Zprávy

Hrozí doba kamenná?

PRAHA - Zákonu na ochranu zvířat proti týrání nepřísluší upřednostňovat ochranu psa před ochranou lišky, tedy ve skutečnosti ochranu lidského skupinového zájmu. Poslanecký návrh novely tohoto zákona tedy nesleduje ochranu zvířat, ale ochranu lidského sobectví, a jeho přijetí posouvá ČR zpět mezi rozvojové země do doby kamenné. Uvádí se to ve stanovisku Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) - skupiny pro zvířata, které ČTI poskytla její předsedkyně Dita Michaličková.
Poslanecký návrh novely, který již přijal český parlament, se týká umožnění kontaktního výcviku psů norníků na liškách ve cvičných norách. Dosud se tento výcvik směl provádět bezkontaktně, kdy prostor mezi psem a liškou byl oddělen mřížkou, protože zákon zakazoval cvičit zvíře na jiném živém zvířeti.
Argumenty pro přijetí poslaneckého návrhu přitom bylo přemnožení lišek, a tím větší rozšiřování vztekliny, a také úmysl naučit psy lovit lišku v noře, aby nebyli při norování v terénu v nevýhodě. Podle představitelů Státní veterinární správy ČR (SVS) však výskyt vztekliny u lišek díky orální vakcinaci v posledních letech výrazně poklesl. „Z vlastní zkušenosti víme, že počet lišek se dá dobře regulovat střelnými zbraněmi. Zákon, který je na ochranu všech zvířat, chrání také lišku. Liška přitom bývá překvapena psem norníkem právě v nejcitlivějším období života - v době reprodukce, kdy má mláďata“, uvádí se v protestním stanovisku ČSOP proti novele zákona.

Boj s kůrovcem pokračuje

VIMPERK - Vedení Národního parku Šumava předpokládá, že v letošním roce bude nutné v oblasti Modravských slatí vytěžit asi 70 tisíc metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem. „Od začátku letošního roku bylo na Modravsku zpracováno zhruba 20 tisíc krychlových metrů kůrovcového dřeva, z toho osm tisíc kubíků ještě v zimním období“, uvedl 19. června na tiskové konferenci ve Vimperku ředitel Národního parku Šumava Ivan Žlábek. Jak dále I. Žlábek sdělil, vedení parku se snaží preferovat při svozu napadeného dřeva vrtulník. „Ten byl v letošním roce nasazen již od 4. června, na rozdíl od roku 1996, kdy létal od srpna. V současné době dokonce létají vrtulníky dva. Předpokládám, že z celkového množství asanovaného dřeva bude 50 procent přepraveno právě vrtulníky“, dodal I. Žlábek. (čti)

MŽP:Ne Malému Březnu

ÚSTÍ NAD LABEM - Ministerstvo životního prostředí vydalo nesouhlasné stanovisko k záměru výstavby vodního díla Malé Březno. EkoListu to sdělilo občanské sdružení Přátelé přírody, které stanovisko MŽP obdrželo 16. června

Zlatokopové prohráli soud

KLATOVY - Samosoudkyně Okresního soudu v Klatovech Eva Jandová 24. června vynesením rozsudku potvrdila vlastnictví pozemků města Kašperské Hory, které využívala při průzkumu zlata těžební společnost TVX Bohemia důlní a.s. „Žaloba, že město není vlastníkem předmětných pozemků, se zamítá. Žalobce (TVX Bohemia důlní a. s.) je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení a právního zastoupení ve výši 5 525 korun" zaznělo v rozsudku. Jedná se zatím o rozhodnutí okresního soudu a je možné se proti němu odvolat ke Krajskému soudu v Plzni“, dodala Eva Jandová.
Těžební společnost po vynesení rozsudku oznámila, že se odvolá. Jsme rozhodnuti se v případě nutnosti odvolat až Ústavnímu soudu. „Jsme stále přesvědčeni, že město získalo pozemky neoprávněně“, řekl Radomil Ondruch, právní zástupce TVX Bohemia důlní.
Důvodem sporu je, že představitelé TVX podmiňují nápravu způsobených škod na předmětných pozemcích určením jejich vlastníka. Přes vynesení rozsudku přetrvává mezi těžaři a městem řada sporů, z nichž některé jsou také předmětem soudního líčení. Představitelé Kašperských Hor požadují, aby byl na katastru obce ukončen průzkum zlatých ložisek a nedošlo zde k těžbě zlata. TVX naopak hodlá průzkum zlata, na který má povolení do 31. března 1999, dokončit a nevylučuje, že by v této části Šumavy mohla být po roce 2000 zahájena těžba.

Vliv balíčků na prostředí

PRAHA -  Vliv úsporných opatření zasáhne i životní prostředí. Budou pozastaveny likvidační práce na uranovém dole Hamr I ve Stráži pod Ralskem a také likvidace bývalých šachet na Ostravsku a Karvinsku. Z prostředků na výstavbu dálnic a rychlostních silnic bylo z původních 8,8 miliard Kč škrtnuto 2,3 miliardy Kč. O 600 miliónů Kč méně bude vynaloženo i na výstavbu železničních koridorů. (čti, neu, dek)

Klima: USA versus Evropa

Spory o to, co podniknout proti hrozbě globálních změn klimatu, začaly v  Lucemburku, pokračovaly v Denveru a New Yorku a zřejmě vyvrcholí v prosinci v japonském Kjótu.
V Lucemburku se ministři životního prostředí Evropské unie (EU) dohodli na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2005 alespoň o 7,5 %, zatímco Evropský parlament požaduje dvacetiprocentní redukci. V Denveru na setkání osmi nejvyspělejších států světa požadovali zástupci Evropské unie snížení emisí o 15%, americký prezident Bill Clinton však kladl tvrdý odpor. Na Summitu Země v New Yorku americký prezident nastínil chmurný obraz následků globálního oteplování a přiznal, že Spojené státy produkují 20% světových emisí skleníkových plynů, ačkoli mají jen 4% obyvatel planety. Řekl však, že nejprve musí přesvědčit Kongres a občany USA o nutnosti podniknout rázná opatření. Clinton přislíbil, že na konferenci v Kjótu, která začíná 1. prosince letošního roku, přijdou USA odhodlány zavázat se k podstatnému omezení množství emisí skleníkových plynů. (dek)

Vyhlášení státu Waveland

Vyhlášením globálního státu Waveland (podrobněji na poslední straně) protestovali aktivisté Greenpeace proti další těžbě fosilních paliv. Oxid uhličitý, který vzniká jejich spalováním, totiž přispívá k změnám zemského klimatu.
Foto: Greenpeace

Stav světa podle Spojených národů

Ekonomická a sociální rada Spojených národů vydala v dubnu 1997 zprávu Celkový pokrok dosažený od konference OSN o životním prostředí a rozvoji, analyzující úspěchy i neúspěchy pět let po Summitu Země v Rio de Janeiro. Patrně nejzajímavější je první část zprávy, která v kostce informuje o tom, jak si na tom svět dnes vlastně stojí.
Podle zprávy není už dnes diskuse jako v dobách Mezí růstu (1972) o tom, zda je žádoucí ekonomický rozvoj, ale spíše o  jeho povaze - o tom, zda se prosadí technologie úspornější a čistší nad technologiemi plýtvavými a znečišťujícími.
V rozvojových zemích rostla v letech 1992-1996 ekonomika v průměru o 5,3 % (ve srovnání s 3,1 procentním růstem v 80. letech). To neplatí pro země subsaharské Afriky, kde hrubý domácí produkt na hlavu klesá nebo stagnuje. Kvůli nerovnoměrnému rozdělení bohatství klesl reálný příjem ve srovnání s rokem 1990 1,5 miliardám lidí na Zemi.
Světová spotřeba energie mezi roky 1973 a 1993 vzrostla o 40%. Příčinou je rostoucí populace a ekonomický růst v rozvojovém světě. Více než 2 miliardy lidí ovšem mají velice omezenou nebo žádnou příležitost energii využívat.
Vzhledem ke zpomalení populačního růstu v řadě zemí se ustálí světová populace v roce 2050 na 9,4 mld. lidí.
Očekávaná délka života při tom ve většině zemí roste. Výjimkou jsou opět země subsaharské Afriky a východní Evropy. Zanedbatelný růst zaznamenaly země latinské Ameriky. 840 miliónů lidí na světě dnes trpí podvýživou, 20% má obtíže s přístupem k pitné vodě a 50% k zdravotnickému či hygienickému zařízení. Kvůli nemocem způsobeným pitím znečištěné vody zemře ročně 5 miliónů lidí.
Ve všech zemích dochází k pokroku v šíření vzdělanosti (byť v subsaharské Africe jen velice pomalu). Počet negramotných klesl v rozvojovém světě na 29% v roce 1993. Daří se mýtit také chudobu - což je ovšem záležitost především východní Asie a Tichomoří, v jiných rozvojových zemích naopak počet chudých obyvatel vzrostl. Celkem žilo v roce 1993 1,3 mld. lidí pod hranicí bídy, přičemž ženy se na úroveň absolutní bídy dostávají častěji než muži.
Jednoznačné nejsou ani globální environmentální trendy. S růstem světové ekonomiky roste i produkce skleníkových plynů. Ve vyspělých a většině středně vyspělých zemi se podařilo snížit emise oxidů síry.
Vážné problémy začíná představovat nedostatek pitné vody - jestliže dnes žije 8% světové populace v zemích, kde se projevuje silný nedostatek pitné vody a dalších 25% v zemích, kde je situace jen o málo lepší, předpokládá se, že budou-li současné trendy pokračovat, budou v roce 2025 žít v zemích s vážným nedostatkem pitné vody dvě třetiny lidí.
Především nevhodné zemědělské postupy způsobily, že více než 10% zemského povrchu tvoří degradovaná půda. Protože zemědělská produkce ve světě stále roste, lze očekávat další problémy Odhaduje se, že již bylo degradováno 20% z 250 mil. hektarů obdělávatelné půdy.
Pokračuje i odlesňování - v letech 1980-90 bylo ročně odlesněno 12,1 mil. hektarů. K největšímu odlesňování docházelo v tropických oblastech a příčinou bylo získávání půdy pro zemědělství.
Počet všech druhů na Zemi byl v roce 1995 odhadnut na 14 milionů, z toho vyhynutí v průběhu nadcházející dekády hrozí 1-11 procentům.
Ve světě roste i produkce domácího i průmyslového odpadu. V průmyslovém světě se za posledních 20 let jeho produkce ztrojnásobila, v rozvojových zemích se patrně zdvojnásobí v průběhu příští dekády. Na komerční bázi je používáno zhruba 100 000 chemických látek, které představují neodhadnutelné riziko pro lidské zdraví i životní prostředí.
Ne všechny světové trendy jsou jednoznačně špatné. Zdá se ale, že destrukční trendy stále převažují.

