https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/diky-rozorani-casti-trav-v-podyji-vyrostly-v-miste-kriticky-ohrozene-druhy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Díky rozorání části trav v Podyjí vyrostly v místě kriticky ohrožené druhy

14.6.2021 11:30 | BRNO (ČTK)
Výsledky a doporučení mají vědci formulovat příští rok tak, aby byly použitelné nejen v Podyjí, ale i dalších chráněných územích, v nichž půda v nedávné či dřívější minulosti sloužila pěstování plodin.
Výsledky a doporučení mají vědci formulovat příští rok tak, aby byly použitelné nejen v Podyjí, ale i dalších chráněných územích, v nichž půda v nedávné či dřívější minulosti sloužila pěstování plodin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně
Rozorání částí druhově chudých travních porostů v chráněných územích by mohlo podle vědců z brněnské Mendelovy univerzity pomoci rozšíření vzácných druhů rostlin. Vyplynulo to z projektu uskutečněného v Národním parku Podyjí, kde po rozorání části travních porostů někde vyrostly i kriticky ohrožené druhy, uvedl mluvčí univerzity Filip Vrána.
 

Ve spolupráci s vedením národního parku vědci vytipovali několik lokalit, které sloužily zemědělcům ještě před pár lety nebo i před druhou světovou válkou jako orná půda. Okraje travních porostů rozorali a sledují, jaké druhy rostlin se zde objeví. Předloni tak navázali na pilotní experimenty, které zde začaly před 15 lety a při nichž se rozorávala místa, kde různé vzácné plevele dříve prokazatelně rostly.

Průběžným výsledkem je, že někde se po rozorání objevily i kriticky ohrožené druhy, jako hlaváček plamenný či řepeň durkoman. Některá místa jsou pro rozorání ale naopak nevhodná. "Jsou to místa, kde se objevují pouze běžné polní plevele či dokonce invazní druhy, jejichž podpora rozhodně není naším cílem. Proto nejde naši metodu zobecňovat, ale je potřeba bedlivě vybírat místa, kde může takový zásah pomoci," uvedl jeden z řešitelů projektu Martin Jiroušek z Ústavu biologie rostlin Mendelovy univerzity v Brně.

Když se neoře pravidelně každý rok, ale třeba v pětiletém cyklu, některé populace postupně ubývají. Jiné se ale dokážou množit i bez dalšího zásahu.
Když se neoře pravidelně každý rok, ale třeba v pětiletém cyklu, některé populace postupně ubývají. Jiné se ale dokážou množit i bez dalšího zásahu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně

Také se podle něj ukazuje, že když se neoře pravidelně každý rok, ale třeba v pětiletém cyklu, některé populace postupně ubývají. Jiné se ale naopak dokážou množit i bez dalšího zásahu.

Výsledky a doporučení mají vědci formulovat příští rok tak, aby byly použitelné nejen v Podyjí, ale i dalších chráněných územích, v nichž půda v nedávné či dřívější minulosti sloužila pěstování plodin.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist