prohlásit, že podnik přírodu neznečišťuje, zdůraznil však, že Synthesia má na současné vypouštění koncentrovaného karcinogenního odpadu povolení od okresního úřadu. Zahájili jsme akci, která by měla od poloviny roku 1998 zcela zamezit vypouštění biologicky neodstranitelného odpadu přímo do Labe, informoval A. Kvaček. Do té doby hodlá pardubická Synthesia podle svého ředitele provádět dílčí opatření, kterými by snížila množství vypouštěného odpadu. A. Kvaček Greenpeace slíbil, že do měsíce společnost ekologické aktivisty seznámí s konkrétním obsahem těchto opatření a poskytne jim dosud interní seznamy vypouštěných chemických látek.
Organizace Greenpeace také kritizovala výrobu polyvinylchloridu (PVC) ve Spolaně Neratovice a výrobu chlóru ve Spolchemii přímo v centru Ústí nad Labem. Greenpeace vede už řadu let kampaň proti používání PVC a chlórové chemii vůbec. Vzhledem k ekologickým a zdravotním rizikům při výrobě i likvidaci PVC se od jeho používání ve světě i u nás ustupuje. (čti, dek)
Parník Albatros ekologické organizace Greenpeace kotví u Mánesova mostu v Praze.
Foto: Tomáš Kalvoda
Před Mezinárodním soudem v Haagu skončilo 16. dubna projednávání sporu mezi Maďarskem a Slovenskem ohledně vodního díla Gabčíkovo. Slovenská strana vyčítá Maďarsku odstoupení od smlouvy o výstavbě soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros, Maďarsko naopak zazlívá Slovensku dokončení Gabčíkovské části díla. Vynesení rozsudku lze očekávat na podzim letošního roku. Na archívním snímku hladina Dunaje v oblasti Gabčíkova před dokončením nádrže. (dek)
Česká vláda na svém zasedání 30. dubna podpořila kandidaturu České republiky na Jizerských hor na uspořádání MS v klasickém lyžování v roce 2003 (SKI 2003) v regionu Jizerských hor, přičemž omezila svou spoluúčast na 670 miliónů korun. Dále uložila organizátorům, aby při přípravách striktně dodržely ekologické podmínky stanovené MŽP ČR. (dek)
Obsah cizorodých látek ve výrobcích živočišného původu podle pracovníka Státní veterinární správy ČR Jiřího Drápala klesá. Za nejzávažnější problém ale J. Drápal označil stoupající obsah dusíkatých látek (dusičnanů, dusitanů a amonných iontů) ve vodě používané k napájení zvířat. Z 6419 odběrů vody v loňském roce byl ve 488 případech zjištěn nadlimitní obsah cizorodých látek. Výrazně vyšší zátěž dusíkatými látkami zjistili veterináři u soukromých zdrojů vody ve vodách ze studní zemědělských farem, avšak také u veřejných vodovodních zdrojů se v loňském roce obsah těchto látek zvýšil. (čti)
Ekologové Erazim Kohák a Mikuláš Huba z Slovenska získali jako první Cenu Josefa Vavrouška, kterou bude každoročně udělovat na Den Země 22. dubna Nadace Charty 77. (čti)
Zatímco v roce 1992 bylo za přestupky proti zákonu na ochranu zvířat stíháno devět skutků, sedm osob obžalováno a čtyři odsouzeny, v loňském roce již bylo stíháno 57 skutků, 46 osob obžalováno a 23 odsouzeno. 10. dubna o tom informoval předseda Ústřední komise na ochranu zvířat Jan Krámek. Za alarmující označil J. Dousek rostoucí počty uhynulých zvířat při přepravě na jatka, ačkoli dochází ke snížení počtu porážek. (čti)
Novým předsedou Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) se stal Petr Dolejský (42), vedoucí správy CHKO Bílé Karpaty, který vystřídal bývalého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana (62). P. Dolejský uvedl, že ČSOP půjde i nadále nejméně konfliktní cestou spolupráce se státní správou, samosprávou, občanskými spolky i ministerstvy. Účastníci sněmu ČSOP, který proběhl 5.-6. dubna v Kroměříži, ve svém závěrečném usnesení mimo jiné vyjádřili znepokojení nad plánovaným omezením železniční dopravy v ČR, nesouhlas se záměrem Ostravsko-karvinských dolů otevřít důl u Frenštátu pod Radhoštěm v CHKO Beskydy a vyjádřili taktéž nesouhlas s malou novelou vodního zákona. (čti)
