Zprávy

Hrozí doba kamenná?

PRAHA - Zákonu na ochranu zvĂ­Ĺ™at proti tĂ˝ránĂ­ nepřísluší upĹ™ednostňovat ochranu psa pĹ™ed ochranou lišky, tedy ve skuteÄŤnosti ochranu lidskĂ©ho skupinovĂ©ho zájmu. PoslaneckĂ˝ návrh novely tohoto zákona tedy nesleduje ochranu zvĂ­Ĺ™at, ale ochranu lidskĂ©ho sobectvĂ­, a jeho pĹ™ijetĂ­ posouvá ÄŚR zpÄ›t mezi rozvojovĂ© zemÄ› do doby kamennĂ©. UvádĂ­ se to ve stanovisku ÄŚeskĂ©ho svazu ochráncĹŻ přírody (ÄŚSOP) - skupiny pro zvĂ­Ĺ™ata, kterĂ© ÄŚTI poskytla jejĂ­ pĹ™edsedkynÄ› Dita MichaliÄŤková.
PoslaneckĂ˝ návrh novely, kterĂ˝ jiĹľ pĹ™ijal ÄŤeskĂ˝ parlament, se tĂ˝ká umoĹľnÄ›nĂ­ kontaktnĂ­ho vĂ˝cviku psĹŻ nornĂ­kĹŻ na liškách ve cviÄŤnĂ˝ch norách. Dosud se tento vĂ˝cvik smÄ›l provádÄ›t bezkontaktnÄ›, kdy prostor mezi psem a liškou byl oddÄ›len mřížkou, protoĹľe zákon zakazoval cviÄŤit zvĂ­Ĺ™e na jinĂ©m ĹľivĂ©m zvĂ­Ĺ™eti.
Argumenty pro přijetí poslaneckého návrhu přitom bylo přemnožení lišek, a tím větší rozšiřování vztekliny, a také úmysl naučit psy lovit lišku v noře, aby nebyli při norování v terénu v nevýhodě. Podle představitelů Státní veterinární správy ČR (SVS) však výskyt vztekliny u lišek díky orální vakcinaci v posledních letech výrazně poklesl. „Z vlastní zkušenosti víme, že počet lišek se dá dobře regulovat střelnými zbraněmi. Zákon, který je na ochranu všech zvířat, chrání také lišku. Liška přitom bývá překvapena psem norníkem právě v nejcitlivějším období života - v době reprodukce, kdy má mláďata“, uvádí se v protestním stanovisku ČSOP proti novele zákona.

Boj s kĹŻrovcem pokraÄŤuje

VIMPERK - Vedení Národního parku Šumava předpokládá, že v letošním roce bude nutné v oblasti Modravských slatí vytěžit asi 70 tisíc metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem. „Od začátku letošního roku bylo na Modravsku zpracováno zhruba 20 tisíc krychlových metrů kůrovcového dřeva, z toho osm tisíc kubíků ještě v zimním období“, uvedl 19. června na tiskové konferenci ve Vimperku ředitel Národního parku Šumava Ivan Žlábek. Jak dále I. Žlábek sdělil, vedení parku se snaží preferovat při svozu napadeného dřeva vrtulník. „Ten byl v letošním roce nasazen již od 4. června, na rozdíl od roku 1996, kdy létal od srpna. V současné době dokonce létají vrtulníky dva. Předpokládám, že z celkového množství asanovaného dřeva bude 50 procent přepraveno právě vrtulníky“, dodal I. Žlábek. (čti)

MŽP:Ne Malému Březnu

ĂšSTĂŤ NAD LABEM - Ministerstvo ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ vydalo nesouhlasnĂ© stanovisko k zámÄ›ru vĂ˝stavby vodnĂ­ho dĂ­la MalĂ© BĹ™ezno. EkoListu to sdÄ›lilo obÄŤanskĂ© sdruĹľenĂ­ PřátelĂ© přírody, kterĂ© stanovisko MĹ˝P obdrĹľelo 16. ÄŤervna

Zlatokopové prohráli soud

KLATOVY - SamosoudkynÄ› OkresnĂ­ho soudu v Klatovech Eva Jandová 24. ÄŤervna vynesenĂ­m rozsudku potvrdila vlastnictvĂ­ pozemkĹŻ mÄ›sta KašperskĂ© Hory, kterĂ© využívala pĹ™i prĹŻzkumu zlata těžebnĂ­ spoleÄŤnost TVX Bohemia dĹŻlnĂ­ a.s. „Žaloba, Ĺľe mÄ›sto nenĂ­ vlastnĂ­kem pĹ™edmÄ›tnĂ˝ch pozemkĹŻ, se zamĂ­tá. Ĺ˝alobce (TVX Bohemia dĹŻlnĂ­ a. s.) je povinen zaplatit ĹľalovanĂ©mu náklady řízenĂ­ a právnĂ­ho zastoupenĂ­ ve výši 5 525 korun" zaznÄ›lo v rozsudku. Jedná se zatĂ­m o rozhodnutĂ­ okresnĂ­ho soudu a je moĹľnĂ© se proti nÄ›mu odvolat ke KrajskĂ©mu soudu v Plzni“, dodala Eva Jandová.
Těžební společnost po vynesení rozsudku oznámila, že se odvolá. Jsme rozhodnuti se v případě nutnosti odvolat až Ústavnímu soudu. „Jsme stále přesvědčeni, že město získalo pozemky neoprávněně“, řekl Radomil Ondruch, právní zástupce TVX Bohemia důlní.
Důvodem sporu je, že představitelé TVX podmiňují nápravu způsobených škod na předmětných pozemcích určením jejich vlastníka. Přes vynesení rozsudku přetrvává mezi těžaři a městem řada sporů, z nichž některé jsou také předmětem soudního líčení. Představitelé Kašperských Hor požadují, aby byl na katastru obce ukončen průzkum zlatých ložisek a nedošlo zde k těžbě zlata. TVX naopak hodlá průzkum zlata, na který má povolení do 31. března 1999, dokončit a nevylučuje, že by v této části Šumavy mohla být po roce 2000 zahájena těžba.

Vliv balíčků na prostředí

PRAHA -  Vliv ĂşspornĂ˝ch opatĹ™enĂ­ zasáhne i ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­. Budou pozastaveny likvidaÄŤnĂ­ práce na uranovĂ©m dole Hamr I ve Stráži pod Ralskem a takĂ© likvidace bĂ˝valĂ˝ch šachet na Ostravsku a Karvinsku. Z prostĹ™edkĹŻ na vĂ˝stavbu dálnic a rychlostnĂ­ch silnic bylo z pĹŻvodnĂ­ch 8,8 miliard KÄŤ škrtnuto 2,3 miliardy KÄŤ. O 600 miliĂłnĹŻ KÄŤ mĂ©nÄ› bude vynaloĹľeno i na vĂ˝stavbu ĹľelezniÄŤnĂ­ch koridorĹŻ. (ÄŤti, neu, dek)

Klima: USA versus Evropa

Spory o to, co podniknout proti hrozbÄ› globálnĂ­ch zmÄ›n klimatu, zaÄŤaly v  Lucemburku, pokraÄŤovaly v Denveru a New Yorku a zĹ™ejmÄ› vyvrcholĂ­ v prosinci v japonskĂ©m KjĂłtu.
V Lucemburku se ministři životního prostředí Evropské unie (EU) dohodli na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2005 alespoň o 7,5 %, zatímco Evropský parlament požaduje dvacetiprocentní redukci. V Denveru na setkání osmi nejvyspělejších států světa požadovali zástupci Evropské unie snížení emisí o 15%, americký prezident Bill Clinton však kladl tvrdý odpor. Na Summitu Země v New Yorku americký prezident nastínil chmurný obraz následků globálního oteplování a přiznal, že Spojené státy produkují 20% světových emisí skleníkových plynů, ačkoli mají jen 4% obyvatel planety. Řekl však, že nejprve musí přesvědčit Kongres a občany USA o nutnosti podniknout rázná opatření. Clinton přislíbil, že na konferenci v Kjótu, která začíná 1. prosince letošního roku, přijdou USA odhodlány zavázat se k podstatnému omezení množství emisí skleníkových plynů. (dek)

Vyhlášení státu Waveland

Vyhlášením globálního státu Waveland (podrobněji na poslední straně) protestovali aktivisté Greenpeace proti další těžbě fosilních paliv. Oxid uhličitý, který vzniká jejich spalováním, totiž přispívá k změnám zemského klimatu.
Foto: Greenpeace

Stav světa podle Spojených národů

Ekonomická a sociálnĂ­ rada SpojenĂ˝ch národĹŻ vydala v dubnu 1997 zprávu CelkovĂ˝ pokrok dosaĹľenĂ˝ od konference OSN o ĹľivotnĂ­m prostĹ™edĂ­ a rozvoji, analyzujĂ­cĂ­ ĂşspÄ›chy i neĂşspÄ›chy pÄ›t let po Summitu ZemÄ› v Rio de Janeiro. PatrnÄ› nejzajĂ­mavÄ›jší je prvnĂ­ část zprávy, která v kostce informuje o tom, jak si na tom svÄ›t dnes vlastnÄ› stojĂ­.
Podle zprávy nenĂ­ uĹľ dnes diskuse jako v dobách MezĂ­ rĹŻstu (1972) o tom, zda je žádoucĂ­ ekonomickĂ˝ rozvoj, ale spíše o  jeho povaze - o tom, zda se prosadĂ­ technologie ĂşspornÄ›jší a ÄŤistší nad technologiemi plĂ˝tvavĂ˝mi a zneÄŤišťujĂ­cĂ­mi.
V rozvojovĂ˝ch zemĂ­ch rostla v letech 1992-1996 ekonomika v prĹŻmÄ›ru o 5,3 % (ve srovnánĂ­ s 3,1 procentnĂ­m rĹŻstem v 80. letech). To neplatĂ­ pro zemÄ› subsaharskĂ© Afriky, kde hrubĂ˝ domácĂ­ produkt na hlavu klesá nebo stagnuje. KvĹŻli nerovnomÄ›rnĂ©mu rozdÄ›lenĂ­ bohatstvĂ­ klesl reálnĂ˝ příjem ve srovnánĂ­ s rokem 1990 1,5 miliardám lidĂ­ na Zemi.
SvÄ›tová spotĹ™eba energie mezi roky 1973 a 1993 vzrostla o 40%. Příčinou je rostoucĂ­ populace a ekonomickĂ˝ rĹŻst v rozvojovĂ©m svÄ›tÄ›. VĂ­ce neĹľ 2 miliardy lidĂ­ ovšem majĂ­ velice omezenou nebo žádnou příleĹľitost energii využívat.
Vzhledem ke zpomalenĂ­ populaÄŤnĂ­ho rĹŻstu v Ĺ™adÄ› zemĂ­ se ustálĂ­ svÄ›tová populace v roce 2050 na 9,4 mld. lidĂ­.
OÄŤekávaná dĂ©lka Ĺľivota pĹ™i tom ve vÄ›tšinÄ› zemĂ­ roste. VĂ˝jimkou jsou opÄ›t zemÄ› subsaharskĂ© Afriky a vĂ˝chodnĂ­ Evropy. ZanedbatelnĂ˝ rĹŻst zaznamenaly zemÄ› latinskĂ© Ameriky. 840 miliĂłnĹŻ lidĂ­ na svÄ›tÄ› dnes trpĂ­ podvýživou, 20% má obtĂ­Ĺľe s přístupem k pitnĂ© vodÄ› a 50% k zdravotnickĂ©mu ÄŤi hygienickĂ©mu zařízenĂ­. KvĹŻli nemocem zpĹŻsobenĂ˝m pitĂ­m zneÄŤištÄ›nĂ© vody zemĹ™e roÄŤnÄ› 5 miliĂłnĹŻ lidĂ­.
Ve všech zemĂ­ch docházĂ­ k pokroku v ĹˇĂ­Ĺ™enĂ­ vzdÄ›lanosti (byĹĄ v subsaharskĂ© Africe jen velice pomalu). PoÄŤet negramotnĂ˝ch klesl v rozvojovĂ©m svÄ›tÄ› na 29% v roce 1993. Daří se mĂ˝tit takĂ© chudobu - coĹľ je ovšem záleĹľitost pĹ™edevším vĂ˝chodnĂ­ Asie a Tichomoří, v jinĂ˝ch rozvojovĂ˝ch zemĂ­ch naopak poÄŤet chudĂ˝ch obyvatel vzrostl. Celkem Ĺľilo v roce 1993 1,3 mld. lidĂ­ pod hranicĂ­ bĂ­dy, pĹ™iÄŤemĹľ Ĺľeny se na Ăşroveň absolutnĂ­ bĂ­dy dostávajĂ­ ÄŤastÄ›ji neĹľ muĹľi.
JednoznaÄŤnĂ© nejsou ani globálnĂ­ environmentálnĂ­ trendy. S rĹŻstem svÄ›tovĂ© ekonomiky roste i produkce sklenĂ­kovĂ˝ch plynĹŻ. Ve vyspÄ›lĂ˝ch a vÄ›tšinÄ› stĹ™ednÄ› vyspÄ›lĂ˝ch zemi se podaĹ™ilo snĂ­Ĺľit emise oxidĹŻ sĂ­ry.
VážnĂ© problĂ©my zaÄŤĂ­ná pĹ™edstavovat nedostatek pitnĂ© vody - jestliĹľe dnes Ĺľije 8% svÄ›tovĂ© populace v zemĂ­ch, kde se projevuje silnĂ˝ nedostatek pitnĂ© vody a dalších 25% v zemĂ­ch, kde je situace jen o málo lepší, pĹ™edpokládá se, Ĺľe budou-li souÄŤasnĂ© trendy pokraÄŤovat, budou v roce 2025 žít v zemĂ­ch s vážnĂ˝m nedostatkem pitnĂ© vody dvÄ› tĹ™etiny lidĂ­.
Především nevhodné zemědělské postupy způsobily, že více než 10% zemského povrchu tvoří degradovaná půda. Protože zemědělská produkce ve světě stále roste, lze očekávat další problémy Odhaduje se, že již bylo degradováno 20% z 250 mil. hektarů obdělávatelné půdy.
PokraÄŤuje i odlesňovánĂ­ - v letech 1980-90 bylo roÄŤnÄ› odlesnÄ›no 12,1 mil. hektarĹŻ. K nejvÄ›tšímu odlesňovánĂ­ docházelo v tropickĂ˝ch oblastech a příčinou bylo zĂ­skávánĂ­ pĹŻdy pro zemÄ›dÄ›lstvĂ­.
PoÄŤet všech druhĹŻ na Zemi byl v roce 1995 odhadnut na 14 milionĹŻ, z toho vyhynutĂ­ v prĹŻbÄ›hu nadcházejĂ­cĂ­ dekády hrozĂ­ 1-11 procentĹŻm.
Ve svÄ›tÄ› roste i produkce domácĂ­ho i prĹŻmyslovĂ©ho odpadu. V prĹŻmyslovĂ©m svÄ›tÄ› se za poslednĂ­ch 20 let jeho produkce ztrojnásobila, v rozvojovĂ˝ch zemĂ­ch se patrnÄ› zdvojnásobĂ­ v prĹŻbÄ›hu příštĂ­ dekády. Na komerÄŤnĂ­ bázi je používáno zhruba 100 000 chemickĂ˝ch látek, kterĂ© pĹ™edstavujĂ­ neodhadnutelnĂ© riziko pro lidskĂ© zdravĂ­ i ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­.
Ne všechny světové trendy jsou jednoznačně špatné. Zdá se ale, že destrukční trendy stále převažují.

Reuters: Více slov než činů. Asociated Press: Summit končí v pesimistickém tónu

„Summit Země“ zkrachoval

„Naše slova nebyla následována činy.“ Takto shrnul Razali Ismail, malajský předseda Valného shromáždění OSN, výsledky jeho 19. zvláštního zasedání.
Týden trvající tzv. „Summit Země“ skončil v sobotu 28. června krátce po jedné hodině newyorského času bez konkrétních závěrů. Ekologické organizace označily výsledky jednání za naprostou katastrofu pro životní prostředí.
Zúčastněné státy se nedokázaly dohodnout na jasné politické deklaraci, která by mj. stanovila jasné cíle pro omezení emisí skleníkových plynů. Místo toho Valné shromáždění schválilo „Program pro další prosazování Agendy 21“, který potvrdil principy obsažené v Rio de Janeiro přijaté „Deklaraci o životním prostředí a rozvoji“ a „Deklaraci o lesích“. Zúčastněné státy rovněž vyjádřily znepokojení nad celkovými trendy, které jsou z hlediska trvale udržitelného rozvoje horší než v roce 1992. Členské země OSN se zavázaly, že do roku 2002, kdy se má konat další podobné zasedání, dosáhnou výraznější pokrok směrem k trvale udržitelnému rozvoji.
Delegáti se nezavázali k žádnĂ˝m konkrĂ©tnĂ­m opatĹ™enĂ­m k omezenĂ­ emisĂ­ sklenĂ­kovĂ˝ch plynĹŻ ani k vÄ›tší pomoci rozvojovĂ˝m zemĂ­m pĹ™i Ĺ™ešenĂ­ jejich ekologickĂ˝ch problĂ©mĹŻ. RĂ˝suje se moĹľnost, Ĺľe v dalším vyjednávánĂ­ po summitu bude dosaĹľena dohoda o ochranÄ› vod.
Evropská unie, Kanada, Malajsie a Rusko navrhovaly pĹ™ijetĂ­ plánu na ochranu svÄ›tovĂ˝ch lesĹŻ, ale kvĹŻli odporu USA a BrazĂ­lie bylo rozhodnutĂ­ o tomto plánu odsunuto do roku 2000.
„Jde o zradu Ria“, komentoval vĂ˝sledky jednánĂ­ Gordon Shepherd z Worldwide Fund for Nature. „LidĂ©, kteří se na mĂ­stnĂ­ Ăşrovni snaží dohody z Ria prosadit, si sem pĹ™išli pro podporu, ale nedostali nic.“

Konference povolila obchod se slonovinou

TanÄŤit a zpĂ­vat zaÄŤali delegáti ze Zimbabwe, Namibie a Botswany potĂ©, co na konferenci v hlavnĂ­m mÄ›stÄ› Zimbabwe Harare zĂ­skali souhlas prodat Japonsku 59 tun slonoviny. Tato slonovina je jiĹľ pĹ™ipravena ve skladech, takĹľe pro jejĂ­ zĂ­skánĂ­ nebudou zabiti žádnĂ­ další sloni.
Tyto tĹ™i africkĂ© zemÄ› požádaly na mezinárodnĂ­ konferenci zemĂ­, kterĂ© podepsaly dohodu o mezinárodnĂ­m obchodu s ohroĹľenĂ˝mi druhy CITES (Convention on International Trade in Endangered Species) o vĂ˝jimku ze sedm let starĂ©ho zákazu obchodu se slonovinou. SlonĂ­ populace v tÄ›chto zemĂ­ch ÄŤĂ­tá dohromady asi 150 000 kusĹŻ. Konference tento návrh schválila v tajnĂ©m hlasovánĂ­ 19. ÄŤervna v pomÄ›ru hlasĹŻ 76 ku 21 pĹ™i 20 absencĂ­ch. Sloni tÄ›chto tří zemĂ­ byli takĂ© pĹ™esunuti z Dodatku I (neobchodovatelnĂ© druhy) do Dodatku II (druhy obchodovatelnĂ© pod dohledem).
Ministr ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ a turistiky Zimbabwe Chen Chimutengwende nekompromisnÄ› prosazoval, aby se mohlo se slonovinou zĂ­skanou odstĹ™elem pĹ™ebyteÄŤnĂ˝ch slonĹŻ niÄŤĂ­cĂ­ch jejich Ăşrodu obchodovat. "„Jsou zde fanatiÄŤtĂ­ milovnĂ­ci zvĂ­Ĺ™at, kteří nechtÄ›jĂ­ naslouchat, a rasistĂ©, kteří nechtÄ›jĂ­ rozvoj a urbanizaci Afriky. PĹ™ejĂ­ si, aby zĹŻstala velkou ZOO, kde budou moci pozorovat tradice chudĂ˝ch ÄŤernochĹŻ a jejich Ĺľivot mezi divokĂ˝mi zvĂ­Ĺ™aty,“" prohlásil pĹ™ed hlasovánĂ­m.
Reakce ekologických organizací na výsledek hlasování nebyly jednotné. Petr Pueschel z Greenpeace očekává, že výsledek hlasování povzbudí pytláky. World Wildlife Fund (WWF) naopak poukazuje na to, že prodej slonoviny je podmíněn přísnými kontrolními opatřeními a že zisk z této transakce musí být investován do ochrany slonů.
Na konferenci se takĂ© hlasovalo o japonskĂ©m a norskĂ©m návrhu umoĹľnit kontrolovanĂ˝ lov velryb. AÄŤkoliv pĹ™i tajnĂ©m hlasovánĂ­ nedosáhl potĹ™ebnĂ˝ch dvou tĹ™etin, zĂ­skal dosud nebĂ˝valou podporu (51 proti, 57 pro a 4 se nezúčastnili). Proti návrhu ostĹ™e vystoupila zástupkynÄ› Greenpeace Isabel McCrea. Prohlásila, Ĺľe japonskĂ˝ a norskĂ˝ lov velryb nenĂ­ příkladem udrĹľitelnĂ©ho užívánĂ­, ale prostĂ˝m využívánĂ­m bez ohledu na ĹľivotnĂ­ prostĹ™edĂ­ a na názory ostatnĂ­ch zainteresovanĂ˝ch stran.
Dalšími projednávanĂ˝mi problĂ©my byly nadmÄ›rnĂ˝ vĂ˝lov ryb a zneÄŤištÄ›nĂ­ v KaspickĂ©m moĹ™i a monitorovánĂ­ obchodu s  mahagonovĂ˝m dĹ™evem.
Konference pĹ™ijala návrh BrazĂ­lie ustavit pracovnĂ­ skupinu, která má bÄ›hem 18-ti mÄ›sĂ­cĹŻ vypracovat ochranná opatĹ™enĂ­ pro mahagonovĂ© porosty. NavĂ­c sedm latinskoamerickĂ˝ch zemĂ­ souhlasilo se zaĹ™azenĂ­m jejich mahagonovĂ©ho dĹ™eva do Dodatku III konvence CITES. Pro druhy v tomto seznamu si jednotlivĂ© zemÄ› vytváří vlastnĂ­ národnĂ­ opatĹ™enĂ­.
Zatímco organizace Greenpeace tento výsledek opatrně přivítala, Friends of the Earth považují tento stav za neuspokojivý a budou spotřebitele nadále vyzývat k bojkotu mahagonového dřeva.

Sloni afriÄŤtĂ­

Foto: archĂ­v

Aktivisté vylezli na chladící věž

PRAHA/TEMELĂŤN - TĹ™i muĹľi pronikli v pondÄ›lĂ­ 9. ÄŤervna v ÄŤasnĂ˝ch rannĂ­ch hodinách zcela nepozorovanÄ› do objektu staveništÄ› JadernĂ© elektrárny TemelĂ­n (JETE).
Jeden z nich zde umístil dvě plastikové láhve s nápisem BOMBA, aby tak upozornil na nedostatečnou ostrahu objektu. ČTI o tom informoval 13. června na setkání s novináři Slavomír Tesárek, jeden z účastníků průniku.
Jak dále sdÄ›lil, zbylĂ© dvÄ› osoby vyšplhaly na chladicĂ­ věž elektrárny a vyÄŤkávaly příjezd bezpeÄŤnostnĂ­ sluĹľby, která se i pĹ™es telefonickĂ© oznámenĂ­ neobjevila dříve neĹľ po pÄ›ti hodinách. Další necelou pĹŻlhodinu strážcĹŻm trvalo, neĹľ si aktivistĹŻ na věži všimli.
„UĹľ od ÄŤasĹŻ ministra Dyby vláda odmĂ­tá jakĂ˝koli dialog s odpĹŻrci dostavby JETE, pomocĂ­ finanÄŤnĂ­ch prostĹ™edkĹŻ do rozpoÄŤtĹŻ okolnĂ­ch obcĂ­ navĂ­c na svou stranu zĂ­skala i jejich starosty“, pokraÄŤoval Tesárek. „TermĂ­n dokonÄŤenĂ­ elektrárny je neustále oddalován, hovoří se o pĹ™elomu stoletĂ­, ale ani to nenĂ­ definitivnĂ­, náklady rostou a o ekonomickĂ© vĂ˝hodnosti stavby nelze dnes mluvit.“
Levnější by podle Tesárka bylo zaměřit se na úspory energie a obnovitelné zdroje, o to však dnešní vedení ČEZ vůbec nemá zájem.
SpoleÄŤnost ÄŚEZ v souvislosti s tĂ­mto případem udÄ›lila pokutu 100 tisĂ­c korun bezpeÄŤnostnĂ­ agentuĹ™e Group 4 Securitas, která ostrahu TemelĂ­na zajišťuje. VedoucĂ­ stĹ™ediska ochrany jadernĂ© elektrárny Julius Sabo nicmĂ©nÄ› prohlásil, Ĺľe ochrana JETE je dostateÄŤná, neboĹĄ ostrĂ˝ reĹľim je zatĂ­m pouze u skladu jadernĂ©ho paliva. Ten stĹ™eží i zásahová jednotka Policie ÄŚR.
NovĂ˝ ministr prĹŻmyslu a obchodu Karel KĂĽhnl po svĂ©m nástupu do funkce prohlásil, Ĺľe TemelĂ­n je tĹ™eba dokonÄŤit s co nejmenšími náklady. „NevĂ­m nic o tom, Ĺľe by byly jakĂ©koli vážnĂ© myšlenky na zastavenĂ­ vĂ˝stavby TemelĂ­na.“ HospodářskĂ© noviny 23. ÄŤervna informovaly, Ĺľe se náklady na stavbu JETE pravdÄ›podobnÄ› zvýší z 76 na 83 miliard korun.
Zastavení, resp. přezkoumání výstavby Temelína je cílem blokády staveniště JETE, která má začít v neděli 6. července. Organizuje ji sdružení „Občané proti Temelínu“ a výzvu k blokádě podepsali mj. Jaroslav Hutka a Ivan Dejmal. (čti a dek)

Ministerstva se dohodla o vodách

PRAHA - Dohodu o ĂşpravÄ› pĹŻsobnostĂ­ mezi ministerstvem zemÄ›dÄ›lstvĂ­ (MZ) a ministerstvem ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ (MĹ˝P) v oblasti vodnĂ­ho hospodářstvĂ­ podepsali ve stĹ™edu 4. ÄŤervna ministr zemÄ›dÄ›lstvĂ­ Josef Lux (KDU-ÄŚSL) a ministr ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ Jiří SkalickĂ˝ (ODA).
Cílem této dohody je důsledné oddělení ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, které bude i nadále zabezpečovat MŽP, od řízení vodohospodářských činností. V důsledku této dohody přešla na MZ správa vodních toků vodohospodářsky významných, dále péče o splavnost vodních toků a budování vodních cest a také povinnosti vyplývající pro správce vodních toků při ochraně před povodněmi. Ministerstvo bude také řídit dotační politiku státu a technickou normalizaci v této oblasti.
Na základÄ› tĂ©to dohody pĹ™echázejĂ­ na MZ veškerá práva a povinnosti akcionáře v akciovĂ˝ch spoleÄŤnostech PovodĂ­ Vltavy, Labe, OhĹ™e, Moravy a Odry. MĹ˝P bude zastoupeno v dozorÄŤĂ­ch radách tÄ›chto akciovĂ˝ch spoleÄŤnostĂ­. K zajištÄ›nĂ­ podpory vĂ˝konu státnĂ­ správy na Ăşseku ochrany vod vytvoří MĹ˝P systĂ©m ÄŤinnostĂ­ charakteru státnĂ­ sluĹľby.
MŽP bude i nadále zabezpečovat funkci ústředního vodohospodářského orgánu, tzn. řídit výkon státní správy na úseku vodního hospodářství, usměrňovat hospodaření s vodami, sestavovat směrný vodohospodářský plán, zabezpečovat hydrologickou složku a řídit vodohospodářský výzkum.

Skalický se stal místopředsedou vlády

V pondělí 16. června jmenoval prezident Václav Havel novým místopředsedou vlády ministra životního prostředí ing. Jiřího Skalického (ODA).
Na tento post jej nominovala jeho strana už na počátku června. Skalický ovšem odmítl novou funkci převzít dříve, než bude Sněmovnou vyslovena důvěra celé vládě. Na odborné konferenci „Politika ODA pro životní prostředí“, která proběhla v severočeských Teplicích 7. a 8. června, poskytl ministr Skalický EkoListu krátký rozhovor.
Pane ministře, ODA vás nominovala na post místopředsedy vlády. Myslíte, že se tato okolnost odrazí na tom, jak tato vláda jako celek vnímá problematiku životního prostředí?
Tady žádnou přímou souvislost nevidĂ­m. Je pĹ™ece jen tĹ™eba konstatovat, Ĺľe ta nominace souvisĂ­ spíše s mojĂ­ osobou, neĹľ s resortem. Já jsem ale oproti názorĹŻm mnohĂ˝ch pĹ™esvÄ›dÄŤen, Ĺľe problematika souvisejĂ­cĂ­ s ochranou ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ nenĂ­ podceňována. UvÄ›domĂ­me-li si rozsah investic do ochrany ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ tak, pĹ™es urÄŤitĂ˝ nedostatek proekologickĂ© rĂ©toriky, kterĂ˝ mĹŻĹľeme z vládnĂ­ch kruhĹŻ pociĹĄovat, je politika ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ seriĂłznĂ­. RozhodnÄ› bych se neodvážil ji hodnotit jako podceňujĂ­cĂ­.
Myslel jsem tu otázku trochu jinak. Nezvýší se postavení ekologické problematiky ve vládě tím, že jejím místopředsedou bude ministr životního prostředí, jaksi "sama"?
Je samozĹ™ejmÄ› pravdou, Ĺľe urÄŤitou prestiĹľ resortu zjednává ve vládÄ› samotná osoba ministra, nikoli práce celĂ©ho resortu. A z tohoto hlediska je skuteÄŤnÄ› vĂ˝znamnĂ©, jakĂ© je postavenĂ­ toho jednoho konkrĂ©tnĂ­ho ÄŤlovÄ›ka v rámci celĂ© vlády. UrÄŤitĂ© neformálnĂ­ zvýšenĂ­ autority resortu by samozĹ™ejmÄ› tuto funkci mohlo ve vládÄ› provázet, to nelze popřít.
ODA pořádá odbornou ekologickou konferenci. Jaké místo v celkové politice ODA zaujímá téma životního prostředí?
Bezesporu nejde o okrajovĂ© tĂ©ma. UĹľ pĹ™i ÄŤetbÄ› volebnĂ­ho programu ODA mĹŻĹľete zjistit, Ĺľe na ekologickou problematiku klademe vĂ˝znamnĂ˝ dĹŻraz. A samotná okolnost, Ĺľe jsme pĹ™i sestavovánĂ­ novĂ© koaliÄŤnĂ­ smlouvy projevili o tento resort zájem, Ĺľe je to jeden z resortĹŻ, kterĂ© ve vládÄ› zastáváme, je skuteÄŤnou odpovÄ›dĂ­ na to, Ĺľe se ODA snaží tĂ©ma ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ nepodceňovat.
Děkuji za rozhovor.

Greenpeace vyhlásili vlastní stát

„Slunce vychází nad novou vlajkou“, hlásá tisková zpráva organizace Greenpeace.
TĹ™i aktivistĂ© Greenpeace obsadili 10. ÄŤervna pustou skálu Rockall, na kterou za pomoci vrtulnĂ­ku dopravili speciálnĂ­ obytnĂ© „solárnĂ­ pouzdro“. 15. ÄŤervna ráno zde vyhlásili novĂ˝ stát Waveland (VlnozemÄ›). VlnozemÄ› otevĹ™ela 19. ÄŤervna velvyslanectvĂ­ i v Praze.
DĹŻvodem k obsazenĂ­ Rockallu je snaha zabránit těžbÄ› ropy v oblasti zvanĂ© Atlantic Frontier, ve kterĂ© se nacházĂ­ i Rockall. Britská poboÄŤka Greenpeace se nedávno pĹ™ihlásila do konkursu vypsanĂ©ho britskou vládou na vyuĹľitĂ­ zdejších ropnĂ˝ch loĹľisek. JejĂ­ návrh, Ĺľe zde zřídĂ­ podmoĹ™skĂ˝ přírodnĂ­ park, však vláda neakceptovala a oblast pĹ™idÄ›lila ropnĂ˝m spoleÄŤnostem. Greenpeace následnÄ› podali na britskou vládu Ĺľalobu kvĹŻli ĂşdajnĂ©mu porušenĂ­ dvou direktiv EvropskĂ© unie.
Greenpeace nesouhlasí s těžbou ropy jednak kvůli ochraně podmořských ekosystémů, především však kvůli tomu, že spalování ropy a jiných fosilních paliv přispívá ke globálním změnám klimatu.
Občanství nového státu Waveland získali v České republice mj. starostové Božího Daru a Žižic, dále spisovatel Ivan Klíma, filosof Erazim Kohák a herec Petr Vacek. Zájemci o získání občanství se mohou obrátit na adresu: Greenpeace, Mikovcova 10, 120 00 Praha 2, tel. (02) 24232509. Všichni noví občané Wavelandu se mj. zavazují, že budou bez násilí usilovat o ochranu přírody.

Skála Rockall

Na snímku je skála Rockall, ležící v Atlantském oceánu, asi 400 kilometrů severozápadně od Irska. Dnes hlavní město Vlnozemě, globálního státu vyhlášeného ekologickou organizací Greenpeace.
Foto: Greenpeace

Krátké zprávy

Švédský parlament schválil 11. června plán na zrušení jaderných elektráren. Proti tomuto rozhodnutí protestuje švédský průmysl a odbory. První z 12 reaktorů má být odstaven v červenci 1998, druhý v červenci 2001. Jaderné elektrárny pokrývají polovinu spotřeby elektřiny ve Švédsku, druhá polovina je získávána z vodních elektráren. (dek)
ÄŚeská strana sociálnÄ› demokratická hodlá v PoslaneckĂ© snÄ›movnÄ› pĹ™edloĹľit vlastnĂ­ návrh zákona o právu na informace v oblasti ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­, ve kterĂ©m bude pro státnĂ­ úřednĂ­ky stanovena povinnost na vyžádánĂ­ poskytnout informace o stavu ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­. Na tiskovĂ© konferenci to 25. ÄŤervna uvedl stĂ­novĂ˝ ministr ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ RNDr. Miloš KuĹľvart. (ÄŤti, dek)
Jacques-Yves Cousteau, svÄ›toznámĂ˝ francouzskĂ˝ oceánograf a ochránce ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­, zemĹ™el 25. ÄŤervna v Paříži ve vÄ›ku 87 let. Jacques Cousteau usiloval o ochranu ÄŤistoty oceánĹŻ a vystupoval proti francouzskĂ˝m jadernĂ˝m testĹŻm v Tichomoří. (voa, dek)
CelkovĂ˝ poÄŤet vozidel registrovanĂ˝ch v ÄŚR dosáhl v uplynulĂ©m roce ÄŤtyĹ™ milionĹŻ kusĹŻ, coĹľ oproti roku 1989 pĹ™edstavuje nárĹŻst o 33 procent. PoÄŤet osobnĂ­ch automobilĹŻ na tisĂ­c obyvatel dosáhl v loňskĂ©m roce 311 kusĹŻ, coĹľ pĹ™i stejnĂ©m srovnánĂ­ pĹ™edstavuje zvýšenĂ­ o 36 procent. DopravnĂ­ vĂ˝kon ÄŤinil v loňskĂ©m roce 34,7 miliardy vozokilometrĹŻ a oproti roku 1989 tak narostl o 30 procent. V loňskĂ©m roce se na vĂ˝stavbu, rekonstrukce a opravy všech typĹŻ silnic a dálnic vynaloĹľilo celkem 15,1 miliardy korun. V absolutnĂ­ hodnotÄ› se pĹ™itom na vĂ˝stavbu dálnic vloni pouĹľilo 4,9 miliardy korun, na vĂ˝stavbu silnic dalších 3,8 miliardy korun a zbĂ˝vajĂ­cĂ­ch 6,4 miliardy korun pĹ™ipadá na ĂşdrĹľbu a opravy. VĂ˝nos ze silniÄŤnĂ­ danÄ› dosáhl v uplynulĂ©m roce 4,3 miliardy korun a vĂ˝nos z poplatkĹŻ za užívánĂ­ dálnic a rychlostnĂ­ch komunikacĂ­ další tĂ©měř jednu miliardu korun. VĂ˝nos spotĹ™ebnĂ­ danÄ› u uhlovodĂ­kovĂ˝ch paliv a maziv pĹ™itom v loňskĂ©m roce dosáhl 38,9 miliardy korun. (ÄŤti)
Řecká vláda rozhodla 12. ÄŤervna o vĂ˝stavbÄ› nejvÄ›tší solárnĂ­ elektrárny na svÄ›tÄ›. VĂ˝stavba tĂ©to elektrárny je součástĂ­ dvouletĂ© kampanÄ› Greenpeace, která má zmÄ›nit KrĂ©tu v ostrov solárnĂ­ energetiky. PrvnĂ­ část solárnĂ­ elektrárny má mĂ­t kapacitu 5 megawattĹŻ. Americká firma Enron Solar, která elektrárnu postavĂ­, navrhuje do roku 2003 zvýšit kapacitu elektrárny na 50 MW. Dosud nejvÄ›tší sluneÄŤnĂ­ elektrárna na svÄ›tÄ›, která se nacházĂ­ v Itálii (na snĂ­mku) má vĂ˝kon 3,3 MW. InvestiÄŤnĂ­ náklady na vybudovánĂ­ prvnĂ­ch 5 MW ÄŤinĂ­ 17,75 miliĂłnu USD a z 55% je bude hradit Evropská unie a Ĺ™ecká vláda. (dek)

Sluneční elektrárna

Foto: Greenpeace