https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-vycvicili-fretky-aby-ucitily-virus-ptaci-chripky-v-trusu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci vycvičili fretky, aby ucítily virus ptačí chřipky v trusu

13.6.2021 01:35 | WASHINGTON (ČTK)
Čich některých zvířat je tak dobrý, že jsou schopná ucítit nemoci dávno předtím, než je mohou zachytit laboratorní testy.
Čich některých zvířat je tak dobrý, že jsou schopná ucítit nemoci dávno předtím, než je mohou zachytit laboratorní testy.
Očichávat trus by se zřejmě nedostalo na ničí seznam způsobů, jak zachraňovat životy. Ale pokud byste byli fretkou, pak by vám očichávání výkalů mohlo vynést práci živého detektoru chorob. Dokázal to tým amerických vědců, který vycvičil fretky, aby používaly svůj ostrý čich ke zjišťování přítomnosti viru ptačí chřipky ve vzorcích kachního trusu, napsal zpravodajský server ABC.
 

Fretky byly při zjišťování viru na 90 procent přesné, a to i v případě, že dostaly vzorky trusu od kachen nakažených jinými viry. "Jedna z věcí, která je na tom skvělá, je okamžitá odpověď," řekl spoluautor studie Glen Golden. "Zjistíte ji během minuty a nemusíte odebírat vzorky, posílat je do laboratoře a čekat na výsledky několik dalších dní," dodal.

Čich některých zvířat je tak dobrý, že jsou schopná ucítit nemoci dávno předtím, než je mohou zachytit laboratorní testy. Psi, hlodavci a lasicovité šelmy, kam patří lasice, vydry a fretky, mají v mozku třikrát nebo čtyřikrát více buněk zachycujících pachy než lidé a další primáti.

Nedávná britská studie zjistila, že letištní čichací psi mohou být vycvičeni, aby zachytili pach koronaviru u nakažených lidí s přesností 94,3 procenta. Díky tomu mohou rychle zkontrolovat stovky cestujících. Tito psi byli schopní ucítit virus i u lidí, kteří měli jen mírnou nebo asymptomatickou verzi covidu-19.

Krysa obrovská, známá také jako gambijská krysa nebo křečkomyš gambijská, byla úspěšně vycvičena ke zjišťování tuberkulózy ze vzorků slin a hlenů lidí žijících v Africe.

Ptačí chřipka může mít ničivý dopad na ptačí populaci. V říjnu loňského roku se o tom přesvědčil například australský stát Viktorie, kde muselo být vybito více než 460 000 kuřat na šesti farmách. A ve Spojených státech v roce 2015 stála ptačí chřipka obchodníky a potravinářský průmysl 3,3 miliardy dolarů (asi 69 miliard korun).

Zastavit šíření ptačí chřipky může být složité, protože laboratorní testy zachytí nemoc nejdříve dva dny po nákaze, uvedl doktor Golden z Coloradské státní univerzity, který zkoumá, jak zvířata prostřednictvím pachu zjišťují nemoci.

Psi jsou schopní poskytnout odpověď okamžitě. "Psi jsou vysoce spolehliví při zjišťování ptačí chřipky ze vzorků trusu nakažených zvířat hned v první den," uvedl Golden. "Je to neinvazivní metoda a nemusíte zvíře zabít nebo uspat, abyste získali odpověď."

Psi jsou sice spolehliví při zjišťování chorob, ale jejich výcvik stojí spoustu času a peněz. Fretky jsou co do chování podobné psům, a také mají ostrý čich. Proto chtěl doktor Golden a jeho tým zjistit, jestli by se mohly stát alternativou. Vycvičili šest domácích fretek, aby dokázaly rozlišit mezi vzorky trusu kachen nakažených ptačí chřipkou a vzorky zdravých zvířat.

Vzorky byly umístěny do pěti krabic a jen jedna z nich obsahovala trus nakaženého zvířete. Během čtyřdenních zkoušek všech šest fretek správně identifikovalo krabici s nakaženým vzorkem tak, že na ni položily tlapky.

Následně vědci mezi vzorky zamíchali trus odebraný v různou dobu. Ani to fretky nezmátlo a pokaždé správně vybraly nakažený vzorek. Nepopletly je ani vzorky kachen z různých míst, kde se krmily rozdílnou stravou.

Stanou se tedy fretky asistentkami v lékařských vyšetřovnách? To zřejmě není pravděpodobné, a pokud ano, tak rozhodně ne v dohledné době.

"Fretky nemůžete použít například na vyšetřovně s lékařem, protože se snadno nechají rozptýlit," vysvětlil doktor Goldman. Proto potřebují dostávat vzorky v kontrolovaném prostředí, aby odváděly dobré výkony. I tak ale tento výzkum dokazuje, že psi nejsou jediná zvířata, která je možné vycvičit k vyčenichání nemocí, uvedla Clare Brownová z novozélandské University of Waikato.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist