https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/experiment-pod-javornikem.misto-lesni-cesty-rada-tuni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Experiment pod Javorníkem. Místo lesní cesty řada tůní

3.6.2020 09:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zrušená přibližovací linka.
Zrušená přibližovací linka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AOPK ČR
Zcela inovativní přístup, jak zadržet vodu v krajině, byl experimentálně vyzkoušen v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Na severním svahu Velkého Javorníku byla těžkou technikou narušena nepoužívaná přibližovací linka na stahování dřeva. Po ní odtékalo při každém dešti velké množství vody do nedalekého potoka. Podobných cest jsou v České republice tisíce. Dnes v Beskydech důmyslný systém tůní zpomaluje povrchovou vodu a vrací ji zpět pod povrch.
 
Na nepoužívané sedmdesát metrů dlouhé přibližovací lince bylo vyhloubeno 28 tůní. Každá má rozměr 3x4 m a hloubku od 0,1 do 0,6 m. Přepážky mezi jednotlivými tůněmi byly zhutněny a přebytečná voda má nyní možnost odtéct pomalu do lesa.

V tůních bylo zadrženo přibližně 150 000 litrů vody. Lesy jsou tak ochráněny před erozí, rychlým odtokem vody a nadměrným vysoušením. To pomůže jejich rychlejší obnově, útočiště tu najdou vzácní obojživelníci.

Nové tůně.
Nové tůně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AOPK ČR

Unikátní opatření realizoval lesní dělník Ondřej Brož z Bordovic po vzoru Štefana Vaľa z Košic, který se podobnými realizacemi zabývá již 10 let.

Akce byla provedena ve spolupráci s vlastníkem pozemku, kterým je Biskupství ostravsko–opavské, a pod odborným dohledem a za finanční podpory Agentury ochrany přírody České republiky, Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy.

„V našem zájmu není rušit všechny přibližovací linky. Vybíráme pouze ty, které dlouhodobě nebudeme využívat. Potřebujeme zadržet dešťovou vodu v lese a toto opatření nám částečně může pomoci. Zhutněné přibližovací linky fungují jako drenáže, dokonale vysušují krajinu a les a opatření tohoto charakteru by vysušování měla zabránit,“ sdělují biskupští lesníci.

Chráněné krajinná oblast Beskydy.
Chráněné krajinná oblast Beskydy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AOPK ČR

Ondřej Brož, který zrealizoval toto opatření z prostředků AOPK ČR, říká: „Les ze mě udělal člověka s velkým srdcem. Nyní, když to nejvíc potřebuje, mu chci vrátit to, co jsme mu jako lidi vzali, vodu. Prosím, nezůstávejme jen u slov, ale konejme.“

„Protože Biskupství ostravsko–opavské již v minulých letech hledalo i další efektivní možnosti, jak ve vyprahlých holinách, které byly znovu osázeny stromy, vodu co nejdéle udržet, bude již letos vybudováno dalších cca 70 tůní a zasakovacích pásů, dodává Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.

Na vytipování lokalit, kde budou tůně zbudovány, se podíleli lesníci spolu s pracovníky AOPK ČR. Zdrojem financí bude Operační program Životní prostředí. Další akce, které pomohou vrátit vodu do beskydských lesů, se chystají i z Programu péče o krajinu.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.6.2020 11:03
Pan Brož je vzácný člověk a příklad pro ostatní.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.6.2020 13:29
Paradoxem je, že vzor p.Valo (SR) nabízel přímo v Bruselu svůj postup jako možnost pro obnovu lesní krajiny, ale sluchu se nedočkal.
viz https://www.youtube.com/user/MsEvula
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.6.2020 07:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co s tím má proboha společného Brusel? To si už bez něho ani nevytřeme řiť?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.6.2020 11:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Pan Vaľo tam přednášel na jedné konferenci a čekal, že o jeho jednoduché a hluboce praktické řešení jedné z příčin odvodňování krajiny bude zájem.

Zájem ale nebyl... je to zřejmě řešení, které je až moc jednoduché, a tak se na jeho
realizaci nemůže nikdo napást.... lidská společnost stojící na parazitismu podnikavců všeho druhu taková dobrá řešení nechce.... jo takhle přehrady a špatná zemědělská praxe to joooo... to se světu agrobaronů líbí... tam nemusíte být nijak zodpovědný a ještě se na tom dá krásně korumpovat a krást....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.6.2020 11:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Protože EU vládne agrolobby... podle toho vypadá i agropolitika EU a její dotační systém...

Takový hráči jako Agrofert jsou ti co ve skutečnosti tahají za nitky EU... to ale neznamená, že je EU špatná.... jen je málo odolná proti lobbingu z těchto sfér podnikání...
Odpovědět
Václav Hellebrand

Václav Hellebrand

3.6.2020 15:49
Výborně a skoro zadarmo !!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.6.2020 07:27
Ty hrázky rozhodně nevypadá jako zhutněné, ale časem zarostou vegetací, pokud je do té doby nesebere voda. Každopádně jednoznačné plus.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.6.2020 11:28
Toto je velký počin. Zatím jen lokálně, ale co se přístupu lesníka týká je to vyloženě revoluce, protože v tomto případě lesník řeší následky své negativní činnosti a reálně je minimalizuje...

Už vidím jak LČR, kteří toto řešení dlouhodobě odmítají a odmítají téměř vše přínosné skřípou zuby, že lidi uvidí jak jednoduše se dá zadržovat voda v lesích, jaký to může mít přínos, a že to budou lidi vyžadovat všude... i tam kde ŽP devastují LČR jakožto státem řízený likvidátor ŽP, který živý takové zmrdy jako je Agrofert (Babiš)...

"Zhutněné přibližovací linky fungují jako drenáže, dokonale vysušují krajinu a les a opatření tohoto charakteru by vysušování měla zabránit". Toto píšu LČR už roky a oni dělají, že nic neví...... takto hospodaří stát.....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.6.2020 11:49
Kdyby jsme v ČR nebyli všichni rukojmí státního podniku LČR potažmo řízeného MZe, který brání jakýmkoliv změnám v lesnictví k lepšímu, protože jsou tam střety zájmů hned několika politiků v dnešní vládě, tak by nebyl problém z tohoto udělat podmínku pro všechny polesí v ČR a mohlo se to aplikovat všude.... udělalo by to víc než 100 přehrad.... ale když státu se nechce....... a hlavně Tomanovi se nechce....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.6.2020 18:23
Otázka je, co se stane, když se v příslušném lese objeví kůrovec a bude třeba cestu použít na vykácení, asanaci a odvoz kůrovcem napadených stromů. Pustí se tam na jeden den bagr nebo buldozer, aby ty kaluže zase zahrnul nebo se ty kmeny odlifrují z lesa vrtulníkem?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.6.2020 07:38 Reaguje na Radim Polášek
Zaprvé je v takovém lese VÝRAZNĚ MENŠÍ RIZIKO šíření kůrovce a navíc těžba harvestorem je ta nejméně vhodnou a šetrnou variantou těžby a stahování dřeva... je ale nejvíce ekonomicky zajímavá pro těžaře a tím pádem i celý zvrhlý a zločinný způsob řízení "nejen" státního podniku LČR kde se soutěží na nejnižší cenu (o to kdo nabídne ten nejméně zodpovědný způsob hospodaření), tudíž i o to, kdo nebude dělat nic navíc jako je například zapravení erozních rýh po těžbě a přibližování dřeva, takže potom to v těch našich plantážích vypadá jak to vypadá.... proto tyto plantáže hynou (oficiálně lživě uváděno z důvodu kůrovce) a i proto jsou v ČR sucha a povodně, které způsobují mnohamiliardové škody, které po reálných pachatelích nikdo nevymáhá, a tak to platíme všichni na daních a zdražujících se produktech pojišťoven....

Mimochodem v CHKO Beskydy se i dnes používají ke stahování dřeva koně a to je samozřejmě zvláště pro chráněná území jeden z nejšetrnějších způsobů. Dále se stahuje "lanovkou" a jinými způsoby, kde není potřeba přístup do plantáže po svozové lince.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.6.2020 12:47 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Když jim bude stačit tahat kmeny koněm po jednom, za den třeba vytáhnout jenom 3 - 6 kmenů, tak proč ne.
Ale pokud těch kmenů bude tolik, že budou muset třeba použít jenom traktor s valníkem, tak už bude ouvej.
Nebo pokud bude třeba ve zmíněném lese udělat probírku nebo odstranit suché souše, na palivové dřevo, tak to taky asi bude dost zajímavé. Těžko budou moct bez dotování použít na těžbu palivového dřeva jenom koně, to by kvůli velmi nízké produktivitě koně zatraceně prodělali. A když to udělají tak, jako je běžné, to znamená aby si kupec dřevo odvezl přímo z místa těžby z lesa nebo dokonce aby si označené stromy v lese sám vlastními silami vytěžil a odvezl, tak asi kupec bude sotva nějakým malým náklaďákem nebo dokonce osobním vozem s přívěsem jezdit přes ty vytvořené ďůry na cestě.
A ani kůň nelítá vzduchem, taky musí ty kmeny stahovat po té cestě a pokud tam stáhne pár kmenů, tak taky ty důry budou napůl zarovnané.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.6.2020 14:42 Reaguje na Radim Polášek
Je vidět, že tomu moc nerozumíte.. tahat koněm po cestě? Wtf....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.6.2020 18:25
Jinak cesta je na zadržení vody vhodná. Dá se čekat, hlavně pokud byla cesta víc používaná, že půda pod cestou je zhutněná a tudíž nepropustná. Kaluže tak budou fungovat i v suchším roce, bude tam voda tak do června, což už stačí k vývoji pulců třeba kuněk a jiných podobných žab.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist