Zprávy

Odpady možná zůstanou v elektrárnách

PRAHA - Studii proveditelnosti pěti variant skladování vyhořelého paliva z jaderných elektráren prezentoval na tiskové konferenci 30. srpna ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. Tato studie se stane podkladem pro zásadní koncepční rozhodnutí o tom, kde skončí vyhořelé jaderné palivo, řekl ministr Dlouhý.

První možností je centrální podzemní sklad v lokalitě Skalka v okrese Žďár nad Sázavou, druhou pak centrální povrchový sklad v lokalitě Patelov v okrese Jihlava. Třetí varianta počítá s centrálním skladem v areálu jaderné elektrárny Dukovany, čtvrtá s centrálním skladem v areálu jaderné elektrárny Temelín. Poslední variantou je skladování odpadu v areálu příslušné jaderné elektrárny. Sklady na pozemcích elektráren mohou být pouze povrchové.

Jako nejvýhodnější se podle této studie jeví skladování vyhořelého paliva v lokalitách stávajících jaderných elektráren, uvedl V. Dlouhý.

Ministr zároveň zdůraznil, že k této studii má možnost se vyjádřit také veřejnost. "Studie byla zaslána starostům obcí a přednostům okresních úřadů lokalit, jichž se tato problematika týká," uvedl a dodal, že studie je přístupná také zájmovým, zejména ekologickým organizacím.

Studii zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s a. s. ČEZ a ministerstvem životního prostředí.
Marek Vích, ČTI, 30. srpna

Tresty za planý poplach

Komise Hlavního úřadu (HÚ) Civilní ochrany (CO) České republiky zjistila, že srpnový planý poplach 240 sirén v okruhu Jaderné elektrárny Dukovany (na snímku) mají na svědomí školitelé obsluhy. Jak 5. září ČTI sdělila tisková služba ministerstva obrany, "pracovníci Regionálního úřadu Civilní ochrany Brno a dodavatelské firmy MOTOCOM-RAL-RSK podcenili při předvádění bezpečnostní funkci řídícího systému". Za nežádoucí spuštění sirén, k němuž ve dvacetikilometrovém pásmu kolem elektrárny došlo 12. srpna, uložil ředitel HÚ CO ČR kázeňské a peněžní tresty osobám, které událost zavinily. Vyšetřovací komise mj. doporučila, aby při plánovaném použití varovného systému byli ihned vyrozuměni občané prostřednictvím sdělovacích prostředků. (čti)

Obrázek

Budou zrušeny některé tratě ?

JESENÍK, ŠUMPERK - Privatizace podstatné části Českých drah (ČD) by mohla proběhnout za sedm až osm let. Uvedl to 9. září při návštěvě okresů Jeseník a Šumperk ministr dopravy Martin Říman. Termín restrukturalizace ČD M. Říman však zatím nedokáže odhadnout. "Všeobecně lze říci, že budou v první řadě privatizovány tratě ekonomicky zajímavé a některé lokální tratě, které jsou méně využívané, budou zřejmě zrušeny," řekl dnes ministr. Na Šumpersku bude podle jeho slov zřejmě jako první odstátněna trať Petrov-Sobotín. M. Říman však upozornil, že privatizovány budou jen větší celky. Reagoval tak na zájem o zakoupení tříkilometrového úseku tratě Lipové Lázně-Javorník, který projevil jeden z jesenických podnikatelů. (čti)

OSTRAVA - Zneklidnění nad nedávným prohlášením představitelů Českých drah (ČD) o jednorázovém zvýšení tarifů od začátku roku 1997 vyjádřil 23. září na tiskové konferenci v Ostravě premiér Václav Klaus. Řekl, že situace na železnici vyžaduje zásadní řez a růst tarifů je až posledním opatřením, jak ji řešit. Do dvou měsíců by měl být vládě předložen zásadní materiál týkající se celkové koncepce a restrukturalizace naší železnice. V. Klaus dodal, že zřejmě dojde ke změně rozsahu železniční dopravy, jak co do počtu tratí, tak i ostatních aktivit. (čti)

Obrázek

Greenpeace slavila pětadvacetiny

Na hradě Křivoklát oslavila 14. září 25. výročí ekologická organizace Greenpeace. Česká pobočka tohoto hnutí vznikla v roce 1992.

Obrázek
Na snímku vystoupení cirkusu Bombastico.
Foto: Martin Poláček

Ženy informace nepotřebují ?

26. září se v Praze konala v budově Slovenského institutu beseda s proslulým slovenským budovatelem přehrad a generálním ředitelem podniku Vodohospodárska výstavba ing. Júliusem Binderem. Pan ředitel byl v sále uvítán opakovaným potleskem a uveden jako jeden z největších mužů Slovenska. Během svého vystoupení se ing. Binder vyjádřil k minulosti i současnosti Vodního díla Gabčíkovo a k soudnímu sporu Slovenska a Maďarskem: Často je nám vytýkáno přehrazení koryta Dunaje z roku 1992. Dnes už mohu naplno říci, že důvodem pro přehrazení nebyly hydrologické podmínky, ale byla to hlavně otázka rozdělení Slovenska, byla to hlavně otázka politická. Československo mělo platnou smlouvu s Maďarskem, my jsme tedy žádnou smlouvu neporušili. (…) Dunaj přehradila ČSFR, nikoli Slovensko. To je alfa a omega celého případu sporu s Maďarskem. (…) Mohu jednoznačně říci, že Gabčíkovo nemá negativní dopady, v ničem. Je to dílo vysloveně ekologické, které dává krajině ráz ekologizace.

Host ze Slovenska se vyjádřil i obecně o svém vztahu ke světu: (…) Všechno je tu pro člověka. Ten se to pak jenom musí naučit využívat. a o právech občana na informace o životním prostředí: (…) vědecké údaje [o stavu životního prostředí] dostává ten, kdo do toho má co mluvit. Ženám z domácnosti, odpusťte mi to přirovnání, nemáme proč vědecké údaje dávat. Vědecké údaje jsou pro vědce, pro ženy z domácnosti je pletení.
Jiří Neustupa

Těžaři nesmí jezdit ke štole

KAŠPERSKÉ HORY - Zlatokopecká firma TVX Bohemia důlní a.s., která v okolí Kašperských Hor provádí průzkum zlata, zatím dodržuje zákaz vjezdu nákladních vozidel a traktorů umístěný ve středu 25. září na přístupové cestě ke Štole Naděje. Na začátku léta se ze štoly odváželo přes obec Červená nedaleko Kašperských Hor asi 60 tun horniny denně. V poslední době se podle našich informací vozilo až 200 tun. Na úzké silnici to představovalo nebezpečí nejen pro protijedoucí vozidla, ale traktory ohrožovaly zejména chodce. Obyvatelé Červené byli rozhodnuti z těchto důvodů neposílat své děti do školy. Proto jsme po dohodě s dopravním inspektorátem v Klatovech přistoupili k umístění zákazové značky, řekl starosta Kašperských Hor.
Petr Roch, ČTI, 26. září

Koksovna bude uzavřena

OSTRAVA - Ostravské zastupitelstvo 25. září nevyhovělo žádosti generálního ředitele a. s. Vítkovice Václava Pastrňáka o prodloužení provozu koksovny do konce roku 1998. Schválilo návrh městské rady, podle kterého by měla vítkovická koksovna ukončit výrobu k 31. prosinci 1997. Odstavením koksovny dojde ke snížení zdravotního zatížení obyvatel v centru Ostravy.
Pavel Mittner, ČTI, 25. září

Teplo příští rok možná podraží

PRAHA - Až o jednu třetinu, tedy o 2,4 miliardy korun, plánuje vláda ČR pro příští rok snížit největší dotační položku - dotace na teplo pro domácnosti. Na tiskové konferenci po zasedání vlády to 11. září uvedl premiér Václav Klaus. Podle jeho slov toho vláda hodlá dosáhnout zvýšením maximálních cen tepla pro domácnosti, které uskuteční pravděpodobně 1. července 1997. V letošním roce dosáhne částka vynaložená na dotace tepla pro domácnosti celkové výše kolem sedmi miliard Kč. Příští rok by měly dotace poklesnout na 4,6 mld. Kč.

Česká vláda následně 25. září schválila návrh zákona o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie. Podle premiéra Václava Klause bude sociální příspěvek poskytován pouze domácnostem s centrálním vytápěním bytů. Jeho výše nebude vázána na skutečné výdaje domácností za teplo, ale na příjem domácností, tedy na životní minimum, řekl V. Klaus. Nárok na příspěvek budou mít pouze ty domácnosti, které se pohybují od hranice životního minima do jeho 1,6násobku. Ti, kteří jsou uvnitř tohoto intervalu, budou moci o příspěvek požádat, uvedl dále premiér. Sociální příspěvek bude zároveň sestupný. Orientačně to znamená, že ten, kdo má pouze příjmy rovnající se životnímu minimu, bude mít nárok na příspěvek přibližně ve výši 90 až 97 procent předpokládaného zvýšení cen tepla, u 1,4násobku to bude přibližně třetina a u 1,6 násobku 20 procent, pokračoval V. Klaus. Podle jeho slov je dalším charakteristickým faktorem tohoto příspěvku jeho dočasnost. Příspěvek bude vyplácen od 1.  července 1997 po dobu tří let, tedy do 30. června 2000. Zároveň se bude každým rokem snižovat. Označíme-li si jeho hodnotu první rok číslem 1, druhý rok to vynásobíme koeficientem 0,7 a třetí potom 0,4, zdůraznil premiér.
(čti)

Trasu okruhu prý ovlivňují Koukal a Bartoška

PRAHA - Starostové okrajových městských částí Prahy Křeslic, Újezdu u Průhonic, Letňan, Suchdola a Lysolají se domnívají, že hlavní roli ve snaze pražského magistrátu prosadit trasu expresního okruhu co nejblíže ke středu města, hrají pozemkové zájmy. Podle názoru starostů Křeslic a Újezdu u Průhonic do hry vstupují majitelé pozemků zájmově propojení s městskými zastupiteli, zvláště za Občanskou demokratickou stranu (ODS). Toto spojení podle starosty Újezdu u Průhonic Karla Klouda dokládají i jména primátora Jana Koukala a herce Jiřího Bartošky ve vedení společnosti Eurospektrum Group, která v poslední době získává pozemky v tzv. průhonickém kvadrantu, kde má být vybudován obří supermarket. K tomu, aby se takový gigantický supermarket vyplácel, musí jej denně navštívit zákazníci zhruba ve 30 až 50 tisících automobilech. Zásobovat jej bude 400 až 500 kamionů, odhaduje starosta K. Kloud. Ve výpisu z obchodního rejstříku, který ČTI získala, je J. Bartoška uveden jako místopředseda a. s. Eurospektrum Group a J. Koukal zde do prosince 1993 figuroval jako člen dozorčí rady. Další členkou dozorčí rady je Andrea Bartošková. Předmětem podnikání společnosti je mj. realitní činnost a koupě zboží za účelem dalšího prodeje. Tisková mluvčí pražského magistrátu Michaela Kinkorová dnes ČTI potvrdila, že J. Koukal v dozorčí radě společnosti Eurospektrum Group byl a vystoupil z ní půl roku po svém zvolení primátorem za ODS. J. Bartoška na otázku zpravodaje ČTI, zda tato společnost obchoduje s pozemky v průhonickém kvadrantu, dnes odmítl odpovědět.

Expresní okruh kolem Prahy podle starosty Křeslic Antonína Zápotockého nemá přednostně řešit dopravu mezi městskými částmi, ale především dálniční obchvat Prahy. Podle starosty Újezdu K. Klouda však magistrát hl. města Prahy ve všech variantách upřednostňuje propojení okrajových městských částí a situuje trasu okruhu tak, aby byla zároveň příjezdovou a zásobovací komunikací pro gigantická obchodní centra.
F. Peroutka, ČTI, 16. září

Přetne Sázavu další dálnice ?

S výstavbou dálnice D 3 z Prahy do Českých Budějovic souhlasí starostové středočeských obcí Jesenice, Jílové u Prahy, Kamenný Přívoz a Petrov u Prahy. Starostové se domnívají, že je to jediné možné řešení neudržitelné situace spojené s rychlým nárůstem individuálního automobilismu u nás.

Jak jsme již stručně informovali v minulém EkoListu, v současné době se chystá veřejné projednávání jednoho z nejkonfliktnějších úseků plánované dálnice podle zákona č. 244/92 o posuzování vlivů na životní prostředí. Jde o celkem 20,7 km dlouhý úsek z Jílového u Prahy přes Hostěradice do Neštětic, ve kterém má plánovaná dálnice mj. přetnout údolí řeky Sázavy v oblouku řeky mezi obcemi Kamenný Přívoz a Luka pod Medníkem. Několik kilometrů severně od Neštětic má být dálnice vedena skrz rozsáhlejší lesní komplexy pod Prostředním vrchem. Vybudování tohoto úseku by mělo přijít na více než 4,6 miliardy Kč a podle platného vládního usnesení z podzimu loňského roku by úsek měl být zprovozněn v roce 2004. Údolím řeky Sázavy je veden nadregionální biokoridor ÚSES (Územní systém ekologické stability), který je mj. významnou tahovou cestou ptactva. Autoři projektu dálnice se domnívají, že biokoridor lze alespoň částečně zachránit vybudováním tunelu, do kterého by se dálnice měla zanořit na pravém břehu Sázavy a z něhož by měl ústit most přes řeku.

Vybudování celé 170 kilometrové dálnice D 3 z Prahy až na státní hranice s Rakouskem do Českých Velenic by mělo stát 21,5 miliardy Kč. Dálnice by podle vládních záměrů měla kromě osobní dopravy sloužit i rozvoji tranzitní dopravy nákladní. Paradoxní v této souvislosti je, že Rakousko žádnou dálnici, která by navazovala na dálnici D 3 nestaví ani stavět neplánuje. Rakouská strana má naopak zájem o rozvoj kombinované přepravy kamiónových nákladů po železnici tak, jak je už dnes provozována po trase České Budějovice - Villach. O modernizaci železniční trati z Č. Budějovic do Linze jednal už na jaře letošního roku s ministerstvem dopravy hejtman Horního Rakouska Josef Puhringer. Ministerstvo dopravy sice modernizaci tzv. IV. tranzitního železničního koridoru z Prahy do Českých Velenic plánuje, ale mělo by k tomu dojít až po uvedení dálnice D 3 do provozu, protože na tuto investici nemá náš stát zatím peníze. O prodloužení kombinované dopravy až do Prahy ministerstvo neuvažuje.

Oproti v úvodu uvedeným čtyřem obcím, které se stavbou dálnice souhlasí, vytvořili starostové jiných deseti obcí na trase plánované dálnice sdružení Klid, které podobně jako ekologická sdružení požaduje vypracování alternativních projektů a posuzování dálnice jako celku, nikoli jenom jednotlivých kratších úseků. Obyvatelé a chataři z Luk pod Medníkem založili občanské sdružení Medník, které také protestuje proti vedení dálnice po plánované trase. Toto sdružení však požaduje pouze změnu projektu tak, aby dálnice byla vybudována o několik kilometrů východněji, tedy o něco dále od nemovitostí patřících členům sdružení.

Koncem srpna se k problému výstavby dálnice vyjádřil i ministr životního prostředí ing. Skalický: Neumím na tyto protesty reagovat, musím si nejprve prostudovat všechny materiály prohlásil tehdy pro ČTI. Zároveň řekl, že se chce v nejbližší době sejít s ministrem dopravy a otázku výstavby dálnice s ním projednat. Do uzávěrky tohoto čísla se MŽP k dálnici D 3 přes naše dotazy nevyjádřilo. Pokud ministerstvo zaujme k problému nějaký postoj, budeme o tom v příštím EkoListu informovat.
Jiří Neustupa

Obrázek
Přibližně v těchto místech by měla plánovaná dálnice D3 přetnout údolí Sázavy.
Foto: Jiří Neustupa/EkoList

Kterak popílkáč vesnici pohltil

Byl jednou jeden kopeček
a pod ním stál domeček.
Těch stavení tam bylo víc,
dnes už tam není zhola nic.

Ačkoliv, kdybychom tvrdili, že tam není vůbec nic, lhali bychom. Něco by se na našem smutném místě přece jenom našlo. A není toho málo - popílek. Jezero popílku. K pochopení toho, kde se tu vzalo, se musíme podívat trochu zpět.

Byla jednou jedna vesnička jménem Debrné. Našli bychom ji v malebném údolí asi pět kilometrů za Trutnovem. Nestarší písemné záznamy, potvrzující existenci této obce, sahají až do roku 1260, kdy byla Vítkem z Úpy věnována novému trutnovskému špitálu. Pozdější kroniky, školní i obecní, zachycující osudy Debrného, se bohužel ztratily, anebo, a to je pravděpodobnější, jsou v soukromých rukou. Takže další zmínku o této vesnici nalézáme až roku 1901. Dozvíme se z ní, že zde v 84 domech žije 411 obyvatel německé národnosti. A jak je zřejmé, museli v bouřlivých měsících po skončení druhé světové války své domovy opustit. Prázdná vesnice začala být znovu osidlována. Většina novousedlíků měla k tomuto místu vztah, řekněme, vlažný. Podle vyprávění některých z nich se obyvatelé vesnice moc neznali, o nějaké vzájemné soudržnosti nemohla být ani řeč.

Na přelomu padesátých a šedesátých let se několik kilometrů odtud začala stavět tepelná elektrárna (Elektrárna Poříčí). Samozřejmě vyvstal i velký problém: kam s popílkem? Ten se zprvu svážel za Trutnov na dvě haldy. Toto uskladnění se však ukázalo jako nevhodné - popílek byl roznášen větrem, což lidem v okolí velmi znepříjemňovalo život. Kdosi přišel s řešením: smíchá-li se popílek s vodou, jeho prašnost se odstraní. Takto vzniknuvší směs se bude potrubím dopravovat do speciálně k tomuto účelu vybudované přehrady.

Jako vhodné místo bylo vybráno právě údolí, kde se nacházela vesnička Debrné. V té době zde podle pamětníků žilo asi 50-60 lidí, byl zde kostelík, škola, obchod a hospoda. Místní obyvatelé se díky již zmíněným vzájemným vztahům nedokázali mezi sebou dohodnout a vzepřít se rozsudku smrti, který byl vynesen nad jejich domovy. Jeden po druhém brali peníze nabízené elektrárnou a začali se stěhovat do okolních vesnic nebo do Trutnova. Krutý osud více jak sedm set let staré obce, kde se podle některých nacházelo i několik památkově chráněných budov, se začal naplňovat. Koncem sedmdesátých let už zde žilo pouze pár vytrvalců, kteří nakonec rádi (škola i obchod byly zrušeny, doprava do města byla špatná) opustili své domovy. Mezitím už byly vystavěny hráze a údolí se začalo plnit šedavou směsí.

Zřejmě se zde nabízí otázka, proč vůbec tento text vznikl. Toto vše se odehrálo v době hluboké totality, Debrné už z map zmizelo, lidé jsou odstěhovaní a místní si již na popílkáč zvykli. Nikdo už na tom nic nezmění.

Chtěli bychom Ti však, milý čtenáři, toto smutné místo navrhnout jako tip na výlet. Zcela jistě při něm srdce nepookřeje jako při putování po našich krasech a rájích, ale nabízí se zde něco jiného. Především bude nejspíš každý zděšen pohledem, který se mu naskytne; mezi zelenými kopečky Podkrkonoší působí obrovská přehrada pokrytá šedavým povlakem opravdu děsivě. Ale hlavně se zde každému nabízí možnost k pochopení spousty souvislostí; stojíte-li na dnes již více než padesátimetrové vrstvě vyschlého popílku, dostává téměř abstraktní pojem energie zcela konkrétní formu odporné šedavé hmoty. V této chvíli se každému zřejmě ujasní i termín zbytečně vyrobená a spotřebovaná energie - každá promrhaná kilowatthodina se stane něčím zcela hmotným, na co si každý může sáhnout vlastníma rukama. A možná tu člověk v lůně Krakonošova království může pochopit něco velmi důležitého o podstatě naší civilizace, která bez pardonu připravuje lidi o jednu ze základních životních jistot - o domov a která bez zaváhání zničí něco, co vznikalo celá staletí. A snad si tu každý uvědomí i něco o sobě samém. (Spojení: vlaková zastávka TrutnovPoříčí a ptejte se po popílkáči)
Marta Honzů

Obrázek
Potrubí přivádí do nádrže popílek smíchaný s vodou.
Foto: Jan Raclavský

Jednání o skleníku pokračují

Zatímco pan premiér Klaus existenci změn klimatu odmítá, většina klimatologů je jiného názoru. Světové společenství se po Summitu Země v Rio de Janeiro, kde byla přijata Rámcová úmluva o změnách klimatu, sešlo ještě dvakrát: v roce 1995 v Berlíně a v červenci 1996 v Ženevě.

Zatímco Berlínská konference skončila neúspěchem, kdy se na jedné straně střetly ohrožené ostrovní země, podpořené některými zeměmi evropskými (jako bylo třeba Německo) a na straně druhé USA a státy OPEC, na konferenci v Ženevě k jistému, byť dílčímu úspěchu došlo. Zúčastnění delegáti se totiž (navzdory nechuti zástupců zemí OPEC a Ruska) dohodli, že se (do roku 1997) dohodnou. Přestože dosud není zřejmý mechanismus, jakým k této dohodě dojde, velké naděje jsou vkládány do konference v japonském Kyótó, plánované na prosinec 1997.

V souvislosti s tím kritizují české nevládní organizace Program energetických úspor a Národní klimatický program plány Českých energetických závodů vybudovat v severních Čechách novou tepelnou elektárnu s výkonem 600 MW. Podle Petra Hlobila z Programu energetických úspor bude taková výstavba znamenat mimo jiné i zvýšení emisí CO2 za Českou republiku o 2-3%.
Jan Činčera