https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/entomologove-delaji-na-vsetinsku-vyzkum-vyskytu-modraska-cernoskvrnneho
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Entomologové dělají na Vsetínsku výzkum výskytu modráska černoskvrnného

29.7.2021 16:16 | VSETÍN (ČTK)
Jde o zásadní druh, který ukazuje správné fungování přírody kolem nás. V minulosti býval na území České republiky značně rozšířený, nyní se ale nachází v nejvyšší kategorii na Červeném seznamu ohrožených živočichů.
Jde o zásadní druh, který ukazuje správné fungování přírody kolem nás. V minulosti býval na území České republiky značně rozšířený, nyní se ale nachází v nejvyšší kategorii na Červeném seznamu ohrožených živočichů.
Entomologové dělají na Vsetínsku výzkum výskytu motýla modráska černoskvrnného. Mapování provádí tým entomologa Muzea regionu Valašsko Lukáše Spitzera ve spolupráci s kolegy z Entomologického ústavu Akademie věd ČR, ČSOP Salamanadr a automobilkou Hyundai, sdělil zástupce muzea Jiří Koňařík.
 

"Jde o zásadní druh, který ukazuje správné fungování přírody kolem nás. V minulosti býval na území České republiky značně rozšířený, nyní se ale nachází v nejvyšší kategorii na Červeném seznamu ohrožených živočichů. Předchozí výzkumy ukázaly, že ochrana tohoto druhu není samoúčelná. Správnou péčí o tohoto nádherného modráska pomůžeme i desítkám jiných druhů hmyzu a rostlin, které mají podobné nároky, a tím i přírodě," uvedl Koňařík.

Hlavní tuzemskou baštou celoevropsky chráněného modráska černoskvrnného je podle něj Valašsko, konkrétně údolí Horního Vsacka. "Modrásek vyhledává výhřevné, k jihu či západu obrácené svahy, které jsou paseny ovcemi, případně i koňmi a krávami. K životu ale potřebuje jen mírnou pastvu, intenzivní pastva jej decimuje. Nutná je také přítomnost závětří u keřů či mladých stromků, vysoké rozlohy krátkostébelných ploch s mateřídouškou a bohatou nabídkou nektaru. A nakonec červení žahaví mravenci z rodu Myrmica, kteří nechtěně sehrají v určitě fázi vývinu roli adoptivních rodičů. Mravenčí dělnice si totiž přinášejí vylíhlé housenky, které jim díky speciálnímu sekretu voní, do mraveniště. Tam je ochraňují a živí a housenky se jim odvděčují tím, že žerou jejich vlastní larvy. Mravenci na ně začnou útočit až po jejich přeměně na motýly. To už ale v drtivé většině případů stačí čerství motýli odletět," uvedl vedoucí výzkumu Lukáš Spitzer.

Při prvním komplexnějším mapování v letech 2005 až 2010 vědci na Horním Vsacku objevili 140 kolonií modráska černoskvrnného. "Výsledky byly nad očekávání, na druhou stranu parametry o vegetaci a hospodaření nevěštily příliš dobré vyhlídky. Proto jsme v letošním roce přistoupili k ověření aktuálního výskytu modráska," uvedl Spitzer. Dosavadní čísla ukazují, že počet potvrzených a také nově objevených kolonií bude vyšší než při posledním výzkumu.

Nejsilnější populace nyní žije na Halenkově, Novém Hrozenkově a jižních svazích města Karolinka. Zřejmě díky teplejšímu počasí narostly i počty kolonií ve vyšších nadmořských výškách ve Velkých Karlovicích nebo Dolní a Prostřední Bečvě. Na druhou stranu modráska už lidé stěží uvidí v obcích Janová, Ústí u Vsetína či Hovězí. "Důvod je jednoduchý, z krajiny prakticky zmizela malá stáda ovcí, a když už tu nějaká jsou, pasou se většinou na pro modráska nevhodných svazích nebo louku spásají až příliš intenzivně," uvedl Spitzer. Zhoršil se i stav mnoha sledovaných lokalit. "Většinou se proměnily ve vzrostlý les nebo křoví. Jen u několika málo došlo ke zlepšení, buď vhodnou péčí vlastníka nebo vyčištěním ploch za pomoci peněz z grantových či dotačních zdrojů," uvedl Spitzer.

Mapování výskytu modráska potrvá do poloviny srpna, kdy končí jeho doba letu. Pomoci může i veřejnost. "Pokud znáte nějakou lokalitu modráska černoskvrnného, neváhejte a kontaktujte nás na e-mailu spitzer@muzeumvalassko.cz," uvedl Spitzer.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist