https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kurovcova-kalamita-patri-k-nejhorsim-v-historii-hrozi-rozsireni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kůrovcová kalamita patří k nejhorším v historii, hrozí rozšíření

14.12.2018 13:30 | PRAHA (ČTK)
Současná kůrovcová kalamita je největší v historii českých zemí.
Současná kůrovcová kalamita je největší v historii českých zemí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
České lesy v současnosti devastuje kůrovcová kalamita, podle některých odborníků nejhorší v novodobé historii či za posledních 200 let. Ministr zemědělství Miroslav Toman dnes představil některá opatření, kterými chce ministerstvo pomoci vlastníkům vyrovnat se s kalamitou.
 

Výběr informací o kůrovcové kalamitě v Česku:

- Letos v listopadu řekl náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Petr Zahradník, že současná kůrovcová kalamita je největší v historii českých zemí. Kůrovec podle něj letos zřejmě napadne 12 až 15 milionů m3 dřeva po zhruba šesti milionech m3 loni.

- Současná kůrovcová kalamita podle Zahradníka začala v roce 2003 a do konce roku 2017 při ní kůrovec napadl přes 20 milionů metrů krychlových dřeva. Kalamitu lze podle Zahradníka rozdělit na tři etapy. První etapu v letech 2003 až 2004 spustilo abnormální sucho a dlouhé teplé léto v roce 2003. Druhou etapu odstartovaly orkány Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008, po kterých se nepodařilo včas zpracovat polomy, a nynější etapa začala v roce 2015 po abnormálním suchu.

- Také podle portálu ministerstva zemědělství eagri.cz je současná kůrovcová kalamita svým rozsahem největší v novodobé historii. V roce 2015 byly zpracovány více než dva miliony metrů kubických smrkového dříví napadeného kůrovci, v roce 2016 to bylo již přes čtyři miliony a v loňském roce podle eagri.cz více než 5,5 milionu metrů krychlových. V loňském druhém pololetí bylo navíc dalších zhruba čtyři miliony metrů krychlových hlavně smrkového dříví poškozeno (vyvráceno nebo zlomeno) větrem, přičemž část těchto polomů může být živnou půdou pro další množení kůrovců.

- Těžba dřeva v českých lesích loni stoupla o desetinu na rekordních 19,4 milionu metrů krychlových. Pokořila tak rekord z roku 2007, kdy lesníci likvidovali dřevo poničené orkánem Kyrill. Téměř tři pětiny loni představovala nahodilá těžba, tedy zejména odstraňování stromů napadených kůrovcem a likvidace polomů. Nejvíc dřeva se vytěžilo v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, výrazně převládala těžba jehličnanů.

- Sdružení místních samospráv letos v létě upozornilo na nedostatečnou státní kontrolu vlastníků soukromých lesů, kteří v mnoha případech nedělají nutná opatření proti šíření škůdce.

- Kritika letos mířila také na Lesy ČR za to, že údajně zanedbaly preventivní opatření proti šíření kůrovce, zvláště na Moravě. V květnu byl z funkce odvolán generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.

- Koncem listopadu informovali Piráti, že státní podnik Lesy ČR podle výsledků kontroly České inspekce životního prostředí (ČIŽP) přispěl minimálně mezi lety 2015 a 2017 k vědomému šíření kůrovcové kalamity na Moravě a ve Slezsku, když nejednal v souladu s lesním zákonem. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová ČTK napsala, že se závěry inspekce podnik zásadně nesouhlasí a že se ČIŽP nevypořádala s jeho námitkami.

- Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je současná situace bezprecedentní, doposud nejhorší. Nejvíce jsou nyní podle něj postiženy Moravskoslezský kraj a Kraj Vysočina. Podle Brabce je třeba najít pracovníky na pomoc s likvidací napadených stromů, třeba i v zahraničí.

- Podle listopadového vyjádření Zahradníka pružnou reakci na kůrovcovou kalamitu ztěžuje i zákon o zadávání veřejných zakázek či omezené možnosti asanace kůrovcového dřeva chemickými prostředky u drobných vlastníků. Likvidace kalamity podle něj bude trvat roky a oproti dřívějším kalamitám bude její zvládnutí v řadě ohledů složitější. Například proti stavu před rokem 1989 nyní nelze direktivně nařídit, aby se technika a lidé přesunovali do míst kalamity, řekl Zahradník na Sněmu lesníků.

- Letos v červnu řekl pověřený šéf Lesů ČR Tomáš Pospíšil týdeníku Respekt, že je tvrzení, že kalamita je nejhorší za 200 let, určitá mediální zkratka. "Jen je třeba mít na paměti, že od konce 18. století se naše lesy samozřejmě hodně proměnily. Tehdy jich byla zhruba polovina a byly naprosto zdecimované," řekl.

- Podle Pospíšila je dnešní plocha lesů největší v historii. "Také je třeba říct, že byly i větší kalamity. Po první světové válce padlo kvůli škůdcům přes 100.000 hektarů lesa, v 70. a 80. letech imise zničily přes 80.000 hektarů. My teď po pěti kalamitních letech máme holiny na 40.000 hektarů. Z tohoto pohledu tedy dnešní stav ještě není nejhorší. Ale rozhodně ho nechci bagatelizovat. Hrozba dalšího šíření (kůrovce) je obrovským rizikem," řekl s tím, že příměr s 200 lety platí v množství poškozených stromů, v rozsahu zasaženého území a zejména v hrozbě dalšího šíření.

- Podle dřívějšího vyjádření Zahradníka pro Lidové noviny je současná kůrovcová kalamita z hlediska nebezpečnosti "největší kalamita v celé naší historii, zcela jistě od narození Krista". Podle něj jsou doložené kalamity kůrovce už od 16. století. Velká kalamita kůrovce byla na Šumavě například v letech 1868 až 1878. V poválečném období byla první velká celoplošná gradace kůrovce v letech 1945 až 1952, k čemuž přispělo zanedbání péče o lesy během války a abnormálně suchý rok 1947. Další velká kalamita přišla v 80. letech, kdy byl velmi suchý rok 1983.

- Ministr zemědělství Miroslav Toman dnes představil některá opatření, kterými chce ministerstvo pomoci vlastníkům vyrovnat se s kalamitou. Stát chce především uvolnit kapacitu na těžbu kůrovcového dříví a také jednat o snížení DPH na palivové dříví, což by mělo zvýšit poptávku.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Štemberk

14.12.2018 19:09
Kůrovcem jsou ohroženy hlavně smrkové monokultury. Pokud budou nahrazeny smíšenými lesy, situace by se měla zlepšit.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.12.2018 20:06 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Smrkové monokultury se měly nahradit smíšenými lesy už dávno. Protože pěstovat smrk bylo finančně výhodnější (kvůli obnově, výchově, následnému zpeněžení), tak máme lesy takové, jako máme.
Jinak než nové lesy trochu odrostou bude trvat v řádech desítek let. Jistým řešením by mohlo být použití přípravných rychle rostoucích dřevin při obnově kalamitních holin (např. břízy nebo osiky).
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

15.12.2018 00:48 Reaguje na Jan Škrdla
A co pak s břízou a osikou? Když se tam nový les nevysadí hned a ta plocha není příliš suchá, tak to tam samo vyroste z náletu.
Odpovědět

Jan Škrdla

15.12.2018 20:41 Reaguje na Jaroslav Štemberk
V současnosti se asi nejvíce používají jako palivo nebo na celulózu. Budoucnost mají např. při výrobě OSB desek nebo jiných konglomerovaných materiálů. Nejkvalitnější sortimenty lze využít na výrobu dýh, OS lze využít třeba na obložení v saunách.
Hlavní poslání těchto dřevin je příprava stanoviště na velkých kalamitních holinách (viz komentář co psal Petr Jílek). Takový buk nebo jedle jsou stínomilné dřeviny a na velkých holinách jim to moc nesvědčí.
Pokud plocha zaroste takovou břízou, osikou, jeřábem nebo i jívou, tak je velké plus. Pokud je na stanovišti trvale mokro, tak by se tam mohlo dařit i olši. Vyřezávat přípravné dřeviny a místo nich vysazovat cílové je nejen proti přírodě, ale i proti zdravému rozumu.

Odpovědět
VK

Václav Kain

15.12.2018 08:49
Vidím,že každý je specialista co by se mělo a nebo nemělo vysazovat.Ale pověřit ministrem takového Bursíka to byla rána.Na této kalamitě budou profitovat firmy těžící dřevo.Mezi největší patří Agrofert.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.12.2018 09:20
Dokud budeme tolerovat kafrání nevzdělaných ekologogů do péče o lesy, dotud se nic pozitivního na tomto poli nestane.
Odpovědět

Jan Škrdla

15.12.2018 13:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Asi si plete pojem ekolog a ekologický aktivista.
Ekolog je člověk vzdělaný v oboru ekologie. Pokud se jedná o odborníka v oboru ekologie lesa, tak ten by měl do péče o lesy mluvit co nejvíce.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

15.12.2018 10:47
Podívejte se v lesích, případně na rumištích, co narostlo pod břízou, či osikou, která ta kdysi nalétla. Je to pionýrská dřevina, apod ní po čase podrůstají další, už jiné stromy.
Odpovědět
mr

17.12.2018 23:41 Reaguje na Petr Jílek
To je sice hezké, ale hospodářské lesy jsou od toho, aby se v nich hospodařilo = BYL Z TOHO EFEKT. A ten máte leda kvalitou, množstvím a realizovanou cenou za určitý čas. Snění si zkuste ve svém soukromém lese, když na to máte finance.
Odpovědět

Jan Škrdla

18.12.2018 16:20 Reaguje na
Asi jste to nepochopil, pod krytem přípravných dřevin se těm cílovým stínomilným daří daleko lépe. Pokud je rozumně prosvětlený tak pod ním zdárně odrůstají, kdežto na velké holině strádají. Jinak holosečné hospodaření je jedním z důvodů, proč z našich lesů téměř vymizela jedle bělokorá.
Odpovědět
mr

19.12.2018 17:18 Reaguje na Jan Škrdla
Sázet JD na holinu může leda Neználek. Ta šla odjakživa do podrostu. Nevymizela však, jak píšete. To byste lesáky už sakra moc podceňoval. Žel, chutná zvěři a ta byla a je přemnožená. Navíc, jaksi v minulosti, tu byly imise, dnes je významná i václavka, korovnice. Je dosti náročná na vlhkost vzdušnou i půdní, i když má hluboké kořeny. Taky obnova je pomalá, takže byla nahrazována SM. Za dobu jejího obmýtí totiž otočíte SM skoro 2x a nezískáte na tom finančně nic. Tak si zase nenalhávejme. Je to leda ozdoba lesa, takže JD monokultury asi nikdy nebudou hrozit.
Odpovědět
MM

Milan Milan

15.12.2018 14:55
Pokud někdo vystudoval ekologii obdobným způsobem jako někteří právníci plzeňská práva,tak se ten pán neplete. Mimochodem bezzásahové zóny prosadili taky hlavy studované, přestože každý polgramotný člověk alespoň tuší že neléčená infekce může přerůst v otravu celého organismu. I stalo se, ale trestně právní odpovědnost nikdo nenese. A na jakousi politickou odpovědnost se taky nikdo nechystá. Přitom nejen finanční škody jsou obrovské, ale a snad i důležitější je současná devastace krajiny jako krásný odkaz budoucím generacím. Hlavně, že dotujeme kdejaký ranní nápad pana ministra.....
Odpovědět

Jan Škrdla

15.12.2018 21:01 Reaguje na Milan Milan
Pokud reagujete na můj příspěvek, tak bych vás chtěl doplnit.

Právě odborníci zaměření na přírodě blízké hospodaření navrhovali už 70tých letech přestavbu smrkových monokultur, ale kvůli jiným, co prosazovali nasazení těžké mechanizace se tak nestalo.
K těm bezzásahovým zónám můžu dodat, že na nich taky nebyly jednoznačná shoda. Znal jsem třeba jednoho krajinného ekologa a geobiocenologa, který bezzásahový režim na Šumavě zpochybňoval.
Na druhou stranu - pokud máte přírodě blízký porost (jako je třeba Boubín, Salajku nebo některé další maloplošky), tak je na místě nechat tam působit jen přírodu.


https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-zeman-bezprecedentni-kurovcova-kalamita-v-nasich-smrkovych-lesich-nespadla-z-nebe
Odpovědět

Jan Škrdla

15.12.2018 21:05 Reaguje na Jan Škrdla
Ten odkaz na konci je proto, kdybyste si chtěl o přečíst o problematice chřadnutí SM a nezúžoval to jen na problematiku národních parků.
Odpovědět
mr

19.12.2018 17:46 Reaguje na Milan Milan
O tom, že tu 30 roků vládnou nezodpovědní pit.mci, nejsem s vámi ve sporu. Ani v tom, že nesklizením těch peněz z ploch z nejcennější hmoty vznikly obrovské konkrétní škody a znehodnocení práce generací předků, jež by měl někdo konkrétní zaplatit. Každopádně bych však neměl nic proti tomu, když by se po jejich vymýcení nechaly ty pozemky svému osudu a dnes by na nich rostl stejný druhotný les, jenom by tam chyběly ty souše. Nevidím nic špatného na tom, že je Š bez hospodářské činnosti. Klidně bych ji nechal bezzásahovou celou. Stejně tak i porosty (např. příkré svahy), kde je neúměrná hodnota výnosů a nákladů.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist