https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/desitky-prehrazek-ochrani-vzacna-raseliniste-jizerske-smrciny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Desítky přehrážek ochrání vzácná rašeliniště Jizerské smrčiny

16.11.2019 05:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přehrážky vybudované na rašeliništi Klečové louky. Jejich smyslem je zpomalit odtok vody z rašeliniště.
Přehrážky vybudované na rašeliništi Klečové louky. Jejich smyslem je zpomalit odtok vody z rašeliniště.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Do Jizerských hor se v následujících třech letech vysadí 14 100 sazenic původních smrků ztepilých, jedlí a listnatých dřevin. A spolu s tím se vybuduje na 60 přehrážek, které mají pomoci ochránit místní rašeliniště. Na projektu Obnova evropsky významné lokality Jizerské smrčiny spolupracuje Jizersko-ještědský horský spolek a Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody.
 

Jizerské smrčiny jsou cenná lokalita v centrální části náhorní plošiny Jizerských hor. Na území se vyskytuje řada zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin. Ze zoologického pohledu má lokalita význam především jako významná součást hnízdního areálu tetřívka obecného a s výskytem dalších zvláště chráněných druhů ptáků.

„Současný nepříznivý stav je výsledkem dlouhého období pěstování stejnověkých monokulturních lesních porostů, které podlehly v minulém období kalamitě," vysvětluje Ondřej Petrovský, ředitel nadace, která se zavázala poskytnout více jak 350 tisíc korun na nezbytné spolufinancování projektu. "Narušená ekologická stabilita lesů Jizerských hor je kromě extrémních imisně ekologických vlivů i důsledkem nevhodné druhové skladby lesních porostů založených v minulosti převážně na monokulturách smrku a mnohdy i nepřiměřených způsobů hospodaření v nich,“ říká Petrovský.

Přes 2 miliony korun se povedlo získat z evropských fondů Jizersko-ještědskému horskému spolku, který je hlavním realizátorem celé akce. „Letos na podzim jsme vyřezali na více jak dvou a půl hektarech takzvané náhradní dřeviny a vysadili jsme více jak 4,3 tisíce sazenic geneticky původních stromků," popisuje současné práce Leoš Vašina z Jizersko-ještědského horského spolku. "Zároveň jsme všechny museli ochránit před přemnoženou zvěří ať už výstavbou 640 metrů oplocenek, nebo nátěrem repelenty. Stihli jsme též vybudovat 20 dřevěných přehrážek v melioračních příkopech, které se v cenné lokalitě nacházejí,“ dodává Leoš Vašina.

Součástí ochrany Jizerských hor je vyřezávání nepůvodního smrku pichlavého.
Součástí ochrany Jizerských hor je vyřezávání nepůvodního smrku pichlavého.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Obě organizace spolupracují na obdobných projektech již poněkolikáté. „Jedná se o akci Jizersko-ještědského horského spolku, který jsme se rozhodli v plné výši spolufinancovat. Máme s tímto typem opatření dobré zkušenosti již ze záchrany rašeliniště na Nové louce a vzhledem k tomu, že výsadby druhově rozmanitých lesních porostů i práce na zadržování vody v krajině jsou naší prioritou, byla to jasná volba,“ vysvětluje Petrovský. Peníze na spolufinancování shání nadace od místních firem i prodejem kalendářů Zaostřeno na Jizerky 2020. V příštím roce budou práce, které zajišťuje včetně sazenic společnost Dendria, pokračovat a s dokončením se počítá v roce 2021.

Rašeliniště mají v krajině jedinečnou a nezastupitelnou roli jako zásobárna vody. V deštivých obdobích dokáží zadržovat obrovské množství vody a v obdobích sucha se tak stávají významným zdrojem vláhy.

„Se záchranou rašelinišť v Jizerských horách jsme začali před více jak deseti lety a za tu dobu jsme vybudovali stovky dřevěných přehrážek, které dokáží zachytit vodu v místech, kam přirozeně patří. Obdobné projekty se nám povedly například v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky nebo na Klugeho louce," říká Vašina.

"Se spolkem a mnoha dobrovolníky také hory pravidelně každým rokem uklízíme a pro turisty opravujeme návštěvnickou infrastrukturu. V posledních letech se však stále více věnujeme palčivému problému vysychání rašelinišť, protože to jsou unikátní lokality, ke kterým se lidé v minulosti nechovali příliš ohleduplně. Napravujeme tyto chyby v jejich odvodňování a vracíme jim jejich přirozenou funkci,“ doplňuje Vašina.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

16.11.2019 09:09
Tohle je zcela jednoznačně pozitivní práce, ovšem, není to žádná "bezzásahovost". Ty kousky původní přírodě blízké krajiny potřebují totiž asi stejnou míru péče jako akvárium nebo botanická zahrada. A bez péče prostě zaniknou (což ukazují názorně mrtvé lesy na Šumavě).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.11.2019 09:29
Docela by mě zajímalo, ze kterého roku ony meliorační kanály jsou. Jestli jsou z období, jako např. Schwarzenberský plavební kanál, tak to klobouk dolů. To by asi růčo nikdo dneska nedělal, a i kolem strojové práce by bylo hodně křiku, próč a záč... A jinak souhlas, bezsásahovost a bezzásadovost-(
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist