https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podil-stromu-nad-60-let-v-lesich-ve-velmi-spatnem-stavu-roste
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podíl stromů nad 60 let v lesích ve velmi špatném stavu roste

8.12.2019 01:00 | PRAHA (ČTK)
V českých lesích roste podíl jehličnanů i listnáčů starších 60 let, které jsou ve výrazně špatném stavu důsledkem imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích. / Ilustrační foto
V českých lesích roste podíl jehličnanů i listnáčů starších 60 let, které jsou ve výrazně špatném stavu důsledkem imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesy ČR, s. p.
V českých lesích roste podíl jehličnanů i listnáčů starších 60 let, které jsou ve výrazně špatném stavu důsledkem imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2018, kterou v pondělí projedná vláda. Ve významně špatném stavu bylo loni 77 procent starších jehličnanů a 43 procent listnáčů, u obou druhů šlo o meziroční nárůst.
 

"Špatný zdravotní stav lesních porostů je důsledkem intenzivního imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích, kdy starší porosty byly zásadně ovlivňovány zhoršenou kvalitou ovzduší již od stádia raného růstu," uvádí materiál. Od roku 1989 se imisní situace zlepšila, lesní porosty ale reagují na změny se značným zpožděním. Stav stromů v lesích je negativně ovlivňován také stupňováním výskytu lýkožrouta smrkového a projevy změn klimatu, jako je sucho a silný vítr. Mnohé z lesních porostů jsou podle zprávy navíc charakterizovány nevhodnou druhovou skladbou.

Hodnocení je definované mírou defoliace, tedy relativní ztrátou asimilačního aparátu v koruně stromu. U jehličnanů se zvýšila z 64,8 procenta v roce 2000 na loňských 76,6 procenta. V roce 2017 to bylo 74,1 procenta. U listnatých dřevin se podíl zvýšil z 25,8 procenta porostů v roce 2000 na 42,8 procenta v roce 2018, což je o 2,5 procenta více než předloni. Z jehličnanů jsou nejvíce poškozené borovice, dále modříny a smrky. Z listnáčů vykazuje nejvyšší míru poškození dub.

V mladších porostech do 59 let je úroveň poškození nižší. Podle zprávy mají větší vitalitu a schopnost odolávat nepříznivým podmínkám prostředí a jsou také méně zatíženy imisemi. Nejméně příznivá situace je z jehličnanů znovu u borovic, která je citlivá na sucho, teplotní extrémy a prudké změny počasí, uvádí zpráva. Naopak oproti starším jehličnanům je u mladších výrazně menší podíl vážně poškozených smrků. Z listnáčů znovu vykazuje největší poškození dub.

Druhová skladba lesů se podle zprávy zlepšuje, k dosažení ideálu je ale cesta dlouhá. Loni byly jehličnany na 71,5 procenta lesní plochy, podle doporučené skladby by měl být podíl 64,4 procenta. Smrk zabíral polovinu plochy lesů, zatímco jedle, která významně přispívá k udržení stability lesa, jen 1,1 procenta. Z listnatých stromů dominovaly buky (8,6 procenta) a duby (7,3 procenta). Podíl listnáčů se ale mezi lety 2000 a 2018 zvýšil z 22,3 na 27,3 procenta.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.12.2019 07:32
No jestli rostou, zaplať pánbu za to! Rezavé už růsti přestaly a není to ani tak imisemi, jako nedostatkem vláhy. Když človíčka zavřou a nedají mu 3-4 dny pít, končí, a také to nebude imisemi... Ale nalhávejme si do kapsy dál (igošci), že žádné GO není ("taková sucha jsou Uďo naprosto normální").
Odpovědět
MM

Milan Milan

8.12.2019 10:12
No tak to jsou již zcela určitě špatné informace. Po těch předchozích několika letech řádění škůdců na jehličnatých stromech to zkuste opět přepočítat, protože podle fundovaných odhadů odešlo v kůrovcové kalamitě do historie cca 60% smrkových porostů, a v mně blízkém lese odešli i všechny!!!! borovice.Jsou samá dírka. Taže evidentně nejenom lýkožrout smrkový, ale i bekyně se nezřízeně přemnožili. A povídání o škodlivých imisích z minulosti zní sice dobře, ale popravdě i v době fungování českého těžkého průmyslu byly české lesy v daleko lepší kondici.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.12.2019 12:11
Zcela jednoznačně za to mohou pěstírny kůrovce a dalších škůdců, organizované ekology. Imise jsou naprostý nesmysl, snížily se velmi výrazně v první polovině 90. let.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

9.12.2019 00:40
Povídačky o imisích jsou úplně mimo realitu. Zajímavé je, že v Krušných horách nebo Krkonoších v osmdesátých letech zasažených imisemi lesy vesele rostou, zato na Vysočině, která imisemi nijak dramaticky zasažená nebyla, lesy schnou. Na vině je nedostatek vláhy a nevhodná druhová skladba.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist