Fosilní paliva v Británii poprvé nejsou hlavním zdrojem elektřiny
Produkce z uhlí a plynu od ledna do května pokrývala 47 procent dodávek v zemi, zatímco jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje o jedno procento více. Zbytek pocházel ze spalování biomasy. Ještě před deseti lety přitom na ostrovech fosilní paliva generovala tři čtvrtiny elektřiny v síti. Obnovitelné zdroje tehdy představovaly takřka zanedbatelnou položku, nyní však jen větrné elektrárny pokrývají 19 procent výroby, ostatní zelené zdroje dalších pět procent.
"Díky neuvěřitelnému pokroku, který Británie za posledních deset let učinila, můžeme nyní říci, že 2019 bude rokem, kdy bezuhlíková energie poprvé porazí výrobu poháněnou fosilními palivy," citoval deník The Guardian šéfa National Grid Johna Pettigrewa. "Neříkali bychom to, kdybychom nebyli přesvědčeni, že se tak opravdu stane," dodal.
Podle Pettigrewa bude letošní rok pro transformaci energetiky v Británii milníkem. Naznačila to už druhá polovina května, kdy se země celé dva týdny obešla bez elektřiny vyrobené z uhlí. V prvních pěti měsících pocházela z uhelných elektráren jen tři procenta dodávek britské sítě a Británie chce tento zdroj do roku 2025 vyřadit úplně. Podle britských médií také plánuje končící premiérka Theresa Mayová před svým odchodem prosadit závazek na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
V České republice představovaly uhelné elektrárny v loňském roce největší zdroj elektřiny, přičemž 43 procent celkové produkce zajišťovalo hnědé uhlí a další čtyři procenta černé uhlí. Zhruba třetinu výroby tvořily jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje pak 11 procent.
Česko v současné době plánuje do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě přibližně o deset procent. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) tento měsíc uvedl, že využívání fosilních paliv se v letech 2035 až 2040 dostane ze současných téměř 50 procent na zhruba 15.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Karel Karel
26.6.2019 17:24CO2... Mne to přivádí k šílenství. Skleníkový plyn č.1 je přece vodní pára. A mně,
jako laikovi, se příčí svalovat globální oteplování na tento plyn. Ve skleníku
je rozložení teploty jiné než má atmosféra kolem Země. Nejsme velký skleník, v něm je nejvyšší teplota v horní části, u Země je to naopak. Tak jak škodí vodní
pára? Snad je to díky mrakům, které tlumí sluneční paprsky a přináší blahodárnou
vláhu? Může vodní pára se skleníkovým efektem cca 4x vyšším než CO2 méně škodit?
Nebo z nás se někdo snaží udělat hlupáky pro svoje zájmy? U podpory bioliohu,
který oproti benzinu zvyšuje obsah CO2 v atmosféře, je to prokazatelné...
Peter Banas
15.7.2019 23:30Co2 a jeho koncentrace je důsledkem nikoliv příčinou.
Opíjejí nás rohlíkem.