Svaz: Hrabošů je někde víc než v létě, škody přesáhly 1,3 miliardy Kč
"Žádné konkrétní systémové řešení na stole není. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nás na jednání na ministerstvu zemědělství odkázalo na to, že zemědělci mají podávat žádosti pro aplikaci přípravku Stutox II na krajské orgány ochrany přírody a krajiny, případně na Chráněné krajinné oblasti," řekl Pýcha. Povolení na aplikaci do nor je podle něj ale kladné v mizivém množství případů.
"Zemědělci čekají na jedno možné řešení, které snad přijde - a to je zima. Deště, následované holomrazy, které by mohly populace hraboše eliminovat. Pokud zima nepřijde nebo napadne suchý sníh, tak může populace gradovat," dodal.
Podle Pýchy by měl Babiš rozhodnout, že buď se má hraboš likvidovat, nebo chránit. A v tom případě by měli zemědělci dostat kompenzace. "Jsme frustrováni tím, že ministerstvo životního prostředí strká hlavu do písku," řekl. Je zklamaný také postojem krajů, které se nepostaraly o likvidaci hnízd hrabošů mimo zemědělskou půdu.
Podle mluvčího ministerstva zemědělství populační křivka hrabošů na většině míst dosáhla maxima a začala klesat. "Nicméně vzhledem k dosavadnímu vývoji počasí stále existují lokality, kde se tak zatím nestalo, či dokonce došlo ke zvýšení výskytu těchto hlodavců. Nadále je situace mimořádně složitá především na Moravě a v některých lokalitách v Čechách, například na Plzeňsku," sdělil. Ministerstvo se podle něj snaží situaci vyřešit. "Do současné doby se (MZe) setkává se zamítavým přístupem MŽP k této mimořádné situaci. MZe aktuálně čeká na vyjádření MŽP k zaslanému návrhu řešení výskytu hraboše a analyzuje vzrůstající škody, které podle současných odhadů již překročily dvě miliardy korun," dodal.
Zemědělcům postiženým zvýšeným výskytem hrabošů by škody mělo podle říjnového usnesení sněmovního zemědělského výboru kompenzovat ministerstvo životního prostředí. MŽP má pro zemědělce podle zákonodárců vytvořit kompenzační dotační titul. Podle náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Dolejského se tím bude úřad zabývat, ale volné peníze na takovou dotaci nemá.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v létě povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům na velké části území republiky. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky účinnost povolení pozastavilo. Později se po povolené plošné aplikaci na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Později se našli také uhynulí čápi.
Ohrožením některých druhů ptáků a savců argumentuje Česká inspekce životního prostředí, podle ní je plošné použití přípravku v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Stutox zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy
Dánsko bude dotovat příměs do krmení, která u krav snižuje emise metanuOnline diskuse
Všechny komentáře (13)
Richard Vacek
15.11.2019 05:27Je to stejné, jako kdyby zemědělci vnucovali své představy třeba kosmetičkám a zakazovali by jim použití chemikálií, které nakonec skončí v odpadních vodách.
Karel Zvářal
15.11.2019 07:58Názor zemědělce, který něco pamatuje. Svaz dělá humbuk, jako kdyby letos se objevili poprvé. Je to v agrotechnice a prevenci.
Richard Vacek
15.11.2019 11:45 Reaguje na Karel ZvářalMichal Ukropec
16.11.2019 06:07 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
16.11.2019 07:06Letošní úroda byla v rámci normy, přestože byl řev, že hraboši jí polovinu sežrali. Zisky mají Pandrholové jako nikdy v minulosti, a pořád mají málo??? Si myslíte, že v lesích hlodavci nežijí? Že nenapadají výsadby a hustníky? Proč lesáci nezpívají podobně?
Jak pravila babi v reportáži, škody jsou v přírodě normální, to patří k riziku povolání. Dejte si studený hadr (kdo není pojištěný), počkejte do jara, a oni spadnou (k nule). Tato hysterie by vydala na úspěšný seriál, který by možná předčil Plechovou kavalerii. Kdyby to nebylo smutné, tak bych se i zasmál...
pavel peregrin
16.11.2019 16:43 Reaguje na Karel ZvářalRichard Vacek
17.11.2019 06:12 Reaguje na Karel ZvářalJan Šimůnek
17.11.2019 08:38 Reaguje na Karel Zvářal
Jakub Graňák
17.11.2019 10:56 Reaguje na Jan ŠimůnekAkvárium je v podstatě uzavřený systém s naprosto marginální interakcí s okolním prostředím (totéž v menší míře platí i o skleníku).
Pole je naopak systémem otevřeným, velice silně na řadě úrovní s okolním prostředím interagující.
Tudíž likvidace nežádoucího organismu bude mít vždy dalekosáhlé důsledky na celé okolí.
Na poli, pokud na něm hospodaří odpovědný hospodář, nachází útočiště stovky taxonů rostlin, hmyzu, ptáků, savců...
Na poli kde hospodaří někdo jako ve skleníku nežije skoro nic, navíc chemikálie používané k docílení tohoto stavu, pronikají do okolí a otravují zbytek krajiny.
Není to poprvé kdy čtu váš příspěvěk snažící se degradovat přírodu a její jednotlivé složky na jakýsi výrobní prostředek, se kterým lze nakládat jako s kupříkladu nějakým průmyslovým odvětvím, viz. váše příspěvky pod články o kůrovci, kde uvádíte, že je třeba všechno plošně masivně vystříkat. Právě tento tupý přístup (degradace přírody na jakýsi výrobní prostředek), který tady byl a je po dekády aplikován vede ke stále většímu rozkladu a vzniku dalších a dalších problémů.
Máte evidentně obrovský problém se zaměňováním příčin a následků.
Nakonec jedna otázka:
Víte co dělá škůdce škůdcem?
Odpověď: vysoká schopnost adaptace a velice rychlý populační cyklus. cyklus tak rychlý, že na něj nejsme a nebudeme schpní adekvátně reagovat, dokud se nenaučíme používat přírodu jako základní samoregulační systém, který si dovede ve významné míře poradit sám.
Hraboší roky vždy byly a budou i v budoucnu, tím že se škůdcem vyhubíme i přirozeného regulátora, bude příští tato "kalamita" ještě intenzivnější.
Jan Šimůnek
17.11.2019 17:42 Reaguje na Jakub GraňákTo samé, pochopitelně, platí i pro smrkové plantáže, z nichž se žádný "prales" nebo "divočina" z principu stát nemůže a opět je nutné udržovat kondici zde rostoucích stromů umělými zásahy.
A pokud se týká těch škůdců, tak je více-méně jasné, že
1. Monokultura hostitelské rostliny je pro ně prostřený stůl
2. Z principu nemají v této monokultuře žádné přirozené nepřátele, takže se lavinovitě (podle exponenciální křivky) množí.
Což obojí činí naprosto legitimními umělé zásahy, ať se jedná o hraboše nebo kůrovce.
Jakub Graňák
17.11.2019 18:28 Reaguje na Jan ŠimůnekVíte problém je právě v tom, že současnost si to snaží až příliš zjednodušovat různou chemií, odrbáváním agrotechniky, atd. a to z pohnutek čistě materiálních (nahrabat kde se dá), u hrabošů stačí poorat, zbytek obstará právě ta příroda (choroby, predátoři, zimní perioda...), Tím že rozsypu jedy akorát zabiju ty predátory, nehledě k faktu, že tu věc řeším až ex post... ti hraboši už se přemnožili a napáchali škody... příští rok si na ně nikdo nevzpomene (pokud jsem totiž pooral tak jsem jim rozvrátil nory, o zbytek se postará právě ta příroda). Kde je psáno, že se plodiny musí pěstovat jako monokultury na obrovských nepřerušených plochách? Kde je psáno, že lesy musí být monokulturní plantáže? I vy sám jste si evidentně vědom slabin takovéhoto hospodaření, tak proč se prostě nepoučíme a nepřizpůsobíme kulturní krajinu tak, aby byla blíže tomu samoregulujícímu mechanismu přírody? Já prostě a jednoduše vidím za těmi současnými problémy jen snahu vytřískat co se dá bez ohledu na následky. A pak ti původci tohoto stavu natáhnou ruku... jak už jsme o tom diskutovali pod jiným článkem.
Ten váš příměr k akváriu nebo skleníku byl pro mě až příliš extrémní. Je potřeba přizpůsobit hospodaření přírodě, nikoli přírodu nějakému našemu pochybnému ideálu. Nikdo totiž není schopen dohlédnout všech důsledků našich snah přírodě poroučet. A ať se budeme snažit sebevíc, tak se nám nikdy nepodaří udělat z pole, nebo lesa skleník ani akvárium, v těch totiž můžeme prakticky cokoli predikovat, celou řadu podmínek libovolně regulovat a adekvátně zakročit (to mi můžete věřit, se skleníkovými kulturami mám bohaté profesní zkušenosti).
Jan Šimůnek
18.11.2019 15:21 Reaguje na Jakub GraňákKarel Zvářal
17.11.2019 07:10S trávením potkanů ve městech nemám problém, do kanálů se za nimi žádný predátor nedostane, proto se tak úspěšně množí. Rozlobil mě ten požadavek likvidovat hraboše mimo zemědělskou půdu. Hraboš je součástí významného potravního řetězce. Chtít ho úplně zrušit, to je *ravina na entou. Nemají-li postižení manuál, jak s hrabošem v průběhu cyklu, rád na místě poradím.
