Ministr zemědělství Toman slibuje pomoc rybářům v okolí Bečvy
"Řeky a potoky jsou pro naši krajinu důležité. Život v nich je klíčový. Jsem proto připraven Českému rybářskému svazu - Územnímu svazu pro severní Moravu a Slezsko pomoci při opětovném zarybnění postižených revírů. Za současné situace vítáme každou ruku, která přispěje k řešení situace," řekl Toman.
Ministerstvo zemědělství uvedlo, že je připraveno metodickým řízením změnit v postižených místech zarybňovací plány tak, aby bylo možné vypustit i jiné ryby, než je povoleno v současnosti. Rybáři by mohli vypouštět ryby, které do oblasti patří, a obnovit tak obsádku populace ryb, sdělilo.
Mezi další pomoc lze podle úřadu zařadit bezplatné poskytnutí malých vodních nádrží státního podniku Povodí Moravy a zároveň odpuštění nájmů u aktuálně využívaných malých vodních nádrží. "Zmírnit negativní dopady se bude MZe snažit i zajištěním peněz pro rok 2021 na částečnou úhradu vzniklých škod na rybí obsádce a napomoci k obnově ryb a vodních organismů v otravou postižených revírech," uvedlo ministerstvo.
Toman v tiskové zprávě také poděkoval zástupcům Povodí Moravy za rychlé kroky pro zvládnutí současné krize na řece Bečvě. "Díky jejich mimořádným manipulacím na jezech a vodních nádrží podniku, které zvýšily průtoky v přítocích řeky Moravy, se zabránilo pokračování otravy ryb, flóry a fauny v řece Moravě," uvedl Toman.
MZe doplnilo, že ke zvýšení odtoků z vodních nádrží přispívají i dešťové srážky, které během pátku a soboty přešly přes území Moravy. Dešťové srážky navíc Povodí Moravy využije k doplnění zásob vody v nádržích, které přispěly k likvidaci ekologické havárie, dodalo.
Policie v sobotu uvedla, že vsetínští kriminalisté při vyšetřování masivního úhynu ryb v řece Bečvě zjistili vyústění kanálu, ze kterého vtekl kyanid do řeky. Na kanál je napojeno mnoho společností. Kriminalisté zjišťují, ze které mohla nebezpečná látka do řeky uniknout. Původce, který vodu otrávil kyanidem, zatím stále není známý, škody nejsou vyčísleny.
První následky ekologické havárie byly zaznamenány na konci předminulého týdne u Valašského Meziříčí, u Choryně a Lhotky nad Bečvou. Kontaminace dál Bečvou postupovala od Vsetínska, Hustopečí nad Bečvou, Teplic nad Bečvou, Hranic, Lipníku nad Bečvou až do Přerova a dál. Znečištění zasáhlo více než třicetikilometrový úsek Bečvy po Přerov.
Kontaminační mrak zanechal spoušť v podobě mrtvé řeky, uhynuly desítky tun ryb. Havárie s tak masivním úhynem ryb se vyskytují podle evidence České inspekce životního prostředí (ČIŽP) zhruba jednou za deset let.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Milan G
28.9.2020 16:21Břetislav Machaček
28.9.2020 17:03 Reaguje na Milan Gzarybnění v celé republice. Samozřejmě, až po zjištění stavu úživnosti a návratu všech živých organismů sloužících rybám
jako potrava, aby tam nakonec nehladověly. I toto bude trvat
nějakou dobu. Myslím, že část roční násady ráda obětuje většina krajských organizací ČRS pro nápravu této katastrofy. Přeji
místním rybářům a řece Bečvě brzké zarybnění a taky to, aby již
k tomu nikdy nedošlo.
Jan Knap
28.9.2020 17:30 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
28.9.2020 18:31 Reaguje na Jan Knapdruhy ryb a u těch ostatních počítám na přírodní
zarybnění z míst nad a pod otravou. Jinak bych až
tak moc nelpěl nad původností ryb z daného povodí,
protože k podobnému vysazování docházelo už i v
minulosti a nevěřím třeba na původní populace jelců, parem, pstruhů, cejnů atd.Souhlasím, že by se mělo
postupovat opatrně u ryb vyskytujícím se v daných
úmořích, ale i zde je to již na pováženou. Kolik
nepůvodních ryb je vysazeno v soukromých vodách pro
zatraktivnění loveckého revíru a jak je zajištěno,
že při povodni nebudou vyplaveny do toku a nebo
tam dokonce záměrně načerno vysazeno nějakými
nadšenci. A co Vánoce a útlocitní vypouštěči kaprů
lysců do řek, kde by měli být jako původní pouze
Sazani. Já už dnes nevěřím na možnost udržet vše
pouze původní, jak bývalo před příchodem člověka.
I tehdá docházelo k přenosu jiker na peří kachen
z povodí do povodí a nebo při velkých povodních
propojení toků z různých úmoří. Já bych tak až
nelpěl na té původnosti a zaměřil se hlavně na
rychlém zarybnění rybami různých ročníků včetně
těch větších a ne pouze plůdkem a ročky. Tak se
může stát to, že to bude trvat strašně dlouho
a dojde k přemnožení agresivnějších druhů na
úkor těch ostatních. To pak bude daleko horší,
než tam mít jelce z povodí Odry a nebo Vltavy.
Jinak taky Petru Zdar kolego.
Karel Zvářal
28.9.2020 18:43 Reaguje na Břetislav MachačekJan Knap
28.9.2020 18:48 Reaguje na Břetislav MachačekJan Knap
28.9.2020 16:58Michal Ukropec
28.9.2020 21:12Karel Zvářal
28.9.2020 21:16 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
29.9.2020 10:10 Reaguje na Karel ZvářalZbyněk Šeděnka
28.9.2020 22:19Jirka Černý
29.9.2020 05:25 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKarel Zvářal
29.9.2020 06:36 Reaguje na Jirka ČernýJarek Schindler
29.9.2020 06:41 Reaguje na Jirka ČernýJaroslav Vozáb
29.9.2020 08:09Břetislav Machaček
29.9.2020 10:03 Reaguje na Jaroslav Vozába pusť začíná nést v některých revírech své plody. Začínají stářím
a mnohdy i poškozením při lovu a fotografování trofejní ryby a nikdo
z těch propagátorů se nemíní špinit se zdechlinou a taktně ji jako
nevidí. No a o množství potravy nutné k výživě těchto stařešinů
nakonec schází mladším ročníkům. O koncentraci těch trofejních
kusů nakoupených jako vyřazené z chovu už nechci hovořit vůbec.
Nevím pro koho může být zážitkem ulovit takovou rybu v soukromé
vodě o ploše tří hektarů s vyčištěným dnem bez vázek, kde je ryba
zvyklá na to, že po ulovení ji zase vypustí. Ať ti lovci těch ryb ukáží jak je ulovit v řece či revíru plného stromů pokácených bobry a jiných vázek. Ty jejich "trofeje" mají stejnou hodnotu, jako si
takovou rybu chovat v zahradním rybníčku a ulovit ji několikrát
za den. Ano tak často se některé trofejní ryby stávají úlovky
vyznávačů tohoto způsobu. Nejsem zastáncem "masařiny", ale ani
zavádění toho chyť a pusť v širokém měřítku. Obojí je špatné
a obojí není udržitelné. Herpesvir je bohužel opět dílo člověka
a touha mít v revírech Koi kapry a taky útlocitnost chovatelů,
kteří svého miláčka ze zahradního jezírka vypustí v dobré víře
do revíru. Hluboké a chladnější vody přehrad a štěrkoven tomu
herpesviru údajně vadí a tak se to hlavně týká prohřátých
rybníků. Bohužel nejohroženější jsou rybniční soustavy, kde se
pak nekontrolovaně šíří. Myslím, že bez účinného léčiva brzo
bude problémem rybnikářství č.1. Globalizace s převozem zvířat,
rostlin a produktů z nich bez náležité kontroly bude stále
častěji přinášet nové a nové choroby na vše živé včetně lidí.
Vím že není možný návrat k totální izolaci, ale pak se je
třeba zaměřit na opravdu náležitou prevenci a ne pouze tu naoko.
Vidíme to nyní u "chřipečky" a jejím šíření světem. Dokud
nebude vakcína a účinné léky, tak se bude taky stále pouze šířit
a odolávají pouze izolované oblasti bez styku s okolím. Jiná cesta není, buď izolace a nebo léčiva a to u všeho. Lidstvo si tak musí
vybrat buď svobodu a globalizaci s léčivy a nemocemi a nebo izolaci
a zdravý život bez další chemie v lécích a desinfekcích. Myslím, že
už si svět vybral a tak se chemii v lécích atd. nevyhneme a tím
různých kontaminací vod zbytky léků, desinfekcí, saponátů a i těch
kyanidů používaných k různé průmyslové produkci.
Jiří Daneš
29.9.2020 16:04 Reaguje na Břetislav MachačekStanislav Hrouzek
29.9.2020 23:36Pouze v zájmu rychlé nápravy by měl pomoci stát...