Reuters: Více slov než činů. Asociated Press: Summit končí v pesimistickém tónu

„Summit Země“ zkrachoval

„Naše slova nebyla následována činy.“ Takto shrnul Razali Ismail, malajský předseda Valného shromáždění OSN, výsledky jeho 19. zvláštního zasedání.
Týden trvající tzv. „Summit Země“ skončil v sobotu 28. června krátce po jedné hodině newyorského času bez konkrétních závěrů. Ekologické organizace označily výsledky jednání za naprostou katastrofu pro životní prostředí.
Zúčastněné státy se nedokázaly dohodnout na jasné politické deklaraci, která by mj. stanovila jasné cíle pro omezení emisí skleníkových plynů. Místo toho Valné shromáždění schválilo „Program pro další prosazování Agendy 21“, který potvrdil principy obsažené v Rio de Janeiro přijaté „Deklaraci o životním prostředí a rozvoji“ a „Deklaraci o lesích“. Zúčastněné státy rovněž vyjádřily znepokojení nad celkovými trendy, které jsou z hlediska trvale udržitelného rozvoje horší než v roce 1992. Členské země OSN se zavázaly, že do roku 2002, kdy se má konat další podobné zasedání, dosáhnou výraznější pokrok směrem k trvale udržitelnému rozvoji.
Delegáti se nezavázali k žádným konkrétním opatřením k omezení emisí skleníkových plynů ani k větší pomoci rozvojovým zemím při řešení jejich ekologických problémů. Rýsuje se možnost, že v dalším vyjednávání po summitu bude dosažena dohoda o ochraně vod.
Evropská unie, Kanada, Malajsie a Rusko navrhovaly přijetí plánu na ochranu světových lesů, ale kvůli odporu USA a Brazílie bylo rozhodnutí o tomto plánu odsunuto do roku 2000.
„Jde o zradu Ria“, komentoval výsledky jednání Gordon Shepherd z Worldwide Fund for Nature. „Lidé, kteří se na místní úrovni snaží dohody z Ria prosadit, si sem přišli pro podporu, ale nedostali nic.“

Konference povolila obchod se slonovinou

Tančit a zpívat začali delegáti ze Zimbabwe, Namibie a Botswany poté, co na konferenci v hlavním městě Zimbabwe Harare získali souhlas prodat Japonsku 59 tun slonoviny. Tato slonovina je již připravena ve skladech, takže pro její získání nebudou zabiti žádní další sloni.
Tyto tři africké země požádaly na mezinárodní konferenci zemí, které podepsaly dohodu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy CITES (Convention on International Trade in Endangered Species) o výjimku ze sedm let starého zákazu obchodu se slonovinou. Sloní populace v těchto zemích čítá dohromady asi 150 000 kusů. Konference tento návrh schválila v tajném hlasování 19. června v poměru hlasů 76 ku 21 při 20 absencích. Sloni těchto tří zemí byli také přesunuti z Dodatku I (neobchodovatelné druhy) do Dodatku II (druhy obchodovatelné pod dohledem).
Ministr životního prostředí a turistiky Zimbabwe Chen Chimutengwende nekompromisně prosazoval, aby se mohlo se slonovinou získanou odstřelem přebytečných slonů ničících jejich úrodu obchodovat. "„Jsou zde fanatičtí milovníci zvířat, kteří nechtějí naslouchat, a rasisté, kteří nechtějí rozvoj a urbanizaci Afriky. Přejí si, aby zůstala velkou ZOO, kde budou moci pozorovat tradice chudých černochů a jejich život mezi divokými zvířaty,“" prohlásil před hlasováním.
Reakce ekologických organizací na výsledek hlasování nebyly jednotné. Petr Pueschel z Greenpeace očekává, že výsledek hlasování povzbudí pytláky. World Wildlife Fund (WWF) naopak poukazuje na to, že prodej slonoviny je podmíněn přísnými kontrolními opatřeními a že zisk z této transakce musí být investován do ochrany slonů.
Na konferenci se také hlasovalo o japonském a norském návrhu umožnit kontrolovaný lov velryb. Ačkoliv při tajném hlasování nedosáhl potřebných dvou třetin, získal dosud nebývalou podporu (51 proti, 57 pro a 4 se nezúčastnili). Proti návrhu ostře vystoupila zástupkyně Greenpeace Isabel McCrea. Prohlásila, že japonský a norský lov velryb není příkladem udržitelného užívání, ale prostým využíváním bez ohledu na životní prostředí a na názory ostatních zainteresovaných stran.
Dalšími projednávanými problémy byly nadměrný výlov ryb a znečištění v Kaspickém moři a monitorování obchodu s  mahagonovým dřevem.
Konference přijala návrh Brazílie ustavit pracovní skupinu, která má během 18-ti měsíců vypracovat ochranná opatření pro mahagonové porosty. Navíc sedm latinskoamerických zemí souhlasilo se zařazením jejich mahagonového dřeva do Dodatku III konvence CITES. Pro druhy v tomto seznamu si jednotlivé země vytváří vlastní národní opatření.
Zatímco organizace Greenpeace tento výsledek opatrně přivítala, Friends of the Earth považují tento stav za neuspokojivý a budou spotřebitele nadále vyzývat k bojkotu mahagonového dřeva.

Sloni afričtí

Foto: archív

Aktivisté vylezli na chladící věž

PRAHA/TEMELÍN - Tři muži pronikli v pondělí 9. června v časných ranních hodinách zcela nepozorovaně do objektu staveniště Jaderné elektrárny Temelín (JETE).
Jeden z nich zde umístil dvě plastikové láhve s nápisem BOMBA, aby tak upozornil na nedostatečnou ostrahu objektu. ČTI o tom informoval 13. června na setkání s novináři Slavomír Tesárek, jeden z účastníků průniku.
Jak dále sdělil, zbylé dvě osoby vyšplhaly na chladicí věž elektrárny a vyčkávaly příjezd bezpečnostní služby, která se i přes telefonické oznámení neobjevila dříve než po pěti hodinách. Další necelou půlhodinu strážcům trvalo, než si aktivistů na věži všimli.
„Už od časů ministra Dyby vláda odmítá jakýkoli dialog s odpůrci dostavby JETE, pomocí finančních prostředků do rozpočtů okolních obcí navíc na svou stranu získala i jejich starosty“, pokračoval Tesárek. „Termín dokončení elektrárny je neustále oddalován, hovoří se o přelomu století, ale ani to není definitivní, náklady rostou a o ekonomické výhodnosti stavby nelze dnes mluvit.“
Levnější by podle Tesárka bylo zaměřit se na úspory energie a obnovitelné zdroje, o to však dnešní vedení ČEZ vůbec nemá zájem.
Společnost ČEZ v souvislosti s tímto případem udělila pokutu 100 tisíc korun bezpečnostní agentuře Group 4 Securitas, která ostrahu Temelína zajišťuje. Vedoucí střediska ochrany jaderné elektrárny Julius Sabo nicméně prohlásil, že ochrana JETE je dostatečná, neboť ostrý režim je zatím pouze u skladu jaderného paliva. Ten střeží i zásahová jednotka Policie ČR.
Nový ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl po svém nástupu do funkce prohlásil, že Temelín je třeba dokončit s co nejmenšími náklady. „Nevím nic o tom, že by byly jakékoli vážné myšlenky na zastavení výstavby Temelína.“ Hospodářské noviny 23. června informovaly, že se náklady na stavbu JETE pravděpodobně zvýší z 76 na 83 miliard korun.
Zastavení, resp. přezkoumání výstavby Temelína je cílem blokády staveniště JETE, která má začít v neděli 6. července. Organizuje ji sdružení „Občané proti Temelínu“ a výzvu k blokádě podepsali mj. Jaroslav Hutka a Ivan Dejmal. (čti a dek)

Ministerstva se dohodla o vodách

PRAHA - Dohodu o úpravě působností mezi ministerstvem zemědělství (MZ) a ministerstvem životního prostředí (MŽP) v oblasti vodního hospodářství podepsali ve středu 4. června ministr zemědělství Josef Lux (KDU-ČSL) a ministr životního prostředí Jiří Skalický (ODA).
Cílem této dohody je důsledné oddělení ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, které bude i nadále zabezpečovat MŽP, od řízení vodohospodářských činností. V důsledku této dohody přešla na MZ správa vodních toků vodohospodářsky významných, dále péče o splavnost vodních toků a budování vodních cest a také povinnosti vyplývající pro správce vodních toků při ochraně před povodněmi. Ministerstvo bude také řídit dotační politiku státu a technickou normalizaci v této oblasti.
Na základě této dohody přecházejí na MZ veškerá práva a povinnosti akcionáře v akciových společnostech Povodí Vltavy, Labe, Ohře, Moravy a Odry. MŽP bude zastoupeno v dozorčích radách těchto akciových společností. K zajištění podpory výkonu státní správy na úseku ochrany vod vytvoří MŽP systém činností charakteru státní služby.
MŽP bude i nadále zabezpečovat funkci ústředního vodohospodářského orgánu, tzn. řídit výkon státní správy na úseku vodního hospodářství, usměrňovat hospodaření s vodami, sestavovat směrný vodohospodářský plán, zabezpečovat hydrologickou složku a řídit vodohospodářský výzkum.

Skalický se stal místopředsedou vlády

V pondělí 16. června jmenoval prezident Václav Havel novým místopředsedou vlády ministra životního prostředí ing. Jiřího Skalického (ODA).
Na tento post jej nominovala jeho strana už na počátku června. Skalický ovšem odmítl novou funkci převzít dříve, než bude Sněmovnou vyslovena důvěra celé vládě. Na odborné konferenci „Politika ODA pro životní prostředí“, která proběhla v severočeských Teplicích 7. a 8. června, poskytl ministr Skalický EkoListu krátký rozhovor.
Pane ministře, ODA vás nominovala na post místopředsedy vlády. Myslíte, že se tato okolnost odrazí na tom, jak tato vláda jako celek vnímá problematiku životního prostředí?
Tady žádnou přímou souvislost nevidím. Je přece jen třeba konstatovat, že ta nominace souvisí spíše s mojí osobou, než s resortem. Já jsem ale oproti názorům mnohých přesvědčen, že problematika související s ochranou životního prostředí není podceňována. Uvědomíme-li si rozsah investic do ochrany životního prostředí tak, přes určitý nedostatek proekologické rétoriky, který můžeme z vládních kruhů pociťovat, je politika životního prostředí seriózní. Rozhodně bych se neodvážil ji hodnotit jako podceňující.
Myslel jsem tu otázku trochu jinak. Nezvýší se postavení ekologické problematiky ve vládě tím, že jejím místopředsedou bude ministr životního prostředí, jaksi "sama"?
Je samozřejmě pravdou, že určitou prestiž resortu zjednává ve vládě samotná osoba ministra, nikoli práce celého resortu. A z tohoto hlediska je skutečně významné, jaké je postavení toho jednoho konkrétního člověka v rámci celé vlády. Určité neformální zvýšení autority resortu by samozřejmě tuto funkci mohlo ve vládě provázet, to nelze popřít.
ODA pořádá odbornou ekologickou konferenci. Jaké místo v celkové politice ODA zaujímá téma životního prostředí?
Bezesporu nejde o okrajové téma. Už při četbě volebního programu ODA můžete zjistit, že na ekologickou problematiku klademe významný důraz. A samotná okolnost, že jsme při sestavování nové koaliční smlouvy projevili o tento resort zájem, že je to jeden z resortů, které ve vládě zastáváme, je skutečnou odpovědí na to, že se ODA snaží téma životního prostředí nepodceňovat.
Děkuji za rozhovor.

Greenpeace vyhlásili vlastní stát

„Slunce vychází nad novou vlajkou“, hlásá tisková zpráva organizace Greenpeace.
Tři aktivisté Greenpeace obsadili 10. června pustou skálu Rockall, na kterou za pomoci vrtulníku dopravili speciální obytné „solární pouzdro“. 15. června ráno zde vyhlásili nový stát Waveland (Vlnozemě). Vlnozemě otevřela 19. června velvyslanectví i v Praze.
Důvodem k obsazení Rockallu je snaha zabránit těžbě ropy v oblasti zvané Atlantic Frontier, ve které se nachází i Rockall. Britská pobočka Greenpeace se nedávno přihlásila do konkursu vypsaného britskou vládou na využití zdejších ropných ložisek. Její návrh, že zde zřídí podmořský přírodní park, však vláda neakceptovala a oblast přidělila ropným společnostem. Greenpeace následně podali na britskou vládu žalobu kvůli údajnému porušení dvou direktiv Evropské unie.
Greenpeace nesouhlasí s těžbou ropy jednak kvůli ochraně podmořských ekosystémů, především však kvůli tomu, že spalování ropy a jiných fosilních paliv přispívá ke globálním změnám klimatu.
Občanství nového státu Waveland získali v České republice mj. starostové Božího Daru a Žižic, dále spisovatel Ivan Klíma, filosof Erazim Kohák a herec Petr Vacek. Zájemci o získání občanství se mohou obrátit na adresu: Greenpeace, Mikovcova 10, 120 00 Praha 2, tel. (02) 24232509. Všichni noví občané Wavelandu se mj. zavazují, že budou bez násilí usilovat o ochranu přírody.

Skála Rockall

Na snímku je skála Rockall, ležící v Atlantském oceánu, asi 400 kilometrů severozápadně od Irska. Dnes hlavní město Vlnozemě, globálního státu vyhlášeného ekologickou organizací Greenpeace.
Foto: Greenpeace

Krátké zprávy

Švédský parlament schválil 11. června plán na zrušení jaderných elektráren. Proti tomuto rozhodnutí protestuje švédský průmysl a odbory. První z 12 reaktorů má být odstaven v červenci 1998, druhý v červenci 2001. Jaderné elektrárny pokrývají polovinu spotřeby elektřiny ve Švédsku, druhá polovina je získávána z vodních elektráren. (dek)
Česká strana sociálně demokratická hodlá v Poslanecké sněmovně předložit vlastní návrh zákona o právu na informace v oblasti životního prostředí, ve kterém bude pro státní úředníky stanovena povinnost na vyžádání poskytnout informace o stavu životního prostředí. Na tiskové konferenci to 25. června uvedl stínový ministr životního prostředí RNDr. Miloš Kužvart. (čti, dek)
Jacques-Yves Cousteau, světoznámý francouzský oceánograf a ochránce životního prostředí, zemřel 25. června v Paříži ve věku 87 let. Jacques Cousteau usiloval o ochranu čistoty oceánů a vystupoval proti francouzským jaderným testům v Tichomoří. (voa, dek)
Celkový počet vozidel registrovaných v ČR dosáhl v uplynulém roce čtyř milionů kusů, což oproti roku 1989 představuje nárůst o 33 procent. Počet osobních automobilů na tisíc obyvatel dosáhl v loňském roce 311 kusů, což při stejném srovnání představuje zvýšení o 36 procent. Dopravní výkon činil v loňském roce 34,7 miliardy vozokilometrů a oproti roku 1989 tak narostl o 30 procent. V loňském roce se na výstavbu, rekonstrukce a opravy všech typů silnic a dálnic vynaložilo celkem 15,1 miliardy korun. V absolutní hodnotě se přitom na výstavbu dálnic vloni použilo 4,9 miliardy korun, na výstavbu silnic dalších 3,8 miliardy korun a zbývajících 6,4 miliardy korun připadá na údržbu a opravy. Výnos ze silniční daně dosáhl v uplynulém roce 4,3 miliardy korun a výnos z poplatků za užívání dálnic a rychlostních komunikací další téměř jednu miliardu korun. Výnos spotřební daně u uhlovodíkových paliv a maziv přitom v loňském roce dosáhl 38,9 miliardy korun. (čti)
Řecká vláda rozhodla 12. června o výstavbě největší solární elektrárny na světě. Výstavba této elektrárny je součástí dvouleté kampaně Greenpeace, která má změnit Krétu v ostrov solární energetiky. První část solární elektrárny má mít kapacitu 5 megawattů. Americká firma Enron Solar, která elektrárnu postaví, navrhuje do roku 2003 zvýšit kapacitu elektrárny na 50 MW. Dosud největší sluneční elektrárna na světě, která se nachází v Itálii (na snímku) má výkon 3,3 MW. Investiční náklady na vybudování prvních 5 MW činí 17,75 miliónu USD a z 55% je bude hradit Evropská unie a řecká vláda. (dek)

Sluneční elektrárna

Foto: Greenpeace