https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kaceni-lesu-v-eu-znehodnocuje-lesy-jako-uloziste-uhliku.nove-stromy-stary-les-nenahradi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kácení lesů v EU znehodnocuje lesy jako úložiště uhlíku. Nové stromy starý les nenahradí

8.7.2020 11:43 | PRAHA (Ekolist.cz)
Intenzita těžby lesních porostů se liší mezi jednotlivými členskými zeměmi: zvláště dramatická je ve skandinávských zemích (Švédsko, Finsko) a na východě Evropy (Lotyšsko, Estonsko).
Intenzita těžby lesních porostů se liší mezi jednotlivými členskými zeměmi: zvláště dramatická je ve skandinávských zemích (Švédsko, Finsko) a na východě Evropy (Lotyšsko, Estonsko).
Foto | Jasper Graetsch / unsplash.com
Skoro 38 % rozlohy Evropské unie je zalesněným prostorem, a proto se s lesními porosty vcelku pochopitelně počítá ve strategiích, potřebných k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Jenže to, jakým tempem lesy v posledních čtyřech letech kácíme, jejich možný přínos významně snižuje. Píše o tom Phys.org.
 

Lesy poskytují sérii ekosystémových služeb, jejichž význam je pro naši společnost klíčový. Jsou například ze své povahy přirozeným úložištěm atmosférického uhlíku. Rozhodně nejsou dobré jen pro produkci biomasy, byť na tu klademe stále větší důraz. Zvýšená poptávka po dřevě, sledovaná za období 2016-2018 (v relativním srovnání s 2011-2015), začíná jiné než produkční funkce lesa významně snižovat. Alespoň tak to na základě analýz potvrzují badatelé Společného výzkumného střediska EU. Ti sledovali 15 let vývoje lesnického hospodaření na základě dostupných statistik a satelitních snímků a dospěli ke dvěma důležitým poznáním.

Prvním je, že v zemích evropské teď už šestadvacítky se za léta 2016-2018 těžba lesa zvýšila o 49 %. Byla také o poznání intenzivnější, důslednější. Tím druhým pak je, že biomasa těžených území se po opětovném zalesnění snížila o 69 %, takže schopnost takových ploch vázat uhlík z atmosféry se výrazně snížila. Můžete logicky namítnout, že když se kácí les, lítají třísky. Guido Ceccherini, vedoucí autor studie, to ale popisuje trochu jinými slovy: „Ostrý vzestup těžby biomasy snížil celkovou kapacitu lesů coby uhlíkového úložiště EU. Dá se říct, že lesy tak v zemích EU zůstávají i nadále uhlíkovým úložištěm, ale jejich význam je menší, než tomu bylo dříve.“ Co to znamená?

Že když se země Evropské unie zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2030, mohly napoprvé počítat s tím, že o 10 % z uhlíkové bilance se postarají lesy. To už ale neplatí. Intenzita těžby lesních porostů se liší mezi jednotlivými členskými zeměmi: zvláště dramatická je ve skandinávských zemích (Švédsko, Finsko) a na východě Evropy (Lotyšsko, Estonsko). Podobný trend je pak patrný ve Francii a Portugalsku. „Poněkud paradoxní pak je, že trend výraznějšího kácení doprovází i výraznější zalesňování,“ říká Ceccherini. „Celková rozloha lesů se tak navzdory intenzitě těžby zvyšuje.“

Jenže nově vysazené lesy nedisponují totožnou schopností vázat uhlík jako lesy letité a rostlé. Dnešní výsadby se stanou stejně dobrými úložišti uhlíku až za dlouhá desetiletí, v závislosti na konkrétních typech lesů. „A do té doby bude zvýšená intenzita těžby znamenat i ekvivalentní zvýšení vnosu CO2 do atmosféry,“ uzavírá Ceccherini.

Jedním z dalších zjištění badatelů, které vyčetli ze satelitních snímků, je také informace o tom, že se za poslední léta zvýšila rozloha konkrétních těžebních ploch. Paseky jsou po těžbě až o 34 % větší. Což může mít negativní dopad na stabilitu půdy, její náchylnost k erozi, lokální klima a biodiverzitu. A také na schopnost lesní půdy vázat vodu.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

8.7.2020 06:12
A počítal v tom článku někdo s klimatickými změnami a s vyšším odlesněním díky kůrovci napříč Evropou?
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

8.7.2020 07:07 Reaguje na Katka Pazderů
Uctivě zdravím, co jsem tak zvědavě koukal, ve skandinávských zemích kůrovec/lýkožrout zatím nepředstavuje zásadní problém, je to spíš specifikum českých a slovenských lesů. Severské jehličnaté lesy mají problém spíš s vlhkem, houbami (Heterobasiodon) a losy. Lotyšsko a Estonsko má lesy z 50 % opadavé, sami je vůči kůrovci nazývají stabilními. Příčinou zvýšené intenzity těžby lesů je, že se Švédsko a Lotyšsko snaží po finském vzoru vybudovat „bioekonomiku“

viz. https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/finsko-kupcilo-s-emisemi-kaceni-lesu-u-nich-uhlik-
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.7.2020 08:19
To, že ekologové svou snahou o likvidaci lesů "bezzásahovostí" zhoršují problémy s CO2 v atmosféře, snad bylo a je jasné prakticky komukoli, kdo je schopen alespoň na bazální úrovni myslet.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

8.7.2020 09:16 Reaguje na Jan Šimůnek
Obávám se, že o tom článek není. Spíš bych z textu odvodil, že ona bezzásahovost je spíš nástrojem k tomu, aby lesy - nekácené - mohly sloužit jako efektivnější úložiště uhlíku, ne?
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.7.2020 17:14 Reaguje na Radomír Dohnal
Obávám se, že v důsledku bezzásahovosti už na Šumavě a v dalších lokalitách žádné lesy nemáme, jen plochy, pokryté mrtvými stromy.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

9.7.2020 08:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Ach jo, zase ta vaše mantra o tom jak za vše mohou bezzásahové zóny. :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.7.2020 09:00 Reaguje na Petr Eliáš
To je naprosto jednoznačně prokázané.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

9.7.2020 09:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Možná tak ve vaší hlavě. ;)
Odpovědět
va

vaber

8.7.2020 14:20
v Německu už mají kůrovce také,při dálnici za Dráždanami na Berlím začínají usychat borovice podobně jak někde u nás,
jaké stromy dnes vyrůstají, slaboučké vytáhlé, co se dožijí tak 70let,
podobají se křoví a ne mohutným stromům jaké rostly v minulosti
Odpovědět
Hu

Hunter

8.7.2020 14:22 Reaguje na vaber
Borovice usychají z jiného důvodu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.7.2020 09:01 Reaguje na vaber
"Pánbu je trestá" za podporu našich bursíků.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

14.7.2020 12:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak tak, za to, že jsme nedostavěli Temelín tak jak původně bylo plánováno.
Odpovědět
ig

9.7.2020 00:15
Lesy se musí kácet, aby bylo palivo pro elektrárny na biomasu. A i kdyby ekoaktivisti obrátili a chtěli lesy doopravdy využít na snížení obsahu CO2, museli by je vykácet a dřevo uložit někam pod zem, protože vzrostlý, stabilní les má neutrální bilanci CO2. Pouze mladý les po dobu svého růstu významněji pohlcuje CO2.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

14.7.2020 12:43
Tak nějak ve jménu ochrany přírody a podpory OZE vykácíme všechny lesy, páč dřevo je velice cenná surovina. Ještě bych dodal, že dříve v lese po těžbě dřeva zůstávalo hodně "odpadu", který pomáhal k rychlejší regeneraci lesa. Dnes se tam nenechává nic, protože všechno se dá výhodně prodat. Takže se pak lidi diví, že nové stromky se nechtějí ujmout. Ta biomasa je stejná zhůvěřilost, jak pěstování řepky a kukuřice na biopaliva.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist