Postup úřadů byl nekoordinovaný, souhlasí náměstkyně hejtmana s komisí k Bečvě

Řeka Bečva protékající mezi Valašským Meziříčím a Juřinkou.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Radim Holiš / Wikimedia Commons

Komise navrhla změnu zákonů i úpravu metodických pokynů. "Ohledně legislativních návrhů se shodujeme, protože jak havárie ukázala, tak ten postup byl nekoordinovaný, byly tam chyby, byly tam zmatky. Takže my opravdu požadujeme vyjasnění kompetencí jednotlivých zainteresovaných subjektů," řekla ČTK Ančincová.

Podle komise je třeba změnit hned několik zákonů. "Co se týče předkládané novely vodního zákona, tak tam v zásadě nesouhlasíme s tím, aby ten míč, když to tak řeknu, kopl na stranu vodoprávních úřadů. I když Česká inspekce životního prostředí a její postup v kauze vzbuzoval pochyby, tak si nemyslím, že to je důvod, aby se jí odnímala odpovědnost. Protože vodoprávní úřady, místní i krajské, nejsou vůbec materiálně, technicky a personálně vybaveny na to, aby toto řešily. Takže tady my opravdu chceme, aby bylo posuzování havárie ponecháno České inspekci životního prostředí," uvedla náměstkyně.

Stanoviska k legislativním změnám podle ní Zlínský kraj dával společně s Olomouckým krajem. "Bohužel vždycky až havárie ukáže, jak je legislativa děravá. Tady má být jasný metodický pokyn k tomu, jak subjekty mají spolupracovat a kooperovat," řekla Ančincová.

Postup pracovníků Krajského úřadu Zlínského kraje v době havárie nechtěla hodnotit, jelikož v té době nebyla ve vedení hejtmanství ani v krajském zastupitelstvu. "Ale co jsem si hned po nástupu do funkce dělala časový harmonogram, tak si myslím, že velká chyba byla, že tam částečně nespolupracovala Česká inspekce životního prostředí pobočka Olomouc a pobočka Brno. Valašské Meziříčí spadá pod Brno a část havárie, která protékala Olomouckým krajem, řešila Olomouc. A dívala jsem se, že asi příjezd na místo havárie byl docela pozdě a právě tam chybí vzorky, které měly být odebrány u jednotlivých vyústí do vodního toku," doplnila Ančincová.

Vodoprávní úřad Valašské Meziříčí (VPÚ VM) nechal odebrat vzorky vody povrchových vod a odpadních vod s ohledem na okolnosti a informace, kterými v daný okamžik disponoval. ČTK to dnes řekl mluvčí valašskomeziříčského městského úřadu Jakub Mikuš. "Ve vzorcích, které nechal VPÚ VM vyhodnotit, se potvrdila přítomnost kyanidů. Hodnotit zpětně rozsah a množství odebraných vzorků je velmi jednoduché s ohledem na rozsah stávajících informací. Dne 20. 9. 2020 ale vše nasvědčovalo tomu, že zdroj možné kontaminace je pod Šnajdarovou lávkou ve Lhotce nad Bečvou. Je smutné, že ani rok po havárii neexistuje jasná metodika, jak mají jednotliví aktéři v obdobné situaci postupovat," uvedl Mikuš. "Jak uvádí metodika VÚV Ostrava - dohledávání zdroje kontaminace je činnost vysoce odborná, odvislá od činnosti speciálně proškolených odborníků z řad chemiků, hydrologů, biologů atd., kteří mají potřebné zázemí odběrové laboratoře, kontrolní laboratoře a jsou odpovídajícím způsobem vybaveni potřebným materiálem a specializovanou technikou," uvedl Mikuš.

Ekologická havárie, kterou podle ČIŽP způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři po havárii přes 40 tun ryb. V souvislosti s havárií policie obvinila společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího jednatele Oldřicha Havelku. Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v areálu i čištění odpadních vod, odcházejí z něj kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy.