https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-na-solarni-budoucnost-odpovi-puda-zkoumaji-to-badatele-z-nrel
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak na solární budoucnost odpoví půda? Zkoumají to badatelé z NREL

19.10.2020 01:43 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přítomnost velkých solárních farem může ovlivnit distribuci srážek, pozitivně i negativně prospět lokálnímu zemědělství a dalece zasáhnout půdní režim.
Přítomnost velkých solárních farem může ovlivnit distribuci srážek, pozitivně i negativně prospět lokálnímu zemědělství a dalece zasáhnout půdní režim.
V roce 2050 bychom na planetě Zemi mohli mít kolem 25 milionů hektarů souše, osazených lesklými panely solárních farem. To je víc než kolik momentálně činí plocha plantáží palem olejných. Mohly by se v takovém množství solární panely, dnes tolik propagované obnovitelné zdroje energie, stát srovnatelným ekologickým problémem? A dá se s tím vůbec něco dělat? O tom píše Phys.org.
 

Trend rozvoje solární energetiky je jasně nastaven k růstu a daleká předpověď dává tip, že v roce 2100 se budou podílet na třetině globální produkce energie. Nicméně ono větší množství solárních panelů neznamená jen pozitiva, nese s sebou i problémy. Třeba pro vegetaci přítomnou v místě zamýšlených solárních farem, která musí před vlastní instalací zmizet. Konvenční příprava terénu totiž podle Národních laboratoří pro výzkum obnovitelných zdrojů energie (NREL) zahrnuje skrývku zeminy, navezení substrátu, vyrovnání a utlačení půdy. Což rostliny na povrchu samozřejmě nepřežijí.

S těmito úkony se pojí další neduhy: proměna vodního režimu (snížením zasakování a zvýšením odtoku z půdy), půdní erozí, zvýšením teploty nad profilem solárních panelů a zvýšením vlhkosti pod nimi. V konečném důsledku tak za 20 let průměrné životnosti instalovaných panelů dojde k dalekosáhlým změnám biologických, chemických a fyzických vlastností půdy. Které mohou přetrvat až dalších 20-30 let poté, co už ji nebudou panely zastiňovat. Maličkost to není, v roce 2050 se totiž bude jednat o plochu 25 milionů hektarů (tedy cca 3,5 Českých republik), které budou tímto způsobem „modifikovány“.

Výzkumníci z NREL se pozastavují nad jednotlivými aspekty dopadu provozu solárních farem na vegetaci kolem nich a pod nimi. Upozorňují například na proměnu vlhkostního gradientu v blízkosti solárních farem. Zastínění půdy panely podporuje vyšší vlhkost v místě instalace, ale na bezprostřední okolí působí spíše efektem tepelného ostrova. Což může mít negativní dopad na zemědělství zvláště v místech, která jsou přirozeně srážkově chudá. Pod panely dochází k proměně hydraulické konduktivity a velikosti půdních částic. Mění se půdní struktura a její schopnost vázat vodu.

Ani po 7 letech od instalace se na pokusných plochách, v půdě pod solárními panely, neobnovily přirozené cykly dusíku a uhlíku. Půda, kvůli svému narušení, nebyla schopna vázat atmosférický uhlík v rozsahu srovnatelném se stavem před skrývkou zeminy. Výzkumníci z NREL připouští, že tento problém bude třeba zkoumat dlouhodoběji. Dalším bodem bádání se pak stalo složení a obnova vegetace pod zastíněnými plochami a to, zda je možné její obnovu podpořit výsevem. Pozitivní je, že rostlinná společenstva na solárních farmách si zachovala překvapivě slušnou prostorovou diverzitu.

Tedy, že pod panely jedné farmy byly schopny růst různě rozmanitá společenstva rostlin, v závislosti na konkrétních podmínkách. Horší už je, že jen zřídka odpovídala původní vegetaci. Umělé dosazování a výsev dosahovaly různé míry úspěšnosti.

Povšechně se tedy dá vyzvednout, že přítomnost velkých solárních farem může ovlivnit distribuci srážek, pozitivně i negativně prospět lokálnímu zemědělství a dalece zasáhnout půdní režim. Nakolik tedy mohou být rozrůstající se solární farmy přínosem a jak dalece problémem má být předmětem dalšího zkoumání.

NREL nyní hodlá věnovat maximální pozornost tzv. agrivolatické systémy, které v sobě kombinují přínosy solární farmy a zemědělského hospodaření.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.10.2020 09:02
Stručně řečeno, farmy FVE přinášejí i řadu negativ . Např. v podmínkách ČR výrazně převyšují negativa na přínosy. Nic nového od sluncem, na tento problém bylo mnohokrát v diskuzích na Ekolistu upozorňováno.
Řešení je přitom doslova na očích - jaderné elektrárny jako stabilní a nízkoemisní zdroj s dlouhodobou životností, únosnou cenovou hladinou a několika set násobným koeficientem hustoty energetických toků.
HET jádra - 1400-1600 W/m2
FVE - 4-6 W/m2
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.10.2020 10:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Výkon fve panelu je dnes 180 W/m2, při osazení 50% plochy elektrárny jsme na 90 W/m2. Prostě jen fela o řád, to je ale detail.
U nás jsou už dávno zakázány fve na orné půdě, podporované jsou jen nad zpevněnými plochami. Ty mají negativ skutečně minimum, proti uhláku je to skutečně nebe a dudy.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.10.2020 11:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemanipulujte pane Hanzle! Na 1m2 panelu potřebujete asi 2m2 vodorovné plochy a z něj dostanete max. 160 kWh za rok. Jsme tedy max. na 10 W/m2 tedy reálně to, co píše pan Vinkler.

Že vám nevadí, že se vždy seknete ve prospěch svého OZE miláčka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.10.2020 15:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Zase špatně. Pan Vinkler uvádí W/m2, což je instalovaný výkon, ten se u fve uvádí v píkách (Wp) a není to objem energetického výkonu za rok. Ty Wh jste si tam vymyslel až vy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.10.2020 11:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Už jsem vám to kdysi radil. Nediskutujte a běžte do toho.
Pokud je to tak výhodné a návratné, tak vám dá každá banka
úvěr a vy se pak dohodněte s majiteli střech o zainvestování
FVE se spolúčasti bez garance výkupu za netržní cenu. On
poskytne plochu, vy budete investor a úspěch vás nemine.
Mimochodem ten podzim FVE nepřeje co? Nebýt uhelek a jádra,
tak je to tak na liščí ohon a ebonitovou tyč.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.10.2020 15:24 Reaguje na Břetislav Machaček
V babišistáně nelze. Zákony jsou dělány tak, aby se to nevypláceno. Záměrně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2020 17:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, zcela logicky se to musí nevyplatit, pokud není totálně dokřivená ekonomika. Jako třeba v tom "ekologickém" Německu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.10.2020 22:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Vám někdo brání ve stavbě třeba ostrovní
fotovoltaiky a anebo ji prodávat ČEZu?
Myslím, že vám utrhne ruce, když jim energii
budete prodávat díky vlastním bateriím i
se stabilním výkonem a za výkupní cenu
jako z uhelek. Stále píšete o babišstáně a
o tom, jak jsou všichni proti vám. Vy si
to děláte pane sám, protože trvat na
svém a neumět skutečně oponovat je vlastnost
velice špatná. Sem píší lidé, co to znají
z praxe, mají i reálná řešení a ne pouze
utopické sny o energetické soběstačnosti z fotovoltaiky na střechách. Na všechny se to
nehodí, nebo by se musely zcela přestavět
a u zbytku to nikdy vlastník nebude chtít
z důvodu bezpečnosti. Mimo střechy je to zhovadilost a rovněž i větrníky na každém
kopci tu, kde i týden nefouká. Lepit výpadky
ruským plynem vám nevadí, ale stále je i Čínu
kritizujete a jiný plyn tu asi ani nebude.
Vezměte rozum do hrsti, počítejte a logicky myslete. Sen se nekoná a konat nebude,
protože je zcela mimo realitu. To vám mimo
ekologů a lobbistů poví každý energetik.
To, že Německo má v ideální situaci 50%
energie z OZE ještě neznamená, že ji má
stabilně a lepit výpadky tím ruským plynem
je otrocká závislost na jejich dodávkách.
Bez toho plynu by jim klekla energetika
do pár hodin a pak jim teprve dojde, že
udělali fatální kopanec.
Odpovědět
JK

Jaroslav Kořínek

19.10.2020 18:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Nedrážděte ho nebo začne o bezemisní výrobě oceli.
Odpovědět
DP

David Pecha

19.10.2020 18:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vážený pane, diskuse má smysl jen tehdy, má-li diskutující dostatek odborných zdrojových informací. Jinak uvádí ostatní v omyl. Již 11 let mám solární elektrárnu tam, kde byla dříve louka a po ní se plazily zmije a pobíhali hraboši. Dnes je tam louka, zmije i hraboši. Skladba rostlin se nezměnila, vláhy je také stejně. Závěr, pokud jsou parky do 1MW, nic se neděje. U velkých parků předpokládám tepelný negativní ostrovní efekt srovnatelný se logistickými areály. Ano, elektřina s OZE je dotovaná stejně jako elektromobily, čističky vody, vetrniky atd. Ekologické technologie jsou drahé a každý z nás formou příspěvku platí za čistou vodu a vzduch.
Něco bych rád také podotkl k jaderným elektrárnám. Je nutné si uvědomit, že veškeré produkované teplo resp. energii (což je v důsledku to samé) pochází z nerostů navěky uložených pod zemí, které se utvořily, když vznikala naše planeta a byla ještě ohnivou koulí. A položme si otázku, jestli toto teplo má na Zemi, jak ji dnes známe, co dělat, protože obnovitelný zdroj, který by zaručoval rovnováhu, to není.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.10.2020 20:31 Reaguje na David Pecha
Děkuji za solidní příspěvek. Rád by také něco podotkl. Surovinová náročnost FVE je velmi vysoká a jejich masová produkce vede k intenzivnímu drancování přírodních zdrojů.
Recyklace zařízení FVE po ukončení jejich životnosti neexistuje. V celé Evropě existuje jedno jediné recyklační místo ve Francii, které je bohatě dotováno z veřejných rozpočtů.
Porovnám-li to s JE není se čím chlubit. Ale o tom se nemluví.
Bruselská představa, že OZE vykryjí 100% spotřeby je představou chorobného mozku.
Systém postavený na dotacích ,které tak rády poskytují banky státům/EU je doslova nekrytým šekem ,který s radostí předáváme našim doposud nenarozeným potomkům aniž bychom se jich zeptali zda s tím souhlasí.
Tohle skutečně nemůže skončit jinak než kolapsem společnosti.


Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.10.2020 22:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
Surovinová náročnost fve panelu je naopak velmi nízká, hlavní materiál je sklo. DFlší prvky jsou tam zastoupeny ve stopovém množství nové panely mají mukro (nebo už nano) vrstvy a mají rozšřené spektrum, takže využijíjí více jak 30% energie slunce.
Dál je to čistě šimůnský blábol, realita vás denně přesvědčuje o opaku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.10.2020 17:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže těch panelů potřebujete spousta, a platí, že čím tenší účinné vrstvy, tím horší to má životnost. A energické nároky na ty "nano" vrstvy mohou být paradoxně daleko vyšší (i nároky obecně na kvalitu technologií).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.10.2020 10:19
Je to skutečně dost tendenční.
Skrývka ornice pod fve elektrárnou se u nás skutečně nedělá, nevím, kde to vzali.
Drtivá většina výkonových fve parků se insataluje na pouštích, kde o žádné zemině není vidu slechu.
V husté zástavbě se montují na střechy a nad zpevněné plochy, takže taky zcela mimo.
Zajímavé by bylo srovnání, co kdyby se stejný výkon vyráběl v jaderkách.
To by území zničené těžbou a zpracování uranu asi bylo taky gigantické, především likvidace vyhořelého paliva i samotných reaktorů by bylo x násobně horší, než co popisují o fve.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2020 12:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Jaderná elektrárna si na všechno, včetně své likvidace, vydělá. FV elektrárna si nevydělá ani na svůj provoz a musí se masívně dotovat. V Česku 40 miliard ročně. A to jich máme, naštěstí, relativně málo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.10.2020 15:23 Reaguje na Jan Šimůnek
U nás se dotují hlavně biopliva, tj. byznys soudruha. Pokud se nedotují daleko více uhláky (OKD) nebo Jádro, to se nikde neuvádí.Jaderka si nevydělá ani na své dotace, natož na likvidaci, která vůbec není nevyřešená.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2020 17:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Jaderka si na vše ze zákona vydělá a ještě přináší výnos. na rozdíl od FVE, která je jen poukázka na zlodějinu zvanou dotace.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.10.2020 18:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Zase lžete, uveďte na základě jakého zákonného titulu se dotuje právě teď, výroba biopaliv, která ovšem se začala vyrábět na popud takových dobráků, jako jste Vy. EK ale nařizuje, kolik se přidává biolihu do benzinu a kolik MEŘO do nafty a výrbu platí ti, co ta paliva u benzinek kupují. A co se týká jaderek, tak blábolíte o něčem, o čem nic nevíte a co jste líný si přečíst, když ne prostudovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.10.2020 22:09 Reaguje na Jiří Daneš
Lžete jen vy, zato pořád.

"Vláda v roce 2014 schválila nový program podpory biopaliv, který má trvat do roku 2020. Na tento program poté navázala kontroverzní novela zákona o spotřebních daních, která zavedla program další daňové podpory biopaliv."
"V těch 46 mld ročně je elektřina (tedy slunečníci nejvíce + větrníci + vodníci + biomasa + spalování odpadu) jen cca 1/2, zbytek jsou příměsi benzínu a nafty (takže v konečném důsledku Babišovo impérium)".
Martin Prokš20. červenec 2020, 23:53 oenergetice.cz
Odpovědět
JK

Jaroslav Kořínek

19.10.2020 18:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Prozradím Vám jak se bude likvidovat fotovoltaika - baroni, kteří naberou na dotacích a zisku ti to likvidovat nebudou (mimochodem ještě nikdo neví jak se ta likvidace bude bude ekologicky a bezemisně provádět) - takže baroni své fot. parky prodají ukrajinskému pastevci a budou mít vystaráno. Taková je bohužel realita již dnes u jiných podobných projektů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.10.2020 08:12 Reaguje na Jaroslav Kořínek
FVE se likvidovat nebude vůbec.V rámci běžné údržby bse budou měnit vypálené panely postupně za lepší a účinnější a likvidovaly by se jen tehdy, kdyby na tom místě mělo stát něco modernějšího. Zatím se recyklují z asi 97%, za chíli to bude asi celé. Nejspíš se vůbec nebude tavit to sklo, jen se stáhne aktivní vrstva a nanese nová. Ale to je ještě ve vývoji, než půjdou naše fve dio šrotu, bude to už dávno vyřešené.
Větší problém bude likvidovat JE DUkovany, to bude přímo ořech.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.10.2020 17:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Jakmile dojdou peníze na dotování jejich provozu, tak to majitelé sami vypnou, protože komerční provoz FVE je vysoce prodělečný.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.10.2020 18:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Je to objektivní zjištění a nikoliv Vaše propagadistické kecy.
Odpovědět
DP

David Pecha

19.10.2020 18:51
Vážený pane, diskuse má smysl jen tehdy, má-li diskutující dostatek odborných zdrojových informací. Jinak uvádí ostatní v omyl. Již 11 let mám solární elektrárnu tam, kde byla dříve louka a po ní se plazily zmije a pobíhali hraboši. Dnes je tam louka, zmije i hraboši. Skladba rostlin se nezměnila, vláhy je také stejně. Závěr, pokud jsou parky do 1MW, nic se neděje. U velkých parků předpokládám tepelný negativní ostrovní efekt srovnatelný se logistickými areály. Ano, elektřina s OZE je dotovaná stejně jako elektromobily, čističky vody, vetrniky atd. Ekologické technologie jsou drahé a každý z nás formou příspěvku platí za čistou vodu a vzduch.
Něco bych rád také podotkl k jaderným elektrárnám. Je nutné si uvědomit, že veškeré produkované teplo resp. energii (což je v důsledku to samé) pochází z nerostů navěky uložených pod zemí, které se utvořily, když vznikala naše planeta a byla ještě ohnivou koulí. A položme si otázku, jestli toto teplo má na Zemi, jak ji dnes známe, co dělat, protože obnovitelný zdroj, který by zaručoval rovnováhu, to není.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

19.10.2020 19:47 Reaguje na David Pecha
Je nutné si uvědomit, že veškeré Sluncem produkované teplo resp. energie pochází z atomů vodíku, které se utvořily následkem velkého třesku před necelými 14 miliardami let. Položme si otázku, zda je energie Slunce obnovitelný zdroj, zaručující trvalou rovnováhu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.10.2020 20:38 Reaguje na Karel Tejkal
Porovnáme-li předpokládanou životnost Slunce s předpokládanou dobou trvání lidské civilizace můžeme s klidem prohlásit, že sluneční energie není obnovitelný zdroj, avšak s ohledem na délku existence homo sapiens se tak můžeme navenek tvářit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.10.2020 22:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je blábol šimůnského rozměru.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.10.2020 17:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale pan Vinkler to napsal naprosto správně.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

19.10.2020 22:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Podobně bychom se ale mohli tvářit i vůči jadernému štěpení. Zásoby uranu a thoria na Zemi jsou obrovské.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist