Čeští vědci se podíleli na rozluštění desítek genomů hub
Symbiotické, tedy oboustranně výhodné, soužití hub a rostlin je v přírodě velmi časté. Podle odhadů vědců se týká asi 90 procent všech rostlinných druhů. Buňky kořenů rostlin a houbová vlákna tvoří orgán, skrze který mohou houby z rostlin získat organické látky, hlavně uhlík. Rostliny přes něj pak přijímají živiny z půdy - třeba dusík nebo fosfor. Mykorhizní houby bez symbiózy nedokážou existovat. Rostliny se však, v půdách s dostatkem živin, bez těchto hub obejdou.
Rozluštění genetické informace hub vědcům podle Akademie věd pomůže pochopit, jak se mykorhizní houby adaptují na soužití s rostlinami. Analýza genomů hub, včetně známého hřibu dubového či muchomůrky růžovky, podle týmu prokázala velmi silnou závislost. Díky ní je možné, aby rostliny prospívaly i v půdách, které jsou na živiny chudé.
Podle spoluautora výzkumu Petra Baldriana to, že symbióza vznikala v evoluci opakovaně, svědčí o tom, jak výhodná pro obě strany je. "Přestože rostliny platí za soužití s houbami vysokou cenu - často až jednu třetinu všech vytvořených uhlíkatých látek - je tato spolupráce pro ně stále výhodná," uzavřel vědec, který působí na Mikrobiologickém ústavu.
Vědci z ústavu se v poslední době podíleli mimo jiné také na sestavení on-line atlasu složení houbových společenstev, o čemž informovala AV v létě. Databáze pokrývá všechny suchozemské oblasti světa a čítá desetitisíce vzorků. Třicet vědců na ní pracovalo tři roky.
reklama
Studie: Březí samičky netopýrů zvládají bojovat s mykobakteriální infekcí
Biolog a zooložka z Přírodovědecké fakulty UK získali prestižní evropský grant
Z mangových pecek lze vyrábět brikety, radí brněnští odborníci v Kambodži
