Chyba způsobila, že kraje nemohou rybářům proplatit náklady na kafilérii. Přestože na to mají speciální účet

Když rybáři 20. září 2020 viděli mrtvé ryby v řece Bečvě, bylo jim jasné, co musí udělat. Odlovit je z řeky a odvézt do kafilérie. Na nic nečekali, šli pro holiny a podběráky. Žádný úřad je k tomu ale oficiálně nevyzval. A to se dnes ukazuje jako chyba. Z pohledu ochrany ekosystému i lidského zdraví bylo samozřejmě dobře, že se rybáři do své práce dali. Příroda si poradí s ledasčím, ale jak upozorňuje přírodovědec Jakub Hruška, v Bečvě uhynulo najednou opravdu masivní množství ryb. Rozkládající se těla ryb by mohla být zátěží pro místní ekosystém. Už jen zápach z nich by byl pro okolí nepříjemný. Takže z tohoto úhlu pohledu je dobře, že rybáři pro podběráky šli.

Z pohledu vodního zákona je tu však problém, jak náklady na likvidaci ryb rybářům proplatit a neporušit při tom legislativu.

Systémově je na takové události stát připravený dobře. Každý krajský úřad má podle vodního zákona speciální účet pro odstraňování následků havárií s dopadem na jakost vod a na něm má připraveno deset milionů k okamžitému použití.

Systém má ale slabinu. Aby úřad mohl z účtu něco proplatit, musí být splněny zákonné podmínky. A minimálně jedna z nich v případě Bečvy splněna nebyla.

Radní Olomouckého kraje pro oblast životního prostředí, odpadů a zemědělství Martin Šmída se v březnu na poslaneckém výboru pro životní prostředí ptal zástupců ministerstva životního prostředí, jakým způsobem a především kdo bude rybářům hradit náklady spojené s likvidací následků havárie. A zmínil svou obavu, že kraj to kvůli nesplnění zákonných požadavků ze zvláštního účtu proplatit nemůže.

Na debatě za ministerstvo reagoval ředitel legislativního odboru Libor Dvořák, že tato otázka není v gesci ministerstva, ale krajského úřadu, který figuruje jako nadřízený vodoprávní úřad, a který musí posoudit, zda ke splnění podmínek, které opravňují čerpání ze sanačního účtu, došlo.

Jenže jak dále rozebíral dikci zákona, dával vlastně Šmídovi za pravdu. Aby se peníze ze speciálního účtu mohly poslat, musí být původce znečištění neznámý a musí zároveň hrozit závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod. A je otázka, zda to nastalo. Nicméně je jasné, co nenastalo.

Martin Šmída po konání výboru poslal své dotazy na ministerstvo životního prostředí, které v odpovědi potvrzuje výše zmíněné. A uvádí ještě jednu podstatnou okolnost. „Dalším zákonným předpokladem je, že opatření k nápravě bylo uloženo odborně a technicky způsobilé osobě příslušným vodoprávním úřadem, a to formou rozhodnutí,“ stojí v odpovědi z ministerstva kraji.

A k tomu s velkou pravděpodobností nedošlo. Ministerstvo v odpovědi kraji připouští, že zmíněné podmínky pravděpodobně naplněny nebyly.

Víc (nedobytných) peněz

Jedním z důsledků havárie na Bečvě je, že prostřednictvím chystané novely vodního zákona by se měla suma, kterou mají kraje na speciálních účtech okamžitě k dispozici, zvýšit z deseti na dvacet milionů korun.

Nabízí se ale otázka, zda je to změna, která je skutečně potřeba. „Je absurdní, že kraje mají povinnost držet deset milionů na zvláštním účtu pro případy závažného ohrožení a znečištění vod, ale podmínky pro uvolnění těchto peněz jsou natolik svázané, že je prakticky za této situace není možno použít,“ komentuje to radní Martin Šmída.

Případ Bečvy ukazuje, že i drobné úřední opomenutí způsobí, že kraje nemohou použít speciální účet. Jistě, úředník by obecně chyby dělat neměl. Ale řešení havárie není klidná úřední práce v kanceláři, ale akce v terénu, při které se snadno může stát, že úředník najednou neví, kde mu hlava stojí, a prostě dělá, co může. Jak to komentuje radní Martin Šmída, „jsem zcela přesvědčen, že tehdy opravdu všichni, hasiči, rybáři, vodoprávní úřady, dělali, co mohli, aby především řešili faktickou likvidaci následků havárie a logicky ji upřednostnili před nejasnou byrokracií.“

Jistou změnu by mohlo přinést to, že řízení velkých havárií by po novelizaci měli mít na starosti hasiči. Proč hasiči? „Protože jsou první na místě, mají jasné velení v rámci krizového řízení, mají velitele zásahu, jsou to profíci,“ vyjmenovává důvody ministr životního prostředí Richard Brabec s tím, že hasiči si samozřejmě mohou vyžádat spolupráci ostatních složek.

Podle Martina Šmída má připravená novela nicméně vážné nedostatky. „Olomoucký kraj ve spolupráci se Zlínským krajem je právě v procesu shromažďování připomínek k novele. A věříme, že se nám ji podaří opravit,“ říká Šmída.

Kdo to tedy zaplatí?

Zpět k rybářům a nákladům na likvidaci škod. Ve čtvrtek 15. 4. přislíbil hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek rybářům pomoc ve výši dvou set tisíc korun, což by mělo pokrýt zbývající náklady na likvidaci ryb.

---

reklama

---