Lokalita Hrádek zvažovaná pro úložiště chce, aby stát vzal v potaz ochranu vody
Zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na setkání nebyli. Na webu správa uvedla, že povrchové odběry z řeky Jihlavy v profilu čerpací stanice Rantířov mají v běžném režimu pouze doplňkový význam. I přesto se podle správy Rantířov objevil v hodnocení a popisu lokalit.
Obce z lokality Hrádek dlouhodobě požadují vyřazení z míst zvažovaných pro stavbu hlubinného úložiště s odvoláním na možné ohrožení zdrojů pitné vody. Poukazují na to, že jejich územím prochází evropské rozvodí. Voda podle nich odtud odtéká jak do vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem do povodí Želivky.
Podle správy úložišť lokalita Hrádek sice disponuje několika vodními zdroji podzemních vod, podle ní to ale jsou zdroje lokálního významu.
Dohodu o společném postupu starostové z Hrádku podepsali v dubnu 2019, společně také využívají služby právníka Luboše Klimenta. Ten teď našel dokument z roku 1983, kde je ochranné pásmo Jihlavy zanesené. Podle Dvořáka se obce budou zasazovat o to, aby toto ochranné pásmo nebylo jen naskenované na papíře, ale aby bylo převedené do digitální podoby a aby bylo doplněné do všech územně analytických podkladů. "Aby to, co platí, bylo zaneseno všude, kam si pro to dotčené orgány sahají," řekl.
Dvořák také uvedl, že ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (za ANO) pošlou obce červenou kartu za to, že ministerstvem zřízená správa úložišť podle nich zdroj vody z řeky zanedbala.
Na více než dvouhodinové setkání se starosty přišly v září desítky lidí. Náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti) řekla, že chce spolu s obcemi bojovat za to, aby se harmonogram přípravy úložiště roztáhl do delšího času. Stát podle ní teď příliš "tlačí na pilu". Do Dolní Cerekve přijeli také někteří lídři kandidátek do sněmovních voleb v kraji.
Snížení počtu území zvažovaných pro úložiště z devíti na čtyři loni schválila vláda. V seznamu zůstaly z Vysočiny Hrádek a Horka a lokality Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Úložiště, v němž mají být v hloubce půl kilometru uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v Česku začít stavět v roce 2050. Podle předpokladu správy úložišť se termín výběru jedné finální a jedné záložní lokality proti původnímu předpokladu posune o pět let na rok 2030. Uvedla to na webu.
reklama
Lidé z Pošumaví budou 20. dubna protestovat proti jadernému úložišti
Úložiště jaderného odpadu bude mít minimální dopady na okolí, říká expert