Mapa pěstitelů zeleniny má lidem usnadnit nákup čerstvých potravin přímo z farem

Zelináři se do internetové mapy pěstitelů podle Hanky sami postupně přidávají. ZUČM chce do projektu zapojit co nejvíce pěstitelů zeleniny. Návštěva farmy nebo farmářské prodejny může být podle Hanky sama o sobě zážitkem, protože nabízí náhled do způsobu hospodaření pěstitele zeleniny.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | kazoka / Shutterstock

"Snažíme se propojit ty nejdůležitější články řetězce pěstování zeleniny – první a poslední. Tedy pěstitele zeleniny a jejího konzumenta. Věříme, že je to jedna z možností, jak co nejrychleji dostat čerstvou lokální zeleninu rovnou na vidličku. Chceme tak zviditelnit jednotlivé konkrétní zelinářské farmy a názorně ukázat kdo a kde zeleninu u nás pěstuje," uvedl Hanka.

Zelináři se do internetové mapy pěstitelů podle Hanky sami postupně přidávají. ZUČM chce do projektu zapojit co nejvíce pěstitelů zeleniny. Návštěva farmy nebo farmářské prodejny může být podle Hanky sama o sobě zážitkem, protože nabízí náhled do způsobu hospodaření pěstitele zeleniny.

Většinu produkce čerstvé zeleniny tuzemští pěstitelé dodávají obchodním řetězcům, na jejichž pultech končí 75 procent úrody. Velkoobchodům zelináři prodávají desetinu své produkce a stejný podíl připadá na konzervárny, mrazírny či sušárny. Prostřednictvím samosběru, farmářských trhů, prodeje ze dvora, vlastního exportu či dodávek pro hotely a restaurace zelináři v ČR podle údajů ministerstva zemědělství prodávají zatím jen pět procent produkce čerstvé zeleniny.

Obchodní řetězce mají podle pěstitelů zeleniny velmi vysoké marže. Například farmář Ladislav Kašpar loni ČTK řekl, že klesá podíl pěstitelů na konečné prodejní ceně zeleniny v obchodech. "Zatímco před deseti či patnácti lety jsem dostal 33 procent, tak dnes nedostanu ani 18 procent," uvedl Kašpar. Proto na poli nedaleko Olomouce zavedl samosběr zeleniny, který je pro něj i zákazníky ekonomicky výhodnější.

V Česku je evidováno více než 400 pěstitelů zeleniny. Největší plochu na tuzemských polích se zeleninou zabírá cibule, zelí, hrách a mrkev. Pěstební plochy zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl se loni podle ČSÚ zvýšily z 10.960 hektarů v roce 2019 na 11.326 hektarů. Tržní produkce zeleniny mírně klesla na 230.835 tun z 232.082 tun v roce 2019.