https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/neptunovy-koule-cisti-more.a-traviny-ze-kterych-vzesly-zase-strazi-pobrezi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Neptunovy koule čistí moře. A traviny, ze kterých vzešly, zase stráží pobřeží

27.1.2021 16:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pokud jste někdy vyrazili na jednu z četných pláží podél celého Středozemního moře, s největší pravděpodobností jste je už viděli. Podivné chlupaté kulovité shluky, tvořené směsí trávy, řas a písku. Jedná se o tzv. příbojové baly, útvary, vzniklé z vymacerovaných svazků listových pochev posidonie mořské (Posidonia oceanica).
Pokud jste někdy vyrazili na jednu z četných pláží podél celého Středozemního moře, s největší pravděpodobností jste je už viděli. Podivné chlupaté kulovité shluky, tvořené směsí trávy, řas a písku. Jedná se o tzv. příbojové baly, útvary, vzniklé z vymacerovaných svazků listových pochev posidonie mořské (Posidonia oceanica).
Foto | Ezu (Martino A. Sabia) / Wikimedia Commons
Italové jim poeticky přezdívají l'oliva di mare, mořské olivy. Na dohled Řecka a Turecka se o nich hovoří jako o egagropili a Francouzi je nazývají Neptunovy koule. A nyní o nich mořští biologové hovoří jako o malém zázraku, který může znamenat velkou změnu. Při čištění moře od plastů.
 

Pokud jste někdy vyrazili na jednu z četných pláží podél celého Středozemního moře, s největší pravděpodobností jste je už viděli. Podivné chlupaté kulovité shluky, tvořené směsí trávy, řas a písku. Jedná se o tzv. příbojové baly, útvary, vzniklé z vymacerovaných svazků listových pochev posidonie mořské (Posidonia oceanica). Trávy, která roste při pobřeží až do hloubky 35 metrů, a která dosud byla snad zajímavá jen tím, že je považována za jednu z vůbec nejstarších rostlin na světě. Není to ale všechno.

Zelená linie ochrany pobřeží

Jak naznačuje současný výzkum, podmořská tráva i její kulovité produkty mohou hrát dost zásadní roli při čištění moře od plastů a mikroplastů. Nejprve jsou tu celé trsy, vytvářející rozlehlé louky středomořských podmořských travin. S odhadovanou pokryvností až 50 000 kilometrů čtverečních se stávají přirozenou ochranou pobřeží před erozí a vlnobitím. A ve svých stéblech také efektivně vážou odpadky, unášené mořskými proudy. Vyvážou je z mořské masy, zapletou je do sebe, usadí je a inhibují, obalí … a postupně je, spolu s dalším přílivem „vyplivnou“ na mořský břeh.

Svou existencí tedy zabraňují tomu, aby se z velkoformátových plastových odpadků staly působením mořského prostředí zrádnější a ošidnější mikroplasty. Nicméně posidonie mořská si trochu po svém umí poradit i s nimi. Má na to koule. Ty na sebe totiž kromě dnového substrátu nabalují cokoliv, co se nechá lapit. Třeba zrovna ve vodním sloupci volně splývající či na povrchu dna sedimentující mikroplastové částice.

Přírodní samočistící mechanismus

Poprvé se na tuhle otázku soustředili španělští mořští biologové v roce 2018, při pobřeží Mallorky. Zjistili, že v 1 kilogramu koulí se v průměru nacházelo 600 kusů mikroplastů. Zhruba 17 % zkoumaných kilových vzorků Neptunových koulí pak do sebe navázalo i více než 1500 plastových a mikroplastových částic, takže jejich potenciál pro čištění Středozemního moře může být ještě znatelnější.

Pak už je to celé jen záležitost velkého násobení: když vezmete odhadované množství každoročně vyprodukovaných koulí, zjistíte, že traviny posidonie a jejich koule dokáží ročně vyvázat a vrátit na pobřeží kolem 900 milionů mikroplastových částic.

„Samočistící schopnost mořského ekosystému, která vyvazuje plasty z vodního prostředí a vrací je zpět na pláže, je dosud opomíjeným faktorem, který může přinášet velkou změnu do našeho poznání,“ říká Anna Sanchez-Vidalová, mořská bioložka z Barcelony. „V mořích funguje nepřetržitý samočistící systém a mořské traviny k němu významně přispívají.“

Jen je škoda, že posidonie mořská je úzce vázaná jen na Středozemní moře. Osm jí dalších příbuzných druhů se vyskytuje až u Austrálie. Přesto v mořích a oceánech celého světa narazíme na dalších 70 podobných druhů travin, které koule, byť ne tak vzhledné, příbojovým balem produkují. Začít je chránit a podporovat jejich růst by mohlo znamenat zásadní pokrok. Jak v ochraně pobřeží před příbojem a vlnobitím, tak při boji proti plastovému znečištění oceánů.

A ještě maličkost: schopnost mořských travin, včetně posidonie, sekvestrovat CO2, je o 35 % rychlejší než u suchozemských stromů. Takže by si naši pozornost nejspíš opravdu zasloužily.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JM

Joska Malý

3.2.2021 11:52
Sekvestrace CO2 rostlinami je mýtus. Ony ho zachytí, jen co jsou živé, po smrti zetleji, tedy ho opět uvolní. Rostliny dlouhodobě zachycují CO2, jen pokud nějakým způsobem fosilizují. To se asi u těchto řas neďeje. Informace o rychlejším záchytu CO2 znamená jen to, že rychle rostou, nic víc.
Ale je to krásný příklad zelenoideologické manipulace, či neznalosti.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist