Nizozemsko se chystá na rekord. Největší evropskou solární farmu. Plovoucí
Rekordně rychlou stavbou u Zwolle se totiž podbízí dalším majitelům zavodněných ploch, třeba zrovna pískoven. A nabízí jím efektivní energetické zhodnocení jinak nevyužívané plochy. Argumenty pro výhodnost plovoucích solárních farem nejsou skromné: díky přirozenému vodnímu chlazení se nepřehřívají a mají stabilnější výkon. Ten nesnižuje ani jinde tolik častá prašnost prostředí. Záborem plochy nekonkurují zemědělské půdě. A byť to není prosté kontroverzí, plovoucí farmy „chrání“ vodní plochy před nadměrným odparem a nárůstem vodního květu.
BayWa r. e. se dále pyšní patentovanou technologií Zim Float (vyvinutou ve spolupráci s Zimmermann PV-Stahlbau GmbH), která prý ustojí velké vlny i zátěž sněhu, při zachování vysoké operability a nízké náročnosti údržby. Takže se možná dočkáme dalšího solárního rekordu. Kompletní instalace ve Zwolle by měla být hotovat za 8 týdnů.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Pavel Hanzl
26.2.2020 10:08Kolik hektarů panelů by se u nás dalo umístit třeba na Nové mlýny, aniž by to narušilo rekreaci nebo ptačí rezervaci? Myslím, že nějaký Prunéřov nebo Tušimice nebo podobný špinavý uhlák by to dalo.
Jiří Daneš
26.2.2020 15:41Jiří Svoboda
26.2.2020 17:49Jan Šimůnek
26.2.2020 18:51Franta Frantíků
26.2.2020 22:23Celková plocha všech tří nádrží je 3227 ha (https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_d%C3%ADlo_Nov%C3%A9_Ml%C3%BDny).
Na metr čtvereční dopadne za rok 800-1250 kWh/m^2 (https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_elektr%C3%A1rna). Vezměme v potaz “průměrný” rok, tedy 1025 kWh/m^2.
Účinnost křemíkového FV panelu v podmínkách ČR je cca 10% (https://cs.wikipedia.org/wiki/Sol%C3%A1rn%C3%AD_panel). Na vodě to možná bude trochu vice, relevantní zdroj jsem k tomu ale nenašel.
Nyní zjistíme, že taková FVE vyprodukuje přibližně:
3227*10000*1025*0,1= 3 307 675 000 kWh/rok. Elektrárna by tedy velmi velmi přibližně vyrobila každý rok 3,3 TWh.
Zmiňovaný Prunéřov má roční výrobu 9,24 TWh, u Tušimic se mi to nepodařilo zjistit. Bude to ale asi podobné, jejich instalovaný výkon je téměř stejný (800 vs 940 MW).
Výsledek je však jasný – i kdyby se využila celá plocha nádrží (tzn. žádná rekreace ani ptactvo), nezvládlo by to nahradit ani jednu ze zmiňovaný uhelek.
Franta Frantíků
26.2.2020 22:24 Reaguje na Franta FrantíkůJan Šimůnek
27.2.2020 05:54 Reaguje na Franta FrantíkůA kumulace elektřiny je, přes obrovské a dlouhodobé investice do výzkumu, prakticky na stejné úrovni jako na přelomu minulého a předminulého století.
Franta Frantíků
27.2.2020 06:38 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
2.3.2020 18:31 Reaguje na Franta FrantíkůKolik ale ty uhelky udělají elektřiny? Čtvrtinu? Potom jsme někde úplně jinde.