https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/gronsky-ledovec-roste-klimatickym-zmenam-navzdory.je-to-dobra-zprava
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Grónský ledovec roste, klimatickým změnám navzdory. Je to dobrá zpráva? Video

25.4.2019 08:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ledovec Jakobshavn na sebe poprvé upozornil v roce 1912. / Ilustrační foto
Ledovec Jakobshavn na sebe poprvé upozornil v roce 1912. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
S ledovci je tak trochu potíž. Dokud v důsledku globálního oteplování ztenčují svůj objem, tají a lámou se, máme o příčinných vztazích jasno. Jenže jak interpretovat to, když si jeden z nejostřeji sledovaných grónských ledovců, Jakobshavn, začne přirůstat a po tři po sobě následující léta vesele roste? Neobvyklý úkaz vysvětluje ScienceAlert.
 

Ledovec Jakobshavn na sebe poprvé upozornil v roce 1912. Ano, právě z jeho masy pocházel odštěpek, který mohl za potopení lodi Titanic. Nebylo to nic až tak mimořádného, každý rok se z tohoto „zdroje“ uvolnilo v průměru 35 miliard tun podobných kousků.

Jakobshavn tvoří asi 6,5 % grónské ledovcové masy a je tedy stěží k přehlédnutí. V osmdesátých letech právě u něj vědci zaznamenali ztrátu hmoty, za kterou mohly teplejší vody. A časem se kvůli tomu stal tím nejostřeji sledovaným ledovcem v Grónsku, protože sloužil jako velmi názorný příklad působení klimatických změn.

Zavřete oči, odcházím

Po roce 2010 jsme mohli pozorovat jeho každoroční „ústup“ zhruba o tři kilometry a ztenčování o cca 40 metrů a nevypadalo to s ním vůbec dobře. Jenže v roce 2016 si badatelé z NASA (amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku) povšimli něčeho, co do obrázku konvenčního výkladu působení klimatických změn nesedělo. Ledovec Jakobshavn začal znovu přirůstat, zvětšovat pokrytou plochu i svůj objem. Tempem zhruba stejným, jakým dosud jen ztrácel. Což je pro neinformovaného diváka trochu matoucí.

„Co říct? Opravdu jsme tomu napoprvé nevěřili,“ říká dnes Ala Khazendar, glaciolog NASA. „Očekávali jsme, že při dosavadním trendu tu Jakobshavn prostě za dvacet let nebude.“ Ano, v roce 2016 byla průměrná teplota Severoatlantické oscilace (opravdu hodně komplexního klimatického jevu v severní části Atlantského oceánu) zhruba o 1,5 °C nižší, než dlouhodobý průměr a tím se zhruba o jeden až dva stupně ochladila voda v ústí zálivu Disko, kam směřuje i ledovec Jakobshavn. I tahle zdánlivě malá změna vedla k pozorovatelnému výsledku. Mizející ledovec začal znovu sílit. Je to ale dobrá zpráva?

Je zpátky! Klimatické změny neexistují!

Na první pohled by se mohlo zdát, že ano. V celém grónském regionu Sermeq Kujalleq je teď vlastně nejchladněji za hodně dlouhou dobu. Naposledy tu takhle „přituhlo“ někdy v osmdesátých letech a nejrychleji mizející ledovec Jakobshavn změnil svůj kvapný ústup na rychlý postup vpřed. Klimatické změny tedy nejspíš neexistují, americký prezident měl pravdu a my můžeme poslat studenty zpátky do škol, ne? Tak snadné to opravdu není.

Vývoj ledovce Jakobshavn mezi lety 1851 - 2006.
Vývoj ledovce Jakobshavn mezi lety 1851 - 2006.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | NASA Earth Observatory

Na vině je ona Severoatlantické oscilace, která se podobným způsobem „překlápí“ každých zhruba 5-20 let a takhle nehezky si hraje s teplotou vody směřující ke Grónsku. Na věci samé se tím nic nemění: po krátké pauze, kterou si v posledních třech letech ledovec Jakobshavn prošel, evidentně znovu přijde oteplení a další úbytek. Nehledě na to, že zatím ani zdaleka nedokázal pokrýt dosavadní ztráty (asi 152 metrů výšky) svého objemu. Pozitivní je, že aspoň vidíme, že úbytek ledovců není jednosměrný a nevratný proces.

„Jinak na tom, co víme o ledovcích a klimatických změnách, se tím nic nemění,“ dodává Josh Willis, další z odborníků z týmu NASA. „Jen připouštíme, že nás překvapil fakt, jak dalece může mít tento oscilační efekt vliv na změnu síly ledovce. Vlastně je to špatná zpráva, protože vidíme, jak výrazně citlivé jsou ledovce na proměny teploty vody. Jakobshavn si dá chvilku přestávku, ale oteplování klimatu a oceánů je běh na dlouhou trať. A v něm ledovce nevítězí.“

 

reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

25.4.2019 07:16
Ledovec neví že by již neměl existovat, nečte, nechodí na ekokonference, neplaší se......vážnější otázka je zda současné řčást chybějících srážek nejsou právě ty přírůstky na ledovci????
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.4.2019 07:28
Prostě soudruzi klimaalarmisté mají problém s ledovcem, který se nechová podle jejich blábolů, a tak složitě blekotají, jak se bude chovat v budoucnu.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

25.4.2019 11:53
Grónský ledovec je důkazem, že k žádnému globálnímu oteplování nedochází. Jde jen o lokální odchylky klimatu, ke kterým docházelo v celé historii planety, a to bez přičinění člověka.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

25.4.2019 13:20 Reaguje na Josef Mozek
Podstatnější než (nelineární) chování jednoho ledovce je celkové změna ledové pokrývky v Grónsku.
https://grace.jpl.nasa.gov/resources/30/greenland-ice-loss-2002-2016/
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.4.2019 14:10 Reaguje na Josef Mozek
A pak tu jsou tisíce mizejících ledovců, které ovšem jako důkazní materiál nepoužijeme.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2019 14:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Ono to jen názorně ukazuje, že klimatologové objektu svého bádání prakticky nerozumí, jinak by je takový jev nemohl zaskočit. A pak chtějí desítky / stovky miliard na opatření, která vyvěštili. Obávám se, že jejich modely nemají o mnoho vyšší výpovědní hodnotu, než věštba z tarotových karet.
Odpovědět
lo

ludmila otřísalová

26.4.2019 10:57
Taje - důsledek oteplování. Přirůstá - důsledek oteplování. Nebo pravidelné cyklické změny, ke kterým docházelo a stále dochází? V 8. století v Grónsku Vikingové pěstovali obilí a pásli dobytek. Zhruba ve 12. si stěžovali Francouzi, že se k nim dováží levná vína, pěstovaná na jihu Anglie. V klášterní zahradě v Praze se pěstovaly pomeranče. A zhruba od roku 1342 se začalo ochlazovat. Průměrná teplota sice poklesla jen o 2 stupně, ale nastaly mimořádně úmorné deště. Vše se zabahnilo, obilí shnilo na poli a nastal hlad. Dorazil to mor 1347. A další a další výkyvy počasí dokládají vzorky z ledovců, ale i zápisy v kronikách. I v protokolech z výslechů čarodějnic jsou obvinění, že dotyčná seslala vichřici či krupobití. V roce 536 vybuchla sopka Ilopango v Jižní Americe a popel zakryl Evropu a Asii na 18 měsíců. Průměrná teplota poklesla o 2,5 stupně. Na mnoha místech v létě sněžilo. Nastal hladomor a oslabené lidi dorazil Justiniánův mor 541. 1783 vybuchla sopka Laki. 1815 vybuchla sopka Tambora a rok 1816 byl rokem s nejkratším vegetačním obdobím. Následoval celosvětový hladomor. Paradoxně se celá Země ochladila, ale velrybářské lodě hlásily britské admiralitě velký úbytek ledovců v Grónsku. Vše je cyklické a vše se musí započítávat, než se udělají závěry.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2019 10:18 Reaguje na ludmila otřísalová
Vy byste chtěla po zelených mozcích myšlení. To zavání týráním (chtít po nich něco, čeho nejsou schopni).
Odpovědět
ig

29.4.2019 11:58 Reaguje na ludmila otřísalová
Jenže klimaalarmisté ve své pýše tvrdí, že a) to všechno pochopili jak to funguje, b) že vědí jak to změnit a c) že to lidskými silami změnit jde :-) No co na to říct :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2019 09:39 Reaguje na
Pak se pan Metelka nesmí divit, že klimaalarmistickým blábolům normální lidé nevěří.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist