Čína dokázala za čtyři roky vyčistit své ovzduší tak, jako to v USA trvalo třicet let. Což přineslo nečekaný problém

Čistší ovzduší nemusí být nutně výhra, zjišťují právě v Číně. Tato země dokázala od roku 2013 téměř nemožné: radikálně snížila množství znečišťujících prachových částic v ovzduší. Jenže tím nevědomky nastartovala nebývalý nárůst přízemního ozonu. Píše o tom ScienceAlert.

Když se v roce 2013 Čína konečně pustila do boje za čistší ovzduší, vzala to opravdu z gruntu. Kontrola smogové situace, likvidace plošného a bodového znečištění, proměna průmyslu, přechod na odlišný model energetiky, s výrazným zastoupením obnovitelných zdrojů energie. To vše s vládním dozorem a miliardami dolarů na inovace. Tahle snaha přinesla výsledek: to, že teď jde ve městech vidět na oblohu, si uvědomují všichni. Od zahájení kampaně také poklesla, zejména na východě země, koncentrace prachových polétavých částic PM 2,5 o 40 %.

Méně prachu, ale zato více ozonu

Je to radostná zpráva, kterou dokládá záznam z jedné tisícovky meteorologických stanic Nankingské technické univerzity a jejich kolegů z Harvardu. Přesto ale není důvod k veselí. Spolu s úbytkem částic PM 2,5 totiž začalo v ovzduší přibývat ozonu. Ten je sice ve vyšších vrstvách atmosféry důležitý jako filtr proti zdraví škodlivému UV záření, ale při zemi je lidskému zdraví škodlivý. „Zatímco PM 2,5 klesá, ozon je na vzestupu,“ hlásí Ke Li, která se na Harvardské univerzitě zabývá výzkumem atmosféry. Ale proč?

Příčina nepotěší. Jak nyní doložili odborníci na chemii atmosféry Daniel Jacob a John A. Paulson, je to právě pokles prachových polétavých částic, které přímo způsobují nárůst ozónu. „Trochu nadneseně můžeme říct, že PM 2,5 částice sloužily jako houba, na kterou se vázaly hydroperoxy radikály, které spouští produkci ozónu. Vzduch zbavený znečišťujících částic teď s výrazně větší intenzitou produkuje přízemní ozón,“ říká Paulson. „Je to pro nás v podstatě neznámý a jinde nepozorovaný fenomén.“

Velký skok. Ale kam?

Čína totiž dokázala za čtyři roky vyčistit své ovzduší tak, jako to v USA trvalo třicet let. Ale právě tenhle razantní dynamický skok v kvalitě vzduchu způsobil efekt, který byl jinde ve světě pozvolným zlepšováním rozmělněn. „Nad čínskými metropolemi byl tak znečištěný vzduch částicemi PM 2,5, že to ochromovalo produkci ozonu,“ dodává Jacob. „Teď je ze zlepšení další zdroj problémů.“

Čína v současnosti řeší, jak se vypořádat v ovzduší ještě s těkavými organickými látkami a oxidy dusíku. Bez nich by měla začít koncentrace přízemního ozonu znovu klesat. „V krátkosti řečeno: Čína učinila významný krok kupředu, ale dobojováno ještě není,“ říká Li.

---

reklama

---