Polští novináři vyzvali obyvatele k protestům kvůli plánu přetnout jedinečné údolí rychlostní silnicí
Sporných míst je přitom mnohem víc. Ve hře jsou dvě základní varianty. Zatímco politici dávají přednost variantě, která by Viu Balticu vedla kolem města Bialystok (sídlo podlaského vojvodství), ochranáři prosazují trasu přes město Lomža. V čem je rozdíl? Rychlostní silnice přes město Lomža by byla kratší a k přírodě šetrnější. Ekologické organizace proto požadují posouzení dopadů obou variant na životní prostředí a až na základě tohoto posouzení rozhodnout, kudy rychlostní silnice povede. Vláda s tím souhlasí, někteří politici už ale veřejně vyhlašují, že vybrána byla bialystocká varianta. Na její výstavbě už se dokonce pracuje - alespoň to tvrdí nevládní organizace, podle nichž se při rekonstrukci stávající cesty už viditelně připravuje její rozšíření na víc pruhů. Bialystocká trasa přitom prochází Biebrzanským národním parkem, chráněnou oblastí Knyszynských lesů a víc než lomžská trasa i chráněnou oblastí Augustowských lesů. Podle aktivistů polské Dílny pro všechny bytosti (Pracownia na rzecz Wszystkich Istot), Greenpeace, WWF a dalších organizací jsou to všechno místa, která by měla být chráněná evropskými předpisy. "Bialystocká trasa je vážně ohrožuje," tvrdí unisono.
Údolí Rospudy. Zatím bez estakády. | |
Foto: Kamila Brzezińska/Save Wetlands Association |
Ředitel Biebrzanského parku Adam Sieńko ovšem situaci tak černě nevidí. Podle něj bude silnice procházet parkem v nejužším místě - a navíc v prostoru, kde už dnes silnice je. Při rozhovoru zdůrazňuje, že mluví o rekonstrukci (nikoli o nové silnici), a ta mu připadá pro park spíš užitečná. Dnešní most je totiž na náspu a údolí řeky není proti případným haváriím nijak chráněno. Nový, delší a do parku nezasahující most by měl podle něj situaci zlepšit.
Aktivisté i mnozí přírodovědci však zdůrazňují, že velkým problémem bialystocké trasy nebude jen vedení silnice skrz chráněná území, ale i narušení cest, kterými se krajinou pohybují zvířata. To by mohlo vést k rozdělení populací například velkých šelem a k jejich postupnému zániku. Ladislav Miko z ředitelství Evropské komise pro ochranu přírody, který se byl v únoru na situaci v severovýchodním Polsku podívat, jim dává za pravdu, zároveň však upozorňuje, že koridory pro migraci zvířat kvůli husté dopravě nefungují už dnes. Navíc je skeptický k tomu, že by se podařilo vybudovat rychlostní silnici jinudy než přes Bialystok. "Je to sídlo vojvodství, pochybuji, že by tamní politici nechali svoje město stranou," řekl EkoListu. Řešení by proto podle něj mohlo být ve vedení bialystocké varianty v linii současné frekventované silnice. K tomu by se ale muselo postavit několik přechodů a nadchodů (tzv. ekoduktů) pro zvířata. Podle ředitele Biebrzanského parku Adama Sieńka by nejlepší bylo zrekonstruovat jak cestu přes Bialystok, tak přes Lomžu. "Dopravní zátěž by se tím rozložila," vysvětluje. Všem těmhle problémům se ale podle aktivistů dá jednoduše vyhnout - postavením lomžské varianty.
Čím je vlastně údolí Rospudy a jeho okolí cenné? Už dnes patří mezi chráněná území Natury 2000 podle směrnice o ptácích. Hnízdí tu orli křiklaví a mořští, jeřábi popelaví, tetřevi hlušci, jeřábci lesní, chřástalové kropenatí a polní atd. Především ale v údolí dosud nebyly nijak narušeny vodní poměry, takže je velmi cenné i z hlediska výskytu ojedinělých rostlin. "Ten mokřad je skutečně nádherný," souhlasí Ladislav Miko z ředitelství ochrany přírody Evropské komise.
Ochranáři (včetně polské Státní rady ochrany přírody, což je poradní orgán ministra životního prostředí) a ekologické organizace proto soudí, že by údolí Rospudy mělo patřit i mezi území chráněná podle směrnice o stanovištích. Zatím tomu ovšem brání přístup polské vlády, která ustupuje tlaku vodohospodářů a lesníků. Výsledkem je, že Polsko je na tom z přistoupivších zemí EU ohledně Natury 2000 vůbec nejhůř a některá velmi cenná území do ní vůbec nezahrnulo. Evropská komise proto se stavem Natury v Polsku není spokojená a požádala Polsko o nápravu. Odpověď z Polska by měla do Bruselu dorazit do konce roku. Zatím kvůli své laxnosti Poláci nemůžou některé projekty financovat z evropských fondů, hrozí jim ale i řízení u Evropského soudního dvora s následnými citelnými pokutami. Aktivisté a mnozí přírodovědci jsou přesvědčeni, že vybudováním estakády nad chráněným údolím se poruší unijní, a tím i polské právo. "I kdyby to však bylo v souladu s legislativou, je každopádně obrovská škoda takové místo zničit," připomíná Ladislav Miko.
Přírodě severovýchodního Polska se EkoList věnuje v několika článcích:
|
Polský ministr životního prostředí Jan Szyszko nejdřív v březnu oznámil, že se pod údolím vybuduje tunel. Ve svém konečném rozhodnutí, které představil na tiskové konferenci 17. července, dal ovšem stavařům na výběr dvě varianty: buď tunel, nebo estakáda. Stavaři si pochopitelně vybrali estakádu, podle podmínek daných ministrem k ní ale musejí ještě přidat dva nadchody pro zvířata a za pokácené stromy provést náhradní výsadbu. Polské ředitelství silnic (Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad - GDDKA) a někteří přírodovědci, kteří pro ně zhotovovali expertizy, se domnívají, že estakáda údolí nezničí. Povede prý daleko od míst, kde roste toříček jednohlízný (ten se v Polsku podle přírodovědců nachází pouze v údolí Rospudy), výrazně se prý nedotkne ani stanovišť dalších vzácných druhů rostlin. Některé chráněné ptáky sice ohrozí, ale ne významně. Ochranáři s aktivisty ovšem dokumenty silničářů považují za tendenční a namítají, že údolí zničí už jen přítomnost estakády se vším tím hlukem a zplodinami, navíc nosníky estakády budou zapuštěné do dna údolí a těžko si pak představit, že by na jeho cennosti žádný vliv neměly. Nemožné jim rovněž připadá, že by stavaři dokázali všechny zničené přírodní hodnoty na jiném místě nějak znovu vytvořit, tedy "kompenzovat", jak je nařízeno v rozhodnutí ministra. "Mokřady v údolí Rospudy vznikaly tisíce let - nevím, jak by něco podobného dokázali nahradit," říká Adam Bohdan z ekologické organizace Dílna pro všechny živé bytosti.
"Wajrak se připoutá ke stromu? Tak to já se taky připoutám ke stromu!" přidal se k němu o pár dní později osmdesátiletý režisér Andrzej Wajda, jenž se narodil v městečku Suwalki nedaleko údolí Rospudy. "To je skvělé," říká k Wajdovu rozhodnutí Adam Wajrak. A pak si neodpustí do telefonu dodat: "Samozřejmě, že budou vítáni i protestující z Čech."
Jak vše pokračuje? Pod petici Gazety Wyborczí proti vedení rychlostní silnice přes údolí Rospudy se podepsalo asi 150 tisíc lidí a prezident Lech Kaczyński vyzval jak politiky, tak silničáře, aby využili všech možností, jak se údolí vyhnout. Přípravy k výstavbě estakády ovšem pokračují. Vojvoda Jan Dobrzyński v polovině října rozhodl, že obchvat procházející údolím Rospudy není v rozporu se zákony na ochranu přírody. Ekologické organizace následně oznámily, že se proti rohodnutí odvolají k ministru životního prostředí. Poslední říjnový den Adam Wajrak společně se zástupci nevládních organizací donesli prezidentovi archy s oněmi 150 000 podpisy. Doufají, že se Lech Kaczyński k věci znovu vyjádří v nejbližších dnech.
Text je převzat z tištěného EkoListu 10/2006.
reklama