https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/umime-se-zbavit-malarie.ale-hrozi-nam-ze-tim-znicime-rovnovahu-prirody-rika-etik-marek-orko-vacha
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Umíme se zbavit malárie. Ale hrozí nám, že tím zničíme rovnováhu přírody, říká etik Marek Orko Vácha

23.1.2020 08:23 | PRAHA (Ekolist.cz)
Biolog, etik a katolický kněz. Slouží jako farář lechovické farnosti a farní vikář Římskokatolické akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora. Je pedagogem a přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na otázky evoluční biologie, lékařské a environmentální etiky.
Ve skautu získal přezdívku „Orko“ ze zkratky pro „Orlí oko“, kterou používá také ve svém jménu.
Biolog, etik a katolický kněz. Slouží jako farář lechovické farnosti a farní vikář Římskokatolické akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora. Je pedagogem a přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na otázky evoluční biologie, lékařské a environmentální etiky. Ve skautu získal přezdívku „Orko“ ze zkratky pro „Orlí oko“, kterou používá také ve svém jménu.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Možnosti genetických úprav dnes dosáhly takové přesnosti, že brzy budeme umět oživit mamuta nebo se zbavit komárů přenášejících malárii. Zároveň jsme ale nuceni uznat, že nevíme, jak fungují přírodní ekosystémy a neumíme vytvořit žádný, který by fungoval. O tom, do jaké míry tedy máme novými prostředky zasahovat do přírody, jsme si povídali s biologem a etikem Markem Orko Váchou.
 
Může genetické inženýrství pomoct ochraně přírody?

To nikdo neví.

Záleží na tom, jaký přístup k přírodě přijímáme za svůj. Čtenáři budou určitě znát následující dva. První je radikální, je to přístup „hands off“, ruce pryč. Nekrmte v zimě ptáky. Když na pláži uvíznou velryby, tak je tam nechte. Uzavřete Boubínský prales a nedovolte lidem, aby tam chodili. Zkrátka nechte přírodu, ať si dělá, co chce.

Ten druhý přístup, „hands on“, do přírody více nebo méně zasahuje. Ale nikdo neví, jak moc do ní máme zasahovat. Sem patří i nápady, že se třeba na pláních amerického středozápadu můžeme vrátit do období neolitu a zkusit tam dodat zebry, lvy nebo jiné podobné predátory, kteří tam kdysi žili.

A teď je otázka, jestli do toho jít. Měli bychom nebo neměli podpořit nějaký druh, na kterém nám záleží, aby byl anebo aby naopak nebyl?

Asi nejvíce se mluví o možnosti potlačit komáry přenášející malárii, je to tak?

Komáři jsou nejkřiklavější případ. My bychom byli schopni upravit komára Anopheles, který malárii přenáší, pomocí metody CRISPR. Umíme vytvořit systém, který v laboratoři zakomponujeme do komára. Systém si najde příslušný gen, vystřihne ho a nakopíruje se místo něj, podobně jako word umí „najít a nahradit“.

Tato metoda je stará již několik let. Ale 23. října 2019 v časopisu Nature vyšel článek, jehož autorem je David Liu, a ten přináší CRISPRy nové generace – ještě přesnější a spolehlivější. Ta technologie se jmenuje prime editing.

Systém CRISPR najde gen, vystřihne ho a nakopíruje se místo něj, podobně jako word umí „najít a nahradit.“
Systém CRISPR najde gen, vystřihne ho a nakopíruje se místo něj, podobně jako word umí „najít a nahradit.“
Licence | Volné dílo (public domain)

Teoretický koncept, který nás zajímá, se jmenuje gene drive. Je to metoda genetického inženýrství, která zvýhodní nebo znevýhodní určité geny v populaci. Předpokládá se, že by tento koncept mohl být v přírodě použitelný do tří let. Můj odhad je, že by to mohlo být ještě dříve.

A gene drive je systém, který je skutečně geniální a andělský. Nebo ďábelský.

Co se s ním dá dělat?

Každé dvě minuty zemře někde na této planetě člověk na malárii. Většinou v subsaharské Africe a v Asii. V roce 2017 to bylo 435 000 lidí. To je přeci hrozné. A nám se to nedaří snižovat.

A víme, že malárii přenáší komár rodu Anopheles. Tři jeho druhy přenášejí prvoka Plasmodium, tj. krevničku, která způsobuje malárii. A technologie gene drive spočívá v tom, že my jsme schopni komára pomocí CRISPR změnit.

Pak ho pustím z okna tady na 3. lékařské fakultě a on se spáří s nějakou samičkou. A všichni jejich samčí potomci budou naprosto zdraví a v pořádku, ale budou v sobě mít ten systém. A časem ho budou mít všichni. A všechny jejich dcery budou maskulinizované, sterilní a chcípnou.

To znamená, že v druhé generaci budeme mít víc samečků se systémem, ti zase spáří divoké samičky, jejich synové budou zcela zdraví a budou všichni mít ten systém, a jejich dcery zemřou. A tak dál a dál pyramidovým efektem.

A tím bychom v teorii byli schopni komára rodu Anopheles v Africe vybít.

Jaké problémy jsou s tím spojené?

Zaprvé to musíte domluvit s prezidenty afrických zemí. Nebo možná nemusíte, já nevím. Jasné ale je, že komáři nebudou respektovat hranice.

Zadruhé by se nám asi nepodařilo ten druh vybít úplně a zcela. Asi by se někde v přírodě v malém procentu nebo promile udržel.

Sameček (vlevo) a samička komára pod mikroskopem.
Sameček (vlevo) a samička komára pod mikroskopem.
Licence | Volné dílo (public domain)

V zásadě bychom ale byli schopni jeho populaci zdevastovat. Zkoušelo se to v laboratoři s asi 600 jedinci. A během sedmi, deseti generací populace padla.

Co by to znamenalo pro ekosystém, ve kterém komár žije?

To nikdo neví.

Čtenáři Ekolistu jistě budou znát devadesátky, kdy se v americké Arizoně postavila Biosféra 2, což byla simulace zemské biosféry a pokus pochopit, jak fungují zemské ekosystémy. A díky ní jsme pochopili, že nerozumíme tomu, co se v ekosystémech děje.

My nejen, že nedovedeme vyrobit biosféru číslo 2, ale my ani nevíme, jak to uvnitř funguje, co se děje v lese nebo v rybníce.

Zdá se, že jsme například podcenili půdní bakterie. Co v půdě dělají, jak zpracovávají plyny a podobně.

Jediný ekosystém, který jsme schopni vytvořit, je poušť.

Co tahle naše zkušenost znamená pro komáry?

Existují živočichové, kteří se komáry Anopheles živí. Třeba netopýři, vlaštovky a podobně. A komáři v ekosystému fungují jako opylovači.

A nikdo opravdu neví, co se stane, když je z ekosystému odstraníme.

Jestli ti, co se komáry živí, dokážou přepnout a živit se něčím jiným. Jestli by se dokázali začít živit něčím jiným predátoři netopýrů nebo vlaštovek, pokud by vlaštovky a netopýři z ekosystému vypadli.

Tady opravdu hrozí kolaps ekosystému s následky, které jsou mimo lidskou fantazii.

A opačná miska vah je jasná. Každé dvě minuty umře někdo na malárii.

V 70. letech jsme izolovali virus neštovic. Myslíme si, že je to dobře a nikomu se po něm moc nestýská.

Projekt Biosféra 2 byl vymyšlen, aby se zjistilo, zda by lidstvo bylo schopné přežít v uměle vybudovaném životním prostoru. V 90. letech 20. století proto vznikla v americké Arizoně napodobenina pěti ekosystémů Země.
Projekt Biosféra 2 byl vymyšlen, aby se zjistilo, zda by lidstvo bylo schopné přežít v uměle vybudovaném životním prostoru. V 90. letech 20. století proto vznikla v americké Arizoně napodobenina pěti ekosystémů Země.

A teď je otázka, jestli bychom tohle měli dělat dál, s novými prostředky.

Musíme kvůli tomu komáry Anopheles vyhladit?

Je jedna jemnější a ne tak efektní technologie, do které já už bych asi šel. Pomocí stejného systému bychom toho komára mohli nacrisprovat tak, že bude naprosto v pořádku, samičky budou sát krev člověku, jenom nebudou přenášet Plasmodium.

Můžeme si dovolit, abychom neměli v systému Plasmodium? Já si myslím, že ano.

A co jestli se Plasmodium také přizpůsobí?

To jsou samozřejmě rizika, která dnes nikdo neví.

Může se také stát, že nacrisprovaný komár Anopheles bude schopný své vlastnosti předat jiným komárům. Protože my úplně nevíme, jak se mezi sebou komáři kříží. A nevíme, jak zareaguje Plasmodium. To je spousta otázek, na které nikdo nemá odpověď. Jsou to věci staré v zásadě rok a něco.

Není to promyšleno ani eticky. Je důležité o tom mluvit a psát, ať vznikne nějaký konsenzus. Ať si o tom něco začneme myslet.

Kde jinde bychom tento systém mohli použít?

Je velká spousta možných aplikací. Mohli bychom ho použít na zavlečené a invazní druhy na ostrovech jako je Nový Zéland, kde nám vadí například potkani. Mohli bychom s nimi udělat něco podobného jako s komáry. Zlikvidovali bychom je. Asi by to nešlo tak rychle, protože se rozmnožují pomaleji, ale jednou by se nám to asi podařilo.

Je otázka, jestli v Austrálii nepoškádlit žábu Rhinella marina, aby nebyla toxická. Tahle žába je doma ve střední a jižní Americe. V Austrálii byla vysazena pro boj proti škůdcům. Zároveň tam ale ohrožuje křehkou rovnováhu domácích australských obojživelníků a mnoha místních bezobratlých.

Nebo bychom mohli nacrisprovat netopýry v Americe, aby byli odolní vůči bílé plísni, která je teď absolutně likviduje. Tedy jim pomoci, aby byli imunologicky lepší, než jsou.

Nebo včely, které umírají na různé nemoci...

Nebo včely. Nebo cokoli.

Gene drive je metoda genetického inženýrství, která zvýhodní nebo znevýhodní určité geny v populaci.
Gene drive je metoda genetického inženýrství, která zvýhodní nebo znevýhodní určité geny v populaci.

Například se k nám z Ameriky dostala plevelnatá rostlina ambrózie, která sice nikomu moc neškodí, dorůstá 150 – 200 cm, ale produkuje pyl, který je významným alergenem. Četl jsem, že až 80 % alergiků reaguje na pyl z ní. Nenacrisprovat ji tak, aby byla menší? Tím bychom ji trochu znevýhodnili v konkurenci dalších rostlin.

Ale je to pak ještě příroda? A je to opravdu to, co chceme?

Já nevím.

Vy jste říkal, že je potřeba to promyslet, abychom došli k nějakému konsenzu. Kdo by to podle vás měl promyslet? Pokud odmyslím to, že to každý můžeme promyslet za sebe. Ptám se na to, kdo je dnes nositelem etiky?

Kdo je dneska nositelem etiky, to je přesně ta otázka. Je to otázka na několik knih.

Co se týká lékařské etiky, tak tam se potkáme. Tam je zadání velmi jednoduché. Tady ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) prodlužujeme životy pacientů a zlepšujeme kvalitu jejich života. To znamená: přidáváme život létům a léta životu. A k tomuto cíli spějeme.

Jaká by ale měla být etika mimo areál FNKV? Teď je velký projekt, že budeme učit etiku na základních nebo středních školách. Co tam ale chcete učit?

Když se podíváte na etické teorie, tak těch je samozřejmě spousta. Tři nejsilnější přístupy jsou tyhle:

Konsekvencionalisté říkají, že všechno záleží na výsledku. Když bude výsledek dobrý, tak cesty můžou být různé.

Kant říká, kdepak, záleží na jednání. Co z toho vzejde, mě nezajímá. Nesmíte lhát. Nikdy. A jestli vám po terminální diagnóze pacient skočí z okna, je to jedno.

A Aristoteles říká, že záleží na jednajícím.

Čili máme řadu přístupů k problémům, a nikdo si netroufne říct, že pravdu má Kant. Nebo Aristoteles.

A máme se o co opřít? I v hledání zásahů do ekosystémů?

Dilema v přístupu k přírodě. Dát celý Boubínský prales za plot a zakázat tam lidem vstup, protože prales je hodnota sama o sobě? Anebo si antropocentricky říct, že tam povede turistická značka, abychom se na tu krásu mohli podívat?
Dilema v přístupu k přírodě. Dát celý Boubínský prales za plot a zakázat tam lidem vstup, protože prales je hodnota sama o sobě? Anebo si antropocentricky říct, že tam povede turistická značka, abychom se na tu krásu mohli podívat?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Hubený / NP Šumava

Musíme najít určitá pravidla globální etiky.

Lékařství to vyřešilo takzvanými čtyřmi principy lékařské etiky: nonmaleficence, tedy neškodit, beneficence, tedy činit dobro, princip autonomie a princip spravedlnosti. Jsou to ale principy natolik volné, že když se dostaneme do konfliktu, tak stejně nevíme.

Ale já si myslím, že nějakou globální etiku bychom měli mít. Mohli bychom se třeba v České republice shodnout, že nebudeme lhát. Že to by bylo fajn. A že nebudou lhát ani politici. A že když lhát bude, tak musí rezignovat.

Anebo že nebudeme krást. Třeba ani nezvednu na ulici něco, co mi nepatří.

Ale shodli bychom se ještě na tom, že bych měl být věrný své manželce či manželovi? Je to pravidlo, které si myslíme, že je správně?

Jaké otázky bychom si měli klást ve vztahu k přírodě?

Je příroda natolik cenná, že stojí za to ji chránit? Je tu škála etických teorií. Antropocentrik řekne: Já budu chránit přírodu, protože mi dává látky: len, bavlnu, dřevo, kamení a jídlo. Ale dál mě nezajímá.

Pak přijde biocentrik, který řekne: Příroda má svou vlastní hodnotu, všechno je si rovné, není rozdíl mezi člověkem a zvířetem. To znamená, že i sražené srnce musíte dávat první pomoc, protože je to organismus na úplně stejné hodnotě, jako je člověk. A jestli si máte vybrat mezi chlapcem na vozíku nebo zdravým psem, tak si musíte vybrat zdravého psa. Tečka. Nebo jestli třeba náhodou není přece jen člověk cennější než pes.

Je potřeba, abychom se nějak domluvili i v environmentální etice. Jestli třeba dáme Boubínský prales za plot a zakážeme tam lidem vstup. Protože prales je hodnota sama o sobě. Anebo jestli si antropocentricky řekneme, že by bylo dobré, aby tam byla nějaká turistická značka. Abychom se na tu krásu mohli podívat. Samozřejmě tam nebudeme zakládat ohně, ale ani z toho nebudeme dělat nepřístupnou zónu.

Na tuhle globální environmentální etiku podle mě svět čeká. A přijde i velmi silné rozvažování, jestli například zkusíme vymlátit komára rodu Anopheles. Anebo jestli zkusíme, aby Rhinella marina nebyla toxická. Anebo jestli se rozhodneme, že odstranit z nějakého ostrova potkany je dobrá věc.

A existuje už dnes nějaká globální environmentální etika?

Neexistuje. Protože to opravdu musí být konsenzus nás všech. A to není tak jednoduché. Zaprvé to vymyslet, a zadruhé přemluvit všechny lidi, aby s tím souhlasili. Protože vůbec ještě nemluvíme o náboženství. Každý může bouchnout do stolu a říct: Ale já to vidím jinak.

Pomocí CRISPRu budeme schopni udělat třeba mamuta. Když víte, jak mamut vypadal, tak se k němu dostanete.
Pomocí CRISPRu budeme schopni udělat třeba mamuta. Když víte, jak mamut vypadal, tak se k němu dostanete.

Každopádně už dnes do fungování ekosystémů poměrně masivně zasahujeme. Ať je to velkoplošné zemědělství, chov obrovského množství dobytka, léky proti nemocím nebo geneticky modifikované organismy a potraviny. Kde je ten rozdíl mezi tím, co už děláme, a tím, nad čím váháme?

To je výborná otázka. Dneska, mám na mysli posledních zhruba 50 roků, už nezachráníte přírodu ani tím, že postavíte plot a zakážete tam lidem vstup. Protože globální oteplování se o plot nestará.

To, co šlechtění udělalo z vlka, to znamená jezevčíky, kokršpaněly, bernardýny, pekingské a palácové psíky, a dělalo se to přes mnoho a mnoho generací velmi jednoduchými, ale dlouhotrvajícími kříženími, jsou CRISPRy teoreticky schopné udělat vlastně hned.

Pomocí CRISPRu budeme schopni udělat třeba mamuta. Když víte, jak mamut vypadal, tak se k němu dostanete.

Ale z DNA už nepoznáte, jestli to je anebo není geneticky modifikovaný organismus (GMO). CRISPRy a prime editing jsou teď obrovská hrozba pro aktivisty, kteří bojují proti GMO.

Jestli je něco GMO nebo není, se dá poznat poměrně jednoduše. Takové pokusy jsem dělal ještě se středoškoláky. Zjistit, jestli je v ovesných vločkách DNA z více zdrojů, nebo není, k tomu stačí poměrně jednoduchá technologie.

Ale CRISPRy fungují jinak. Ony vám přestřihnou DNA, vloží tam gen, který potřebujete, zahladí za sebou stopy a zmizí. Nic nepoznáte. Žádným testem nepoznáte zvíře, které je takto pozměněno.

Jak to?

Ta technologie funguje tak, že kdybyste si představila kuchařku, podle které se vaří Marek Vácha, kde budou ruce, oči, nohy, žaludek a jak to bude celé vypadat, tak CRISPRy dnes umí spoustu stránek vytrhat, vlepit tam jiné, přeškrtat odstavec, vystřihnout ho a vlepit tam jiný. Vlastně s tou knihou dokážou červenou tužkou cenzora dělat velmi významné změny. Takže už to vlastně nakonec nejsem já.

Technologie CRISPR funguje tak, že dokáže v knize, podle které vznikl můj organismus, udělat červenou tužkou cenzora velmi významné změny. Takže už to vlastně nakonec nejsem já.
Technologie CRISPR funguje tak, že dokáže v knize, podle které vznikl můj organismus, udělat červenou tužkou cenzora velmi významné změny. Takže už to vlastně nakonec nejsem já.
Licence | Volné dílo (public domain)

Dneska už máme prase, které má v sobě myslím 62 různých změn. A to prase funguje. Představte si člověka, který v sobě bude mít 62 různých změn. To je největší etický problém této planety.

My touhle technologií budeme vlastně schopni vytvářet nová zvířata. Jennifer Doudna, která asi dostane příští rok Nobelovu cenu, říká: „Zkusíme třeba do obchodních domů udělat draky. Třeba nebudou umět chrlit síru a asi nebudou umět létat, ale křídla zvládneme.“ A to říká významná vědkyně. Tomu se říká se lego-izace biologie. Z kostiček lega vytváříte nového tvora.

Třeba kdybyste dceři chtěla dát k Vánocům jednorožce, tak toho bychom už dnes asi taky zvládli.

Jaké další použití CRISPR má?

Co když s tím začneme dělat lidi? Pokud třeba máte ráda Pána prstenů, tak bude vaše základní lidské právo, že budete mít děti, které budou mít špičatější uši. Nebo něco představitelnějšího: brala byste, kdyby vaše vlastní děti byly úplně normální, jen by měly o 10 % lepší paměť?

Může tady vzniknout novodobá aristokracie. Protože já nenechám naši nacrisprovanou Marušku, do které jsme vrazili tolik peněz, aby si vzala nějakého neupraveného, divokého Honzu.

Jsou tu i další environmentální dosahy. My dva si třeba řekneme, že jako lidstvo spotřebováváme spoustu energie. A nacrisprujeme se tak, abychom byli menší, a na planetu se nás vešlo víc.

Nebo až budeme osidlovat jiné planety v hlubinách vesmíru, tak se můžeme nacrisprovat tak, abychom zvládali jiné složení atmosféry.

Tyto nápady si nevymýšlím teď a tady. Ty už jsou publikované.

Takže rozdíl, který přináší CRISPR, je v rychlosti. Výsledky vidím během jedné generace.

Ano. Půjdete na asistovanou reprodukci, vezmete si embryo a dokážete jeho DNA měnit tak, že vaše dítě už bude mít vlastnosti, které chcete.

Když znáte DNA a víte, co který gen dělá, což tedy teprve začínáme tušit, tak si změny uděláte, kde chcete.

Do České republiky se to ještě nedostalo, ale to tsunami přijde. Debaty o eutanazii jsou ve srovnání s tím legrace.

Dá se zajistit, aby se nezačala využívat partyzánsky?

Představte si člověka, který v sobě bude mít 62 různých změn. To je největší etický problém této planety.
Představte si člověka, který v sobě bude mít 62 různých změn. To je největší etický problém této planety.
Licence | Volné dílo (public domain)

Nedá.

A jak dostupná ta technologie je?

V tuto chvíli to ještě není tak, že byste si doma v garáži mohla něco nacrisprovat. Ale myslím si, že třeba právě naše 3. lékařská fakulta UK už by to dokázala.

Ta technologie je opravdu velmi jednoduchá. CRISPR si naprogramuje středoškolák za odpoledne. V podstatě potřebujete naprogramovat dvacetinukleoditovou RNA – a to dneska není problém.

Takže na to nepotřebujete certifikovanou technologii nebo sofistikovanou laboratoř?

Ne. Dneska jsou tisíce laboratoří na světě, které to dělají.

Samozřejmě to bude obrovský průlom do humánní medicíny. Troufám si předpovědět, že v horizontu roků. Že se tím vyřeší takové záležitosti, jako je srpkovitá anémie, cystická fibróza anebo řada rakovin. Pomocí CRISPRu dokážete proniknout do jádra lidské buňky, tam si najít přesně tu sekvenci DNA, kterou si potřebujete najít, tu vyhodíte do koše a dáte tam správnou.

Opravdu to umíme lepit velmi účinně a zatím se zdá, že to funguje geniálně. Je to velmi rychlé a velmi levné. Přesně, co jsme potřebovali.

O CRISPRech se říká, že je to po vynálezu polymerázové řetězové reakce největší pecka molekulární genetiky. Podle mě je to ještě víc než to. Je to největší blockbuster od roku 1953, kdy byla objevena dvoušroubovice DNA, čímž molekulární biologie vznikla.

Použila se už technologie CRISPR na lidech?

První a velmi neobratné vylepšení lidské DNA oznámil v Číně 28. 11. 2018 doktor He. Úplně se nepodařilo, ale byla to první vlaštovka. Narodila se mu dvojčátka, která už jsou nacrisprovaná. A 30. prosince 2019 přišla zpráva z Číny, že Dr. He byl odsouzen na tři roky do vězení.

Z filozofického hlediska je tento moment velmi zajímavý. Hmota začala proměňovat sama sebe. Ta děvčátka se narodí, změnu si ponesou ve všech buňkách svého těla celý život a také ji předají svým případným dětem, vnukům, pravnukům a podobně.

„Pokud byste chtěla mít dceru, která bude mít modré oči, je tady nějaký důvod, proč ne?“ ptá se genetik George Church.
„Pokud byste chtěla mít dceru, která bude mít modré oči, je tady nějaký důvod, proč ne?“ ptá se genetik George Church.
Licence | Volné dílo (public domain)

A jaké na to byly reakce?

V březnu 2019 v Nature vyšel takový hodně zoufalý dopis. Badatelé, kteří s tím mají co do činění, napsali plamennou výzvu vládám všech národů. Ve stručnosti říkali: Propánakrále, na nejbližších pět let to zastavme. Přemýšlejme o tom, dělejme konference, dělejme rozhovory do Ekolistu, možná to zkoušejme na zvířatech, ale prosím vás nezasahujte spermie, lidské oocyty a raná embrya.

A po těch pěti letech si může nějaký stát říct, že to nebudou dělat nikdy. Jiný stát si může dát ještě dva roky moratorium. Jiný, že to budou dělat opravdu jenom pro nemoci, ale nebudou dělat improvements, vylepšení. A jiný si může říct: A my klidně budeme dělat i vylepšení.

George Church, to je taková těžká váha oboru genetiky, v rozhovorech normálně říká: „Pokud byste chtěla mít dceru, která bude mít modré oči, je tady nějaký důvod, proč ne?“

A znáte v historii nějaký příklad, kdy jsme měli možnost využít nějaké technologie, a té možnosti jsme se zřekli?

Ano, to byly freony. Tam se podařilo, že se shodly všechny státy na světě.

Ale to bylo až po určité době, kdy jsme je používali.

Ano. U freonů to totiž bylo jednoduché. Jeden velmi laciný plyn jsme nahradili jiným velmi laciným plynem. V takovém případě snadno pokrčíme rameny a řekneme: „Dobře.“

CRISP je ale naprosto jiná situace.

V etice molekulární biologie je to myslím beznadějné. Čína se myslím nezachová podle toho, k čemu ji vyzvali američtí vědci v časopisu Nature. To podle mě neudělá ani Mongolsko. Ani Rusko.

U nás je editace lidského genomu zakázána oviedskou Úmluvou o lidských právech a biomedicíně z roku 1997, kterou Česká republika ratifikovala.

Článek 13 deklarace říká, že genetické změny můžete dělat pouze pro preventivní, diagnostické a léčebné účely a pouze v případě, že nebude zasažena DNA žádného z vašich potomků.

A ochota dodržovat tento článek se teď v Evropě opravdu silně chvěje. Celý svět trochu lapá po dechu, a říká si: když to dělá Čína, tak to musíme dělat taky. Napsat článek 13 deklarace bylo v roce 1997 jednoduché. Snadno zakážete něco, co stejně nikdo neumí udělat.

Dnešek je jiný v tom, že už se to umí, je to laciné, rychlé a přesné.

Pandořina skříňka už byla otevřena. A je otázka, co s tím svět provede.

Jsou genetické úpravy proti přírodě? A není proti přírodě i to, že si vezmete deštník, když prší?
Jsou genetické úpravy proti přírodě? A není proti přírodě i to, že si vezmete deštník, když prší?

Pokud stopujeme většinu environmentálních problémů ke zdroji, dojdeme k růstu lidské populace. Měli bychom se obávat, že si někdo vezme do hlavy, že nacrispruje člověka tak, aby se naše populace zmenšila?

To si neumím představit. To bych se spíš bál toho, že někdo udělá v garáži ebolu. Což podle mě dneska není úplně možné. Ještě ne.

A na to, že někdo likviduje člověka CRISPRem, by se v následující generaci přišlo. Kdyby moje dcery byly sterilní, tak bych s tím něco začal rychle dělat.

Já myslím, že debata se spíš povede o tzv. improvements nebo enhancements. A že spousta lidí řekne: Naše základní lidské právo je, aby naše dcery a synové byli modroocí.

Americký bioetik Arthur Caplan říká: „Nikdo není dokonalý. Ale proč nebýt?!“

Není také základní lidské právo mít zdravé děti?

Rozumím. Není to asi základní lidské právo, ale pokud bychom chtěli, aby naše děti byly zdravé, to znamená, aby neměly genetické nemoci, tak do toho musíme jít.

Na přednáškách se vždycky někdo přihlásí a řekne: Vždyť to je proti přírodě. A moje odpověď je, že proti přírodě je i to, že si vezmete deštník, když začne pršet. Proti přírodě je to, že když dostanete nemoc, vezmete si acylpyrin nebo antibiotika. Je to proti přírodě.

Přirozené je to, abychom měli 10 dětí a 8 z nich zemřelo. Všechno to, co děláme tady ve FNKV, je proti přírodě a je to hraní si na Pána Boha.

Ale nemoc je zlo, proti kterému je třeba bojovat. Představte si, že máte v sobě zmutovaný gen a až vám bude 35 nebo 40, dostanete rakovinu. A představte si, že bychom to dokázali vyřešit ještě předtím, než to přijde. To by bylo supr. A eticky naprosto čisté. A je to hraní si na pánaboha. Ale to právě židovsko-křesťanská tradice podporuje a žádá! Abychom rozum používali a pracovali s ním a vymýšleli věci.

Ještě jsem vás slyšela zmínit termín genetické očkování...

To je termín, který jsem si vymyslel já.

Co jím myslíte?

To, když nacrisprujete středoamerickou žábu, aby nedostala plísně. Rozšíříte gen, kterým ji vlastně zvýhodníte.

Kdybychom takto mohli zasáhnout populace žab, které ještě zbývají, pak já bych to toho asi šel. Protože na druhé misce vah je to, že tyto žáby jinak vyhynou.

Když proti sobě postavím lidskou touhu být zdraví, a tlak, který jako lidé způsobujeme na ekosystémy, kde žijí další živí tvorové, jak si to proti sobě stojí? Právo ostatních druhů existovat vůči tomu, abychom my jako lidé byli co nejzdravější a žili co nejdéle? Jde to dohromady na planetě, která má omezené zdroje?

To nepochybně nejde.

Obecně k tomu ale mohu říct to, že problém člověka není v tom, že vůbec je. V posledku jsme také jen jeden biologický druh a asi je nějak dobré, že tu jsme. Problém je v tom, jak se jako druh chováme. Ale i člověk má na planetě své místo.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (73)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.1.2020 09:18
Rovnováhu přírody jsme dávno zničili, v našich zeměpisných šířkách není (pra)původního téměř nic. Vypustili jsme džina z láhve a vrátit ho, jak známo, je téměř nemožné. Věda, tj. i lékařská, dnes dokáže zázraky. Jen ve vztahu k matce Zemi jsme jaksi zapomněli dbát na míru. A že všeho moc škodí, před tím nás varovaly již dávné generace. Nezbývá, než se s tím nelehkým úkolem náprav nějak popasovat. Přitom víme jak na to, jen se nesmíme bát říct to naplno.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.1.2020 10:36 Reaguje na Karel Zvářal
No to by mě skutečně zajímalo, napište to.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.1.2020 18:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Není o co stát, nebyl by to žádný bezceler, leč velmi depresivní čtení. Vpodstatě jste si odpověděl sám v 13,30.
Odpovědět
ig

23.1.2020 10:52
V pořádku, beztak jsou skoro všechny ekosystémy umělé nebo částečně umělé. A třeba příroda Evropy, to už je učiněný lesopark. Nevidím vůbec důvod, proč se nezbavit malárie. A prodej mamutů, vakovlků nebo třeba megatherií zábavním parkům by mohl být báječný byznys.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

23.1.2020 12:57 Reaguje na
humor nebo ?
Odpovědět
ig

23.1.2020 13:45 Reaguje na Robert Jirman
Co Vám na tom připadá humorné (nebo aspoň sarkastické)?
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

24.1.2020 14:18 Reaguje na
Používej hlavu na myšlení ne na hovadiny,tohle je názor pětiletého děcka
Odpovědět
ig

24.1.2020 18:14 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Uvedl jsem v jednom příspěvku dva názory, který z nich je ten pětiletý?
Odpovědět
sv

24.1.2020 21:31 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Takou míru sebekritiky, bych od tebe fakt nečekal.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.1.2020 16:08 Reaguje na
Žádný ekosystém nemůže být ani teoreticky umělý, člověk něco takového vytvořit prostě nedokáže.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 17:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistěže dokáže a takové pokusy byly opakovaně v různých provedeních zorganizovány. Např. pokusy Biosféra.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2020 18:16 Reaguje na Jan Šimůnek
To se asi jen kombinují prvky dávno vytvořené přírodou, že?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

23.1.2020 12:59
Na rozdíl od slepých změn, které dělá příroda, u těch cílených alespoň víme, že je snaha, aby měly kladné důsledky. Takže je to snad lepší, než to nechat pouze na přírodě.
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

24.1.2020 14:28 Reaguje na Richard Vacek
Udejte jeden případ slepé změny které udělala příroda ,já vím jenom o jediném a to že stvořila nás .
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.1.2020 11:16 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Já jsem toho názoru, že celá evoluce je přehlídkou slepých uliček. Od Ediakary až po neandrtálce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.1.2020 10:40 Reaguje na Jan Šimůnek
A ty slepé uličky vedou k neskutečně bohaté a vyvážené přírodě, k miliardám ekosystémů i vyvážených postupů. Fakt soudruzi z NDR neuděli v tom hodnocení chybu?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 09:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Na stovky slepých uliček připadá jedna smysluplná. A protože těch uliček celkem jsou milióny ...
MMCH přesně takto se to modeluje v technickém "evolučním vývoji" např. software.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.1.2020 11:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Na tom je jasně vidět, že funguje ID systém, který prostě musí řídit vyšší moc. To se jaksi "samo" neudělá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 13:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale zcela jistě udělá. Naopak, jakákoli inteligentní síla by řadu nesmyslů, které evoluce přináší, eliminovala.

A je vcelku jasné, že napodobování pořírody technickými projekty není žádný důkaz, že ta příroda byla uměle nějakou inteligencí vytvořena.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.1.2020 16:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Vznik života má pravděpodnobnost asi takovou, jako když nasypete milión součástek do kontejneru a třepete s ním tak dlouho, než se sestaví plně funkční Boening 737.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 17:42 Reaguje na Pavel Hanzl
1. Pokud život vznikl již na planetismálách (podmínky na to tam byly), bylo by dost času a prostoru i na tu pravděpodobnost s Boeingem (klasický kreacionistický blábol).

2. Daleko pravděpodobnější ovšem je, že vznikaly (náhodně a s relativně vysokou pravděpodobností) velmi jednoduché jednoúčelové "strojky", složené z několika makromolekul, které v globálním měřítku (stylem ten dělá to a ten zas ono) vyráběly své komponenty a současně se zdokonalovaly.
Odtud pak vede cesta buď k jednoduchým buňkám, nebo k tomu, že se praoceán změní v unitární celoplanetární živý organismus (viz Solaris od Stanislava Lema).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.1.2020 20:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Vývoj všech druhů probíhá pomocí genových mutací, které mají ovšem nulovou pravděpodobnost.
Odpovědět
sv

29.1.2020 22:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte štěstí, že jste nematuroval z matematiky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2020 18:17 Reaguje na
Vůbec nechápu, jak můžete plácat, z čeho jsem já maturoval?
Odpovědět
sv

4.2.2020 18:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Evidentně toho nechápete víc, nejen matematiku.
Odpovědět
ig

2.2.2020 11:48 Reaguje na Pavel Hanzl
To není nic nenormálního, přesně takhle byl zkonstruován B 737 MAX :D
Odpovědět
sv

24.1.2020 21:30
Jinými slovy hysterická zelená zpovídá někoho, kdo si dovoluje o sobě tvrdit, že je "bioetik" a zároveň doporučovat, aby se technologie, která může zachraňovat miliony životů na pět let zcela přestala používat. Ti lidé co mezi tím zemřou, toho rádoby etika nezajímají? Dost to (a vůbec celá problematika GMO) připomíná případ DDT, kdy tento doposud jediný známý efektivní prostředek boje s malárií byl obviněn z něčeho o čem se následně prokázal přesný opak a v rámci tzv. předběžné opatrnosti byl zakázán a démonizován, což v konečném důsledku vedlo k smrti desítek milionů lidí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.1.2020 07:10 Reaguje na
Svatý za dědinú, miliony (miliardy) lidí přes čáru znamenají pro životní prostředí totéž, jako potkaní populace ve skladu potravin. Proč je nenecháme žít, všemožně je hubíme, když "potkan také patří do přírody"?... To že je něco úplně jiného?? Další adept na přestěhování do Mimoně:-)
Odpovědět
sv

25.1.2020 15:47 Reaguje na Karel Zvářal
Jestli ti je tam samotnýmu smutno, tak pozvi někoho z příbuzenstva. Já ti společnost dělat nehodlám. A neboj dle tvého přání tě nikdo žádnou genovou terapií otravovat nebude. Klidně si můžeš píchat doživotně inzulín a až přijde čas tak se jistě sám vyrovnáš se zeleným zákalem a diabetickou nohou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.1.2020 17:47 Reaguje na
No a tobě by evidentně prospěl pobyt u Nešporů či Chocholouška.
Odpovědět
sv

25.1.2020 21:40 Reaguje na Karel Zvářal
Přísloví "opakování matka moudrosti" se na tebe evidentně nevztahuje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2020 05:39 Reaguje na
Zato tvé oblíbené okopávání kotníků funguje spolehlivě.
Odpovědět
sv

26.1.2020 12:31 Reaguje na Karel Zvářal
Fakty ti mířím na hlavy. Asi se před nimi snažíš uhýbat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2020 13:40 Reaguje na
To si teda fandíš, směšný anonyme!-)
Odpovědět
sv

26.1.2020 13:55 Reaguje na Karel Zvářal
Nefandím. Bohužel jsem se ti do hlavy prozatím žádným faktem netrefil, mimoni.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.1.2020 11:20
Problém vidím v tom, že žádná objektivní etika neexistuje. Etika je vždy závislá na světonázoru (a zastávané filosofii) konkrétního "etika". Autor zastává etiku křesťanskou, tedy etiku lidí, kteří za celou existenci této ideologie neudělali nic pozitivního a snaží se škodit i teď. Tímto prismatem je třeba se dívat i na vše, co napsal.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.1.2020 18:36
Nádherný článek, který by se měl dostat na přední stránky novin a TV ve sledovaných hodinách .
Poměrně přesně předvídá možná rizika neuváženého nasazení této techniky.
Dokonce bych řekl, že se jedná o problém , kde sice lze rozhodnout, ale nikdy nebudeme vědět, zda-li jsme rozhodli správně.
Odpovědět
sv

25.1.2020 21:43 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nesmyslné regulace vždy znamenaly úpadek, přičemž biotechnologie se používají celá desetiletí aniž bys se projevil nějaký byť sebemenší negativní důsledek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.1.2020 09:03 Reaguje na
Zcela nesmyslé regulace se týkaly hlavně jaderných zbraní, nebýt v úpadku, už jsme se mohli dávno nádherně vyvraždit kompletně a nemuseli bychom řešit ptákoviny s klimatem.
Odpovědět
sv

29.1.2020 20:14 Reaguje na Pavel Hanzl
A pak jste se probudil s rukou v nočníku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.1.2020 09:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zde se ztotožňuji s SV:

Regulace pokroku vždy znamenaly cestu k úpadku:
Čína omezila rozvoj zbraní a územní expanzi a po nějakých dvou stech letech se stala hříčkou v rukou koloniálních velmocí. Pokrok cíleně omezovaly i indiánské civilizace a výsledkem bylo, že si je namazalo na chleba pár stovek conquistadorů.
Pokrok omezovala španělská inkvizice a výsledkem byl propad Španělska z "říše, nad níž slunce nezapadá" v zemi na úrovni států 3. světa (a dodnes se z toho nevyhrabalo). Pokrok, byť ne tak drasticky, omezovaly i Rakousko - Uhersko a Německo a promítlo se to do výsledku první světové války. To samé v modrém (a s o něco větší intenzitou) carské Rusko, následky ještě horší.

Pokud připustíme, pod jakoukoli záminkou (tedy i tzv. "etikou"), omezování pokroku, namaže si nás na chleba po jedné generaci jakýkoli, dnes třeba druho- či třetiřadý stát, do něhož provozovatelé pokrokových technologií a jejich výzkumu emigrují.

A je třeba také zdůraznit, že křesťanská morálka je morálkou polozvířeckých barbarů, kteří vrhli Evropu o cca půl století zpět a drasticky zpomalili její rozvoj. Běžně se uvádí, že civilizační úrovně, odpovídající Římu před Konstantinem Velikým (za něhož se stalo křesťanství státním náboženstvím), dosáhly nejvyspělejší evropské státy až někdy na prahu novověku. Z toho bychom se měli poučit a křesťany spíše cíleně omezovat, než se jim, pod jakoukoli záminkou, podřizovat.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.1.2020 20:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Zde bych pouze opravil mylný ,většinově kolující názor, že za likvidaci Alexandrijské knihovny mohou arabští dobyvatelé.
Největší újmu utrpěla poté,co se vlády ve městě ujali křesťané ( Theofil Alexandrijský, 385–412 n.l. ) a
z této rány se již nikdy nevzpamatovala.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.1.2020 08:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Alexandrijsou knihovnu vypálili Římané, pokud vím, a to opakovaně. Arabové ji asi jen dorazili.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 09:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Arabové několik týdnů knihami z Alexandrijské knihovny vytápěli veřejné lázně, takže toho tam na ně muselo zbýt ještě dost.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.1.2020 17:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Alexandrijská knihovna byla poškozena několikrát, ale ránu do vazu ji zasadil fanatik, dnes svatý Teofil Alexandrijský.

Arabové, po dobytá Egypta, už jen dílo dokonali.
Traduje se výrok , že díla v knihovně buď Korán zná, a proto jsou zbytečná, anebo je nezná a pak jsou škodlivá. Spálit !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.1.2020 09:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Pojem "regulace pokroku" je čistě moderní termín a nikdo nikdy to neznal, natož aby to prováděl.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 09:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Moderní je pouze název. Totalitní režimy a méněcenné ideologie to dělaly od starověku a dělají to po současnost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.1.2020 11:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Vůbec pojem pokrok je až z naší civilizace. Staré civilizace měly úplně jiné, cyklické vnímání času, zatímco my máme linární. Takže nějaký pokrok tam vůbec nastat ani nemohl.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 13:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Není to tak úplně pravda. Už v antice existovalo pojetí o střídání věků (AUREA SATA PRIMA EST AETAS...), byť s představou, že lidstvo degeneruje od jakéhosi zlatého věku hluboko v minulosti do současnosti. MMCH podobné myšlenky najdete ještě v Lovecraftovi a Howardovi (a dalších podobných autorech z počátku . století).
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 17:56 Reaguje na Jan Šimůnek
z počátku 20. století, miluji numloc.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2020 18:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je zajímavé, že nejvzdělanější a nejmoudřejší lidi u nás mají často teologické vzdělání, třeba Tomáš Halík a i Pan astronom Grygar je věřící křesťan. Víra dává životu další rozměr a možnost pochopit věci, pro ateistu nepochopitelné.
Odpovědět
va

vaber

27.1.2020 14:41
V roce 2017 zemřelo na malárii 435 000 lidí,,mně to číslo nijak neděsí. V roce 1950 bylo v celé Africe 180 milionů lidí, dnes to je víc než miliarda, to mně to mně děsí mnohem víc, ale ani nejde tak o absolutní číslo počtu lidí, ale jejich chování k přírodě ,dnes jeden člověk ničí přírodu tak za pět dřívějších lidí, kteří žili v souladu s přírodou, takže rovnováha přírody je dávno zničená a v současném chodu světa ji nikdy nelze napravit
Odpovědět
sv

27.1.2020 22:14 Reaguje na vaber
Blábol. V Číně a Indii je to taky přes miliardu, a to na mnohem menším území. 60 let zpátky byli taky na polovičních počtech. Afrika je sto uživit několikanásobek současného počtu obyvatel, tedy pokud se budou používat moderní zemědělské technologie (včetně biotechnologií). Chování lidí k přírodě je stejné dnes, jako bylo před sto nebo tisíci lety, přičemž moderní technologie umožňují využívat přírodní zdroje tisíckrát efektivněji. O žití v souladu s přírodou si běžte povykládat místním domorodcům, kteří před tisíci lety v počtu pouhých několika tisíc dokázali vyvraždit celou australskou megafaunu a cíleným podpalování přeměnit původně lesnatý kontinent v poušť.
Nemluvě o tom, že zdaleka nejde jen o malárii. Podívejme se na západní svět, na raketově rostoucí náklady na zdravotní péči. Miliony se vynakládají na léčbu konkrétních chronických pacientů. Je jasné, že bez léčby založené na genetických modifikacích zdravotnický systém zkrachuje. Stačí si uvědomit, že jen cukrovkářů je jen v této zemi skoro milion.
Odpovědět
sv

27.1.2020 22:15 Reaguje na
.. australským domorodcům ..
Odpovědět
va

vaber

28.1.2020 09:38 Reaguje na
nejde vůbec jen o Afriku ale o celou planetu, když dáte jakéhokoliv tvora do omezeného prostoru ,brzy si zničí okolí tak, že v něm nebude možno žít, asi máte představu že lze žít na poušti bez okolního zdravého světa? lidé se vždy chovali jako predátoři ale vaše teorie o Austrálii a vlivu domorodců kteří tam žili je úsměvná. Austálie se změnila díky drastické změně klimatu a ta stále pokračuje. Markantní rozdíl proti minulosti je, že dnes je lidí tolik ,že ohrožují rovnováhu pro stabilitu příznivých životních podmínek ,protože tyto pro život nutné faktory nám vytváří zdravá příroda a bez nich je ohroženo celé lidstvo. Pokud jde o zdravotní péči a rostoucí náklady, je to jen bezedná studna která spolkne jakoukoliv sunu peněz a efekt je nulový, zdravotní péči by si měl hradit každý sám ,protože lidé se o své zdraví zacínají starat až když přijde nemoc a lékaři porušili základní zákon ,přirozený výběr a lidé degenerují
Odpovědět
sv

28.1.2020 18:36 Reaguje na vaber
Úsměvné jsou vaše znalosti a blábolení o "drastické změně klimatu". Devastace Austrálie domorodci není "moje" teorie, to je teorie australských archeologů a paleontologů. Viz https://www.scienceworld.cz/biologie/vyhynula-australska-megafauna-3646/
Realitou je, že tam kde nárůst počtu obyvatel byl doprovázení technologickým rozvojem se negativní vliv lidí na životní prostředí oproti minulosti zmenšil. Několik tisíc primitivních obyvatel Austrálie dokázala před tisíci lety zdevastovat australský kontinent podstatně víc než současný mnohamilionový moderní australský národ. Příroda je nejvíc plundrována tam, kde lidé žijí v tzv. souladu s přírodou a využívají primitivní postupy obživy. Pokud mají být ty "příznivé životný podmínky" zachovány, tak se nové technologie (včetně biotechnologií) MUSÍ důsledně využívat. Vyloženě směšné jsou ty nesmysly "o nulovém efektu". Vědecký výzkum v oblasti zdravotnictví dokázal výrazně prodloužit délku lidského života a hlavně ji výrazně zkvalitnit. A je zcela evidentní, že bez genové léčby dědičných chorob se zhroutí nejen systém financování zdravotní péče ale i systém důchodů. Co se týče degenerace, tak vám opravdu ale opravdu nic nebrání vrátit se takříkajíc ke kořenům, vzdát se očkování, antibiotik, atd. a vyřadit své zdegenerované geny z lidského genofondu.
Odpovědět
va

vaber

29.1.2020 10:22 Reaguje na
nemusíte odkazovat na články o změnách v Austálii ,taky ten názor znám a nikdy mě nenapadlo že by to bylo z vaší hlavy, to napsali jen lidé kteří se mouhou mýlit jako každý jiný, já napsal svůj názor ,že se vám nelíbí je vaše věc, na této planetě problémů přibývá a ne ubývá , možná to jednou až dokážete hodnotit.Vliv lidí na životní prostředí ,možná situaci s časovým odstupem pochopíte, možná. O moje geny se opravdu nemusíte starat ,já si taky mohu myslet, že vaše geny budou značně přispívat k degeneraci dalších generací ,pokud máte děti
Odpovědět
sv

29.1.2020 22:10 Reaguje na vaber
Už si ani nepamatujete co jste psal minule. Defacto jste tvrdil, že teorie australských archeologů a paleontologů je úsměvná, zatímco vaše fantasmagorie jste bral zcela vážně. Opak je pravdou. Ba co víc, ještě směšnější je vaše dojmologie o tom, že dokážete hodnotit vlivy člověka na životní prostředí. Zkuste si nastudovat vědecké zdroje nejen o Austrálii ale i o katastrofických dopadech pravěkého nebo starověkého lidského osídlení např. ve středomoří, abyste se příště tak neztrapňoval. Dnes tam žijí miliony lidí.
O degenerovaných genech a omezení zdravotní péče jste začal žvanit vy. Jestli vám nedochází souvislost, tak vaše geny už nic jiného než vyřazení z lidského genofondu nečeká.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.1.2020 13:30
Z humánních důvodů musíme zachraňovat každého člověka žijící na Zeměkouli, když to umíme a můžeme.
Jenže ze stejných principů musíme účinně bránit přemnožování obyvatel, protože to přímo vytváří obrovské utrpení i smrt lidí už žijících.
A my to děláme naopak, zachráníme životy miliónům dětí, které tím odsoudíme k životu v hladu a utrpení.
A s kimatickou změnou se to bude stále zhoršovat.
Odpovědět
sv

28.1.2020 18:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Miliony dětí odsoudíme k životu a utrpení leda tím, že je nutíme žít v primitivních podmínkách a odpíráme jim výdobytky moderní technologie. Tzv. ohrožení orlů, které si zrůda Carsonová vycucala z palce a následná démonizace DDT a z toho plynoucí smrt a utrpení milionů dětí je toho hrůzostrašným příkladem. Totéž platí o zlaté rýži. Zelení fanatici bezohledně ničící pokusná pole se zlatou rýží a pronásledující autora zlaté rýže odsoudili k utrpení a slepotě miliony v JV Asii.
Jediný způsob jak bránit přemnožování obyvatel je zvyšovat životní úroveň a docílit tak toho, aby místní přešli od R strategie ke K strategii.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.1.2020 19:18 Reaguje na
Řek bych, že bohatě stačí dát jim vzdělání a zdravotní péči, a VYSVĚTLIT jim, že je lepší mít méně dětí, avšak zdravých, silných a lépe připravených pro život. Homo sapiens není myš či žába, aby musel chrlit kvanta potomků v naději že alespoň nějaké přežije. Je to o výchově, nikoliv tzv. životním standardu (auto, TV, lednička...), jak to chápeme u nás.
Odpovědět
sv

28.1.2020 22:25 Reaguje na Karel Zvářal
Kvalitní vzdělání a kvalitní zdravotní péče úzce souvisí s vysokou životní úrovní. CO ti brání jet do Afriky a začít VYSVĚTLOVAT? Realita je taková, že pokles porodnosti se ve vyspělém světě odehrál v okamžiku, když životní úroveň obyvatelstva dosáhla dostatečné výše. Jen to a nic jiného změní chování obyvatel ve třetím světě. O tom je R/K strategie.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.1.2020 07:28 Reaguje na
Co mi brání? To ti psát nebudu, stejně bys to nepochopil. V jedné zemi dosáhli výrazného pokroku ve snížení porodnosti - a nebyli na špici životní úrovně. Takže se svými oka mžiky můžeš víš co...
Odpovědět
sv

29.1.2020 22:26 Reaguje na Karel Zvářal
Jinými slovy, žvaníš z cesty a když tě někdo vrátí do reality dostáváš hysterické záchvaty. Tušíš vůbec jaká je životní úroveň třeba v takovém Čadu nebo Nigeru? Evidentně netušíš vůbec nic. Pro info, tam nemají jinou možnost než mít mnoho dětí, aby se alespoň některé z nich dožilo dopělosti.
Odpovědět
ig

29.1.2020 06:08 Reaguje na Karel Zvářal
S tím vysvětlováním nevím nevím :-) Zkoušel jste třeba někdy vysvětlit relativně bohatému a vzdělanému Čechovi něco co je v rozporu s jeho životním názorem? K tomu musí lidi dojít sami a trvá to generace.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.1.2020 07:25 Reaguje na
Zkoušel, ale je tak zatvrzelý baran, že jsem zvolil ústup.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.1.2020 08:53 Reaguje na
Komu kdo proboha co odpírá? Do chudých zemí jdou gigantické dotace i technologie a ti lidé je používají pouze k tomu, aby měli více dětí, které přežijí do dospělosti. To je sebevraždený postup.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 09:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže ty gigantické dotace nejdou a naprosto nikdy nešly do zkvalitnění života tamních lidí. Ty si rozebere místní kleptokracie a uloží na kontech ve Švýcarsku (nebo jiných bankovních centrech) a lidé žijí dál s perspektivou, že když budou mít 16 - 20 dětí, tak třeba některé z nich dosáhne takové sociální a ekonomické úrovně, že se o ně postará.

Africe konkrétně by silně prospěla rekolonizace, protože tamní nefunkční státy jednoznačně prakticky jenom škodí. Ona už pouhá "demokratizace" JAR přinesla naprosto negativní dopad, i na ty černochy, kteří jí měli být zvýhodněni (drasticky narostl počet těch, kteří se stávají oběťmi zločinů, drasticky poklesla životní úroveň, klesají parametry zdraví populace, vč. délky života).
Odpovědět
va

vaber

29.1.2020 10:43 Reaguje na Pavel Hanzl
počet lidí na planetě zavinila i Evropa ze které odcházely desítky milionů lidí do všech světadílů , to byly doby kdy ještě bylo kam odejít a nebo se domorodci vyvraždili aby bylo kam jít. Bez takového exodusu by Evropa byla dnes jiná
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.1.2020 11:56
Jenom v ropných zemích Středního východu se za posledních 100 let zdesetinásobil počet obyvatel (z 30 na 300 mil.)
Přitom asi 60 miliónů lidí žije z čerpání zvodní, které se neobnovují a ročně jim klesá hladina řádově o metry. To nedopadne dobře.
Odpovědět
sv

29.1.2020 22:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Tam mají problém dávno vyřešen díky odsolování mořské vody, na rozdíl od zemí Sahelu, kde si nemůžou dovolit ani studnu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2020 18:23 Reaguje na
Nic vyřešeného nemají, odsolováky jedou pouze v Izraeli a stejně v tom objemu by neměly šanci.
Odpovědět
sv

4.2.2020 20:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Je vidět, že netušíte nejen nic o matematice ale i tom kde všude jsou odsolovací zařízení a jak výkonná jsou.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist