Okolí jižního pólu láká i české vědce, zkoumají tání ledovců

Česká věda má své zázemí i v tak vzdálených místech, jako je ostrov Jamese Rosse v Antarktidě. Každou zimu, kdy na jižní polokouli panuje léto, se do stanice J.G. Mendela vydává 16 až 20 badatelů, kteří zkoumají přírodu na okraji trvale zaledněné oblasti. Ostrov zmapovali cestovatelé na počátku 20. století, kdy dobývání neznámých částí Země vrcholilo. O něco později zvítězil v těsném závodě o dosažení jižního pólu Roald Amundsen, od jehož úmrtí 18. června uplyne 90 let.

V nehostinné oblasti Antarktického poloostrova, u něhož leží i ostrov Jamese Rosse, se letní teploty pohybují mezi minus 5 a 5°C. Doprovází je často silný vítr, který pocitovou teplotu sráží až k minus 20°C. Přesto se od ledna do poloviny března najde každý rok dost českých vědců, kteří na ostrov přilétají či připlouvají proto, aby se věnovali výzkumu. Monitorují změny permafrostu, ledovců, ale také různé druhy rostlin, živočichů a hlavně mikroorganismů. "To, co výzkumy spojuje, je téma odezvy přírody na klimatickou změnu,“ řekl geograf z Masarykovy univerzity v Brně Daniel Nývlt, vedoucí českého polárního výzkumného projektu v oblasti Antarktidy.

Jako základna pro výzkum slouží českým vědcům stanice J. G. Mendela. Fungování této české polární výzkumné infrastruktury zabezpečuje ministerstvo školství. "Stanice byla postavena v letech 2005-2006 a její kapacita je 16 až 20 lidí. Kromě Čechů sem jezdí pracovat také Argentinci, Chilané, Britové a v poslední době i třeba Němci," řekl Nývlt. Většinu energie, 50 až 75 procent, získává stanice z obnovitelných zdrojů, tedy z fotovoltaiky a z větrných turbín. Zbytek obstará dieselový agregát.

Pokud to počasí dovolí, tráví vědci dny v terénu. Pohybují se většinou pěšky, pro plavbu do vzdálenějších částí ostrova využívají gumové čluny s motorem nebo čtyřkolky na přepravu vědeckého vybavení a dalších potřeb. Někdy se utáboří ve vzdálenějších částech ostrova i na několik dní, například aby mohli zkoumat promrzlou půdu nebo ledovec. "Každý den má někdo službu, to znamená ,že zůstává na stanici, vaří pro ostatní a také obsluhuje vysílačku," popsal denní režim vědec. Osobně strávil zimu, tedy antarktické léto, v Mendelově stanici už desetkrát.

Jedním z témat, kterému se čeští vědci včetně Nývlta věnují, je výzkum ubývání ledovců. Na ostrově Jamese Rosse nastal největší úbytek v 80. a 90. letech. "ezi roky 2000 až 2015 se zastavil, dokonce jsme sledovali mírný nárůst. Ale v roce 2016, který byl nejteplejší, nastal opět úbytek,“ uvedl Nývlt. Britští a američtí vědci v nejnovějším čísle časopisu Nature zveřejnili studii, podle které se na Antarktickém poloostrově a v západní Antarktidě za posledních 25 let zrychlilo ubývání ledovce pětkrát. "Nepochybně se to bude zhoršovat. I kdybychom v tuto chvíli zastavili veškeré emise skleníkových plynů, ještě dalších 50 až 60, možná i 80 let by teplota rostla," komentoval jejich závěry vědec.

Antarktida je podle něj největší stabilizátor klimatu a pro život člověka a savců je nezbytné, aby zůstala zaledněná. "V období svrchní křídy, kdy byla Země bez ledovců, byla teplota oproti dnešku o 15°C vyšší. Je to doba, kdy žili dinosauři. Pro teplokrevné savce nebyla vůbec vhodná, tehdejší savci dorůstali jen malých rozměrů, protože větší by se neuchladili," řekl vědec. Výsledky výzkumů z Antarktidy by podle něj měli politici brát vážněji než dosud. "Jinak tím zaděláváme na problém ne sobě, ale našim pravnoučatům a prapravnoučatům," uvedl.

---

reklama

---