https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odlesneni-kvuli-kurovcove-kalamite-nese-hrozbu-dalsiho-vysychani-krajiny.na-zalesneni-nejsou-penize-a-dost-mozna-ani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odlesnění kvůli kůrovcové kalamitě nese hrozbu dalšího vysychání krajiny. Na zalesnění nejsou peníze a dost možná ani sazenice

25.3.2019 08:57 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kovár Lukáš / Vojenské lesy a statky ČR
Kvůli suchu a kůrovcové kalamitě jsou ohroženy lesy na téměř milionu hektarů rozlohy ČR. Pokud nebudou rychle obnoveny, hrozí další masivní vysychání krajiny. Vlastníci lesů ale na obnovu často nemají peníze. Hrozí také, že prostě nebude dostatek sadebního materiálu. Obrací se tedy na stát, aby jim pomohl, podobně jako pomáhá zemědělcům. To je závěr tiskové konference pořádané Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).
 
„Je tisíciletou zkušeností, že odlesnění vede k vysychání krajiny a poklesu srážek,“ uvedl přírodovědec Jak Pokorný ze sdružení ENKI v Třeboni. Odkazuje tak na historii civilizací, které vyschly. „Nejednáme stejně? Já myslím, že ano. Jenom zrychleně,“ dodává.

Současná krize v lesnictví nemá podle lesníků obdoby. Sešlo se působení suchých let a rozšíření lýkožrouta smrkového. „V historii není dokumentováno, že bychom se potýkali s podobnou kůrovcovou kalamitou,“ říká Vít Šrámek, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Podle něho bylo za poslední čtyři roky kvůli kůrovci vytěženo zhruba 25 milionů kubíků dřeva. To odpovídá velikosti kůrovcové těžby za období 19 let mezi roky 1963–2002. Plocha, na kterou se dá tento objem dřeva přepočítat, je zhruba 100 000 ha lesa. To je území odpovídající imisní kalamitě v 70. a 80. letech. Rozsah současné kalamity bude ale dále narůstat.

„Smrk máme na 1 300 000 ha. Z toho zhruba 1 000 000 ha může být napadeno a zlikvidováno kůrovcem,“ uvádí dál Vít Šrámek. „Situace graduje exponenciálně a obávám se, že z hlediska vývoje do budoucna nemáme žádné pozitivní zprávy,“ konstatuje.

Proč je v zájmu státu pomoct vlastníkům při obnově lesa?

Majitelé lesů a lesníci upozorňují, že nejde jenom o stromy. Lesy ovlivňují klima a zadržování vody v krajině. „Když nebude les, nebude voda,“ shrnuje to František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. „Bez finanční podpory nejsou vlastníci lesa schopni lesy obnovit,“ doplňuje.

„Les a voda jsou hodně spojité nádoby,“ zdůrazňuje Vít Šrámek. „Bez podpory obnovy lesů všemi dostupnými prostředky jsou zcela reálná rizika zvyšování teplotních výkyvů, poklesu vlhkosti vzduchu a tím i srážek, výrazného snížení zadržování vody v krajině, zvýšení eroze a nárůstu rizika povodní, ale i zhoršení kvality vody ve zdrojích,“ varoval Šrámek.

„Když nebude les, nebude voda,“ říká František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů.
„Když nebude les, nebude voda,“ říká František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů.
Foto | Jan Stejskal / Ekolist
„Majitelé lesů upozorňují na závažnost situace politickou reprezentaci již řadu měsíců a žádají o finanční pomoc na obnovu lesa. Aktuálně je na pořadu dne příprava rozpočtu na příští rok a tam se ukáže, zda vláda myslí pomoc lesům a boj proti suchu vážně,“ připomněl František Kučera. Vlastníci lesa upozorňují na to, že přicházejí o značnou část příjmů, z nichž financovali mimo jiné obnovu lesa. Cena dřeva totiž klesá spolu s tím, jak roste jeho množství.

Zatímco Lesy města Písek prodávaly kubík dřeva v roce 2015 za cca 1699 Kč, v roce 2018 byla jeho cena 1239 Kč a odhad pro rok 2019 je 1000 Kč. „Máme ztrátu na hospodaření 24 000 000 Kč jenom tím, že prodáváme laciné dřevo,“ říká jednatel Lesů města Písku Václav Zámečník, a dodává: „To se nedá nahradit úsporami. Dotace na zalesnění jsou zatím jen kapka v moři. Lesáci by chtěli takovou podporu, jakou mají zemědělci.“ Zámečník odkazuje na dotace na plochu zemědělské půdy, kterých mohou zemědělci na rozdíl od majitelů lesů využít.

„Majitelé lesů, potažmo lesáci nabízejí společnosti nadstavbu zdravého prostředí, ale zároveň nesou finanční následky. Přimlouval bych se proto o náhradu vlastníkům lesů za poskytování ekosystémových služeb,“ dodává Zámečník.

Zdroje, které se v tuhle chvíli pro obnovu lesů hledají, ale nejsou jenom finanční. „I samotná obnova lesů bude velmi problematická,“ upozorňuje Vít Šrámek. „Rozlohy, které bude třeba zalesnit, jsou skutečně velké a my se obáváme, že v brzké době se dostaneme do problémů se zajištěním sadebního materiálu. Zejména pokud se chceme vyhnout smrku. Smrk nemá v nižších polohách budoucnost,“ reaguje Šrámek na otázku, jaké lesy se budou vysazovat, aby se předešlo kalamitní situaci v budoucnosti.

Vastníci lesů odkazují na nevyčíslitelné služby, které lesy dělají pro tvorbu klimatu a pro množství a vodu v krajině ne náhodně. Nedostatek vody je jeden z problémů, které zažívají především v letních měsících občané v celé České republice. Stejně tak vysoké teploty. Na zážitku chladivého prostředí, které les poskytuje, může hodnotu lesa pochopit každý.

„V roce 2016 jsme udělali malý průzkum návštěvnosti píseckých lesů. Jenom na čtyřech cestách nám od července do konce října proběhlo skoro 100 000 lidí,“ odkazuje Václav Zámečník na to, co může oslovit každého Čecha: hodnota lesu pro rekreaci, sport nebo houbaření.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

25.3.2019 05:35
A co nám brání tam ty uschlé stromy po kůrovci nechat. Na jejich místě vyroste nový les i bez nás. Člověče, co si myslíš, že jsi na planetě nejchytřejší, nechej to na Zemi.
Odpovědět
Martin S

Martin S

25.3.2019 14:53 Reaguje na Katka Pazderů
také mě to napadlo, možná že by tam ale vyrostly opět smrky a to asi není žádoucí :-/
Odpovědět
dm

david matoušek

25.3.2019 15:01 Reaguje na Martin S
Ono to smrkove zmlazeni nekde uz je i v tech nevhodnych polohach, co ted s tim???
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

25.3.2019 17:29 Reaguje na david matoušek
Opravdu mějme víru, ona si příroda poradí. Lesy se obnovují cyklicky, ale člověk je v porovnání s nimi tvor krátkověký.
Jeďte na španělský venkov, tam se podívejte. I náš smrk v nevhodné poloze, nebo uschlý po kůrovci, je les. Tam je jen step a někde už i poušť.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.3.2019 10:10 Reaguje na Katka Pazderů
Příroda si s tím, pochopitelně, neporadí. Třeba na té Šumavě proběhlo už ve středověku a raném novověku totální odlesnění a náhrada původních listnáčů smrkem. Nejbližší lesy, odkud by se tam mohla dostat nějaká semena listnáčů vhodných pro vyšší polohy, jsou vzdáleny stovky kilometrů. To se jinak než umělým vysazením žádoucích druhů řešit nedá.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

25.3.2019 05:37
Změna zákona s možností ponechání lesů nastojato, ta vyjde stát nejlevněji.
Odpovědět
MM

Milan Milan

25.3.2019 08:06 Reaguje na Katka Pazderů
To je ideální názor. Nic nedělat, skvělé. V hustě zasídlené krajině a zvlášť tak malé krajině musíme o své a budoucí životní prostředí pečovat. To čemu se říká kůrovcová kalamita je totiž především důsledek nečinnosti člověka, možná i na na popud nějakých "zelených mamlasů". Doufám, že se najde odvážný právník, který si prostuduje kdo co měl v péči o lesy dělat,jak ošetřovat, kdy likvidovat napadené dřevoa těžit při prvním výskytu škůdců, a proč nekonal. Odpovědnost státu nespočívá jenom v tupé buzeraci občanů a přenášení odpovědnosti za stav životního prostředí na ně, ale především v plnění svých povinností řádného hospodáře, k tomu disponuje pravomocemi i státními penězi..... Zmizí-li většina jehličnatých lesů, zmizí i část mikrosvěta, hub, živočichů atd. To není jen o stromech, které tak nějak hravě oželíme a počkáme dalších 100 let až tam něco naroste.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

25.3.2019 15:23 Reaguje na Milan Milan
To jste napsal pěknou hloupost. Kůrovcová kalamita je důsledkem činnosti člověka, a to vysazováním smrkových plantáží za účelem maximálního zisku. Pokud by se těžilo průběžnou probírkou, holá místa by přirozeně zarůstala dřevinami, pro které by byly místně nejlepší podmínky. Stát nikoho nenutí, aby vlastnil les. Naopak to vypadá, že nesmyslně podlehne vydírání soukromých vlastníků a nasype jim peníze.
Odpovědět
Sl

Slovan

25.3.2019 20:30 Reaguje na Milan Milan
Aha, takže se ten smrk do poloh, kde není přirozený dostal sám? Ona "kůrovcová kalamita" je hlavně důsledek činnosti člověka, který sázel smrkové plantáže. Byla jen otázka času, kdy se to stane, ne jestli. Také by mě opravdu zajímalo, které druhy v naší přírodě by utrpěly, pokud by se skladba lesa vrátila do přirozeného stavu - tedy převaha listnáčů. Pokud se totiž podívám na čistě smrkový a smíšený les, je tam vidět neuvěřitelný rozdíl. Smíšený les je plný života, smrkový úplný opak.

Ovšem vše byste věděl, pokud byste do lesa chodil. Je krásně vidět, co dokážou náletové dřeviny jako bříza. Ta roste velice rychle, šíří se přirozeně velmí rychle a ještě k tomu vytváří ideální podmínky pro jiné, hlavní, dřeviny. Takže žádných 100 let čekat nebudete a i kdyby ano... příroda si ten čas a klid za to, co jí denodenně děláme, prostě zaslouží.
Odpovědět
VK

Václav Kain

25.3.2019 06:43
Katka Pazderů=zelený mamlas.
A nyní si představte kdyby tady nebylo odborných pracovitých lidí a tento stát by kompletně měla řídit ta diletantská vládnoucí tlupa,jak by asi tato země dopadla.Tam kde to řídí stát je to opravdu vidět.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

25.3.2019 17:26 Reaguje na Václav Kain
Když myslíte. Lidem jejich názory nevyvracím. Tedy ani Vám. Jen nevím, z čeho soudíte, že Zelení nejsou pracovití? A Vy jste?
Já například jsem přirozeně líná. Ale mám i svou odbornou agendu.
Kupříkladu zmíněná kůrovcová kalamita je opravdu výsledkem konání člověka. Kdybychom to nechali na přírodě od začátku, kdy jsme přestali kácet lesy na palivo a přešli na uhlí a ropu a plyn, na Vysočině nebude téměř žádný smrk vysokohorského typu a v Hrubém Jeseníku tak polovina.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

25.3.2019 19:18 Reaguje na Katka Pazderů
Uvědomte si, že když se napadené dřevo nevytěží, tak se z něj bude kůrovec dál šířit a napadat další lesy oslabené suchem. Hospodářský les je produkční plocha, o kterou se má vlastník starat, aby mu přinášela užitek a zároveň působila pozitivně v krajině. Dřevo je důležitá surovina, která má výhodu, že pochází z obnovitelného zdroje a její zpracování a využití nemá oproti např. plastům zdaleka tak negativní vlivy na životní prostředí. Dopady toho, co propagujete, tedy drastické omezování produkce dřeva, by byly z ekologického hlediska výrazně negativní.
Odpovědět
mr

26.3.2019 19:53 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Sm je dřevina severských lesů - tajgy. Od dob ledových se u nás udržel leda v horách. Konkrétně u nás to bylo 1 000+ m.n.m. V minulosti ho však nenažrané tlupy diletantů vysadily i v klimaticky nevhodných oblastech, i když zkušenosti předchůdců od takové praxe varovaly. A dnes se tu najdou takoví mamlasi, co svádějí svoji blbost na jiné a mají tu drzost ještě žádat, aby jim tu jejich potvrzenou hloupost platil stát. Les člověka nepotřebuje k ničemu. Vyroste i bez něj. Lesníci by měli leda to čarování se světlem přivést k max. dokonalosti, jež je ve výsledku korunována bezsukatým sortimentem v max. délce. Když vidím kolikrát ty výsledky lesnické pěstební činnosti, tak jsem na pochybách účelnosti peněz narvaných do tohoto oboru školství za celou jeho existenci.
Odpovědět
mr

27.3.2019 10:52 Reaguje na Václav Kain
Doufám, že ty pracovité odborníky nehledáte mezi lespersonálem, jež nám dořídil lesy k dnešnímu stavu. O jiných oborech se ani nezmiňuji, jelikož tu odbornost všech těch dosavadních kapitánů nejvýstižněji charakterizuje inflace měny za posledních 30 let. Na ty vaše nesmysly velmi výstižně reagují také obyčejní občané v této diskusi:
https://www.novinky.cz/domaci/500435-vlastnici-lesu-zadaji-miliardy-na-obnovu.html
Odpovědět
JM

Josef Mozek

25.3.2019 15:37
Jaký smysl má les v soukromých rukou? Dokud to parádně vynáší, je ticho. Když se to podělá díky honbě za ziskem a tomu odpovídající skladbě lesů, nastaví se obě dlaně ke státu a přijdou pohádky. Např. o majitelích lesů, přinášejících společnosti nadstavbu zdravého prostředí. Kdyby majitelé lesů skutečně tento zájem měli, vypadaly by lesy jinak. Byly s smíšené, různověké, s mnohem lepšími funkcemi , než smrkové plantáže. Ale finanční profit z lesa pro majitele nižší....Takže pohádka zůstává pohádkou.
Jiné formulace zase zavádějí vydíráním....nebudou peníze, nebude les, nebude voda....
Řešení je jednoduché - pokud soukromý vlastník nechce vložit do obnovy peníze, které vydělal v minulých letech, a les v jeho péči nebude v uspokojivém stavu, je namístě nabídka odkupu od státu , případně vyvlastnění.
Odpovědět
Anyr

Anyr

25.3.2019 18:14
„Co však nejnerozumnějším činem lidským zůstává, je zasahování do vlastní činnosti přírodní tam, kde živelná dění, málo posud a částečně jen člověkem ovládaná, samy prospěšný na konec stav zemi vytvářejí, třeba s počátku působení jich zhoubným býti se zdálo." Josef Váchal
Odpovědět
MA

Martin A

26.3.2019 08:13
30 Bydlím u lesa les tady byl vysázen údajně po válce po kácení harverstorem zde zbyl zničený les smrk byl sám kůrovec teď zde po 5 letech roste vše bez lidského zásahu
Odpovědět
mr

26.3.2019 20:06 Reaguje na Martin A
Sázet Sm pod 1100m je u nás účelné leda kvůli vánocům. Jinak kvůli kulatině je to ekonomický hazard, jež jste zde vzpomněl. Na vašem vstupu se mi líbí, že, ač člověk v dané věci neznalý, jste velmi rychle pochopil přirozenou vitalitu lesa vyrůst sám bez zásahu lidí. To je něco, co občas popírají i lidé v oboru lesnictví vzdělaní.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist