Pentagon má stejné emise jako Švédsko nebo Portugalsko

Kdyby Spojené státy americké měly zájem snížit své národní emise, jedna spolehlivá možnost k úsporám by tu byla. Stačilo by utáhnout kohout financování armády. Jen činnost Pentagonu, tedy Ministerstva obrany, totiž produkuje tolik emisí, kolik nezvládne ani celé Švédsko nebo třeba Portugalsko dohromady. Píše o tom Independent.

Armáda USA, včetně námořnictva a letectva, to je zhruba 2,6 milionu lidí. A dalších přibližně 400 000 ne ve zbrani a uniformě sloužících pracovníků, plus asi 800 000 rezervistů. Čísla nejsou z nejpřesnějších, ale reprezentují ten fakt, že „pro Pentagon“ pracuje v součtu srovnatelně méně lidí, než kolik třeba činí počet obyvatel Švédska (9,95 milionů) nebo Portugalska (10,3 milionů).

Přesto, kdybychom počítali emisní bilanci amerického Ministerstva obrany jako u samostatného státu, zjistíme, že je 55. největším znečišťovatelem světa. Alespoň tak to vidí aktuální srovnávací studie Brownovy univerzity.

Největší armáda, největší znečišťovatel

Akce Pentagonu ročně vypustí do ovzduší kolem 59 milionů tun oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Ano, americká armáda je velká, až ohromná. Ze 137 armád světa je ve většině srovnávacích kritérií (například počet letadel, počet helikoptér) první. Pokulhává snad jen v artilerii (ve které je patnáctá) a decentně zaostává v tancích (tam je třetí).

I proto se roční rozpočet Ministerstva obrany na provoz pohybuje kolem 650 miliard dolarů, což je skoro trojnásobek armádního rozpočtu Číny. Pozorovatelný rozpor nastává zhruba v ten moment, kdy se rozhodneme porovnat americkou emisní bilanci s jinými Ministerstvy obrany.

Třeba s Velkou Británií, která dává na armádu dvacetkrát méně, než USA. Ale i tak jsou jejich emise nižší devětapadesátkrát. Co tedy Američané dělají jinak, než Britové? Jsou pořád v pohybu! Přes 70 % spotřeby energie Pentagonu připadá na transport jednotek. Loďmo, letecky. Je to spousta energie a pohonných hmot. Vlastně, 80 % spotřeby energie celé americké vlády připadá právě na Ministerstvo obrany.

A pokud bychom tedy americké Ministerstvo obrany brali jako samostatný podnikatelský subjekt, nejspíš pořádnou korporaci, byla by sama o sobě největším globálním znečišťovatelem na světě.

Omezit? Děkujeme, nechceme

Na místě je tedy otázka, zda by bylo možné, ve světě, který bojuje za snížení emisí, nějak utlumit činnost tohoto největšího globálního znečišťovatele. Jenže naděje jsou dost liché. Jak podotýká Neta Crawfordová, autorka studie: „Je to věc národní bezpečnosti. Americké Ministerstvo obrany už ve srovnání s rokem 2009 významně snížilo svou spotřebu paliv a závislost na vnějších zdrojích pohonných hmot a další snižování emisí už není prioritou. Snížilo by totiž akceschopnost armády.“

Přitom nepopírá, že prostor k zlepšení je v případě Pentagonu pořád víc než široký, a že není zrovna obvyklé, aby nějaká armáda měla bilanci srovnatelnou s několika menšími zeměmi dohromady.

„Veškerá snaha o omezení rozpočtu americké armády a její přeorientování na ekonomicky příhodnější aktivity ale zatím zůstává nevyslyšena,“ říká Crawfordová. Autorka dále zmiňuje, že by zvýšení průměrné teploty v důsledku klimatických změn navýšilo zhruba pětinásobně šance na vypuknutí nějakého toho globálního válečného konfliktu. Takže by vlastně americká armáda svou nečinností (a následnými nízkými emisemi) mohla přispět k tomu, aby svět byl poklidnějším místem.

---

reklama

---